Premier League Anglie - Premier League

Terry Connor si hned napoprvé v nové roli užívá radosti. Na pohled tedy sice polovičaté, na druhou stranu remíza ze St. James Parku, kde jste navíc prohrávali 0:2 - to se jistě bere všemi deseti. Wolves se takto navíc odpoutávají od QPR a nepatrně se zase vzdálili i Boltonu.

Mohl to být snový Connorův start do kariéry prvoligového manažera, nakonec z toho ovšem byl přímo katastrofální první poločas, respektive jeho úvodní dvacetiminutovka. Tu Wolves načali pěknou akcí, na jejímž konci mohl být s gólovou střelou (a ve skutečnosti jen nevýraznou přízemní) Kevin Doyle; pokračování bylo nicméně jako z jiné planety. Hned v šesté minutě se narodilo vedení ve prospěch Magpies, které mohly nejprve využít hrubky váhavého Berry a následně i chaotického odvracení nebezpečí v podání Vlků - tedy dvou trademarků McCarthyho Wolverhamptonu. Hennessey se každopádně tedy blýskl proti šikovné patičce Demby Ba, ovšem na Tiotého ztlumenou pumelici, jíž do šibenice usměrnil Cissé, už zkrátka nic nezmohl - 1:0.

A nepříjemně překvapený brzy mohl být ještě jednou. To když Stearmanem odvrácený nákop sebral nějakých šest metrů za hranicí šestnáctky Jonás a přenádhernou, přímo úměrně stoupající pumelicí potvrdil, že se mu proti Wolves pálí lépe než proti ostatním. Zároveň tak definitivně nanesl dekagramy sebejistoty na kopačky domácích, kteří se pak už nikam nemuseli hnát a prakticky celý zbytek dějství strávili neškodnou, avšak uklidňující kombinací.

Změnu přinesl až start druhé půle. Hned při něm se zaprvé Ba nepatrně zranil, zadruhé už ve 49. minutě udělala razantní Simpsonova teč z Jarvisovy rány gólový projektil a zatřetí se utkání dostalo do rozlítané fáze, což samozřejmě vyhovovalo hostům. Ti se rázem ocitli ve svém živlu a nebýt skvělé reakce Krula, mohli se po průniku Warda díky další rozhodující teči radovat z vyrovnání; ještě před dovršením hodiny hry.

Přesto se Wolves nerozhodného stavu dočkali, a to ještě poměrně brzy poté. V 66. minutě si Williamson neporadil s odvrácením O’Harova centru ze standardní situace, když jej odhlavičkoval do Doyleovy hrudi a právě irský útočník, jenž v PL neskóroval od 22. října, se pak ve změti těl nejlépe orientoval. Pro Wolverhampton to tehdy bylo nejspíš zasloužené vyrovnání, to však také lze označit za maximum.

Za výhrou se již hosté zrovna nehnali, přičemž nechávali vynikat nervózně tvořící a mizerně útočící Newcastle. Ten se blíže brance dostal maximálně skrze žolíka Ben Arfu, který jednou z rohu velkého vápna divže nedokroutil míč k zadní tyči, podruhé těsně minul i bližší část brankové konstrukce.