Serie A - souhrn podzimu (3)

Poslední díl našeho bilancování podzimní části Serie A je zde a na zoubek se tentokráte podíváme vedoucí šestici. Té suverénně kraluje a minimálně ještě několik týdnů kralovat bude Inter Milán, jemuž nejvíce na paty šlape AS Řím. Roční absence mezi elitou se nijak výrazně neprojevila na Juventusu, čtvrtý je pak další tým vyznávající bíločerné barvy - Udinese. Předsezonní předpoklady naplňuje pátá Fiorentina a i šesté Palermo...



Šestou příčku Serie A zatím obývá sicilský tým US Citta di Palermo. Palermo si v domácí soutěži vede velmi slibně a zajisté bude nadále bojovat o Pohár UEFA, ne-li výš. Na čtvrté Udinese ztrácí totiž jen čtyři body.

Palermo zatím zažívá velmi rozporuplnou sezónu. Výsledky v Serii A má vcelku vyrovnané – 6 výher, 7 remíz a 4 prohry. Jediným výraznějším výkyvem formy byla ostudná prohra 0:5 na Juventusu. Avšak na mezinárodní scéně se Palermu vedlo o poznání hůře. V předkole Poháru UEFA mu los přiřkl Mladou Boleslav – pro italský tým jeden z lehčích soupeřů. A senzační postup Boleslavi, po vyhraném penaltovém rozstřelu na Stadio Renzo Barbera, pamatujeme zřejmě všichni. Dále Palermo zažilo výměnu trenéra. Stefano Colantuono byl propuštěn po fiasku se Starou dámou a do funkce trenéra byl dosazen již počtvrté ve své kariéře Francesco Guidolin. Neveselou tečku za letošním kalendářním rokem přichystal pro vedení klubu prestižní italský list La Gazzetta dello Sport. Na jeho stránkách se totiž objevila obvinění, že se vedení klubu stýká se sicilskou mafií. Klub obvinění pochopitelně okamžitě popřel.

Jak Colantuono, tak Guidolin preferují podobnou formaci. V brance Palerma má jistou pozici veterán Alberto Fontana. V obranné řadě nastupují pravidelně italští reprezentanti Andrea Barzagli a Cristian Zaccardo. Na pozici druhého stopera, vedle Barzagliho, nastupuje Giuseppe Biava nebo Leandro Rinaudo, na levém kraji obrany pak Ciro Capuano nebo Mattia Cassani. O posty v uáloze se dělili Fabio Simplicio, Aimo Diana, Roberto Guana, Giulio Migliaccio, Fabio Caserta či Franco Brienza. Ofenzívu Palerma měl na starost především nejlepší střelec týmu Amauri, který je podporován dvěma podhrotovými hráči – zpravidla Fabriziem Miccolim a Cavanim. Boško Jankovič a Australan Mark Bresciano hrají buď roli podhrotového útočníka nebo ofenzivního záložníka.

Palermo se ve druhé polovině sezony bude pokoušet udržet si svou současnou pozici, či dokonce si i polepšit a nakouknout do Ligy mistrů. Na tu si spolu s ním dělají zálusk i Fiorentina a Udinese. Hovořit o umístěních zajištující účast v evropských pohárech je kapku předčasné, však vzpomeňme na AC Milán v minulé sezóně. Stejný kousek jako loni může předvést i letos – skok ze středu tabulky až do Ligy mistrů.



Na předposlední příčce zaručující pohárovou Evropu se po polovině sezony nachází ACF Fiorentina. Fialky začaly sezonu dobře a dlouho se držely vedoucího Interu, ale nakonec se neudržely a začaly klesat tabulkou. Nyní je klub z Florencie pátý, ztrácí bod na čtvrté Udinese a má tříbodový náskok na šesté Palermo. Fiorentina by se určitě ráda ještě zapojila do bojů o ligový titul, ale ztráta na Nerazzurri je obrovská – 15 bodů. Toto manko se už asi letos smazat nepodaří. Důležitější soutěž tedy bude pro Fialky nejspíše Pohár UEFA, ve kterém postoupily ze skupiny a v další části se utkají s norským Rosenborgem Trondheim. Bude to určitě zajímavý zápas, protože Rosenborg v Lize mistrů ukázal své kvality, když dvakrát porazil favorizovanou Valencii. Před sezonou doznal kádr několika změn, ale na výkonech to není tolik znát, i přesto, že odešel jeden z nejlepších střelců Evropy Luca Toni. Italský reprezentant řekl Fiorentině sbohem a odešel do Bayernu, kde se mu také daří. Klub opustili i Valerij Božinov a Reginaldo. Nejdražší letní posilou byl záložník Franco Semioli, který přišel z Chieva. Za zmínku stojí ještě Balzaretti, Vieri a dvojice českých mladíků Mazuch s Hablem.

Fialky zatím inkasovaly 16 branek a mají jednu z nejlepších obran Serie A. Velký podíl na tom má také brankář Sebastian Frey, který chytá ve vynikající formě a obraně hodně pomáhá. Na podzim vychytal sedm čistých kont a z hráčů Fiorentiny na hřišti strávil nejvíce času. V polovině prosince se ale zranil a musel na operaci. Pro Fiorentinu to sice byla citelná ztráta, ale musela se s ní vyrovnat. Francouzský brankář se už uzdravuje a měl by se v lednu vrátit. Trenér Cesare Prandelli může být po polovině sezony spokojen, ovšem určitě ví, že jeho svěřenci mají na víc. V průběhu uplynulé sezony nejčastěji praktikoval rozestavení 4-4-2, v několika zápasech pak hrály Fialky se třemi obránci, či jedním útočníkem. Obrana nastupuje nejčastěji ve složení Manuel Pasqual, Alessandro Gamberini, Dario Dainelli a Tomáš Ujfaluši. Čtveřice zmiňovaných hráčů má na svém kontě dvojciferný počet odehraných zápasů, devět jich poté má Potenza, sedm Kroldrup a šest Balzaretti.

Záloha Fialek je doslova našlapaná. Jediným záložníkem, který na podzim neodehrál ani minutu, je český mladíček Jan Hable. Jeho čas ale určitě přijde. Pokud nepočítáme Hableho, tak má Fiorentina devět čistokrevných záložníků, od defenzivních až po ofenzivní typy. Nejčastěji staví trenér Prandelli záložníky čtyři, a tak je mezi záložníky velká konkurence. Patnáct startů mají shodně Marco Donadel, Fabio Liverani a Riccardo Montolivo. Na krajích se střídají Zdravko Kuzmanovič, Franco Semioli, Alberto Santana a Martin Jorgensen. Šanci také dostávají Massimo Gobbi s Michelem Pazienzou. Nejproduktivnějším záložníkem je Alberto Santana se třemi brankami. Útočníci se na podzim objevili v sestavě Fialek celkem čtyři – Adrian Mutu (16 zápasů), Giampaolo Pazzini (16), Christian Vieri (15), Daniel Osvaldo (4). Jak je vidět, nejméně příležitostí zatím dostal Daniel Osvaldo, ale i ve čtyřech utkáních dokázal vstřelit dvě branky. Útoku prozatím vládne Adrian Mutu, který má na svém kontě devět branek, Pazzini čtyři a Vieri tři. Fialky mají s 26 vstřelenými góly čtvrtý nejlepší útok Serie A.

Jarní očekávání jsou velká. Scudetto je již opravdu daleko a prioritou bude nejspíše Pohár UEFA.



Udinese Calcio má podobně jako v loňské sezoně ligu velmi slibně rozjetou. Loni patřila Friuliani pátá příčka a bodový zisk měli stejný jako čtvrtá Sampdoria a šestá Catania. Letos je na tom Udinese ještě lépe – je čtvrté, na třetí Juventus ale ztrácí již šest bodů. V minulém ročníku Udinese svou skvělou pozici neuvěřitelně ztratilo. Očekávaly se evropské poháry a desáté místo bylo tak pro celé město zklamáním. Tým tedy provedl některé zásadní změny. Do kabiny přišel z Catanie nový trenér – Pasquale Marino. Spolu s ním ještě několik posil, které se staly spoluhráči Tomášů Sivoka a Zápotočného. Ani jeden z Čechů se trvale nezabydlel v základní sestavě Friuliani. Tomáš Sivok navíc teď v zimním přestupním termínu klub opouští a míří na půlroční hostování do Sparty Praha, odkud před rokem do Udine přišel. Jeho jmenovec Zápotočný je na tom lépe a do hry se dostával více než Sivok.

Pasquale Marino preferuje útočné rozestavení 3-4-3, které zatím týmu svědčí. Když pomineme domácí debakl od Neapole 0:5, tak se Udinese velmi daří a to i proti velkým týmům. Remíza s Interem a výhra v Turíně nad Juventusem hovoří za vše. Branku Friuliani letos střeží mladý slovinský dlouhán Samir Handanovič. V tříčlenné obraně má své místo mladý Kolumbijec Christian Zapata, Aleksander Lukovič a brazilský stoper Felipe. Pravý obránce Giandomenico Mesto nastupuje pravidelně na pozici pravého záložníka. Tomáš Zápotočný zaskakuje buď v obraně, nebo také na pozici krajního záložníka. V záloze však vsází Pasquale Marino spíše na osvědčenou čtyřku – již zmiňovaný Mesto, Gökhan Inler, Andrea Dossena a Gaetano D’Agostino. Na druhou jarní část ligy bude navíc Marinovi k dispozici Christian Obodo, jenž byl dlouho zraněný. Největší sílu Udinese však představuje útok. Stálou dvojici Quagliarella – Di Natale doplňují Asamoah Gyan, mladý Simone Pepe a Antonio Floro Flores. Samotné duo Fabio Quagliarella a Antonio Di Natale má na svědomí většinu branek Udinese. Z 22 vstřelených branek skórovali třináctkrát.



Na třetí příčce se po vynikajícím vstupu do sezony drží Juventus Turín. Stará Dáma po návratu do nejvyšší soutěže, kam byla přeřazena za korupční skandál, nechtěla nic ponechat náhodě a začala hojně posilovat. První změnu doznal trenérský post, který opustil úspěšný Didier Deschamps a na lavičku usedl Ital Claudio Ranieri. Hráčský kádr byl posílen o Tiaga, Iaquintu, Andradeho, Almirona, Molinara, Salihamidziče a českého reprezentanta Zdeňka Grygeru. Několik hráčů také odešlo, ale kostra týmu zůstala a jak můžeme nyní vidět, pracuje skvěle. Pro příklad výtečné formy na začátku sezony uvedeme hned první utkání, ve kterém Juventus deklasoval Livorno 5:1. Hattrickem se blýskl David Trezeguet a dvě branky dal Vincenzo Iaquinta.

Trenér Ranieri praktikuje hned několik druhů rozestavení, ale nejčastějším je klasické 4-4-2. Juventus už letos hrál také v rozestavení 3-5-2, či 4-3-3. Nyní si přiblížíme jednotlivé posty. Brance nevládne nikdo jiný, než jednička italské reprezentace Gianluigi Buffon, který letos odchytal všechna ligová utkání a viděl v nich jednu žlutou kartu. Obranou čtveřici většinou tvoří Grygera, Chiellini, Molinaro a Legrottaglie. Z důvodu zranění dvou stoperů Andradeho a Boumsonga nemají tito obránci pozici pevně stanovenou a Ranieri s nimi míchá. Juventus má třetí nejlepší obranu v lize – inkasoval pouze 15 gólů, což je necelá branka na zápas. Méně gólů dostaly jen kluby z Milána – Inter a AC. Druhý jmenovaný ale má ještě tři zápasy k dobru, takže je možné, že se před něj Stará Dáma dostane.

Zaměříme-li se na zálohu, zjistíme, že nejčastěji nastupují Zanetti, Nocerino, Nedvěd, Camoranesi, Salihamidžič a Tiago. Poslední jmenovaný přišel do klubu jako velká posila, ale na začátku sezony se mu vůbec nedařilo. Nyní se začíná blýskat na lepší časy a trenér Ranieri mu dává více důvěry, ale přesto to ještě není pro Tiaga ideální. Šestice zmiňovaných hráčů astupuje téměř pravidelně a na Oliveru, nebo Almirona většinou nezůstane místo. Nejlepší střelec – záložník je Hasan Salihamidžič se dvěma brankami, a tak je zřejmé, že největší sílu má Stará Dáma v útoku. Útok zpravidla tvoří dva z trojice Trezeguet, Iaquinta, Del Piero. Tito hráči dali 26 branek, zbytek týmu se trefil jenom devětkrát. Nejlepším střelcem Staré Dámy a zároveň Serie A je David Trezeguet, který přesně zacílil již třináctkrát a prohlásil, že chce vyrovnat svůj střelecký rekord ze sezony 2001/02, kdy dal ve 32 zápasech 24 branek.

Juventus nehraje žádné evropské poháry a na jaře se může v klidu soustředit na domácí soutěž. Bude určitě chtít zaútočit na titul, ale náskok Interu je velký a pokud si udrží formu, tak Juventus nebude mít šanci.



Na druhé příčce Serie A se prozatím nachází, stejně jako minulou sezonu, AS Řím. Giallorossi si vedou dobře na všech frontách. V Lize mistrů postoupili s přehledem z druhého místa. První ve skupině skončil Manchester United, na který nemají Římané zrovna nejlepší vzpomínky. Minulý rok s ním prohráli na Old Trafford vysoko 1:7, letos to měla být pomsta, avšak Red Devils nejprve doma zvítězili a pak se na Stadio Olympico body dělily. Nicméně po základní skupině čeká Giallorossi tvrdý boj. Osmifinálový los byl nemilosrdný a přiřkl Tottimu a spol. Real Madrid. Real má letos skvělou formu, což jen nedávno potvrdil vítězstvím v El Clasicu. Jeho výsledky v domácí soutěži se dají porovnat s tažením Interu Milán Serií A. Pro oba celky to tedy bude velmi těžká bitva.

Hlavním tahounem ofenzívy Říma je, stejně jako v předchozí sezóně, kapitán Francesco Totti. Přestože byl delší dobu zraněný, tak stihl nastřílet za podzim sedm ligových branek. V době jeho absence jej skvěle zastoupil černohorský střelec Mirko Vučinič, který týmu pomohl několika důležitými góly. I když hrají Giallorossi v osvědčené formaci 4-2-3-1, tedy se dvěma defenzivními záložníky, tak obdrželi docela dost branek. 18 inkasovaných branek, tj. něco málo přes jednu branku na zápas. Pokud chce AS pomýšlet na Scudetto, mělo by defenzívu zocelit. Hráči jako Panucci, Juan, Mexes, Cassetti či Cicinho jsou určitě schopni zabránit přísunu branek do vlastní sítě. Navíc za sebou mají Doniho, který představuje velkou jistotu. V záložní řadě nastupují pravidelně Pizarro s De Rossim na pozicích defenzivních štítů. Nyní se již uzdravil Alberto Aquilani, takže se bude také dostávat do hry on. V trojici záložníků podporujících útok se točí Simone Perrotta, Ludovic Giuly, Mancini, Rodrigo Taddei také často Marco Cassetti, Max Tonetto či Cicinho. Střílení branek mají na starost již zmínění Totti s Vučiničem. Právě Vučinič by se velmi rád dostával do hry více. Po výkonech, které předváděl během Tottiho zranění, se mu blýskalo na lepší časy, avšak s uzdravením kapitána se opět posadil na střídačku. Pro trenéra Spallettiho i pro celý Řím je a bude jedničkou pro útok vždy Francesco Totti.

Giallorossi se určitě nevzdávají v boji o titul a budou chtít sedmibodový deficit stáhnout. Úkol to pro ně bude velmi těžký. Inter je totiž mnohými přirovnáván k nezastavitelnému stroji a opravdu tak vystupuje.



I letos je průběh Serie A podobný jako loni a fotbalové Itálii vládne Inter Milán. Modročerní ještě neprohráli a v dosavadním průběhu inkasovali pouze 9 branek, což činí průměr lehce přes půl inkasovaného gólu na zápas. Naopak vstřelených branek má Inter v průměru více než dvě branky na zápas – celkem jich dal 37. Útok táhnou Julio Cruz se Zlatanem Ibrahimovičem, kteří se podělili o 12 branek.

Trenér Roberto Mancini praktikuje rozestavení 4-4-2. V brance stojí Julio Cesar, který za svá záda nepustil míč v devíti zápasech a výrazně se podílí na pouhých devíti inkasovaných brankách. Kvalitní je ale také obrana, do níž se po vleklém zranění vrací Marco Materazzi a právě v pravý čas, protože Inter na dlouhou dobu ztratil Waltera Samuela. S obranou trenér Mancini stále točí, ale nejvíce zápasů zatím odehrála čtveřice Maicon, Cordoba, Samuel, Maxwell. V záloze stabilně nastupuje Cambiasso doplňovaný Zanettim, Dacourtem, či Jimenezem. Příliš toho neodehráli například Figo, Solari nebo Vieira. Jejich absence jsou ale způsobeny vleklými zraněnými. Jak je ale vidět, na síle Interu to není znát.

O útoku jsme se již zmiňovali, ale nemůžeme opomenout jedno jméno – Adriano. Tento brazilský útočník má po smrti svého otce velké problémy s disciplínou a s alkoholem, což se samozřejmě vedení Interu nelíbí. Adriano letos dostal šanci ve čtyřech utkáních, ale příliš toho nepředvedl a dlouho se spekulovalo o jeho lednovém odchodu. Nakonec se Adriano rozhodl, že zamíří do své vlasti, kde se léčil a nyní bude hostovat v celku Sao Paulo. Tím tak na šest měsíců odpadl jeden konkurent Hernanu Crespovi a Davidu Suazovi, od nichž se očekávalo rozhodně více, než co zatím letos předvádějí.

Jarní očekávání jsou velká. Hlavním bude pro modročerné udržet solidní náskok a získat Scudetto. Pokud by Inter na titul nedosáhl, bylo by to velké překvapení. Triumf v Serii A ale určitě není jediným cílem a Nerazzurri budou chtít zaútočit i na ušatý pohár, který získá vítěz Ligy mistrů.