Přidej na Netvibes
EuroFotbal on Facebook

Představení měst MS 2018 - Moskva

02.07.2018 18:55 - Profily, historie
 
Hlavní město Ruska, 12,5 miliónu obyvatel, je nejlidnatější metropolí Evropy a zároveň nejseverněji položené megalopole na světě. Trvalé bydliště zde má největší počet miliardářů celé planety. Moskva je prostě NEJ...

Historie

Psalo se 12. století a na okraji Rostovsko-suzdalského knížectví se nalézal zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky. Kníže Jurij Dolgorukij ho ovšem začlenil do svého vlastnictví a podle řeky, které zde protékala, dal místu jméno Moskva.

První písemná zmínka o Moskvě se objevuje roku 1147, kdy Jurij Dolgorukij pozval svého přítele a spojence knížete Svjatoslava na setkání slovy: Přijď ke mně, bratře, do Moskvy. Roku 1156 pak Jurij posiloval obranu západní hranice a nechal postavit pevnost obehnanou dřevěnou palisádou, plotem. Tím vznikl základ dnešního Kremlu. Z počátku sloužil k noclehu suzdalských knížat, ale vzhledem ke strategickému umístění, na křižovatce celé řady obchodních cest, se postupně proměnil ve významné ekonomické centrum.

Budoucnost Moskvy začal psát rod Rurikovců, kteří získali převahu nad ostatními knížecími rody severu Ruska. Začal narůstat počet obyvatel, stěhovali se z jižních oblastí, které trpěly nájezdy kočovníků. Prvním Rurikovcem byl Daniil Alexandrovič, syn Alexandra Něvského.

Moskevští Rurikovci ovšem chtěli převahu nad ostatními větvemi svého rodu, a tak přenesli do Moskvy rezidenci metropolity vší Rusy. Ten původně sídlil v Kyjevě, Maxim se ovšem přestěhoval do Vladimiru. Jeho nástupce Petr vsadil na spolupráci s Moskvou, 1307-1326, často zde pobýval, ale byl to až Theognost, 1328-1333, který se zde usadil natrvalo a nechal postavit pět kamenných chrámů. Žádný z jeho nástupců již město neopustil, a tak se Moskva stala politickým a církevním centrem Ruska. Počet obyvatel se blížil 30 tisícům.

Kreml, © Владимир Дворцевой [CC BY-SA 4.0], z Wikimedia Commons

Přišla ovšem mongolská invaze a Zlatá horda vypálila město a pobila prakticky všechny lidi v něm žijící. Mongolové s Tatary také vyplenili celou řadu dalších měst, mezi nimi Kyjev, Rjazaň, Vladimir, Kolomnu. Ruský stát se musel podrobit této nadvládě. Roku 1380 se podařilo Dmitriji Donskému porazit tatarské vojsko. Došlo k tomu na Kulikovském poli. Odveta na sebe ovšem nenechala dlouho čekat a v roce 1382 chán Tachtamyš Moskvu vyplenil a vypálil. Nestalo se tak poprvé, ale jako dříve se město postupně vzpamatovalo.

V roce 1462 se stal Velikým knížetem moskevským Ivan III. A to přineslo celou řadu změn. Na řece Ugře konečně porazil a zahnal Tatary. To se udála roku 1480. Jeho svatba s byzantskou princeznou Zóé Palaiologovnou, 1472, se odrazila na architektonice města. Přišli italští stavitelé, vyrostly chrámy Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský, Kreml měl celou řadu nových věží a hradeb. Zatímco okolí Kremlu začalo mít evropský charakter, ostatní čtvrti zůstávaly většinou plné dřevěných staveb.

Krymští Tataři, s podporou Turků a janičářů v roce 1571 znovu vpadli do Ruska, v Moskvě zničili vše s výjimkou Kremlu. Pak v roce 1610 město dobil polský generál Stanisław Żółkiewski, ale povstání vedené Kuzmou Mininem a Dmitrijem Požarskim jeho polsko-litevská vojska dokázalo vyhnat a porazit. Vše skončilo 26. října 1612. Celé 17. století bylo provázeno několika lidovými povstáními, ale také morem, 1656, který zahubil polovinu obyvatel.

Po založení Petrohradu, 1703, Moskva ztratila své postavení a v roce 1712 přestala být hlavním městem Ruska.

Velký kremelský palác, © Ed Yourdon from New York City, USA (Moscow, Sep 2008 - 10) [CC BY-SA 2.0], prostřednictvím Wikimedia Commons

Napoleon Bonaparte se přiblížil k Moskvě 14. září 1812. Skupiny obyvatel město zapálily a zároveň všichni Moskvu opustili. Francouzský císař, podle vlastního přesvědčení, sice bitvu u Borodina 7. září 1812 vyhrál, ovšem za cenu obrovských ztrát. Vojska nezahnala protiofenzíva Rusů, ale chytrost generála Kutuzova, který nechal dobyvatele prakticky vyhladovět. Posledním hřebíčkem do pomyslné francouzské rakve byla krutá ruská zima. Z původního počtu půl milionu vojáků se jich do Francie vrátilo přibližně 10 tisíc.

Po těchto událostech a vzhledem k téměř kompletnímu zničení Moskva přestala být významným centrem na mapě Ruska. Ke změnám došlo až po bolševické revoluci v roce 1917. Již 12. března 1918 se Moskva znovu stává hlavním městem, soustředila se zde veškerá vládní a politická moc RSFSR a později Sovětského svazu.

Po napadení SSSR vojsky nacistického Německa, 23. června 1941, byl do Moskvy přesunut Generální štáb armády a Obranný výbor Sovětského svazu. Ve stejném roce Moskvané zorganizovali 16 národních divizí dobrovolníků, celkem 160 tisíc členů, 25 praporů o počtu 18,5 tisíc občanů a 4 technické regimenty. V listopadu 1941 byli okupanti zahnáni od Moskvy. V čele obrany stál samotný Stalin, který odmítl město opustit.

Významná moskevská vyznamenání jsou Medaile za obranu Moskvy, od roku 1944, Na památku 800. výročí založení Moskvy, v roce 1947. Samotné město pak bylo 8. května 1965, spolu s dalšími 11 městy, oceněno titulem Město hrdina.

Chrám Zvěstování, © Od Holger Zscheyge (originally posted to Flickr as Moscow Kremlin) [CC BY 2.0], prostřednictvím Wikimedia Commons
Zvonice Ivana Velikého, © Ludvig14 [CC BY-SA 3.0], from Wikimedia Commons

Ekonomika

Rusko poznamenala velká ekonomická krize roku 1998. Ale to zároveň znamenalo začátek růstu, který nikdy před tím nebyl zaznamenán. Průmyslová odvětví v Moskvě zahrnují chemikálie, metalurgii, potraviny, textil, nábytek, výrobu energie, vývoj softwaru a strojírenský průmysl. Průmyslová činnost ruského hlavního města je velmi důležitá, což dokazuje, že zaujímá jednu šestinu celkového objemu průmyslu v zemích Společenství nezávislých států.

Nedávná studie společnosti Mercer Human Resources Consulting ukázala, že město Moskva je nejdražší na světě a předčí dokonce Tokio. Pro tuto studii konzultant vyhodnotil 144 měst po celém světě podle kritérií založených na dopravě, potravinách, oblečení, zboží pro domácnost a nákladech na zábavu. Jednou ze základních příčin, které způsobily tuto situaci, jsou nadměrné ceny, které se platí za bydlení, a to nejen v Moskvě. Po Moskvě jsou nejdražšími městy Soul, Tokio, Hongkong a Londýn.

Hlavní město Ruska drží další rekord podle jedné ze studií, tentokrát prestižního časopisu Forbes. Jak je uvedeno v této publikaci, Moskva je město, kde velké množství lidí vlastní bohatství více než je miliarda dolarů. V čele seznamu "miliardářů" s bydlištěm v Moskvě je Roman Abramovič, ropný a hliníkový magnát a majitel fotbalových klubů Chelsea FC a CSKA Moskva. V této anketě Moskva předstihla New York, který má 31 miliardářů, oproti těm 33 z hlavního města Ruska.

Rudé náměstí - vlevo obchodní dům GUM, uprostřed Chrám Vasila Blaženého, vpravo kremelská zeď a mauzoleum V. I. Lenina, © Alvesgaspar [CC BY-SA 3.0 nebo GFDL], z Wikimedia Commons

Trh Čerkízovsky, řízený Ázerbajdžánskou diasporou, je největším trhem v Evropě, jeho denní obrat činí třicet milionů dolarů a zboží v něm nabízí víc než deset tisíc prodejců ze zemí jako Turecko, Čína, Indie a Ázerbájdžán.

V Moskvě je jeden z největších výrobců civilních a vojenských helikoptér v Rusku a ve světě. Jiný závod vyrábí letecký a kosmický materiál pro stanice MIR, Saljut a ISS, stejně jako protonové rakety a mezikontinentální balistické střely.

ZIL, AZLK a další automobilové závody jsou důležitou součástí ruské ekonomiky, právě tak jako výroba vagonů pro metro.

Lihovar Kristal je nejstarší v Rusku a vyrábí několik druhů vodky, mezi nimi je také famózní "Stoličnaja". Zatímco široká škála vín je vyráběna v několika moskevských závodech, včetně toho, který má jméno Moskevské mezinárodní vinařství.

Moskevská továrna Jewellerprom je nejvýznamnější mezi výrobci šperků v Rusku. Počítačový trh má zde kanceláře a pobočky, také zde sídlí několik softwarových společností, jako jsou Kaspersky, 1C Company, ABBYY nebo firma vyrábějící videohry Akella.

Chrám Vasila Blaženého, © A.Savin (Wikimedia Commons · WikiPhotoSpace) [FAL nebo CC BY-SA 3.0], z Wikimedia Commons
Chrám Vasila Blaženého, © Petar Milošević [CC BY-SA 4.0], prostřednictvím Wikimedia Commons

Kolik stojí život v Moskvě

Za vlády Sovětů bylo vše jednodušší. Metry čtvereční pro každého člena rodiny, byt o velikosti 100 m2, na osobu 10 m2, to znamenalo pro 10 lidí... Dnes je vše úplně jinak. Za metr čtvereční se klidně a bez problémů zaplatí 4 tisíce dolarů, ale to se jedná o okrajové části města. Místa poněkud více zajímavá stojí okolo 7 tisíc dolarů a luxus stojí mnohem víc: 40 tisíc za m2. Také proto mnoho Moskvanů, kteří mají možnost, žije mimo město a své byty draze pronajímá.

V letech 2006 - 2008 byla Moskva nejdražším městem na světě, o několik let později se propadla na čtvrté místo.

Kultura, architektura, vzdělání

V historickém centru Moskvy převládají předrevoluční stavby, jejichž historie se datuje na konec 19. nebo začátek 20. století, těsně před revolucí v říjnu 1917. Konstrukce stalinského období vznikly v letech 1920 - 1950. Tyto budovy se obvykle nacházejí na nejdůležitějších náměstích a ulicích města, jako jsou Tverská a hlavní třídy Kutuzovská, Leninská a Leningradská.

Zajímavou stavbou je ta se jménem Sedm sester, jedná se o sedm mrakodrapů. Také jsou označovány jako stalinistické mrakodrapy. Tři z nich jsou obytné, další čtyři zahrnují dva hotely, Moskevskou státní univerzitu a Ministerstvo zahraničních věcí.

Státní historické muzeum, © Marcin Konsek / Wikimedia Commons

Když se řekne Moskva, tak snad každého napadne Kreml. Tak jako v jiných ruských městech jde původně o středověkou pevnost, dnes je především sídlem ruského prezidenta. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Obvodové zdi jsou dlouhé 2235 metrů, původně k obraně pak sloužilo celkem 20 věží, z nichž ta nejvyšší, Trojická, měří 79 metrů.

Uvnitř se nachází několik z nejznámějších ruských pravoslavných kostelů, například chrám Nanebevzetí Panny Marie, se slavnými freskami, chrám Zvěstování, nebo chrám Sv. Archanděla Michaela s hrobkami ruských panovníků. Za zmínku stojí i Zvonice Ivana Velikého, kdysi nejvyšší stavba v Moskvě.

A pak pochopitelně Velký Kremelský palác, budova dostavěná v roce 1849, dnes je reprezentačním sídlem ruských prezidentů. Menší Těremský palác pak sloužil a stále slouží jako soukromá rezidence, dříve ruských carů, dnes prezidentů.

V Kremlu je také k vidění Car kolokol. Nejde o panovníka, ale o obrovský bronzový zvon. Váží přes 200 tun, odlitý byl v roce 1735, aby o dva roky později, po požáru podpůrné konstrukce a následném hašení, praskl. Nikdy nezvonil, je vystaven jako turistická atrakce. Podobně je na tom nedaleko stojící Car-puška, největší dělo svého druhu na světě, vyrobené už v roce 1586. Ani to si nikdy nevystřelilo...

Chrám Krista Spasitele, © Alvesgaspar [CC BY-SA 3.0], z Wikimedia Commons

V roce 1990 byl Kreml zařazen, spolu s celým Rudým náměstím, do seznamu památek UNESCO.

Zmíněné Rudé náměstí je dalším světoznámým místem v Moskvě. Už na konci 15. století zde bylo tržiště, význam místa postupně rostl, byli zde korunováni někteří ruští carové, později se zde konaly manifestace a přehlídky, především vojenské.

Náměstí je ze všech stran je nyní uzavřeno historickými budovami a, dá se říct, moskevskými symboly. Z jedné dlouhé strany kremelská zeď s mauzoleem V. I. Lenina a hned třemi věžemi - Spasskou, Senátskou a Nikolskou.

Dominantou protější strany je obchodní dům GUM, zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa. Ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb. Vedle něj stojí Kazaňská katedrála, původně postavená v 17. století, v roce 1936 na příkaz Stalina zničená, v letech 1990 - 1993 znovu postavená.

Severozápadní okraj náměstí vyplňuje Státní historické muzeum, naproti pak stojí další ze symbolů Moskvy, chrám Vasila Blaženého. Významná památka ruské architektury byla postavena v polovině 16. století Ivanem Hrozným na památku vítězství nad Tatary.

Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie, © NVO [CC BY-SA 2.5], z Wikimedia Commons

I mimo Kreml a Rudé náměstí je zde co navštívit. Nedaleko Kremlu, na nábřeží řeky Moskvy, stojí chrám Krista Spasitele, největší pravoslavný kostel na světě. Postaven byl v 19. století po vítězství nad Napoleonem, v roce 1931 pak zbořen, aby místo něj vznikl Palác sovětů. Zůstalo ale jen u plánů, postaven nikdy nebyl, a tak v letech 1994 - 2000 došlo k obnově původního chrámu.

Největším katolickým kostelem v Rusku je chrám Neposkvrněného početí Panny Marie. Postaven byl na začátku 20. století, především pro potřeby polských katolíků, kterých v Moskvě žilo kolem 30 tisíc. Stejně jako řada dalších chrámů byl komunisty uzavřen, po navrácení církvi v roce 1996 a rozsáhlé rekonstrukci získal status katedrály. Vejde se do něj 5000 věřících.

Celá řada dalších kostelů a klášterů patří k opravdovým pokladům města. Některé z nich, obrovská škoda, byly zničeny v době vlády Komunistické strany, například Klášter zázraků... Ale desítky dalších zvou k návštěvě.

Dále následuje Tverská třída, Starý a Nový Arbat. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury, jak to naznačuje pomník básníka Bulata Okudžavy. Dnes se zde nacházejí kavárny, obchody a pestrý, životem pulsující, bleší trh. V Novém Arbatu lze posedět v restauracích připravujících speciality z téměř všech oblastí Ruska.

Výstaviště úspěchů národního hospodářství, ve zkratce VDNKh, představující jak minulost Sovětského svazu v Muzeu SSSR, tak i jinak tematicky laděné bloky. Najdete tu tedy jak ukázky technického pokroku, včetně rakety Sojuz nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě, tak zemědělské stavby, například velkovýkrmnu vepřů nebo vyasfaltované koňské závodiště. Nachází se tu i největší maketa Moskvy na světě, lunapark, Atomový pavilon, Labyrint strachu, Pavilon vesmíru či jeden z testovacích modelů raketoplánu Buran. Krásné jsou také fontány.


V Moskvě existuje celkem 1696 středních škol, stejně jako 91 středisek vyššího vzdělávání. Kromě toho je v Moskvě k dispozici 222 univerzit, včetně 60 státních vysokých škol. Mezi nimi vyniká Státní Lomonosovova moskevská univerzita, která byla slavnostně otevřena v roce 1755. Stojí na návrší, které má jméno Vorobiovy Gory, volně přeloženo jako Vrabčí kopce. Výška jedné z budov je 240 metrů a ve své době se jednalo o nejvyšší budovu mimo území USA.

Moskva má také 452 knihoven, z nich 168 je pro děti. Asi tak nějak má vypadat vzdělání nové generace. Národní ruská knihovna byla otevřena v roce 1862, má 275 kilometrů regálů a 17 milionů knih, 13 milionů časopisů, 350 tisíc hudebních skladeb a zvukových nahrávek a 150 tisíc map. Můžete si zde počíst ve 247 světových jazycích.

Státní historická knihovna, založená v roce 1863, je největší specializovanou knihovnou ruských dějin. Její sbírka obsahuje čtyři miliony článků ve 112 jazycích (včetně 47 jazyků bývalého Sovětského svazu), většinou ovšem v ruštině. Zabývá se také světovými dějinami, heraldikou, numismatikou a historií vědy.

A ještě jedno nej, nejvyšší stavbou v Evropě je televizní vysílač Ostankino, měří 540 metrů...

Moskevská státní univerzita, © I.S.Kopytov [CC BY-SA 4.0], from Wikimedia Commons

Doprava

Moskva má tři velká, mezinárodní, letiště: Šeremetěvo, Demoděvovo a Vnukovo. Více než 30 miliónů cestujících, každý rok, projde terminály těchto a dalších menších moskevských letišť.

Železniční doprava a devět stanic, která stojí v blízkosti středu města. Ale každé z nich má různé spoje do celé Evropy, Asie a států bývalého Světského svazu. Jména nádraží? Běloruské, Kazaňské, Kyjevské, Kurské, Leningradské, Paveletské, Rižské, Savjolovské a Jaroslavské. Moskva je také jednou ze západních stanic Transsibiřské magistrály, která měří 9300 kilometrů a končí ve Vladivostoku na pobřeží Pacifiku.

Dva přístavy pro dopravu osob, tři pro přepravu nákladů, jsou součástí celého dopravního systému Moskvy.

Místní doprava zahrnuje samozřejmě moskevské metro, které je známé svými uměleckými díly, nástěnnými malbami, mozaikami, lampami a dekorací obecně. Když bylo slavnostně otevřeno, v roce 1935, mělo pouze jednu linku, ale dnes jich má dvanáct, většinou pod zemí, celkem 203 stanic. Jedná se o jeden z nejhlubších podzemních systémů na světě. Například stanice Park Vítězství, dokončená v roce 2003, je 84 metrů pod zemí a má nejdelší eskalátory v Evropě. Moskevské metro je jedním z nejrušnějších na světě a přepravuje více než 7 miliónů cestujících denně.

K dispozici je také jednokolejová linka, provozovaná stejnou společností. Jsou plánována další rozšíření metra, dopravní problémy Moskvy jsou ovšem jen těžko řešitelné. K tomu přispívá pohyb více než 2,6 miliónu automobilů denně...


Podnebí

Nejnižší naměřená teplota za posledních 130 let byla -42,2 °C , 17. ledna 1940. Nejvyšší teplota byla +39 °C a jednalo se o 29. červenec 2010. Ale nás hlavně zajímá, jak bude v době konání MS 2018. Nic zvláštního, okolo 23 stupňů ve dne, 16 v noci, a může pršet...

Známé osobnosti

Ivan III, též Veliký (1440 - 1505), moskevský kníže
Michail I. Fjodorovič (1596 - 1645), první ruský car z dynastie Romanovců
Petr Veliký (1672 - 1725), ruský car
Ana Ruská (1693 - 1740), císařovna
Ana Petrovna (1708 - 1728), dcera největšího vládce celé Rusi, Petra Velikého a Kataríny I. ruské
Alexandr Suvorov (1730 - 1800), kníže a slavný vojevůdce
Alexandr Puškin (1799 - 1837), ruský básník, prozaik a dramatik
Michail Lermontov (1814 - 1841), ruský básník, prozaik a dramatik
Fjodor Dostojevskij (1821 - 1881), spisovatel a filozof
Sofia Kovalevská (1850 - 1891), významná matematička
Alexandr Skrjabin (1872 - 1915), klavírista a hudební skladatel, zakladatel ruské moderní hudby
Sergej Rachmaninov (1873 - 1943), skladatel, dirigent symfonického orchestru
Boris Pasternak (1890 - 1960), básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu
Sergej Prokofjev (1891 - 1953), skladatel, dirigent symfonického orchestru
Alexandr Aljechin (1892 - 1946), šachista, první sovětský mistr světa
Boris Belousov (1893 - 1970), chemik a biofyzik
Vladimir Belousov (1907 - 1990), geolog
Vitalij Ginzburg (1916 - 2009), fyzik, nositel Nobelovy ceny
Michail Anikušin (1917 - 1997), sochař
Andrej Sacharov (1921 - 1989), fyzik, ochránce lidských práv, nositel Nobelovy ceny míru
Maja Plisecká (1925 - 2015), významná baletka, národní umělkyně
Lev Jašin (1929 - 1990), Černý panter, fotbalový brankář, v roce 1963 získal jako první brankář Zlatý míč
Boris Berezovskij (1946 - 2013), podnikatel, miliardář, jeden z nejbohatších Rusů
Alla Pugačeva (1949), zpěvačka
Sergej Brin (1973), podnikatel, spoluzakladatel Googlu
Marat Safin (1980), bývalý ruský tenista, v letech 2000 - 2001 světová jednička
Alexandr Ovečkin (1985), hokejista


Sport

Spartak, 22 titulů, CSKA, 13 titulů, Dynamo, 11 titulů, to jsou tři nejznámější moskevské fotbalové kluby. Lokomotiv má tituly jen tři, ten poslední ale získal letos. Známé je také Torpedo, tituly má také tři, v posledních letech hraje v nižších soutěžích.

I hokeji dominují týmy stejných názvů. Nejvíce titulů má CSKA, následují Dynamo a Spartak. Všechny tři pochopitelně hrají KHL.

Basketbal ve městě reprezentují CSKA a Dynamo, volejbal také CSKA a je klubem s největším počtem titulů v Evropě.

Otkrytie Aréna, © otkritiearena.ru

Stadión - Lužniki

Asi nejdůležitější ruský stadion byl původně postaven v roce 1956 u příležitosti první letní Spartakiády. Od té doby se tato velká sportovní aréna stala součástí mnoha velkých sportovních a kulturních akcí, včetně olympijských her v roce 1980, mistrovství světa v hokeji, atletických a ragbyových soutěží a koncertů některých předních světových umělců.

Během této doby byl ovšem fotbal na prvním místě. Odehrálo se zde více než 3 tisíce zápasů. Na tomto stadionu hraje téměř všechna utkání národní tým Ruska.

Stadion hostil finále dvou hlavních soutěží evropského klubového fotbalu: finále Poháru UEFA (nyní Evropská liga) v roce 1999, ve kterém italská Parma vyhrál 3-0 nad Olympique Marseille a finále Ligy mistrů UEFA v roce 2008, kdy pršelo téměř celé utkání a před 74 000 diváky Manchester United porazil Chelsea až na penalty.

V roce 2013 byly zahájeny rekonstrukční práce. Jedním ze základních aspektů projektu bylo zachování historické fasády stadionu, která se stala jedním z nejznámějších znaků Moskvy.

Ve svém interiéru byl stadion kompletně zrekonstruován: atletická dráha byla odstraněna, tribuny byly přesunuty tak, aby byly blíže k hřišti, celý komplex dostal obdélníkový tvar, tribuny narostly do výšky. Kapacita stadionu je 78 tisíc míst.

Otkrytie Aréna, © otkritiearena.ru

Stadión - Otkrytie Arena

Domácím týmem je zde Spartak Moskva, "lidový tým", jeden z nejpopulárnějších fotbalových klubů v Rusku. Navzdory tomu od svého založení v roce 1922 nikdy neměl vlastní stadion. Klub hrál své domácí zápasy v Lužnikách, na stadionech Dynama a Lokomotivu, v aréně Chimki, dokonce i v Jekatěrinburgu.

V roce 2010 na místě bývalého moskevského letiště v okrese Tušino začal Spartak konečně budovat svůj vlastní stadion s kapacitou 45 000 míst. První utkáním se hrálo 5. září 2014, mezi Spartakem a CZ Bělehrad, skončilo 1:1. V roce 2017 se zde hrál Pohár konfederací FIFA, čtyři zápasy, včetně souboje o třetí místo.

Vzhled stadionu je určitě pýchou města. Jeho fasáda je pokrytá řetězcem z malých desek ve tvaru diamantu, které představují logo Spartaku. Fasáda může měnit barvu v závislosti na týmu, který hraje na stadionu. Při zápasech Spartaku bude mít stadion barvy červenou a bílou, když zde bude hrát národní tým, jeho vnější obal bude mít barvy ruské vlajky.

Uvnitř stadionu je muzeum Spartaku, sídlo fanklubu a obchodu se suvenýry. V blízkosti se nachází nová zastávka metra. Po skončení MS 2018 se postaví v okolí stadionu nová rezidenční čtvrť. Na tribunách bude fandit více než 44 tisíc příznivců fotbalu.

Otkrytie Aréna, © Дмитрий Садовников (soccer.ru) [CC BY-SA 3.0GFDL, CC BY-SA 3.0 nebo GFDL], prostřednictvím Wikimedia Commons

Zápasy

Lužniki jásaly při slavnostním zahájení MS 2018 a doslova explodovaly po skončení prvního zápasu, Rusko - Egypt 5:0. Ve druhém utkání tady základní kámen svého neúspěchu položil jeden ze spolufavoritů celého turnaje, Německo - Mexiko 0:1. Portugalsko přehrálo Maroko a nakročilo k postupu, zrodila se tu první a zatím i poslední bezbranková remíza, mezi Francií a Dánskem.

V osmifinále se Lužniki a celá Moskva otřásly v základech, když Rusko na penalty vyprovodilo Španělsko. A ještě dva zápasy se tady budou hrát. 11.7. od 20:00 druhé semifinále, mohlo by to být znovu Rusko. A pochopitelně finále, které 15.7. od 17:00 celý turnaj uzavře.

Otkrytie Arena byla hned na úvod svědkem senzace, fanoušci Argentiny a Messiho nevěřili vlastním očím při remíze svého týmu s Islandem, 1:1. Polsko bylo pro mnohé černým koněm, ale Senegal byl ještě černější, Polsko - Senegal 1:2. Belgie si zastřílela a porazila Tunisko 5:2. V přímém souboji o postup si to Brazílie rozdala se Srbskem, výsledek 2:0. Program v této aréně se uzavře zítra, 3.7. od 20:00 si to o postup do čtvrtfinále rozdají Kolumbie s Anglií.

Loučím se, děkuji za všechny komentáře, omlouvám se za pozdní uveřejnění posledních tří představení měst...

Ale i tak všichni víme, že FOTBAL JE TOU NEJKRÁSNĚJŠÍ HROU NA SVĚTĚ.
Autor: Vilém Hodr
Počet zobrazení: 2623
Komentáře (22 / 0 nových)
ClancyWiggum
02.07.2018 19:08
#
Moskva je prostě NEJ...
Abner
02.07.2018 19:16
#
Punk & Lobotomos
02.07.2018 19:30
#
checomaster
02.07.2018 19:40
#
Proto ses registroval na EF?
Fantomasova sestra
03.07.2018 14:26
#
smazaný uživatel
02.07.2018 22:06
#
"Roman Abramovič, ropný a hliníkový magnát a majitel fotbalových klubů Chelsea FC a CSKA Moskva."

A Giner o tom vi?
ZB 07
02.07.2018 23:05
#
Docela škoda, že poslední 3 články vyšly se zpožděním, každopádně celkově je to luxusní práce. Díky
alegre
03.07.2018 01:32
#
Jiz jsem se omlouval, ale precenil jsem sve starecke sily a mel jsem tolik prace okolo projektu na Roatanu, ze jsem se k tomu proste nedostal. Ale snad pristi mesic zacnu psat clanky o mestech EURO 2020... Dekui za uznani prace
didosh
03.07.2018 07:06
#
I z mojí strany klobouk dolů a potlesk k tomu.Jak říkám fotbal,zeměpis,dějepis dohromady co víc si přát...děkuji
alegre
03.07.2018 07:26
#
Take ja jsem se dozvedel spoustu novych veci. Os roku 2004, kdy tyto clanky pisu, jsem precetl stovky clanku, v nekolika jazycich, a jsem moc rad, ze dnes vim o vsech tech zemich mnohem vic nez drive. Zejmena o Jizni Africe a Brazilii jsem se toho naucil opravdu hodne.
didosh
03.07.2018 12:40
#
Cukroušek
03.07.2018 16:06
#
smazaný uživatel
03.07.2018 12:48
#
Vileme, dobra prace. Jen tak dale. My ti verime
Fantomasova sestra
03.07.2018 14:26
#
seš super, těšíme se na další články
raduinho
12.07.2018 23:56
#
ClancyWiggum
03.07.2018 13:41
#
frankiefcb
03.07.2018 07:31
#
Ty jo zajímavé, že stadiony CSKA, Dinama (ten nový), Spartaku a i Lužniki leží relativně blízko u sebe na západě Moskvy. Jediný Lokomotiv je na východě Moskvy
pepinho2
03.07.2018 07:33
#
Pěkný článek ale není už ten Abramovič v Izraeli?
Manny
03.07.2018 23:22
#
mezi znamymi osobnostmi neni Zhenya Medvedeva --> nectu
Duff
04.07.2018 21:41
#
měla by tam být jinak ale dobrej článek
Marbo
04.07.2018 08:39
#
články o městech byly fajn
Mr.Mike
04.07.2018 18:10
#
Ty prachy za metry čtverečníto je docela mazec
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.
Registrace nového uživatele
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.