Simply the Best!

27.03.2009, 13:51
Životopisy
Zaujalo nás
Titulem nejslavnějšího hitu Tiny Turner, jehož překlad zní "prostě nejlepší", lze i nelze stroze charakterizovat jednu z největších postav světové kopané. Totiž zatímco jedni v čele se samotným Pelém George Besta považují za nejlepšího fotbalistu všech dob, jiní neustále poukazují na jeho manýry točící se okolo alkoholu, nespočtu krabiček cigaret a krásných žen. Přitom zapomínají na skutečnost, že jeho neobdivovat zkrátka a dobře nešlo.

Snad na nikoho nesedí lépe označení bohém. Best skutečně byl výjimečný člověk, svým způsobem umělec, který žil nespořádaný život. Závislost na alkoholu, záliba v kouření či pletky se zástupkyněmi něžného pohlaví však nejsou jediné slabosti, které mu byly během kariéry nejednou vyčítány. Trnem v oku bylo pro mnohé rovněž jeho nadměrné sólování, přičemž ani teatrální pád při minimálním kontaktu se soupeřem mu nebyl cizí. Individualista to opravdu byl, leč se do kombinace také uměl zapojit. Nicméně co mu nikdo neodpáře, je fakt, že k onomu nekonečnému motání hlav soupeřů měl vskutku úžasné předpoklady. Vždyť sám Sir Matt Busby kdysi prohlásil: "George ovládal více variant obejití soupeře než kdokoliv jiný, koho jsem viděl. Každý aspekt vedení míče byl pro něho přirozený." A jak takové schopnosti využíval? Především velmi často a mimo jiné k potopení houževnaté Benfiky ve finále PMEZ roku 1968. Více o tomto překrásném gólu, ne-li jeho nejslavnějším, však později. Kariéru jedné z nejvýznamnějších postav světové kopané se sluší představit pěkně po pořádku.

Na úplný úvod se sluší uvést, že George Best měl snad už na kolébce vytesáno "budoucí fotbalová legenda". Ke kopané byl zkrátka předurčen. Splňoval totiž mimo jiné hned první, řekněme dobrovolný, předpoklad pro to, stát se její ikonou - vzešel ze sportovní rodiny. Jeho tatínek Dickie pracoval jako brusič železa v belfastském přístavu, přičemž si tak často a po takovou dobu, jak to jen šlo, alespoň na amatérské úrovni dopřával nějaký ten dotyk s fotbalovým balonem. Georgeova maminka byla rovněž sportovním nadšencem, i když daleko spíše inklinovala k lednímu hokeji. Ten dokonce závodně provozovala coby jakýsi vedlejšák k zaměstnání v továrně na cigarety. Ze snadno pochopitelného důvodu však musela nejen s tímto hobby nakrátko seknout. Ve středu 22. května 1946 totiž měla na svět přivést svého prvního a zdaleka ne posledního potomka (nakonec se musela postarat o šest dětí!). Celkem přirozeně z něho vyrostl míčový virtuos. Už jako batole totiž s oblibou proháněl kulatou mičudu, kde jen mohl, a nezřídka neodolal vábení travnaté plochy na stadionech, kam ho rodiče často vodívali. Nikoliv máma ani táta, nýbrž "balon", to bylo Bestovo první slovo, chtělo by se říct.

Leč se malý George snadno nadchl pro jakoukoliv míčovou hru, jeho enormní náklonnost ke kopané nešlo přehlédnout. Proto začal brzy docházet na tréninky chlapců lokálního klubu Cregagh. Ačkoliv příliš nevyrostl, jeho obří talent zářil široko daleko. Krom toho byl též bystrým hochem. V jedenácti přestoupil na střední školu Grosvenor High, při níž se ovšem hrálo tak akorát rugby. Právě v té době začal dělat dosud vzorný student první problémy. Bez milovaného fotbalu začal chodit za školu a vynutil si přestup na Lisnasharragh Secondary. Zároveň měl absolvovat svou první změnu fotbalového angažmá. Do Glentoranu se však vinou nevelkého vzrůstu nakonec nepřesunul, pročež se mohl hned vzápětí stěhovat do daleko věhlasnějšího ostrovního celku. Jeho talent vyčmuchal Bob Bishop, skaut slovutného Manchesteru United. V té době mu bylo pouhých 15 let!

"You’re simply the best..."

"Jsi zkrátka nejlepší..."

To souvětí, které se tenkrát doneslo k Siru Busbymu, zná dnes již každý. Stejně jako teď již nikdo nepochybuje o jeho pravdivosti. "Myslím, že jsem ti našel génia," stálo tehdy v telegramu od Bishopa. V rodině Bestových náhle vypuklo veselí, jež ani slovy nejde popsat. Pro mladíka ze Severního Irska byl fakt, že o něj někdy v budoucnu bude zájem v Anglii, téměř nepředstavitelný. Není tedy divu, že mu rodiče obstarali zbrusu nové a jeho vůbec první džínsy, aby nedělal ve světě ostudu. Přesto mu ani taková inovace nedodala příliš kuráže. Leč se později celému Albionu prezentoval coby až nezdravě sebevědomý chlapík, jakmile osamocen vystoupil z vlaku na manchesterském nádraží, dostihl ho stesk po domovině. Stačil den na rozmyšlenou a spolu s parťákem, velšským mládencem Ericem McMordiem (jenž nakonec zakotvil v Middlesbrough), se rozhodli vrátit do rodné krajiny. Jaké štěstí, že za další dva týdny dal Sir Busby po telefonické rozmluvě s Georgeovým otcem zázračnému chlapci druhou šanci. Tou už vyzáblý klenot nepohrdl.

K United se definitivně přistěhoval, rozuměj, stal profesionálem, v květnu roku 1963 jako čerstvě sedmnáctiletý. Pobírat zde měl však spíše symbolický peníz - anglický gigant mu slíbil týdenní gáži ve výši 35 liber (dnes by si tedy vydělal takových 27 000 ročně). Svůj debut si odbyl co nevidět proti West Bromwich a zanechal pořádný dojem. Říká se, že po konci utkání za ním dokonce přišel velšský zadák z řad soupeře, Graham Williams, aby mu potřásl rukou a při tom pronesl: "Stůj klidně, synu, ať se ti můžu podívat do tváře. Celý den jsem se ti díval jen na záda." Přestože byli v městě manšestru z Besta jako u vytržení, on sám se tu necítil úplně jako doma a nadále pociťoval stesk po domově. Toho roku si proto vynutil odjezd do Severního Irska, aby tam s rodinou strávil alespoň vánoční svátky. Jenže netrvalo dlouho a klub Bestovy rodiče kontaktoval s urgentní prosbou. Žádal "zapůjčení" jejich syna pro duel s Burnley na Boxing Day. Sedmnáctiletý zajíc s jedním jediným zápasem za A-tým na svém kontě tehdy poprvé vystoupil tak, jak ho moc dobře známe. Neomaleně vznesl podmínku, že přijede jen v tom případě, když se ihned po zápase bude moci vrátit zase zpátky domů. V Manchesteru drzému mladíkovi vyhověli a nevybíravé vystupování mu museli okamžitě prominout. Třebaže totiž Burnley vedlo, za Bestovy gólové pomoci se United povedlo vývoj střetnutí otočit.

Hned bylo jasné, že právě toto zázračné dítko zvedne prapor Manchesteru, tápajícího po tragické události nad Mnichovem, při níž zahynulo osm členů z legendární skvadry Busby Babes. Spolu s Denisem Lawem a Bobbym Charltonem vytvořil Best pravděpodobně nejúdernější trio všech dob, co se historie nejen United, ale celé Velké Británie týče. Jeho sláva nabývala neskutečných rozměrů. Týdně dostával na tisícovku dopisů od fanoušků a fanynek. Obchody se suvenýry či modelingové agentury se mohly roztrhnout, aby měly tu možnost propagovat takovou celebritu. Rostl z něj skutečný král showbyznysu. To se však nemělo stát. Sám fotbalista totiž takový fakt nesl velmi špatně. Tlaku na svou osobu se vyhýbal prostřednictvím častých návštěv všelijakých putyk, leč k takové zálibě podle svědectví jeho sestry v minulosti nikdy netíhnul. Neměl ani důvod, vždyť jeho maminka pozřela první kořalku až ve 44 letech. Na druhou stranu to přeci jen celé mohlo být jen dílo genů. Georgeovu matku totiž právě záliba v pití dohnala k předčasnému úmrtí ve věku nedožitých 56 let, přičemž pravidelným pitkám se svého času oddávala i jeho mladší sestra Julie. Best nevydržel svou závislost na alkoholu příliš dlouho tajit, věděl to i Busby a samozřejmě rovněž jeho nejbližší. Rodiče mu nabídli pomoc, když se hodlali přestěhovat do Manchesteru a být mu po ruce. Nakonec však z tohoto plánu sešlo. Zůstal v tom sám, úplně sám, ale to mu částečně i vyhovovalo.

Naštěstí alespoň na jeho fotbalový život neměly pravidelné noční jízdy přílišný vliv. Ve své první kompletní sezoně v dresu United označené číslovkami 1963 a 1964 zaznamenal čtyři branky v 17 utkáních. Během příštího ročníku, kdy mu bylo stále ještě pouze 18 let, už se naplno zabydlel v základní sestavě Manchesteru. Odehrál 41 zápasů a trefil se desetkrát. Obecenstvo udivoval zejména svou všestranností. Kličkou vás s grácií zesměšnil naprosto kdykoliv, to netřeba opakovat. Jeho síla tkvěla zejména v nevypočitatelnosti, originálním klamání protivníka. Když už jste si mysleli, že naprosto přesně víte, co teď udělá, vymyslel další z řady kulišáren, aby vás ztrapnil zas a znovu. Navíc snad nikdo nezvládal efektivně a zároveň efektně kličkovat v takové rychlosti jako on. A že to v jeho podání většinou byl fičák! Další jeho "tajnou" zbraní byla schopnost opřít se do míče oběma nohama. "Když mi bylo devatenáct nebo dvacet, lidem dělalo problém určit, která noha je mou silnější," vyprávěl onehdá sám Best. Možná si řeknete - to se mu to střílelo, když měl talent od boha - jenže, jak známo, bez práce nejsou koláče. A nějaké omluvenky? Kdepak, ty se netrpí. Za Bestovou vytříbeností kopací techniky proto nestály ani tak jeho vlohy, jako spíš únavný drill, kupříkladu hodiny strávené zahráváním přímých kopů levačkou.

Pomohla mu rovněž dětská zkušenost s rugby, díky níž pak na hřišti navzdory své hubené postavě ustál kdejaký osobní souboj. Nebál se proto chodit do hlavičkových soubojů, ani nebyl líný se vrátit na vlastní půlku a zastavit atak soupeře. Měl výdrž, ohromný akční rádius a svůj skluz dokázal většinou načasovat tak skvěle, jako nemnoho jeho spoluhráčů s ryze defenzivními povinnostmi. "Manažer mi vždycky říkával, že jsem nejlepší obranář v týmu, což jsem bral jako mimořádný kompliment," vzpomíná dokonce George Best. K tomu všemu samo sebou zvládal produkci geniálních přihrávek i výstavních gólů, byl to zkrátka kompletní hráč. I když by to bez vrozeného citu pro driblink asi nešlo, z velké části jeho velikost dělalo až nezdravě vysoké sebevědomí. Věřil si jako málokdo, na hřišti se choval drze a neotřele. Ani na veřejnosti to nebylo jinačí. Cizí mu nebyla ostrá kritika některých dnešních fotbalistů. K srdci mu například vůbec nepřirostli bratři Nevilleové, jež měl dokonce kdysi nazvat "špínou" (sám Best takové nařčení samozřejmě dementoval). Nezřídka vystupoval také arogantně a povýšeně. Jako třeba onehdá, když se ho ptali, zda považuje někoho za lepšího fotbalistu, než je on sám. "Vždycky jsem si myslel, že jsem nejlepší hráč historie - tak se na to taky musíte koukat. Nikdy jsem nehleděl na ostatní a necítil se méněcenný," odvětil s odstupem času.

"...Better than all the rest..."

"...Lepší než všichni ostatní..."

V sezoně 1964/65 dokráčeli Red Devils k šestému mistrovskému titulu ve své historii. Svým dílem se o něj zapříčinil i mladík Best, jeho hvězda však zářila především na mezinárodním poli. V Poháru mistrů se United dostali do čtvrtfinále i díky jeho dvěma trefám do sítě Helsinek. Posléze se Best stal katem ještě jednoho soupeře, a sice slovutné Eusébiovy Benfiky. Lisabonský ukazatel skóre stihl odpočítat pouhých 12 minut a už prakticky nebylo o co hrát. "El Quinto Beatle" ("Pátý Brouk"), jak se Bestovi posléze v Portugalsku zejména pro jeho vzhled s oblibou přezdívalo, totiž do té doby zavěsil nejprve hlavou, aby vzápětí neskutečným způsobem přešel přes tři protivníky a bez problémů překonal brankáře Benfiky podruhé. Best asi věděl, proč tento triumfální postup oslavil tak, jak oslavil, tedy velkolepě se sombrerem na hlavě, neboť dalšího velebení se mu už nedostalo. Hned záhy totiž Manchester ztroskotal na Partizanu Bělehrad.

Všemi obdivovaný "Belfast Boy" zrál pod Busbyho křídly jako víno. Coby 21letý mládenec, během ročníku 1967/68, gólový příděl z minulé sezony (42 utkání, 10 gólů) ještě téměř zdvojnásobil, když se vyšplhal až k mimořádnému počtu 28 vstřelených branek. Přitom navíc zvládal své spoluhráče zásobovat nespočtem milimetrových pasů. Jeden takový zužitkoval Bill Foulkes, aby v semifinále PMEZ potopil Real Madrid (tady bylo MU na pokraji vyřazení, řítíce se vstříc dalšímu neúspěchu na soupeřově hřišti - do té doby venku nevyhrálo), čímž zároveň umožnil Bestovi odehrát patrně nejlepší zápas své kariéry.

Finále Evropského poháru 1968 bylo výjimečné hned v několika ohledech. Pověrčiví jedinci by k němu asi raději nenastoupili, neboť se honosilo pořadovou číslovkou 13. Celé se odehrálo v učiněném fotbalovém svatostánku, londýnském Wembley, před zraky více než 92 000 párů očí. Pro Rudé Ďábly mělo ještě o to specifičtější náboj, že si v tomtéž roce připomínali deset let starou leteckou nehodu nad Mnichovem. A ani portugalská Benfica nebyla ochuzena o zvláštní motivaci, neboť se s týmž sokem nedokázala vypořádat tři roky zpátky ve čtvrtfinálové fázi stejného turnaje. A kdy jindy se mu řádně revanšovat než právě ve finále Poháru mistrů, že? Recept se zdál být prozaický - k ničemu nepustit šikovného Besta a očiska stočit ke svému želízku v ohni, Černé perle z Mosambiku. V první půli šlo všechno podle plánu. Severoirský čipera se i díky přetěsné osobní obraně příliš neprosazoval, pročež nemohla naplno zářit ani hvězda Bobbyho Charltona ani talent teprve 19letého zajíce Briana Kidda. Do šaten šly tedy oba mančafty za bezbrankového stavu a upřímně, tužby dychtivého obecenstva ve Wembley asi do té doby jen stěží ukojily.

Jenže jakmile sudí Lo Bello foukl do píšťalky na znamení startu druhého dějství, všechno se rázem obrátilo vzhůru nohama. Best se, než bys řekl švec, zbavil tísnivých pout a začal rozdávat radost všude kolem. Byl to však Bobby Charlton, a slušelo by se zdůraznit, že konkrétně jeho pleš, kdo obstaral první branku utkání. Nemusím snad ani připomínat, že spatřit tohoto středopolaře s číslem devět skórovat hlavou, se rovnalo nevšednímu zážitku. Tím spíš, že se tak stalo právě toho májového dne ve Wembley. Avšak třebaže se hned vzápětí musel portugalský brankář José Henrique vytáhnout se dvěma slepenými a věru parádními zákroky, panování Angličanů mělo jepičí život. Patnáct minut před koncem normální hrací doby se totiž zblízka bez větších problémů prosadil Graça. Otřesení United se na včasnou odpověď nezmohli a naopak mohli ještě žehnat golmanovi Stepneymu, jenž v závěru vychytal v souboji jeden na jednoho samotného Eusébia.

Nastavená čtvrthodina byla pro Besta jako stvořená. Portugalští zadáci sotva klopýtali, zatímco on plul po trávníku se vznešeností mořského koníka. A věren svému stylu hry zůstal i v minutě 93., kdy si zpracoval Stepneyho výkop, hladce pronikl středem hřiště, jako by nic oklamal bezmocného Henriqueho a uklidil balon do odkryté svatyně. Benfiku tímto činem nenalomil, nýbrž rovnou přelomil vejpůl. Hned po minutě proto mohl jiný mladík, Brian Kidd, nadvakrát odhlavičkovat míč zpátky do sítě napnuté za zády čerstvě 25letého brankáře lisabonského celku. Dílo zkázy ještě s úderem sté minuty dokonal Bobby Charlton, když se prosadil po přihrávce z pravého křídla od neúnavného parťáka Besta. Omlazená skvadra Manchesteru United, v níž byste dnes jen stěží rozpoznali pětici fotbalistů, tak dokonale uctila památku svých předchůdců, zahynuvších v troskách letadla, když coby první anglický tým vybojovala trofej pro vítěze PMEZ.

"...Better than anyone, anyone I’ve ever met..."

"...Lepší než všichni ostatní, než kdokoliv, koho jsem kdy potkal..."

Překročit svůj vlastní stín je vždy úkol, který nelze nikomu závidět. A ani sám Best nebyl s to ho naplnit. Sezona 1967/68 zůstala v jeho kariéře navěky věků zapsána tučným písmem, přičemž ty nadcházející už stejného jasu prakticky ani nemohly dosáhnout. "Belfast Boy" sice nadále byl oním nezadržitelným pravým, potažmo levým křídlem, avšak už jen fakt, že si pro Zlatý míč navzdory své velikosti došel jen jedinkrát, právě po památném finále PMEZ, o lecčems svědčí. Samotnému Manchesteru se příliš nedařilo, když v nadcházejícím ročníku skončil až jedenáctý, a Best si začal hrát na individualistu. Pomalu, ale jistě se z něj vytrácel ten všestranný fotbalista, jenž dokázal za jediný zápas vymyslet nespočet chytrých a vtipných pasů. Přitom ani střelecky se mu od onoho památného ročníku, kdy se trefil 28krát, bůhvíjak nedařilo. A kdo ví, zda by to s menší dávkou sobeckosti nebylo lepší. "Vždy jsem Georgeovi říkával: Synu, můžeš každou sezonu nastřílet 30 gólů, když se porozhlédneš po Denisi Lawovi, přihraješ mu balon a naběhneš si tak, aby ti ho mohl vrátit," líčí své promluvy směrem k Bestovi někdejší manažer United Jimmy Murphy a hned vzápětí připojuje řečnickou otázku: "Jenže jak chcete radit géniovi, kterak to má hrát?" Samozřejmě, nemusíte být géniem, abyste si na ni sami odpověděli - nejde to. A už tuplem nemůžete fušovat do řemesla někomu tak tvrdohlavému, jako byl George Best.

Tápal tedy Manchester, polehoučku směřující o patro níž, a svou demisi již rozepsal i sám Best. Fandům Red Devils se ještě párkrát připomněl v roli skutečně nezapomenutelného hráče jako třeba tehdy, když zesměšnil takřka kompletní jedenáctku Sheffieldu, aby záhy suverénně překonal i osamělého brankáře. Jenže to už byly spíše jen jakési výkřiky do tmy. Chystaný sešup MU do Second Division se uskutečnil na konci sezony 1973/74, avšak Besta již taková potupa nezastihla. Už v lednu si sbalil své saky paky, aby přes menší kluby, Stockport a irský Cork Celtic, uprchl napříč Atlantským oceánem pod křídla metropole Spojených států jménem Los Angeles. S odstupem času pak na otázku, zda se necítí vinen sestupem Manchesteru (Rudé Ďábly jeho odchod dozajista velmi zasáhl), odpověděl takto: "Ne, necítím se provinile. Rozložili se z jednoho prostého důvodu - neměli dostatek dobrých fotbalistů - a vy mě za to rozhodně nemůžete vinit! Ty hráče jsem nekupoval!" obořil se temperamentní Ir na tazatele. Zároveň připojuje další možnou příčinu pádu titána, manažera Tommyho Dohertyho, jenž podle něj také nedosahoval kvalit hodných Manchesteru. Jenže, je veřejným tajemstvím, že za Bestovým transferem stály mimo jiné i četné spory právě s někdejším hráčem Arsenalu.

V té době se Best pomalu chystal dát vale i národnímu týmu, v jehož dresu si doteď příliš nezařádil. Buď zranění, nebo klubové povinnosti zpravidla zabránily jeho odjezdu na reprezentační sraz. Ve finále tak posbíral všeho všudy pouhých 37 startů a nemastných neslaných devět branek k dobru. Ani atmosféru světového šampionátu neokusil, byť k takovému zážitku neměl v jednu chvíli zrovna daleko. Totiž když se Severní Irsko kvalifikovalo na mistrovství v roce 1982, ještě nepatřil do starého železa. Bylo mu jakž takž přijatelných 36 let a měl za sebou vcelku vyvedené angažmá v San Jose. Jeho nominace se také nakonec opravdu zvažovala. Tehdejší lodivod severoirského výběru Billy Bingham se na něj za velkou louži dokonce přijel osobně podívat, aby ho viděl v akci během jednoho nevýznamného turnaje. To se rozumí, Bestova rodná krajina byla kompletně celá na nohou a s napětím očekávala trenérův verdikt. "Trošku se na něj tlačilo, aby mě vzal, a já předpokládal, že své rozhodnutí nepovolat mě nakonec ospravedlní mými nepřesvědčivými výkony, které měl tu možnost vidět. Nemohl jsem očekávat, že odehraju každý zápas, ale přál jsem si, aby mě s sebou vzal alespoň jako člena týmu a třeba mě postavil i jen na patnáct minut. Jen abych si mohl zahrát na mistrovství světa," popisoval později Best své pocity. Bohužel, nevyšlo to. Přesto by s nikým neměnil. Byl hrdý na svou státní příslušnost a představě, že by měl někdy reprezentovat nějakou jinou zemi, nedej bože Anglii, se brání ironickým smíchem. "Toužil jsem po startu na mistrovství, ovšem akorát v dresu Severního Irska, nanejvýš Velké Británie," uvádí na srozuměnou.

Závěr Bestovy kariéry nápadně připomínal poutě zhrzeného cirkusáka, na něhož jako by najednou nikdo neměl tu správnou náladu. Křížem krážem procestoval USA, nakrátko se usadil na Craven Cottage, zkoušel to ve skotském Hibernians a dvě symbolické tečky (rozuměj starty) za svým předlouhým fotbalovým životem učinil počátkem 80. let během angažmá v australském Brisbane, respektive "rodném" Tobermore. Není divu, že v tomto období na sebe daleko spíše než kopaná vázal pozornost Bestův osobní život. Vždyť co to asi bylo za pompu, když se věčný sukničkář konečně ženil. V šoku nebyla jen veřejnost, ale i jeho nejbližší. Těm prý šťastný snoubenec oznámil datum svatby, 24. 1. 1978, a místo jejího konání, Las Vegas, jen tak mimoděk mezi řečí krátce předtím, než jeho telefonní číslo naopak vytáčel tatínek Dickie s oznámením maminčina úmrtí. Několik let poté se na starém kontinentu o Bestovi příliš nevědělo a možná jen dobře, neboť jako v bavlnce si nežil ani omylem. Pomineme-li narození prvního potomka, syna Caluma, prožíval si jen samá utrpení. Čelil bankrotu, byl zatčen pro jízdu v opilosti, dostal se do křížku s policistou...to všechno, sečteno a podtrženo, rovná se pobytu ve vězení. Bestovi nejbližší opět nemohou uvěřit, přesto se za ním na návštěvu nevydávají. Moc dobře znají jeho povahu. Beztak je teď plně uzavřený do sebe a o srdceryvné výlevy svého příbuzenstva nestojí ani v nejmenším.

"...I’m stuck on you heart, I hang on every word you say"

"...Jsem připoután k tvému srdci, hltám každé tvé slovo"

Radostné chvilky, které populárního kluka z Belfastu ještě stihly potkat, byste spočítali na prstech jedné ruky. Snad jen soužití s daleko mladší stevardkou Alex ho párkrát dokázalo rozveselit. Jenže s příchodem milénia se vyskytla jedna nepěkná, zlá potíž, a sice na Bestových játrech. To už byl George se svou chotí zpět na Ostrovech, jenže neustálé cesty do Anglie na různá fotbalová sezení a utkání ho unavovaly čím dál víc. Odreagovat se potřeboval ze všeho nejvíc a kde jinde než v osvědčeném pubu u kulečníku se svými přáteli. Best se údajně dlouho držel, avšak brzy alkoholu opět propadl a výsledkem toho všeho byla roku 2002 nucená transplantace jater. Dostavilo se potřebné povzbuzení, George se znovu cítil svěží a fit. V té době už delší dobu pracoval jakožto expert ve studiu televizní stanice Sky Sports, a to i navzdory předešlým nevalným zkušenostem s jeho vystupováním před kamerami. Roku 1990 měl totiž evidentně společensky unavený Best v nejmenovaném pořadu BBC jednomu z hostů sdělit zhruba toto: "Terry, miluju sex!" K tomuto řemeslu hodlal co nevidět přibrat ještě další, trenérské. Pro začátek mu měla postačit menší štace v hájemství Portsmouthu, kde se měl věnovat mládeži. Této výzvy se chopil v listopadu 2004, jenže hned rok na to přišla krutá rána jak pro něj, tak pro celou fotbalovou populaci.

Dlouhou dobu ho eventuelní smrt nechávala klidným, vždyť ještě roku 2001 plánoval po vzoru své manželky Alex vyzkoušet seskok s padákem. Avšak už dávno vypadal býti starším pánem, než jakým byl ve skutečnosti. Nechodil, spíš se belhal, a i přesto hlásal, že dosud nikdy nebyl šťastnější. Přesto, že poslední rok svého života strávil v neutuchajících bolestech. Přesto, že si na dovolené nemohl s čistým svědomím zajít do taverny na drink. Přesto, že mu léky, jež pravidelně užíval, nedovolovaly dlouhodobější pobyt na přímém slunci. Že si svůj život dokonale pokazil a že teď de facto jen přežívá, chcete-li, dožívá, bylo zřejmé každému na první pohled. Jen ne jemu. Vyjádřit před ním lítost nad tím, jak dopadl? Pche, na to radši ihned zapomeňte. "Měl jsem skvělý život. Nechtěl jsem jít do vězení, nechtěl jsem, aby mi sebrali řidičák, ani jsem se nechtěl motat do rvaček. Ale tím vším se člověk učí, musíte si tím projít," rozumuje Best a na otázku, čeho lituje nejvíce, rovněž odpovídá po svém. "Neproměnil jsem pokutový kop proti Chelsea na Old Trafford. Co si pamatuju, je to jediná penalta, kterou jsem nedal, takže bych si ji chtěl zopakovat!"

George Best byl naposledy hospitalizován koncem září 2005 v soukromé londýnské nemocnici Cromwell Hospital. Každým dnem se před vchodem tísnila řada jeho příznivců, on sám mezitím dýchal jen pomocí přístrojů, drasticky klidněn sedativy. Když byl zrovna při smyslech, působil vyrovnaně, ba dokonce pozitivně. Počátkem listopadu však i takový flegmatik musel povolit. Neustálou podporu v příbuzenstvu jen stěží vnímal, všelijaké léky z něj vyždímaly veškerou energii a učinily ho sotva živoucí troskou. Nebylo proč ho trápit, všichni věděli, co přijde. Přesně šest minut po první hodině odpolední 25. listopadu 2005 odpojil Bestův lékař přístroje, které dosud legendu Manchesteru držely při životě. Byl konec, fotbalový bůh dodýchal.

Ve věku 59 let tedy odešel Jekyll a Hyde světové kopané. Jedni v něm viděli sobce, zosobnění arogance a sebestřednosti, nabubřeného individualistu. Mnozí zase geniálního technika, jakého dosud matička Země neodkojila, autora vtipných patiček, narážeček a přihrávek či nevídaně talentovaného rozsévače branek. Nebo ho snad máme zafixovaného coby vrchního kata Eusébiovy Benfiky? Proč ne. Každopádně - ať si z toho každý vezme cosi svého, ať si o Bestovi každý myslí, co chce, jen vězte, že pro každého fotbalu znalého Ostrovana neexistoval a ani neexistuje fotbalista, jenž by svou velikostí rodáka z Belfastu předčil. Koneckonců následující slovní hříčka hovoří, myslím, za vše.

"Maradona good; Pelé better; George Best."

Autor: Tomáš Daníček

Komentáře (216)

Přidat komentář
smazaný uživatel

Pěkný článek

Reagovat
honziss

Hele, Tome, to už máš napsané déle a je jen shoda okolností, že se to tu objevilo teď, nebo tě vyprovokovaly až ty komentáře pod Bobbym, na které jsi obratně zareagoval?

Reagovat
fantomas

Rozepsané sem to měl tak měsíc, ale doklepl jsem to vlastně až po Bobbym, to je fakt.

Reagovat
blaugrana

Každí ma svojho najlepšieho futbalistu ......Best patril medzi tých najlepsích, ale ci bol najlepsi, tak to tazko povedat ...a k tým manierom...každí ma svoje PRE a PROTI

Reagovat
vanGomm

Ve své době patřil určitě k nejlepším škoda,že nebyl třeba Angličan MS by si zasloužil.A jeho chování v soukromí sice nic moc.Na druhou stranu se alespoň nepřetvařoval.U nás podobně žil a hrál Ladislav Přáda.O něm by se také mohlo napsat.

Reagovat
smazaný uživatel

A jinak - jsem přesvědčen, že Pelé považuje za nejlepšího fotbalistu historie sám sebe, akorát si chce udržet vysokou popularitu, tak hodil do éteru Besta

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Čemu se tak krlešuješ???

Reagovat
smazaný uživatel

Pelé je narcis.

Reagovat
smazaný uživatel

Pro Argentince je nejlepší Maradona, pro Brazilce Pelé a pro Brity Best. Nedá se to moc objektivně posoudit. Ale pro mě určitě Maradona. To proto jakým neuvěřitelným způsobem převyšoval všechny okolo (po fotbalové stránce, aby tady zas někdo neprndal o jeho osobním životě).

Reagovat
smazaný uživatel

Maradona právě určitě ne!! Co dokázal ve srovnání s Pelém??

Reagovat
blaugrana

"Ale pro mě určitě Maradona" ...

Reagovat
smazaný uživatel

a pro mě Grzegorz Lato.

Reagovat
smazaný uživatel

Pro mě je subjektivní výraz, čili si to s tím co sem napsal nijak neodporuje

Reagovat
smazaný uživatel

Asi nic, když to říká takovej odborník na fotbal jako ty. By mě zajímalo, kolik celých zápasů s Pelém si viděl? Nech mě hádat, ani jeden. Ano já také ne, a proto říkám, že pro mě je nejlepší Maradona, páč o něm mám materiálů kopec a tudíž můžu řící, že je nejlepší hráč, kterého sem kdy viděl. Nikdy sem neřekl, že je to nějaké dogma. Každej má svého favorita.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

fakt respekt

Reagovat
smazaný uživatel

PEPI BICAN je nejlepší.kdyby nežil v nejhořším období historie nikdo by nemohl pochybovat.byl neuvěřitelnej hráč a navíc aj dobrej člověk ne jako maradona a best.

Reagovat
fantomas

Jak víš, že Best nebyl dobrý člověk?

Reagovat
smazaný uživatel

jo ale jinak mam maradonu taky rad a PEPI je PEPI

Reagovat
smazaný uživatel

Článek pěkný, ale je až moc dlouhý a není napsaný moc poutavě , ale pěkná práce! Jinak byl jeden z nejlepších ale podle mně určitě nejlepší nebyl...

Reagovat
fantomas

Co ti tam přebejvá? Říct vše podstatné o takové legendě neni na pár řádek. Nevim, na co seš zvyklej, ale todle je, řekl bych, standardní délka úměrná Bestově velikosti.

Reagovat
smazaný uživatel

Nevím co přebejvá, prostě se mi to nezdá tak poutavé, to je vše, ale je to dobře napsáno...

Reagovat
fantomas

Já reagoval na délku...poutavost sám soudit opravdu nebudu, to je na vás, čtenářích.

Reagovat
smazaný uživatel

Poutavost výborná....

Reagovat
herbage

Někomu se holt nezavděčíš, zvlášť když si pod životopisem představují román od Victora Huga

Reagovat
vodka

o Hugovi nemluv, zkoušel sem bídníky, lae po prvních 40 stranách sem to vzdal, plánuju se k tomu vrátit, ale až někdy jindy.....

Reagovat
smazaný uživatel

jak jsi toho mohl nechat? To opravdu nepochopím, já to přečetl prakticky jedním dechem a kochal se každou stránkou. Je ale pravda, že úvodních asi tak 60 stran o biskupu, který Valjeana tak ovlivní je poměrně nezáživných, i přesto ale určitě v četbě pokračuj. Hugo je neopakovatelný a nepřekonatelný mistr v popisu jak současnosti, tak historie, génius co se týče jazyka a znalosti soudobé společnosti a Francie. Bídníci jsou mé nejoblíbenější dílo, viděl jsem i vynikající čtyřdílný francouzský cyklus filmu v hl. roli s G. Dépardieu a J. Malkovichem jakožto Javertem a mohu jen doporučit - vynikající film

Reagovat
vodka

Já sem právě viděl ten film (Malkovich je můj nejoblíbenější herec). Pak sem si sehnal knížku, ale právě těch prvních 40 stran mě nějak nedonutilo číst dál.... Je možné, že když překousnu ten začátek, tak to bude lepší, proto se k tomu plánuju vrátit (podobně jako k Bibli (a to nejsu katolík..) a dalším x knížkám).

Jinak moje nejoblíbenější knížka, která mě nejvíc dostala a vrátil sem se k ní několikkrát je Hlava XXII...

Reagovat
smazaný uživatel

Malkoviche mám taky rád, v tom filmu hraje prostěš úžasně, ten obličej už z paměti nikdy nevymažu. Jinak ta režisérka co natočila Bídníky natočila s podobným obsazením i Monte Crista od Dumase nebo životopisný film o Balzacovi a všechno stejně vynikající. Mám všechny ty filmy doma a dívat se na to nikdy neomrzí

Reagovat
stas87

on bol vlastne prva superstar v pravom slova zmyslu mal rad novinarov a potreboval ich predbehl dobu nekde som cital ze sa s kamaratom stavil ze da cruijjfovi pri prvom dotyku s loptou housky a vyhral

Reagovat
fantomas

Jojo...taková legenda se traduje. Já si zas nejsem jist prvním dotykem, mám dojem, že se k němu pak právě vracel přes celý hřiště, aby mu je opravdu nasadil.

Reagovat
stas87

aha mas pravdu on bezal cez cele ihrisko ke cruijjfovi a pak mu ich dal

Reagovat
fantomas

Reagovat
stas87

nevidel si nahodou o nom dokument?sice nevalnej urovne(clovek by povedal az otrasne zpracovanie)ale boli tam popisane jeho zaciatky v severnom irsku vypovedi jeho spoluhracov az po jeho burlivy nocny zivot

Reagovat
fantomas

Možná kdysi viděl, ale nevzpomínám si přesně...

Reagovat
smazaný uživatel

George Best byl fenomém, přestože mi anglickej fotbal nikdy nic neřikal... Doporučuju se podívat na film Best, kterej mapuje jeho život.

Reagovat
smazaný uživatel

Jenom musim říct, žeto neni žádnej dokument, ale polo dokument, ani nic podobnýho. Je to regulérní film a pokud se na něj nebude dívat někdo, kdo se točí kolem filmu (tzn. parta z csfd.cz), tak si myslim, že se bude líbit, je docela kvalitní

Reagovat
smazaný uživatel

viděl jsem ho, dobrý

Reagovat
stas87

tak dik ja som to videl tak pred 3-4 rokmi a nepametam si to cele nevedel som kam to kvalitou zaradit

Reagovat
smazaný uživatel

Já bych ten film moc nedoporučoval, tento článek je mnohem lepší a víc vypovídá. Kdežto film je jedním slovem strašnej.

Reagovat
stas87

Reagovat
smazaný uživatel

V čem?

Reagovat
smazaný uživatel

V hereckým obsazením, autobiografie shrnutá v do obsahu jako film pro malé děti (obsah filmu dosahoval kvalit tak možná jednoho odstavce tady v tomto článku), na svou dobu příliš slabé efekty, spád téměř žádnej ba ani hudba, kterou se filmy často zachraňují, neoslnila. Film byl prostě po obsahové tak i formální stránce syrovej a řekl bych dost odfláknutej. Popravdě nevím, k jakému účelu byl vůbec natočen, protože ani z jedné stránky (filmové či informační) kvalitou ani zdaleka nedosáhl. Jak říkám, tento článek přečtete cca za deset minut a dovíte se daleko víc, než hodina a půl (nevím už kolik to mělo ani) toho filmu.

Takový mám na to názor, pravdou ale je, že už jsem v době shlédnutí filmu o Georgeem leccos věděl. Pro člověka, kterej o něm nic neví to třeba může být film naprosto úžasnej, v tomto je to možná rozdíl.

Reagovat
smazaný uživatel

Ten film je dobrej v jedný věci - záběry z Bestovo bohémskýho života za to stojí. Zbytek filmu je kvalitou níž, ale tohle nebyl pokus o dokument ani celoverční film, že jo...

Reagovat
smazaný uživatel

Já neříkám, že byl. Jen bych nedoporučoval tak strohej film pod tímto oproti filmu skvělým článkem.

Reagovat
Dubov

Když už se bavíte o těch filmech, mám dotaz, jaký je podle vás nejlepší fotbalový film? Ať už dokument nebo klasický?

Reagovat
smazaný uživatel

Fever Pitch, podle knihy Nicka Hornbyho

Reagovat
smazaný uživatel

Díky. Hezké připomenutí jednoho ze zlaté smetánky těch nejlepších.

Reagovat
smazaný uživatel

No musím se přiznat, že mi z tohoto životopisu vůbec nepřijde, že by měl být nejlepším fotbalistou na světě, ale napsáno je to dobře.

Reagovat
smazaný uživatel

Chválím, Tome, dobrá práce . Jinak podle mně Best nejlepším fotbalistou historie není, tam bych přese všechny pochybnosti, kterých se zde v poslední době vyrojilo až překvapivě a nepochopitelně hodně, nechal Krále Pelého. Hned za něj bych seřadil Di Stéfana, Maradonu, Cruyffa, Beckenbauera, Eusébia, Meazzu, Riveru, Charltona, Besta, Schiaffina atd. atd.

Reagovat
smazaný uživatel

až na Shiaffina, kterej je sice legenda a mám ho rád, ale byl přecejen trošku ve stínu Gre-No-Li a ti by si tedy buď zasloužili rovněž zmínit, nebo Juana Alberta vynechat (i když hrál spíš v jejich pozdnějí éře).

Reagovat
smazaný uživatel

no já jsem si na něj teď vzpomněl hlavně kvůli MS 50, kde padla Brazílie taky díky němu na Maracaná (Utkání slz)atd... Možná tak vysoko fakt nepatří no, to bych pak musel přidat Facchettiho, Suáreze, Mazzolu, Jašina...

Reagovat
smazaný uživatel

Riveru jsi zmínil, takže plná spokojenost

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Zas tak nizko bych ho nedaval. Pro me jeden z 6 nejlepsich (Maradona, Pele, Cruyff, Beckenbauer, Di Stefano, Best).

Reagovat
smazaný uživatel

tak já ty další po Pelém nepsal až tak v daném pořadí, šlo spíše o ta jména, navíc jsem zapomněl na Kubalu

Reagovat
smazaný uživatel

Aha. Mozna by tam mohl byt i Puskas

Reagovat
smazaný uživatel

nj, to čumím, já na něj naprosto nepochopitelně zapomněl, jistě že tam patří

Reagovat
One-Real

Reagovat
smazaný uživatel

nejlepsi neni

Reagovat
Corabeu

tak to může napsat jen totální blb

Reagovat
fantomas

Nemuže, akorát timhle stylem to muže napsat akorát blb.

Reagovat
honziss

Tak altair tady vždy rozkřikuje jak je hrdým fandou Modráků, nenávidí a shazuje vše, co se týká Man Utd, Liverpoolu atd., čili pro něj Best být nejlepším nemůže, a to prostě jen proto, že hrál za Man Utd.

Reagovat
smazaný uživatel

Ano altair, to je pravý fanoušek Chelsea

Reagovat
Corabeu

jinak díky moc za článek-super,když to třeba srovnám se článkem o Bestovi,který se objevil na Manchester United cz. tak je to sto a jedna-opravdu chválím

Reagovat
smazaný uživatel

nevím jak vy ale pro mě jednoznačně Zidane ikdyž fandím právě man utd ..

a ze současných hráčů messi

Reagovat
smazaný uživatel

jinak super článek thx fantomas ..

Ian Rush by na skladě do budoucna nebyl ?

Reagovat
fantomas

Už tu o něm životopis byl, shodou okolností ode mě.

Reagovat
smazaný uživatel

Super!

Best by fotbalový génius, ale škoda že si tak po*ral život chlastáním...

Reagovat
smazaný uživatel

Byl jsem v Belfastu kdyz umrel.Misto u radnice,bylo plne vlajek,sal a to zdaleka nejen Manchesteru,ale i Celticu,Rangers a dalsich x klubu,tenhle chlap se tam stal hrdinou pro vsechny.Ptal jsem se Iru proc je az takova hvezda,co je na nem zvlastni a bylo mi odpovezeno,ze on mel vse co kazdy chlap chce.Mel talent od boha hrat,spoustu holek,lasku k chlastu a prachy na nej a zil svuj zivot na 200%.To ze se fotbalove pohrbil jse vsem jasny,ale i tak tam navzdy zustane BEST-i pro me.

Reagovat
honziss

100. pro Besta.

Reagovat
smazaný uživatel

East or west, George is best

Super článek, Best určitě patří mezi nejlepší hráče všech dob, ale nejlepším podle mně není. Podle mně nejlepších pět - Pelé, Maradona, Beckenbauer, Cruyff, Eusébio

Reagovat
r.mrazik

moc dekuju za clanek

Reagovat
smazaný uživatel

Jinak moc pekny clanek Ta posledni veta je fakt dobra

Reagovat
fantomas

Jinak předem i opožděně děkuji za všechny pochvaly.

Reagovat
M11

super prace..

Reagovat
smazaný uživatel

No tak tohle je paráda, to je 1. z kategorie nejdelších článků, který jsem jen neprolít, ale celý přelosuskal a k některým věcem jsem se ještě vrátil. Z části ovlivněno určitě ikonou mé srdeční záležitosti, ale myslím, že velmi dobře napsaný článek. A ještě pokud to není troufalost bych rád věděl autorův věk, abych mohl porovnat s vlastními stylistickými dovednostmi A ještě jednou dobrá práce

Reagovat
fantomas

17 let.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Tak to klobouk dolů chlape

Reagovat
smazaný uživatel

GÉNIUSpro mě nejlepší hráč všech dob. můžete s tím nesouhlasit, můžete o tom vést spory, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat

Reagovat
smazaný uživatel

něco sem zmáčl a odeslalo se mi to omylem dřív, takže bych zpětně ještě chtěl poděkovat fantomasovi, že na něho nezapomněl

Reagovat
smazaný uživatel

Cimrman na fotbal nepatří

Reagovat
smazaný uživatel

nádherný článek je to neskutečný

Reagovat
smazaný uživatel

fakt dobrý članek

Reagovat
smazaný uživatel

no nej je ronaldo a pak já a pak best

Reagovat
Dubov

super životopis, ostatně jako vždy

Reagovat
smazaný uživatel

Tak a teď je doufám řada na Dalglishovi :)

Reagovat
minoLFC

Reagovat
smazaný uživatel

fantomas ma 17 rokov?

to pises potom o hracoch ktorych si v zivote hrat nevidel ?

Reagovat
smazaný uživatel

já taky , vždyť jinak by to ani nešlo, přece ti nebudu psát třeba o Ferdinandovi, když ho každý zná

Reagovat
smazaný uživatel

len sa mi vidi dost zvlastne ked o slavnych hracoch z minulosti pisete vy co ste ich nikdy hrat nevideli. ako si potom mozete dovolit napisat ze ten a ten bol najlepsi? len kopirujete nazor inych pretoze svoj vlastny mat nemozete. vidiet par sotov z telky nestaci. a porovnavat doby sa mi tiez nezda vhodne. ked vidim ako toho Besta branili tie tlste anglicke solne stlpy tak by som mu doprial mat na krku dnesnych obrancov z premier league. mozno by si pri nich ani nekopol.

Reagovat
smazaný uživatel

no díváš se na to ale dost špatně. Je sice fakt, že se těžko posuzuje někdo, koho jsi neviděl na vlastní oči, ale můžeš přece usuzovat z množství jiných materiálů atd., přece nebudu sám sebe konrolovat abych historii neposuzoval jen proto, že jsem některé hráče neviděl, to by bylo hloupé a na všechno "staré" by se zapomnělo Není nutné hráče vidět, aby sis udělal názor a zhodnotil, proto můžeš např. klidně sestavit nějaký svůj žebříček nejlepších hráčů a on může mít daleko větší relevanci a odbornost než od člověka, který ty hráče viděl, ale zase třeba tolik nerozumí fotbalu...

Reagovat
smazaný uživatel

predpokladam ze ten co nerozumie futbalu clanky nepise. a ten co pise musi nieco vo futbale pamatat, vidiet, zazit. a to sa do 17-tich stihnut neda. zostava mu len kopirovat a prekladat.

ja nezhadzujem pracu fantomasa, je to pekne citanie ale vsetci sa tu idete s nim pokakat a pritom je to dielo niekoho ineho.

Reagovat
smazaný uživatel

Určite to nie je dielom niekoho iného,fantomas tam dal veľa vecí(viet,štylistiky atď) z vlastného repertoára, to ti môžem zaručiť...

Reagovat
smazaný uživatel

Jj, je úsměvné číst ty hodnocení jako, býval prostě nejlepší, nebo, kdo neviděl neuvěří... a tak dále, dalo by se pokračovat, ale sám si tyhle články rád přečtu

Reagovat
smazaný uživatel

tak věta "kdo neviděl neuvěří" se používá hlavně na zvýšení čtivosti a zdůraznění např. kvalit atd. je jasné, že do slova to brát nemůžeš. Když nechceš taková prohlášení, tak jak bychom to měli psát? Stylem 15.2. se narodil, 17.2. se poprvé napil atd.? Je třeba těm článkům přidat trochu šťávy a "nefaktického" textu, bez toho by to byla nuda

Reagovat
smazaný uživatel

"Když nechceš taková prohlášení, tak jak bychom to měli psát? Stylem 15.2. se narodil, 17.2. se poprvé napil atd.? Je třeba těm článkům přidat trochu šťávy a "nefaktického" textu, bez toho by to byla nuda"

Nedělej si svůj svět, já psal, že je to úsměvné a né že nechci....

Reagovat
fantomas

Podle tebe je tedy nejlepší hráč světa Ševčenko?

Reagovat
smazaný uživatel

já to nemyslel, jak jsi to patrně pochopil, jen jsem ti zkoušel vysvětlit, že kvůli dobré čtivosti to musí být někdy i třeba přehnané...

Reagovat
fantomas

Ách jo...já s tou novinařinou asi praštim...

Reagovat
smazaný uživatel

tohle není novinařina

Reagovat
fantomas

Vymlouvat ti to nebudu...stačí, že ses takle hnidopišsky ozval.

Reagovat
smazaný uživatel

to je nesmysl co píšeš. Podle tebe ty články já nebo fantomas kopírujeme? Kdybys je četl tak pochopíš, že ne, protože z nich přece můžeš vyčíst autorův styl, typ vyjadřování atd. Navíc by to ani nebylo odkud kopírovat, nikde takoivé články nenajdeš. Tobě to možná připadá nemožné, ale mě ne. Můžu tě za sebe ujistit, že jsem žádný z článků od nikud nezkopíroval, ba třeba ani neopsal nějakou jeho část. Předpokládám, že kolega fanmtomas je na tom stejně...

Reagovat
smazaný uživatel

zadal som v google "george best" a naslo mi 92 800 000 suvisiacich clankov. tak mi nehovor ze o nom nic nikde nenajdes.

Reagovat
fantomas

Bud si natvrdlý anebo nevim...

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Arne

Pablb.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Radin

V podstatě píšeš nesmysl.Tak že podle tebe by každej dnešní historik co píše o dějinách měl vzít zbrań a vrátit se v čase do bitev před stovkama let?Neblázni,jsou spíš od toho aby lidi neztratili pojem a neomezili se na dnešní svět

Reagovat
vodka

kvalitní názor, chtěl sem napsat to samé....

Reagovat
smazaný uživatel

přesně tak

Reagovat
smazaný uživatel

a ty si uz videl 17-rocneho historika ?

aby sme sa zle nepochopili. ja nezhadzujem pracu autorov tychto zivotopisov. len som chcel trochu krotit to vase nadsenie k autorovi clanku ked tu kazdy dviha prst hore a robi z fantoma novinarskeho supermana. mne je jasne ze aj taky bob vaughan (inak by ma zaujimalo komu z vas to meno nieco hovori ) pouzival k pisaniu dalsiu literaturu a nepisal clanky len z vlastnej hlavy. ale stojim si za tym ze toto je cisty kopir + nejaka ta omacka aby to malo hlavu a patu. len tak na okraj dovolim si opytat sa autora co vedel o Bestovi predtym nez vznikol tento jeho clanok? dakujem za pripadnu odpoved.

Reagovat
fantomas

Já o něm samozřejmě nic nevěděl, jen v diskuzi někdo chtěl jeho životopis, tak sem si ho vygooglil a jel sem...

Reagovat
herbage

Prakticky to hodil jen do google překladače, čórkař jeden, a přepsal nesprávné koncovky, viď?

Reagovat
Tomanatura

Samozřejmě. Každý člověk, co nějak začíná s psaním historie, začíná již v ranném věku.

V podstatě píšeš jasnou blbost. Existuje mnoho videí, s jeho výkony, mnoho celých zápasů, ve kterých hrál (Ano, mám takové i v mém počítači), a mnoho starších archívů, ve kterých dokážeš svůj názor naprosto zocelit.

Píšeš, že nechceš shodit jeho práci. Ale to si vlastně mnohokrát protiřečíš, jelikož tu jeho práci shazuješ. Copak myslíš, že on neviděl nikdy žádný jeho zápas, či video? On měl v hlavě i před tímto článkem jistě mnoho informací, které pak do článku dopasl. A že pak z internetu ještě zkopíroval několik dalších informací, které díky jeho mladému věku buď nevěděl, nebo o nich neměl takový přehled? Vždyť to je úplně normální a je jedno, jestli má novinář 17 nebo 71. Každý novinář si již v dnešní době ty věci na internetu buď vyhledává, nebo si jimi jen osvěžuje pamět.

Čistý "kopír" to zřejmě nebude, když většinu z toho nenajdeš na českých stránkách, ale musíš do anglicky psaných. A ještě větší blbostí je, když se oháníš tím, že tu hodně lidí dělá z fantoma boha. Můžeš mi ukázat jediný takový příspěvek? Článek je jeho slovy napsán, je zcela jistě i podle jeho fantazie zabarven. Tudíž je to celé jen jeho práce. Pokud nechceš kopyright, tak dnes již nemáš šanci, jelikož by svůj život musel sepsat sám George Best, který, jak Ti jistě neuniklo, již nic takového napsat nemůže.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
fantomas

Mimochodem., experte, zajímalo by mě, jaká by byla tvá reakce, kdybych řek, že mi je 30 let? Besta bych taky nezažil, tak v čem by to bylo jiné. Podle mě tě bud hryže, že nákej holobrátek umí psát líp jak ty, anebo máš holt předsudky proti mladším. At tak či onak, celkem tě lituju. Tim končim tohle tvé dohadování a "neshazování nás" (usměvné alibi), nevim, co si tim tady chceš dokázat.

Reagovat
honziss

Co by, nahání si ego. Nevím, že ho vůbec řešíte, asi má hodně velký mindrák, který se mermomocí rozhodl řešit tady.

Reagovat
smazaný uživatel

Fanúšik Rangers...

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

já mám 13 a napsal jsme životopis o Titovovi

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
fantomas

Reagovat
smazaný uživatel

Neřeknu chudák, protože si život život zkazil sám, ale užil si své a třeba je mu tedka dobře.

Reagovat
smazaný uživatel

100. pro George Besta

Reagovat
Kubin1989

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Kubin1989

Reagovat
smazaný uživatel

proč ne pro Besta?

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Jejda, smazali nasi diskuzi o hokeji

Reagovat
smazaný uživatel

koniec diskusie. aj amateri maju svojich majstrov sveta

Reagovat
Tomanatura

Ale ale. Bojíš se?

Reagovat
smazaný uživatel

no že jsi do ní vskutku inteligentně přispěl

Reagovat
fantomas

Jo tak jenom kvůli tomu to bylooo...ty seš fakt ubožák.

Reagovat
kubys

Geroge Best očividně provokuje i po své smrti viz. diskuze, kde se snaží jeden zesměšnit druhého - parádní práce hoši.

Jinak podle mě článek je napsán výborně, to, že má pár jedinců problém s věkem pisatele, je naprostý nesmysl, kterým se nemá cenu zabývat. Pro mě osobně poutavý článek o výborném hráči, navíc napsán s obrovským nadhledem. Jistý nadhled mi opravdu chybí u některých životopisů robertocarlose zvlášť u hráčů, kteří za svou kariéru prošli Interem, ale prostě dokážu to pochopit a nemám chuť jej za to peskovat, vždyť každý může mít svůj názor a styl. Nepochybně by byl i životopis o Garym Linekerovi v podání bruce velmi zaujatý, toť vše.

Reagovat
smazaný uživatel

no já nevím co přesně si pod sloven nadhled představuješ. Co podle tebe u některého z mých článků chybí z tohoto hlediska, popř. uveď příklady? Rád si poslechnu konstkrutivní nápady, určitě mi to pomůže

Reagovat
kubys

Řekněme třeba konkrétně u Mazzoly, se mi zdá, že v určitých pasážích až moc vyzdvihuješ hráče Interu, kteří byli v repre - jako by tam byli jen Interisti a zbytek hrál opravdu podřadnou roli. Ale prostě nechci tě moc kritizovat, protože stavbou, jak celých článků, tak vět áváš těm článkům opravdovou čtivost a zajímavost - sám dobře znám, jak je těžké se vyrocnat napadání z toho, že jsem příliš zaujatý a něco bytečněě přeceňuji, i když moje pole působnosti je úplně jinde než u fotbalovýchh článků.

Reagovat
smazaný uživatel

no mě se to nezdá přehnané, i když je jasné, že každý podvědomě tlačí ty své. Italská repre v dobách Mazzoly opravdsu těžila hlavně z Interu, zvláště obrana byla zcela v jejich vlivu. Facchetti, Burgnich i Picchi, patří mezi nejlepší beky nejen italské historie, v záloze např. Domenghini, v útoku (lépe řečeno na spojce nebo v útoku) Mazzola, později Boninsegna, ještě v obbraně občas nastupoval také Guarneri a Tagnin, v záloze občas Bedin. Jinak já nepopírám také vliv ostatních klubů, třeba Rivera, Riva, Anastasi... ale Inter opravdu v týmu dominoval a jeho hráči byli nejdůležitější pro projev mužstva.

Reagovat
kubys

Já nepopírám, že Itálie v té době stála na Interu, ale prostě mám pocit, že z tvých článků téměř vyplývá, že za repree vždy vyyběhla sestava pouzee z hráčů Interu

Reagovat
smazaný uživatel

to ale vůbec není pravda, takto to nelíčím, teď jsem se díval na toho Mazzolu a přehnané mi to nepřipadá. Jen se podívej o kolika konkurenčních hráčích jsem zde psal a připadá ti že bych je někdy stavěl do nějakého stínu Interu? Naopak se je snažím vyzvihovat stejně

Reagovat
smazaný uživatel

Mohli byste laskave mazat prispevky az ve chvili, kdy si vsichni prectou ten chazyho??

Reagovat
smazaný uživatel

zrusit mi vlakno pred odeslanim je fakt sprosty..

Reagovat
smazaný uživatel

na zaver nieco usmevne z dnesnych novin.

pytali sa slovenskych reprezentantov na temu zapasu anglicko-slovensko par otazok.

"Stalo sa Anglicko niekedy majstrom sveta ak ano v ktorom roku?"

Zdeno Strba:

"Patrilo by sa aby Anglicania boli majstrami sveta ale ci boli netusim"

Marek Cech (hrava v Anglicku za WBA)

"Ak aj boli este som nebol na svete"

No a zlaty klinec bude k diskusii ako uliaty:

"Vobec prvym drzitelom Zlatej lopty France Footballu sa stal Anglican. Ktory?

Marek Cech:

"Vsadil by som na Georga Besta"

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Nuž čo chlapci za to nemôžu...

Reagovat
vodka

to je výkvět....

Reagovat
smazaný uživatel

no, tak ten čech slovenskej hráč století hrál na rozlučku s ním v týmu světa (což se jinýmu slováku zatím nepodařilo) ve wembley a on to neví, já sám neznám milion věcí z historie, ale tohle mi připadá, jak kdyby měl znalosti čutálistů z mladší přípravky...

Reagovat
smazaný uživatel

jaký hráč století? To jako M. Čech?

Reagovat
smazaný uživatel

asi jsem to špatně řekl :-) ján popluhár, který byl zvolen slovenským fotbalistou století, hrál v 63. roce rozlučkovej zápas Matthewse (první držitel zlatýho míče) za výběr světa proti výběru anglie na stadionu Wembley, proto asi byla položena ta otázka...

Reagovat
smazaný uživatel

OK

Reagovat
cubinho
Reagovat
vodka

150. pro Leeds a jeho včerejší výhru nad Milton Keynes Dons, taky pro jejich návrat do PL

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
honziss

Reagovat
fantomas

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Arne

Reagovat
vodka

vidím, že je přepalcováno

Reagovat
fantomas

Reagovat
smazaný uživatel

Hodne lidi asi chce, aby se zas vratil nejaky tym, ktery predvede jak hrat na bankrot a pak spadnout do treti ligy..

Reagovat
fantomas

Si zlej!

Reagovat
vodka

ale jaký hrál fotbal

Reagovat
Dubov

tak za to může tehdejší vedení, že byli tak tupí a spoléhali na příjmy z LM.

Reagovat
smazaný uživatel

Nehraje za MK Dons Tore Andre Flo?

Reagovat
fantomas

Hraje.

Reagovat
smazaný uživatel

Flo

Reagovat
smazaný uživatel

Prumerny utocnik

Reagovat
smazaný uživatel

aspoň, že ještě hraje

Reagovat
smazaný uživatel

Škoda, že jsem začal fandit CFC až dva roky po tom co odešel, výborný útočník.

Už jen za ten hattrick na WHL by byl můj oblíbenec.

Reagovat
Devil

Tak to jsi Chelsea mockrat hrat nevidel.

Reagovat
smazaný uživatel

co to? fandím jí od 2002? O co go?

Reagovat
Devil

Go o to,ze Chelsea v te dobe se pomale,ale jiste menila v cukotku.

Reagovat
smazaný uživatel

aha....tak to potom z tvého pohledu jo no..nejhorší na tom bylo, že jsem neměl kabelovku ani net, takže jsem sledovat tehdy jenom výsledky na teletextu...

Reagovat
smazaný uživatel

sorry, ale jak ti může být nějaký klub symaptický, když jej znáš jen z teletextu?

Reagovat
smazaný uživatel

vyhrávali

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
vodka

? trochu to rozveď...

Reagovat
smazaný uživatel

Ten klub je mi nesympatický. Už jsem to tu několikrát rozebíral...Rozhodně přeju EPL někomu jinému než bílým.

Reagovat
vodka

hmm, to bylo to, že hráli jako řezníci? Nevim ale proč by se kvůli debilnímu, zčásti senilnímu a nekompetentnímu vedení měl zavrhovat celý klub, navíc s takovou historií a skvělou akademií...

Fotbal hráli skvělý, klasický anglický, rozhodně bych ho viděl 100x radši, než ty současné Arsenaly a CFC, zčásti už i MU a Fulham (Fulham je sice hráčsky strašně sympatický, ale herně skoro vůbec)...

Reagovat
fantomas

Hráčsky strašně sympatický? To přeháníš...

Reagovat
vodka

mě sympatičtí hráči - Schwarzer, Konchesky, Hangeland, Davies, Murphy, Dempsey, Zamora, Johnson... 8 hráčů ze základu...

Reagovat
smazaný uživatel

Okrem Dempseyho a Johnsona súhlas...

Reagovat
fantomas

Já bych našel snad jen Daviese a Schwarzera..

Reagovat
smazaný uživatel

Schwarzer

Reagovat
smazaný uživatel

Řezník, neřezník....v dobách jejich slávy neznaly fair-play...byl to takový prototyp nynějšího Arsenalu. Ten klub se mi totálně znelíbil. Hezký fotbal hráli, to ano, ale to je tak všechno. Nesympatické vedení, nesympatický kádr, nesympatický manažer. Pro mě je Leeds jen mediální bublina a vůbec nechápu, proč jsou z tohoto kluby tak všichni paf

Reagovat
vodka

nesympatický kádr? nevim, mě zase Keane, Smith, Viduka, Woodgate, Robinson, Nigel Martyn, Ian Harte, Radebe, Kelly, Ferdinand, Bowyer byli sympatičtí vždycky... Jediný, koho sem nějak "nemusel" byl Kewell...

Navíc jako trenér tam byl O'Leary, který mi taky moc nesympatický není, hraje pro něj i ten předváděný fotbal... Jediné nesympatické, s čím bezezbytku souhlasím je to vedení....

Reagovat
smazaný uživatel

O'Leary je manažer na nic. Možná je to dobrý trenér, ale jinak je to šašek...Kádr v té době působil navenek jako jeden arogantní tým. Je dobře, že se ti hráči rozešli. Dost se díky tomu změnili.

Reagovat
fantomas

Jen proto že je to Gunner, se vsadim...

Reagovat
smazaný uživatel

Tím to není. Jako hráče si ho nepamatuji.

Reagovat
vodka

arogantní byli snad jenom Kewell, Bowyer, jinak bych neřekl nikoho. Navíc sem zapomněl na asi nejsympatičtějšího hráče - Dacourta, který se i teď nedávno zachoval, jako opravdový charakter....

O'Leary tam taky byl jako trenér, manažera a nákupy dělal v podstatě Risdale...

Reagovat
smazaný uživatel

Tak to není pravda. O'Leary měl velké pravomoce. Jen Risdale byl hloupý a dával mu nehorázně sumy na nákupy, protože věřil, že se mu to vyplatí. Jenže O'Leary ty peníze nedokázal využít a Leeds šel do dluhů.

Reagovat
vodka

No, nechci se moc hádat, lae jak je potom možné, že O'Leary zůstal u fans Leedsu tak oblíbený? Přece kdyby věděli, že kvůli němu je klub momentálně ve sračkách, tak na něj logicky nadávám... Já sem doteď žil v domění, že O'Leary sice vybral hráče, které chce, ale obchod samotný sjednával Risdale...

Reagovat
smazaný uživatel

Tak to funguje normálně v Anglii...Manažer dostane prachy na nákupy a může je využít dle svého. Bohužel Risdale byl naivní pako, které si myslelo, že peníze jim zaručí úspěchy. O'Leary není žádný bůh.

Reagovat
vodka

To, že O'Leary není žádný bůh vim, stačí to s tou Aston Villou. Jenom nechápu, proč na něj potom fans Leedsu nedají dopustit...

Zkusím najít nějaký zdroj, lae mě se zdá, že obchody sjednával doopravdy Risdale...

Reagovat
vodka

Takže já sem našel zdroje, které mluví tak, i onak... Těžko říct, kde je pravda...

Reagovat
smazaný uživatel

No já věřím svému mozku, že to nezapomněl a pamatuje si tuhle dobu :)

Reagovat
vodka
Reagovat
Dubov

já ho mam rád, kvůli jeho historii, je to už dávno, ale byl jsem se podívat na Elland Road a to prostředí mně prostě dostalo, od té doby jim držim pěsti

Reagovat
Dubov

nedá se než souhlasit, LUFC do PL patří a strašně mi tam chybí

Reagovat
smazaný uživatel

Pozdě ale přece

Reagovat
smazaný uživatel

prostě Best, George Best

Reagovat
smazaný uživatel

Docela solidní článek, ale v některých pasážích bych volil více jednoduchých vět a strozejších slovních spojení. Někdy moc "krásy" škodí.

Reagovat
fantomas

Uveď, prosim ,příklad...(já totiž většinou píšu článek tak, aby se líbil, dobře četl mně, takže vaše ohlasy sou pro mě důležité - jinak tu nemusim ani nic zveřejňovat, že ano, hlavně když se to líbí mně - a to by byl blbej přístup)

Reagovat
smazaný uživatel

Mě se moc líbil, mám rád, když je tam hodně ožívení různými netradičními slovními spojeními a těch tam máš dost, takže dávám za jedna. Plus hvězdička za to, že ses s tím určitě musel srát pěkně dlouho, proto jsem si to přečetl i celé.

Reagovat
fantomas

Díky...snad si Andy taky přihodí...

Reagovat
Tomanatura

Taky se přidávám. Ale je pravdou, že tam jsou někde až moc zbytečné souvětí. Nechce se mi to teď hledat v článku, ale vím, že jsem zhruba 2x na něco podobného narazil. Jinak je ovšem výborný.

Reagovat
fantomas

To mi je pak k ničemu ale...

Reagovat
smazaný uživatel

200. Pre fantomasa.

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele