Anglická Premier League - preview 26. kola

West Ham se stále nemůže dostat z pásma sestupu, takže jeho situace má pochopitelně k ideálu hodně daleko. Výrazný krok směrem dopředu má ale šanci udělat v aktuálním 26. kole, kdy doma přivítá Birmingham.

V posledních dvou kolech uhráli Hammers dva velmi nadějné výsledky, které mohou být příslibem lepších zítřků. Nejprve si odvezli remízu z půdy Evertonu, ve středu pro změnu přemohli nováčka z Blackpoolu. Atmosféra v týmu se tedy pochopitelně rapidně zlepšila a hráči jsou opět odhodlání bojovat na víc než sto procent.

"Musíme si uvědomit, že v závěru sezóny bude pro nás každý jednotlivý zápas nesmírně důležitý. V pozici, v jaké se nyní nacházíme, už nemáme moc na výběr," prohlásil středopolař Scott Parker. Londýňané se budou muset vypořádat s řadou absentujících hráčů. Zranění nepustí na trávníky tyto borce - Kurucze, Hitzlspergera, Collisona, Stanislase a Dyera. K tomu všemu je ještě u dvojice Da Costa - Gabbidon start hodně nejistý.

Birmingham sice letos dosud prohrál méněkrát než například sedmý Liverpool, jenže ani tato zajímavá skutečnost mu nijak výrazně nepomáhá, jelikož na svém kontě má stejný počet bodů (24) jako právě osmnáctý West Ham. Do karet mu hraje alespoň fakt, že má výhodu dvou zápasů navíc.

V posledních třech kolech měli Brums hodně těžký los. Postupně je totiž čekalo derby s Aston Villou, poté zavítali na půdu Manchesteru United a posledně naopak přivítali na svém stadiónu jejich úhlavní konkurenty Citizens. I přesto ale vytěžili vcelku uspokojivé dva body.

Z Upton Parku ale touží odjíždět s vítězstvím. Určitě jim ke splnění tohoto cíle ale nepomůže Dann, McFadden a Valles - ti všichni jsou totiž na marodce. To čtveřice Ferguson, Jerome, Johnson a Martins pro změnu doufá, že se stihne dát včas do kupy a nebude utkání sledovat jen z tribuny.

Pikantnější už tento duel snad být nemohl. V nedělním šlágru se na Stamford Bridge představí Chelsea s Liverpoolem a atmosféra před vypjatou bitvou by se už nyní dala krájet. A důvod? Zcela prostý - Fernando Torres!

Je to právě zázračné španělské dítě, kdo přilívá do tradiční bitvy posledních let mnoho dalšího oleje. V Liverpoolu byl považován za modlu, spousta fanoušků k němu vzhlížela. Jenže uběhlo pár dní a všechno je jinak. Fernando Torres v posledních hodinách lednového přestupního termínu za rekordní částku 50 milionů liber přestoupil do nenáviděné Chelsea a může jen sledovat, jak fanoušci Reds pálí jeho dresy. Přitom on sám jejich postoj nechápe.

Podle svých slov do Chelsea odešel kvůli tomu, že zde vidí větší šanci na zisk trofejí, především Ligy mistrů. Po ní ostatně touží také majitel Blues Roman Abramovič, a tak El Nina velice rád přivedl. Vedle něj v poslední přestupový den obhájce titulu dotáhl ještě jeden velký příchod, z Benfiky do západního Londýna putoval skvělý obránce David Luiz. Oba borci budou pro nedělní duel připraveni, avšak start je pravděpodobný pouze u Torrese. Luiz má oproti němu v obraně mnohem větší konkurenci a také mu nějaký čas zabere adaptace na nové prostředí. Brazilský stoper či levý bek ale fanoušky ujistil, že udělá všechno pro to, aby se prosadil. Co se týče zbytku týmu, mimo hru je v posledních týdnech klasická trojice Alex, Benayoun, Žirkov.

Abychom se ale na celý zápas podívali trochu z jiné perspektivy, zabrusme do vod Premier Leauge. Ani jedno mužstvo se kolem nového roku nepotýkalo zrovna s oslnivou formou. Zejména u Chelsea byl k vidění obrovský herní propad oproti úvodu soutěž. I to se ale změnilo a obě mužstva mají nyní na svých kontech tři výhry v řadě, což před nedělní pátou hodinou slibuje skvělou podívanou.

Pro Reds to je nejlepší série právě od posledního duelu s Chelsea, v němž shodou okolností dal dva góly Torres a Liverpool tehdy slavil třetí výhru v řadě. Torresovi se ostatně proti Chelsea vždycky dařilo, z celkových osmi zápasů jí dokázal nastřílet hned sedm branek, a tak nyní bude mít co dělat, aby s nadsázkou vše odčinil. Pokud by se mu ale podařilo vstřelit gól a vybojovat tři body, fanoušci Blues by určitě rychle zapomněli.

To by ale byla pořád samá Chelsea, samý Torres. Ani Liverpool na přestupovém trhu příliš neotálel. Nejprve přivedl z Ajaxu skvělého útočníka Luise Suareze a když se dozvěděl, že Torres prchá do Londýna, v rychlosti se domluvil na pětatřicetimiliónovém příchodu Andyho Carrolla z Newcastlu. A kdo ví, možná na tom po herní stránce Reds vydělali, protože útočná dvojka Suarez - Carroll vypadá víc než nebezpečně. V neděli spolu ale ještě určitě nenastoupí. Carrolla totiž trápí stehno. V základu by měl nicméně figurovat alespoň uruguayský ostrostřelec, kterému v zápase se Stoke stačilo jen 16 minut, aby se poprvé zapsal v dresu Liverpoolu do listiny střelců.

Kromě již zmiňovaného Carrolla a Spearinga by měl mít manažer Kenny Dalglish k dispozici kompletní kádr. Zatím se však neví, v jakém stavu budou záda Christiana Poulsena a koleno Joea Colea. Především druhého jmenovaného by asi absence mrzela, protože by se mohl poprvé od svého letního odchodu představit na Stamford Bridge.

Zápas bude od 17 hodin středoevropského času na Stamford Bridge řídit zkušený sudí Andre Marriner, na čarách mu budou asistovat Scott Ledger a Adam Watts.

Byla to Chelsea, která přetrhla Sunderlandu šňůru čtyřech zápasů bez porážky a svěřencům manažera Steva Bruce připomněla rozdíl mezi Sunderlandem a těmi nejlepšími. Na prohru však chtějí Black Cats rychle zapomenout a v sobotu jedou válčit na Britannia Stadium.

Když se ale ještě vrátíme k zápasu s obhájcem titulu, Sunderland do toho zápasu doma inkasoval pouze osmkrát. Chelsea se nakonec podařilo domácí síť zatěžkat hned čtyřmi zásahy. Pokud se chce Sunderland udržet na dostřel evropským pohárům, bude muset v následujících zápasech pořádně zabrat. Po duelu se Stoke City totiž Brucovu družinu čeká přetěžký los. Postupně se Black Cats utkají s Tottenhamem, Evertonem, Arsenalem, Liverpoolem a Manchesterem City a právě v těchto zápasech se ukáže pravá síla týmu.

Pokud do náročného programu vstoupí Sunderland vítězstvím nad Stoke, bude to skvělé. Ve většině zápasů však týmu nepomůže kapitán Lee Cattermole, jenž bude kvůli problémům se zády chybět minimálně další měsíc. Připraven již bude alespoň jiný záložník Sulley Muntari, který přišel z Interu.

Domácí se pohybují v oblíbeném středu tabulky a ačkoliv má Stoke na sestupové pozice k dobru šest bodů, manažer Tony Pulis moc dobře ví, že v dnešní Premier League může stačit jen pár zápasů a rázem se může mužstvo ocitnout úplně někde jinde. Za třemi body budou v sobotu hnát na Britannia Stadium vynikající fanoušci, kteří by se po více než 35 letech určitě rádi dočkali umístění v první desítce.

Do zápasu nenaskočí útočník Ricardo Fuller, kterému klub povolil odcestovat k rodinnému pohřbu na Jamajku. Po dvou zápasech, které zmeškal kvůli trestu, se vrací vyztužit obranu Ryan Shawcross.

Blackburn v posledních týdnech střídal prohru s vítězstvím a aktuálně to stačí na deváté místo. Co by za takovou pozici dali ve Wiganu, kde naposledy vyhráli o Vánocích. Prvním vítězstvím v novém kalendářním roce by Latics rádi nastartovali svou cestu ze sestupových pozic, ale záchrana letos bude hodně těžká.

Pokud by však o víkendu všechno dobře vyšlo, mohl by Wigan z poslední trojky skutečně utéct. West Ham s Birminghamem totiž čeká vzájemný zápas a Wolves hrají s Manchesterem United, takže je ztráta nejbližších konkurentů téměř jistá. A jelikož jsou Rovers k poražení, mohou ve Wiganu doufat.

"Hrajeme doma, budou za námi stát fanoušci a musíme to být my, kdo bude diktovat tempo a rozhodne o tom, jakým směrem se bude hra ubírat," řekl před duelem útočník Franco Di Santo, který stejně jako jeho spoluhráči bude postrádat kapitána Garyho Caldwella, jenž si v posledním duelu zlomil lícní kost. Chybět možná bude také další obránce Maynor Figueroa. V útoku se naopak může objevit nová posila Conor Sammon.

Wiganu hraje do karet také venkovní forma Rovers, která je špatná. Jen poslední Wolves prohráli na hřištích soupeřů víckrát a na DW Stadium se Blackburnu příliš nedaří. Od roku 2007 tu nedokázal zvítězit.

Základní jedenáctku po návratu z Asijského poháru vyztuží záložník Brett Emerton, vrací se také uzdravený Jermaine Jones a mimo zůstává jen Givet se Santa Cruzem a Philem Jonesem. Lednové posily Formica a Rochina zatím nabírají fyzičku.

Tottenham s Bolton si v týdnu prožili podobné příběhy. Spurs konečně ukončili třízápasový vítězný půst a revanšovali se za nedávnou pohárovou potupu, Trotters pro změnu triumfovali poté, co se odmlčeli dokonce na pět kol. Dva obrozené celky si to teď rozdají mezi sebou na White Hart Lane.

Tam by měli být Kohouti v relativní výhodě, vždyť na domácí půdě odolávají Boltonu už v pěti utkáních v řadě - naposledy tu Trotters zvítězili roku 2004. Na druhou stranu Wanderers jinak na tohoto soupeře umějí, v celé historii Premier League ho porazili víckrát než on je, navíc se mu povedlo i první letošní vzájemný souboj. Od té doby se toho nicméně změnilo mnoho. Oním vítězstvím 4:2 tehdy Trotters svého soka dotáhli, dnes na něj ovšem ztrácí již sedm bodů. Na lepší časy se mu ovšem rozhodně blýská, už jen proto, že se z Asie vrátil Lee Chung-Yong a úspěšný debut má za sebou útočník Sturridge, který přišel nakopnout spící duo Elmander-Davies. Pro tento trojlístek bude právě bitva na White Hart Lane velkou výzvou, neboť tu domácí neinkasovali už 290 minut.

Jedna ze dvou jihoafrických zimních posil, Khumalův krajan Pienaar, si ještě na svou premiéru v bílém dresu počká - na tréninku si přivodil menší otřes mozku. Vrátit by se ale již mohl Gareth Bale, jehož záda budou testována těsně před výkopem, a stoprocentně Tottenham podpoří aktuální kapitán Dawson.

Sturridge si pozdní trefou do sítě Wolverhamptonu hodně hlasitě řekl o základ, otázkou ale je, zda se Coyleovi bude chtít roztrhnout sehraný, ale zároveň trápící se tandem Elmander-Davies. Jiná nová akvizice, stoper David Wheater, nejspíš opět začne mezi náhradníky, stejně jako možná navrátilec Steinsson.

Newcastle se zřejmě ze ztráty Andy Carrolla vážně nebude oklepávat nijak krátce. To dalo tušit první klání v éře po tomto vlasatém útočníkovi, které Straky jednak prohrály 0:1, jednak okamžitě přišly o dalšího forvarda, Sholu Ameobiho. Atmosféra na St. James Parku je teď tedy pochmurná, tím spíš že sem zajíždí nastartovaný Arsenal.

Ironií osudu je, že na podzim Kanonýři s Magpies padli, když je jediným gólem sestřelil právě odešlý Carroll. V Newcastlu se ale zpravidla jede podle jinačího scénáře. Ten nyní praví, že tu domácí obvyklého favorita neskalpovali od roku 2005, přičemž i letos mu už tady v rámci Carling Cupu podlehli vysoko 0:4. Faktem potom je, že si Londýňané na případné zopakování tohoto úspěchu nesmírně věří. Ve všech soutěžích teď neztratili kytičku již v šesti po sobě jdoucích kláních, spolu s MU platí za jediný neporažený soubor v tomto kalendářním roce a minule navíc v lize inkasovali prvně po čtyřech zápasech. To Newcastle na výhru čeká tři kola, v nichž nasázel jen dvě branky (ani jednu neobstaral útočník), což je vskutku nevítaným kontrastem k jinak páté nejlepší ofenzívě v lize, jíž se Straky pyšní.

Až šest týdnů možná bude muset Alan Pardew vydržet bez Ameobiho, který ze střetnutí s Fulhamem odstupoval už po 13 minutách s podezřením na zlomeninu lícní kosti. Mírným povzbuzením tak pro Newcastle bude alespoň návrat záložníka Tiotého z trestu.

Stejný očistný proces dokončuje i Squillaci na druhé straně, vzhledem k uspokojivé formě jeho kolegů Koscielného a Djouroua ale do základu jen těžko nakoukne. To samé lze říct o triu Denilson-Nasri-Song, které se pro změnu vinou zranění nedostane ani na lavičku náhradníků.

Kdo by to byl před sezónou řekl, že se bude Blackpool po 25 kolech pohybovat v tabulce výše než Everton? Asi jen ti nejodvážnější. Nicméně situace po 24 odehraných zápasech taková skutečně je, Tangerines však mají před Toffees náskok jediného bodu a je dost možné, že o něj v sobotu přijdou. Formu totiž Blackpool nemá ani náhodou a Everton bude mít výhodu domácího prostředí.

Zatímco pro Tangerines je současná třináctá pozice úspěchem, v Liverpoolu určitě 15. místo nenesou příliš dobře. Everton totiž letos narozdíl od loňska nedokázal napravit špatný start a v matných výkonech pokračuje i nadále. Jen tři body dělí Toffees od sestupových vod.

"Tenhle tým je příliš dobrý na to, aby bojoval o záchranu. Už je ale také na čase, abychom to začali ukazovat," prohlásil Tim Cahill, jenž v lednu Evertonu kvůli Asijskému poháru chyběl. V sobotu však již bude v Goodison Parku připraven a to může být pro domácí rozhodující, protože Cahillovy góly citelně chyběly. Do pořádku se dal také Tony Hibbert.

Po třech bodech sice prahne Everton, ale stejně tak i hosté. Vždyť Blackpool se potřebuje okamžitě oklepat ze šesti proher z posledních sedmi zápasů, které zapříčinily poměrně strmý pád tabulkou. Seasiders nepomohla ani série tří domácích zápasů, v nichž svěřenci manažera Iana Hollowaye nezískali ani bod. Ve třech případech z posledních čtyřech zápasů dostal Blackpool tři góly a po WBA má nejhorší obranu v soutěži. Že by přestal ofenzivní fotbal, který v úvodu nesl body, přestal fungovat?

Holloway zatím neví, jestli bude moci v sobotu použít kapitána Charlieho Adama a záložníka Davida Vaughana. Prvního trápí lýtko, druhého koleno. K dispozici ještě stále nebude nová posila Sergej Kornilenko, který pracuje na fyzičce.

Už dvakrát po sobě nedokázal Manchester City naplno bodovat a jeho sen o titulu dostal povážlivé trhliny. Bohatí Citizens ztratili v obou případech v Birminghamu, nejprve podlehli Aston Ville, a pak remizovali s Brums. V sobotu tak musí proti West Bromwichi bezpodmínečně vyhrát.

Všechny možné statistiky je staví do role favorita. WBA je totiž až šestnácté, má nejhorší obranu v lize a s formou se zrovna nepotýká. Pokud tedy domácí nebudou brát tři body, půjde o překvapení. A že Citizens tři body potřebují. Vedle Premier League totiž nedokázali zvítězit ani v FA Cupu a čeká je tak repríza duelu s Notts County. To narušuje přípravu na dost možná rozhodující duel sezóny s Manchesterem United, který přijde příští víkend.

"Musíme zůstat klidní, protože ve fotbale se věci rychle mění. Před třemi týdny jsme byli na čele tabulky a nyní nejsme, ale sezóna je ještě dlouhá. Ostatní týmy navíc nyní čeká Liga mistrů," uvedl manažer City Roberto Mancini, který do základní sestavy nemůže zahrnout zraněného Micaha Richardse. Naopak by se do ní mohli vrátit bratři Touréové, kotník trápí Nigela de Jonga.

V útoku hostů by se měl objevit Marc-Antoine Fortune, jenž minule svým teprve druhým gólem v sezóně vystřelil West Bromu důležitou remízu s Wiganem a prohlásil, že Baggies potřebují ještě pět výher, aby měli zajištěnou záchranu. 29letý útočník byl v týmu i před dvěma lety, kdy mužstvo Premier League opustilo a doufá, že letos se něčemu podobnému WBA vyhne. Zároveň věří, že nastřílí minimálně stejný počet branek jako před dvěma lety, tedy pět.

Dobrou zprávu mají hosté ohledně Petera Odemwingieho, nejlepší střelec klubu si sice v duelu s Wiganem poranil kotník, ale měl by být připraven nastoupit. Zranění by do zápasu nemělo pustit trojici Dorrans, Jara, Čech.

Třebaže Villa v rámci Premier League před vlastním publikem ještě Fulhamu nepodlehla, do nadcházejícího klání z pozice favorita ani tak nejde. Její soupeř se totiž dostává do herní pohody a na rozdíl od birminghamského celku bude moci těžit z pár dní starého vítězství. Nicméně rovněž Villans nezažívají úplně těžké časy, před prohrou s Manchesterem United přeci ve všech soutěžích pětkrát po sobě nepoznali přemožitele.

Ještě před měsícem, na začátku nového kalendářního roku, si oba celky, obrazně řečeno, mohly podávat ruce v sestupové zóně. Dnes jsou od ní zdánlivě bezpečně vzdáleni - Villa má náskok čtyř, Fulham dokonce pěti bodů. Ze vzkříšení Houllierovy družiny můžeme podezřívat třeba vydařené zimní nákupy v čele s Bentem, který skóroval v obou utkáních a v sobotu se představí vpředvečer svých 27. narozenin, takže bude mít o zvláštní motivaci postaráno. Fulham se zase tradičně může spolehnout na silnou defenzívu, která dovolila posledním sedmi soupeřům jenom tři góly. O co se ale doteď nemohl opírat, byla venkovní forma. Závěrečný prosincový zápas na půdě Stoku Cottagers přinesl jedinou výhru na cestách od zahajovacího klání minulé sezony! Když pak k tomuto faktu přičteme minulost vzájemných zápasů na Villa Parku, kde naposledy Londýňané naplno bodovali v době, kdy se u nás dotočila pohádka Tři oříšky pro Popelku, nejeví se případný triumf Cottagers příliš reálně.

Tím spíš, že za Aston Villu už nejspíš po vyřízení všech formalit bude moci nastoupit americký středopolař Bradley a do služby se hlásí i Downing, přestože si po utkání s MU stěžoval na bolavou holeň. Po neskutečných trablích s marodkou teď už navíc Houllier nemůže počítat jen s jediným kandidátem základní sestavy - Lukem Youngem.

Fulham na tom ovšem není o moc hůře, ačkoli rekonvalescence Etuhua se nečekaně protahuje a způsobí jeho víkendovou absenci. Blíží se však návrat Zamory, jehož místo by prozatím mohl zastupovat na hostování získaný Eidur Gudjohnsen.

Manchesteru United zbývá poslední krok a přepíše historii. V sobotu bude mít možnost prodloužit svou ligovou neporazitelnost na 30 zápasů, čímž překoná vlastní rekord z roku 1999, kdy nakonec Fergusonova družina uhrála památný treble. Wolves, přestože nově okupují úplný spodek tabulky, se tak mohou klidně stát slavnými.

A stanou se jimi celkem určitě, jen záleží, v jaké souvislosti bude jejich jméno skloňováno. Všeobecně se spíše věří teorii o rekordu United - vždyť porovnáme-li jejich vizitku s tou patřící legendárním "Invincibles" z Arsenalu, zaostávají za nimi jen o čtyři body. Jenže Vlci už na podzim dokázali, že klidně mohou mnohem slavnějšího soka potrápit. Tenkrát Park Ji-Sung zachraňoval pro Manchester vítězství až v poslední minutě. To mimochodem dokonale koresponduje s vývojem nedávného souboje Wolverhamptonu s Boltonem, kdy McCarthyho svěřenci inkasovali rovněž až v nastavení a s 21 body klesli na samé dno tabulky. Pokud teď opět prohrají, již potřetí v sezoně zažijí čtyři slepené porážky. Red Devils zase pro změnu touží po vylepšení venkovní kondice - na cestách zatím z 11 pokusů triumfovali pouze třikrát.

Stephen Hunt se ze zranění lýtka stále ještě nestihl zotavit, takže možná umožní O’Harovi tentokrát nastoupit pěkně od začátku a odbýt si tak plnohodnotný debut v oranžovočerném dresu. Na marodce krom irského bouřliváka setrvávají i Guedioura, Kightly a Mancienne.

V Manchesteru se radují z minimálních následků pro Fletchera, který si v duelu s Aston Villou poranil oko, ale pro sobotní klání bude připraven. Rafaelovi pak podle očekávání bude k rekonvalescenci z otřesu mozku stačit akorát utkání s Blackpoolem, to s Wolves už nevynechá. Ovšem horší zprávy jdou od lékařů ve spojitosti s Park Ji-Sungem, podzimní kat Vlků si z Asie přivezl drobné zdravotní problémy, s nimiž se bude potýkat i přes víkend.