Anglická Premier League - preview 12. kola

Newcastle pokračuje ve výtečném návratu do Premier League, který potvrdil poslední výhrou na Emirates Stadium nad Arsenalem. Ve vloženém kole půjde za třemi body i proti Blackburnu a teoretickou možností posunu až na třetí místo.

Magpies se mohou bát snad jen poslední vzájemné bilance. Rovers totiž v St James' Parku vyhráli už čtyřikrát v řadě a Sam Allardyce by rád sebral i pátou kytičku. Newcastle však hraje ve velké formě, Arsenal nebo nedávno Sunderland by o tom mohl vyprávět. V současné chvíli jsou svěřenci Chrise Hughtona pátí.

Hlavním stavebním kamenem Newcastlu je bezesporu útočník Andy Carroll. Na svědomí má právě i jediný gól na Emirates Stadium, který vstřelil před očima Fabia Capella, jenž už si určitě pohrává s myšlenkou Carrollovi první nominace do seniorské reprezentace. Ta může přijít už v sobotu, protože příští týden hraje Albion přátelák s Francií.

Domácí tým pravděpodobně nebude mít důvod měnit vítěznou sestavu. Do tréninku se vrátil po dlouhém zranění útočník Leon Best, ale ten zatím nebude k zápasu připraven. Otazník je akorát u Perche. To Blackburn základní jedenáctku měnit bude. Benjani poslední zápas nedohrál a ve středu je out. Problémy má i El-Hadji Diouf.

Rovers jdou k zápasu po důležité výhře nad Wiganem, která je vyhoupla mimo sestupové pozice. Každá další ztráta je ale může dospodu tabulky opět dostat, a tak jsou potřeba každé body. Allardyce doufá, že vítězství nad Latics dodá týmu sebevědomí před zápasy s Tottenhamem a Manchesterem United, které Blackburn čekají. Spokojen ale zatím určitě být nemůže.

Chelsea podala o víkendu dost možná nejhorší výkon sezóny, který zároveň znamenal jednu z mála porážek, které mužstvo Carla Ancelottiho v dosavadním průběhu utrpělo. Přemožitelem obhájce titulu se stal Liverpool a Blues chtějí ve středu všechno odčinit, hostí Fulham.

A to je bezpochyby velká příležitost, jak se vrátit na vítěznou vlnu. Vždyť Fulham venku nevyhrál už skoro 15 měsíců a dá se těžko předpokládat, že by tuto sérii přetrhl zrovna na Stamford Bridge. Tady navíc vyhrál naposledy v roce 1964.

Carlo Ancelotti po zápas na Anfield Road odmítl jakkoliv panikařit, naopak se snažil najít v prohraném zápase pozitiva. Pochvaloval si zejména druhý poločas. Už několik dní se mluví, kdy bude moci italský stratég konečně nasadit Franka Lamparda. A odpověď je zatím taková, ani na Cottagers to nebude. Navíc po dnešku nejsou jisté ani starty Anelky a Alexe. Snad by se mohl vrátit alespoň Essien. Nepříjemná zpráva také přišla ohledně Didiera Drogby, jenž podle Ancelottiho slov prodělal malárii, ale na Fulham bude připraven.

Cottagers jsou sice v Premier League remízovými specialisty, z 11 zápasů jich hráli nerozhodně sedm, ale proti Chelsea by byl jakýkoliv bod překvapením. Jednak už z výše zmíněných důvodů a také mají u kormidla Marka Hughese, jenž z trenérského pohledu nemá Stamford Bridge rád. Jako hráč tu sice v modrém dresu zažil skvělé chvíle, ale jako hostující manažer to čtyřikrát z pěti případů prohrál, ani jednou nevyhrál a inkasoval 12 gólů.

Ve středu musí sestavu poskládat bez levého obránce Carlose Salcida, který kvůli kotníku vynechá několik týdnů. Pravý bek Chris Baird bude mimo hru asi jen deset dní. Dále stále chybí Senderos a Zamora.

Když v roce 2004 Gerard Houllier skládal funkci manažera Liverpoolu, Blackpool byl právě považován za 58. nejlepší tým v zemi. Dnes je ale mezi top dvacítkou, přičemž si v tabulce dokonce stojí lépe než Francouzův předchozí i nynější zaměstnavatel. Tato středeční konfrontace by tak mohla být navýsost zajímavá.

Prostředí uvnitř týmu Villans má k pohodlí a ideálům mimořádně daleko. Ozývají se kritické hlasy z řad hráčů, jako třeba ten Carewův zrovna nedávno, marodka je veskrze napěchována důležitými hráči a střílení gólů se pro birminghamské zdá být nepřekonatelným úkolem. Z těchto tří nejvýznamnějších ingrediencí se poskládala pětizápasová série bez vítězství a jen tři body vytěžené z 15 možných. Navíc tu máme onu palebnou krizi, kvůli níž doteď Villans nasázeli pouhých 10 gólů a co se pouze druhých poločasů týče, nemáme tu dokonce impotentnější tým, než je tento z Birminghamu.

Blackpool se naopak prezentuje jako ofenzivně velmi zdatný nováček, všeobecně se průměr branek viděných v zápasech Tangerines pohybuje kolem čísla čtyři (přesněji 3,6) - dohromady už v těchto utkáních padlo 40 gólů. Za to ale pochopitelně nemohou jen pozitivní schopnosti oranžových, ale i ty negativní - spojené s bráněním. V Premier League totiž zároveň nenajdeme propustnější defenzívu než tu blackpoolskou. Tangerines ovšem navíc drží ještě jedno optimistické prvenství. Jejich maximum tří venkovních výher totiž zatím nikdo jiný nezvládl překonat, jedině vyrovnat.

Je to ještě horší. K dlouhodobým marodům vedeným duem kapitánů Reo-Cokerem a Petrovem se nyní přidal i jiný záložník Steve Sidwell, jenž brzy podstoupí operaci Achillovy paty, která ho vyřadí ze hry až do Vánoc. Výměnou za to se tedy alespoň vrací na lavičku Gabby Agbonlahor, jenž by mohl být při absenci Heskeyho i Carewa obzvlášť potřeba.

Tangerines letos zatím zranění až tak nesrážela, vyhlídkově je navíc může provázet optimismus. Ormerodova rekonvalescence se totiž neprotahuje a mohla by v součtu zabrat pouhé dva zápasy, v pořádku by navíc mohl být i Almond. Krom toho se zatím neví, jak na tom bude Cathcart, jehož čeká rentgen zraněného kolene.

Co říci k poslednímu West Hamu. Asi jen to, že jsou zatím svěřenci Avrama Granta na nejlepší cestě k sestupu. Samozřejmě, že cesta je ještě předlouhá, ale už by to chtělo něco dělat. Jedna výhra z 11 zápasů nestačí. Povede se Hammers nakopnout proti WBA?

Nováčkovi soutěže se poměrně daří a pohybuje se ve středu tabulky. Roberto Di Matteo odvádí u Baggies kvalitní práci, což potvrzují například zápasy s Arsenalem nebo Manchesterem United, z nichž má West Brom čtyři body. Poslední dva zápasy se sice nevyvedly podle představ, přišli první dvě porážky v řadě. Na Blackpoolu dohrávali Baggies už v první půli v devíti, na Manchester City zkrátka nestačili. Nicméně Di Matteo hlásí, že nálada v týmu je stále dobrá.

Až na karetní tresty navíc nemusí řešit příliš absencí. V duelu se Citizens dostal červenou Mulumbu a ve středu bude stát. Druhý ze třízápasového trestu si odpyká rovněž Gonzalo Jara. Menší potíže trápily Morrisona, Reida a Shoreyho.

Zdánlivě špatná situace West Hamu se podle izraelského manažera Granta začíná vyvíjet dobrým směrem. Fanoušci sice doufají, že má pravdu, ale moc dobře vědí, že na podobný moment čekají už pěkně dlouho.

Další dva zápasy Hammers zmešká Mark Noble, ačkoliv se již pomalu zapojuje do tréninku. Mimo hru zůstávají stále Jack Collison a Thomas Hitzlsperger.

Není to tak dávno, co v Liverpoolu všichni propadali zoufalství. Teď, po třech výhrách, je rázem všechno vzhůru nohama a opět se nadšeně hovoří nejen o Lize mistrů, ale i o titulu. Zda nejde jen o krátkozraké vyhlášky, o tom se budeme moci přesvědčit již ve středu, kdy Reds zajíždějí na půdu nevyzpytatelného Wiganu.

Latics tragicky odstartovali, pak se načas nakopli a začali pravidelně bodovat, jenže teď už jsou opět ve srabu a po dvou prohrách dokonce sedí uvnitř sestupové zóny. Sám Martinez, i s ohledem na vzrůstající formu soupeře, přiznal, že teď je ten nejhorší čas na střetnutí s Liverpoolem. O to větší výzva to ale bude, a zároveň nepůjde o nic neznámého. Také v březnu tohoto roku byli atleti outsidery, a přesto díky brance Rodallegy favorita z města Beatles přetlačili. Rovněž ve středu se pak neočekává přílišné množství gólů, Wigan totiž málokdy pálí ostrými před vlastním publikem, zatímco Liverpool se tradičně střelecky trápí venku, kde je zatím nejslabší v tomhle ohledu. A tato mizérie se dotýká i Fernanda Torrese, jenž se mimo Anfield netrefil už osm měsíců.

Wigan dosud neměl se zraněními opor mnoho starostí a dnešní situace není příliš odlišná. Daleko spíš může Martineze trápit ban pro Gohouriho, mezi trojicí zraněných můžou sice vynikat McCarthy s Boycem, ale i ti jsou určitě nahraditelní.

Liverpool v tomto kalendářním roce zatím venku naplno bodoval jen dvakrát, ovšem pokaždé se tak stalo na severozápadě Albionu (v Burnley a Boltonu). Na středeční cestu se tedy stoprocentně vydá odhodlané a zraněními nedecimované mužstvo. Mezi nedostupnými borci sice jsou jen adepti základu, alespoň jde ale o pouhý trojlístek. Ten tvoří stopeři Agger s Kyrgiakosem a kreativní středopolař Cole.

Opravdovou lahůdku si pro nás přichystal los 12. kola Premier League. Opět totiž svádí dohromady dva městské rivaly z Manchesteru, kteří jsou i letos tradičně na kordy. Citizens před derby určitě nejsou v ideálním rozpoložení, prosakují informace o neshodách v týmu a tak podobně, takže pro ně bude středeční bitva znamenat ještě víc než kdy jindy.

Mancini to letos měl, má a ještě bude mít nesmírně těžké. Za 11 měsíců, které strávil u kormidla City, totiž investoval do obměny kádru astronomických 140 milionů liber, a přesto je na tom nyní bodově úplně stejně jako jeho vyhozený předchůdce Mark Hughes. To stoprocentně není příjemné zjištění. Bleděmodří tak urgentně potřebují tři body - proti soupeři, kterého naposledy porazili před více než dvěma roky. A který je zároveň v této sezoně ve všech soutěžích nepřemožen. Na Manciniho a jeho svěřence tak čeká nevděčný úkol. Samotnému Italovi patrně znovu půjde o "kejhák", celý tým se pak pokusí vyhnout druhému domácímu selhání po sobě, což se mu naposledy nepovedlo před dvěma roky na pomezí listopadu a prosince.

Zatímco Mancini teď bojuje o zajištění své budoucnosti prakticky zápas od zápasu, Sir Alex Ferguson na něco takového mít myšlenky nemusí. Nedávno v čele United oslavil už 24. rok, navíc s nimi před chvilkou udělal jeden osobní rekord. Jedenáct utkání bez prohry v řadě totiž MU doteď v Premier League nevydrželo, kdežto teď se mu to povedlo. Ba co víc - na silnějšího soka zatím nenarazil ani v ostatních soutěžích. Red Devils navíc konstantně vykazují určité kroky vpřed. Ať už mám na mysli stále se utužující defenzívu nebo poměrně produktivní ofenzívu, která si dosud jen v jediném ligovém utkání nesplnila své letošní minimum dvou vstřelených branek.

Maria Balotelliho stojí jeho exces v minulém zápase nejen účast v nadcházejícím derby, ale i v dalších dvou zápasech. S odvoláním totiž neuspěl. Proto by Mancini nemusel mít příliš variant do útoku a teoreticky by mohl být donucen k sázce na fungující rozestavení s osamoceným Tevézem na hrotu. Adebayor totiž tápe s poraněným lýtkem.

Sídlo Manchesteru United nedávno zasáhl nepříjemný virus, kterého se dokonce musel zbavovat i sám Alex Ferguson. Jemu se to povedlo celkem snadno, ale Berbatov, Anderson či Gibson nevypadají zrovna zdraví jako řípy. To samé lze říct i o křídelnících Giggsovi s Nanim - tito dva borci ale nenastoupí ještě spíš než ono nakažené trio.

Více než zajímavý duel může potkat diváka v Goodison Parku. Ve středu mu program Premier League naservíruje duel Everton - Bolton. Everton se pyšní nejlepším manažerem měsíce a ani Trotters nemají špatnou bilanci.

David Moyes byl zvolen manažerem měsíce října, v němž se Everton definitivně oklepal ze špatného startu a vystoupal tabulkou až na současné jedenácté místo. O víkendu se sice Toffees nezadařilo, z Blackpoolu si odvezli pouze bod a Moyes nebyl příliš spokojený, ale po zápase si alespoň vyslechl lichotivá slova od Iana Hollowaye, kormidelníka Tangerines. Podle něj je totiž David Moyes hlavním kandidátem na nástupce Sira Alexe Fergusona v Manchesteru United.

Ačkoliv v neděli Everton remizoval, pošle Moyes na trávník pravděpodobně stejnou jedenáctku i ve středu. Jack Rodwell zatím ještě není zcela v pořádku, aby nastoupil. Překvapivý návrat by mohl zvládnout Fellaini.

Bolton podává jaksi stabilní výkony od začátku, a tak nemusel nic dohánět. V posledních sedmi zápasech prohráli svěřenci Owena Coyla jen jednou, což jen dokazuje, jakou práci za své působení Coyle odvedl. Za vše hovoří vítězná přestřelka s Tottenhamem (4:2). Hlavním hrdinou zápasu se stal Kevin Davies, který doslova zářil a všimnout si ho musel i Fabio Capello, jenž vše sledoval z pohodlí sedadla na Reebok Stadium.

Do základní sestavy by se mohl probojovat Martin Petrov, jenž proti Spurs skóroval jako náhradník. Bolton zůstává bez dlouhodobě zraněných Davise, O'Briena, Gardnera a Samuela.

Tahle zaváhání dost možná mohou Arsenal stát titul. Po West Bromwichi naposledy vyloupil Emirates Stadium i Newcastle, což si kandidát nejcennější trofeje na Ostrovech skutečně nemůže dovolit. Na půdě Wolverhamptonu tak Kanonýři neberou nic než tři body, které koneckonců proti tomuto soupeři urvali ve všech čtyřech předchozích případech.

Naposledy se ovšem Gunners s Vlky hodně trápili a vítězství jim až v nastavení vystřelil Nicklas Bendtner. To je přeci jen pro mužstvo z kraje Midlands tak nějak symbolické, vezmeme-li v úvahu, že v posledním kole nebodoval také jen díky pozdnímu zásahu Parka z MU. Mick McCarthy se tak zase jednou přesvědčil, že výkon na hřišti pokaždé není adekvátně bodově ohodnocen. Na to ostatně letos Wolves narážejí až příliš často, když i přes slušná představení trčí až na 19. příčce s pouhými devíti body.

Arsene Wenger musel být hodně rozezlen poté, co jeho svěřenci nepřesvědčili doma proti Newcastlu a dokonce mu přenechali všechny tři body. V důsledku tohoto zklamání okamžitě uvedl, že ve středu jeho tým potřebuje povzbuzení v podobě dalšího triumfu. A pro to má ostatně celkem dobré předpoklady. Naposledy na Molineux hladce zvítězil 4:1, přičemž při předchozí návštěvě z toho byla jen o gól chudší výhra.

Irský manažer Wolverhamptonu neřeší žádné nové problémy s rozrůstáním marodky. Nadále tedy akorát nemá k dispozici kvarteto Guedioura-Zubar-Craddock-Kightly, přičemž tahoun Jarvis se může těšit na svůj jubilejní stý ligový start za Wolves.

Stejně jako Balotelli, také Koscielny se svým odvoláním proti červené kartě z minulého kola neuspěl. Jemu byl ale přišit alespoň pouze dvouzápasový trest. Nicméně bez něj a Vermaelena to ve středu bude mít Arsenal vzadu nesmírně těžké. To ofenzivní složka týmu už není zraněními poznamenána prakticky vůbec. S kotníkem marodí akorát Diaby, plnou zátěž již snáší Ramsey a bolesti v tříslech se patrně nadobro zbavil Denílson.

Co si budou na Britannia Stadium povídat, situace Stoke je zlá. Čtyři prohry v řadě nikdy nejsou dobrým znamením, ale jelikož Premier League jede bez zastavení, mohou všechno svěřenci Tonyho Pulise rychle napravit. Ideálně na tom není ani Birmingham, jenž ve vloženém kole v úterý do Stoke přijede.

Čtvrtá prohra v řadě, to bylo na Sunderlandu, je nejhorší šňůrou Potters v Premier League od sestupu v roce 1985. Tony Pulis však ví, kdo za neúspěchem stojí - rozhodčí. Sudí prý v 11 zápasech proti jeho týmu udělali šest zásadních a špatných rozhodnutí. Nyní přišel s návrhem, že i pro rozhodčí by měl být zaveden jakýsi systém sestupů.

Pulis například zdůraznil na poslední zápas s Black Cats, kde Jonesovu střelu na čáře rukou zastavil Cattermole, ale rozhodčí Martin Atkinson to přešel bez povšimnutí. Jones i kvůli tomu neskóroval už v pěti zápasech, což je rovněž dalším faktorem neúspěchu Potters.

"Musíme se semknout, protože Stoke nikdo nic nedaruje," podotkl Pulis, jemuž chybí stoper Ryan Shawcross, který byl v sobotu vyloučen. Do středu obrany se přesune Robert Huth.

Stoke je sice s deseti body těsně nad sestupovou propastí, ale Brums si nemohou žít o mnoho lépe. Mají jen o dva body více, na kontě letos pouze dvě výhry. Velkým problémem pro Birmingham zůstává střílení branek. Za vše mluví už jen nejlepší střelec klubu, kým je Liam Ridgewell, tedy obránce! Tři góly má ještě Craig Gardner. A to je málo. Posila Nikola Žigič zatím nenese očekávané ovoce.

O víkendu Tottenham jenom potvrdil, že mu poslední dobou dělá určité problémy vrátit se ze specifické evropské tour do obyčejného kolotoče anglické Premier League. Po první milánské prohře tedy doma jen remizoval s Evertonem, v sobotu naopak na úspěšný zápas s Interem navázal dokonce prohrou v Boltonu. Úterý už by ale ničím výjimečné být nemělo, proto se od Spurs znovu očekávají tři body.

Harry Redknapp si pomalu musí uvědomovat, že se jeho svěřenci v jednom ohledu nepěkně blíží ke svému rivalovi ze severu Londýna - zbytečně často ztrácejí se slabšími celky. Vždyť Kohouti letos prohráli již čtyřikrát a tři z těchto porážek vzešly ze zápasů s kluby, které se minulou sezonu ani nevešly do první desítky. Konkrétně mám na mysli West Ham, Wigan a naposledy Bolton. Za tuhle skutečnost dozajista mohou i tradičně ospalé starty Tottenhamu do většiny zápasů, kvůli kterým pak Redknappův sbor musí povětšinu času dotahovat, popřípadě otáčet skóre. Tak se koneckonců dělo v každém z nedávných sedmi ligových utkání, kdy Spurs bez výjimky inkasovali jako první.

Sunderland je na tom docela dobře opačně. Zatímco soupeř z triumfální výhry krutě vystřízlivěl, Mackems po šokujícím propadáku v derby s NUFC svůj reparát zvládli a zejména díky Gyanovi přemohli Stoke. V úterý to ale bude něco jiného, už jen vzhledem k dějišti. Ony totiž nejenže Black Cats za posledních 26 let vyloupily White Hart Lane pouze jedinkrát (před dvěma roky), ale navíc obecně venku dost tápají, když na cestách strhly na svou stranu jenom jedno z minulých 23 zápasů! Tím osamoceným ostrůvkem mezi samými zklamáními je těsný skalp Hullu, na který Sunderland ke všemu letos nenarazí.

Být či nebýt. Otázku podobného rázu si před úterním výkopem klade Harry Redknapp, když zvažuje nasazení stále ještě ne úplně doléčené opory z Nizozemí, Rafaela Van der Vaarta. A to přitom není zdaleka jediná starost manažera Spurs. Toho trápí rovněž zdravotní stav tria Lennon - Keane - Gallas, které si určité potíže přivodilo zrovna o tomto víkendu.

Ještě před pár dny si možná v Sunderlandu mohli myslet, že Bent je jen jeden a nikdo ho nedokáže pořádně zastoupit. Jenže Asamoah Gyan na parťákovi náhlé zranění zareagoval, jak nejlépe mohl, a hned dvěma góly sestřelil Potters. Tím pádem se již na Stadium of Light Bentovy možné delší absence až tak neobávají. A obavy už nepanují ani ohledně defenzívy, kam se po trestu vrací stavební kámen jménem Bramble.