Premier League Anglie - Premier League

Historicky "nejčervenější" souboje bývají ty, v nichž se střetávají dlouhodobě jediní dva zástupci města Beatles v nejvyšší anglické soutěži. Fanoušci Evertonu a Liverpoolu FC možná mohou držet víceméně při sobě, na hrací ploše však žádné přátelské vztahy neexistují. A vzhledem k zoufalé potřebě obou celků nyní bodovat, se zřejmě ani pro teď nemůžeme těšit na nic jiného.

Devatenáct karet už bylo v rámci Premier League (tedy od roku 1992) rozdáno během duelů těchto dvou rivalů. A rovnou 11 v minulých 15 případech. Střetnutí Evertonu a LFC jako by se skutečně s postupem času jenom přiostřovala. Něco z jejich oplocení však zůstává stejné - například poměrně zjevná dominance slavnějších červených. Ti sice nestrhli na svou stranu ani jeden z loňských ligových zápasů, na druhou stranu pod Davidem Moyesem zatím Everton toto derby zvládl pouze třikrát. Krom toho patnáctkrát nezvítězil a onen domácí triumf 2:0 z minulého ročníku zůstává jeho jediným úspěchem na Goodison Parku za posledních devět sezon.

Pro Toffees teď ale určitě bude zdaleka nejdůležitější, že se celkem rychle povedlo naředit hustou atmosféru, která v modré části Liverpoolu panovala ještě před výkopem remízového klání s Aston Villou. Od té doby ovšem Everton stihl hladce přemoci Wigan, postoupit přes WBA v Carling Cupu a značně potrápit našlápnutý Manchester City, který k Moyesovu pečlivě uzamknutému zámku našel klíč až po 68 minutách. Karamelky také koneckonců nezažívají ani zdaleka tak špatný start jako v loňské sezoně, kdy po stejné porci utkání neměly na kontě ani jedno vítězství a pouhé dva bodíky oproti letošním sedmi.

Jestliže na modré straně pamatuje některé z merseysideských derby každý jednotlivý člen poslední zahajovací jedenáctky, na opačné straně barikády může stát hned šest debutantů. I to se ostatně prozatím viditelně promítá na výsledcích jednoho z původních kandidátů mistrovského titulu. Vhodná role se stále hledá Jordanu Hendersonovi, přičemž rovněž nově příchozí Adam se potýká s mizernou kondicí. To je v kombinaci s Gerrardovým zraněním smrtelný koktejl, který pro Liverpool nachystal už šestibodovou ztrátu na čelo. Pro Reds nicméně bude hlavně důležité, že se posledně dostal ze dvou po sobě jdoucích porážek výhrou nad Wolverhamptonem, byť sebevíc rozpačitou.

Do dalšího souboje o nadvládu nad řekou Mersey navíc Liverpool (staro)nově vstupuje s nejpovolanějším možným mužem na lavičce. Vždyť Kenny Dalglish, jenž se do manažerské funkce na Anfield Road vrátil letos v květnu, zažil 24 takových derby v roli hráče a dalších 21 coby lodivod LFC. Krom toho se pyšní skvostnou bilancí. Z pozice manažera přihlížel jen třem porážkám svého týmu a Everton (třebaže jeho o dost starší obdoba) na něj jako celek nenašel recept dlouhých osm utkání v řadě.

Malé jubileum (historicky 185. liverpoolské derby) přímo ze hřiště nezažije Daniel Agger. Ten sice po zlomenině žebra naposledy trénoval, neočekává se však, že by nastoupil. Úplně totožný případ je pak Johnson. Steven Gerrard bude patrně v základu chybět, v průběhu utkání se ale nejspíš na plac podívá - jako ostatně pokaždé v minulých dvou zápasech.

Tim Cahill si z konfrontace s Manchesterem City odnesl ohoblovanou holenní kost a na Goodison Parku všichni moc doufají, že se stihne včas zotavit. Tým by se totiž jinak opět musel vypořádávat s absencí útočníků. Dlouhodobě je mimo hru Anichebe, přičemž v poslední přestupový den odešli Yakubu s Beckfordem. K dispozici by tak Moyesovi zůstal tak akorát Saha.