Anglická Premier League - preview 8. kola

Na pondělí byl odsunut duel Blackburnu se Sunderlandem a metaforicky řečeno půjde doopravdy o souboj na pomyslné druhé koleji. Obě mužstva se totiž potýkají s herní krizí, přičemž body sbírají jen vskutku nahodile. Dnes tak půjde docela o hodně, zároveň si ale tradiční dohrávka patrně nevyžádá příliš pozornosti.

Jedním z důvodů může být i klasicky nízký počet nastřílených branek ve vzájemných duelech těchto dvou týmů. Posledních 14 ligových klání Sunderlandu s Blackburnem totiž divákům nachystalo pouze 22 gólových lahůdek a vzhledem k tomu, že se oba aktéři střelecky trápili i v dosavadním ročníku, skutečně nelze očekávat nějaké brankové hody.

Koneckonců v minulém kole se brankář Stoku nemusel proti blackburnským střelcům vytasit s ani jediným zákrokem, což jenom podtrhuje statistiku o druhém nejmenším počtu střel vyslaných na soupeřovy gólmany. Sunderland se naproti tomu může doopravdy spolehnout akorát na Darrena Benta, tradičně, který se letos v lize trefil už pětkrát. Kromě něj ovšem vsítil pouze Gyan a pak do vlastní sítě zacílil birminghamský Carr. Toť vše.

Pouze dvakrát vytěžil Sunderland na cestách tři body z posledních 32 pokusů a v pondělí o teprve třetí zářez bude dost možná usilovat právě bez svého jediného spolehlivého střelce. Pakliže se tedy Darren Bent, jehož od reprezentačního srazu sužuje bolest v tříslech, nedá včas do pořádku, čekají zřejmě Mackems drsné časy.

Na druhé straně se pomalu strojí návrat pro Davida Dunna, který doteď v sezoně nastoupil pouze ke dvěma zápasům. Nejistý je rovněž start Ryana Nelsena, zatímco Keith Andrews může vinou operace třísel na pondělní dohrávku okamžitě zapomenout.

Máme tu liverpoolské derby a v něm se je vždy na co těšit! Jenže v neděli se ponese v trochu jiném duchu než je obvyklé. Everton s Liverpoolem totiž zažívají těžký start sezóny a pohybují se na hranici sestupu, proto potřebují nutně bodovat. A na jaký zápas se mají vyhecovat víc než právě na nelítostné derby?

Tváře fanoušků od řeky Mersey při pohledu na ligovou tabulky musí být zachmuřelé. Proč by také nebyly, vždyť obě liverpoolská mužstva po sedmi kolech pouhých šest bodů.

Pro Everton to sice může být ohraná písnička, stačí si vzpomenout na loňský rok, ale přesto je tento stav alarmující. Ale co mají na sestupovou pozici říkat u Reds? Vždyť jeden z nejúspěšnějších anglických klubů zažívá nejhorší vstup do nového ročníku od sezóny 1953/54, která nakonec skončila sestupem.

Magie nového manažera Roye Hodgsona zatím ještě stále nezačala fungovat a kapitán Steven Gerrard chápe rozhořčení fanoušků. "Vím, jak moc jsou naši fanoušci frustrovaní a rozumím jim. Ale tohle všechno zažíváme dohromady a nyní je na čase spojit síly dohromady a posunout se dál," prohlásila ikona Reds.

Bývalý lodivod Fulhamu Hodgson nezažil příjemnou situaci v minulém zápase s Blackpoolem, v němž Liverpool doma ostudně prohrál a fanoušci skandovali, aby byl odvolán. Hodgson přiznává, že neví, kdy jeho metody začnou fungovat. Navíc Liverpool několik týdnů žije v nejistotě, kdo bude jeho dalším vlastníkem, což situaci nepřidává.

Dobrou zprávu je alespoň zdravotní stav Fernanda Torrese, jenž se během reprezentační přestávky léčil a pro duel v Goodison Parku bude připraven. A to je důležitá zpráva, protože právě střelecká potence Liverpool trápí nejvíc. Naopak mimo hru je na měsíc Dirk Kuyt, který si zranil kotník. K dispozici už je Konchesky.

Everton bude povzbuzen posledním zápasem na Birminghamu, kde konečně zaznamenal první letošní vítězství. V Goodison Parku ale zatím tři body nezískali a vlastní fanoušci by Toffees moc rádi konečně potěšili. A k tomu není vhodnější příležitost než právě při velkém derby, z něhož už čtyři roky neodešli svěřenci Davida Moyese vítězně.

Za třemi body tým nebude moci táhnout Marouane Fellaini, jenž bude mimo hru asi šest týdnů. Pravděpodobně nenastoupí ani další důležitý článek sestavy Phil Jagielka.

Manchester City čeká v neděli další ze zápasů, v němž bude muset potvrzovat roli favorita a zároveň bude potřebovat ujistit okolí, že na titul opravdu má. To se mu koneckonců podařilo v předchozích třech kolech, kdy neztratil ani bod, takže teď půjde jen o to navázat. Blackpool je však naproti tomu namlsán šokující výhrou na Anfield Road.

Ještě před 11 lety se obě mužstva potkala ve třetí lize. Poté, od oné remízy 0:0, se však vydala docela odlišnými směry. Zatímco Blackpool se ještě nějakou dobu "plácal" v nižších soutěžích, Citizens se mezi elitu vrátili, co nejdřív to šlo, a dnes disponují snad nejhodnotnějším kádrem v Premier League. Tento fakt se jim už ale oproti dřívějšku alespoň snaží dokumentovat i na hřišti. Pomohla změna rozestavení, která na hrotu osamostatnila řádícího Tevéze, který letos zařídil nadpoloviční většinu všech ligových gólů Citizens. A proti nejpropustnější obraně v soutěži by mohl přidat další zářez. Zajímavostí by krom toho mohlo být, že se oba celky jako poslední v lize budou v neděli pokoušet o první branku vstřelenou hlavou. Dosud se to ani střelcům Blackpoolu, ani těm z Manchesteru nepodařilo.

Jelikož nebude moci být kvůli nevybíravé mluvě vstříc rozhodčímu Deanovi přítomen na lavičce, musí Hollowaye těšit alespoň to, že nemusí řešit čerstvé absence. Čtveřice Rachubka-Baptiste-Almond-Clarke totiž už má na marodce vysezené své důlky.

V táboře Citizens se pro změnu během reprezentační pauzy hromadně finišovalo s rekonvalescencemi. Odstaveni tak zůstali akorát dlouhodobí lazaři jako Kolarov či Balotelli, ostatní menší neduhy již odvál čas.

Jeden hoří doma, druhý exceluje venku. A shodou okolností právě Newcastle, který čelí hrozbě třetí po sobě jdoucí porážky před vlastním publikem, bude v sobotu hostitelem jednoho z utkání osmého kola. V něm mu přitom bude za soupeře Wigan, který je už jediným statečným, který zatím venku ani jednou neinkasoval!

Lesk této wiganské statistiky však poněkud tupí skutečnost, že se na doteď borci z kraje Lancashire vydali na výlet pouze dvakrát. Nicméně i tak lze pozorovat značné zpevnění defenzívy oproti úvodním kolům, kdy Latics pouze dvě utkání stačila k nabrání šokujícího skóre 0:10. Teď už je to něco jiného, když rovných 200 minut hledá brankář Wiganu dalšího pokořitele po Carlosi Tevézovi, jenž byl poslední. Zajímavé je, že jestliže jsem tu hovořil o dvou posledních parádních výkonech Atletů na hřištích soupeřů, musím naproti tomu zmínit i domácí výkaz NUFC. Nedávná dvě představení Strak před vlastními fanoušky totiž dopadla katastrofálně - prohrou s Blackpoolem a pak i se Stoke. To dokonale kontrastuje jednak s loňskou domácí neporazitelností napříč celou sezonou, jednak s prvním letošním zápasem na St. James Parku, který domácí vyhráli vysoko 6:0.

Zatímco Alcarazův start považujeme přinejlepším za nepravděpodobný a Caldwellův start nelze předpokládat už vůbec, uzdravili se Wiganu alespoň dva náhradníci. V pořádku je tedy záložník Tom Cleverley a brankářská dvojka Al Habsi.

Do sestavy Newcastlu se po jednozápasové pauze opět vrací důležitý stoper Fabricio Coloccini, který zdárně překonal problémy s třísly. Za rezervu si již navíc zahráli Guthrie se Simpsonem, takže by alespoň prvně jmenovaný mohl zasednout již mezi náhradníky. Naproti tomu Hatema Ben Arfu čeká samozřejmě tuze dlouhá rekonvalescence.

Sobotní duel na Molineux Stadium bude ryze záchranářský. Co jiného také k souboji posledního a předposledního celku tabulky říci. Wolverhampton přivítá West Ham a bude to bitva o každý centimetr hřiště. Vyhrát bude chtít každý.

Minulou sezónu si svěřenci Micka McCarthyho výhrou nad West Hamem zajistili pohodlný náskok od sestupových pozic a po rušném přestupovém létu se čekalo, že by se mohli Wanderers i letos ucházet o střed tabulky. Vše začalo skvěle, výhrou nad Stoke, jenže pak šly výkony dolů a Wolves mají po sedmi zápasech pouhých pět bodů.

Proti Hammers tak potřebují nutně bodovat. Ještě k tomu, když je čekají po sobě jdoucí duely s Chelsea, Manchesterem City, Manchesterem United a Arsenalem. A to je skutečně silná káva. Velký problém mají Wolves v útoku. Naopak hlavu si nedělají s ostrými zákroky. Vše vyústilo posledním krutým zákrokem Karla Henryho na Jordiho Gomeze z Wiganu.

Pokud jsou fanoušci Wolves nespokojeni, mohou si trochu ulehčit, když se podívají na postavení svého sobotního soupeře. West Ham je totiž ještě pod Wolverhamptonem, je úplně poslední. Navíc má londýnské mužstvo hodně špatnou bilanci venkovních zápasů, už 21 zápasů nevyhrálo. To vše hraje do karet domácím. Avšak pozor, poslední výhra venku přišla pro West Ham právě na Molineux Stadium.

Wolves doufají, že budou moci konečně nasadit letní posilu Stephena Hunta, který kvůli zranění stále čeká na svůj debut. Vrátit by se mohl také Kevin Doyle. Kapitán Karl Henry si odbude první z třízápasového trestu.

Špatnou zprávu obdržel West Ham ohledně zdravotního stavu Thomase Hitzlspergera, mimo hru bude až měsíc. Po třech zápasech by se mohl vrátit alespoň Valon Behrami.

Fulham nastartoval sezónu pod Markem Hughesem dobře, lépe řečeno remízově. Cottagers jsou po sedmi kolech společně s Manchesterem United jediným týmem ligy, který ještě neprohrál. A nic na tom nebudou chtít změnit ani v sobotním duelu s Tottenhamem.

Na něj však nemá dobré vzpomínky právě nový manažer Fulhamu Mark Hughes, jehož poslední porážka v Premier League přišla právě se Spurs. To ještě vedl Manchester City a psal se prosinec loňského roku. Na Craven Cottage se mu ale zatím daří a nyní se snaží se svými svěřenci zapracovat na tom, aby dokázali remízové zápasy přetavit ve vítězství. To je to, co Fulhamu nejvíc chybí.

Domácí do londýnského derby požene fakt, že s Tottenhamem na vlastní půdě od roku 2002 neprohráli. Posílen navíc bude Fulham o Andyho Johsnona, jenže byl devět měsíců mimo hru. Vrátit by se mohl také Moussa Dembele. Kelly, Senderos a Zamora zůstávají mimo.

Tottenham se určitě bude snažit co nejvíce koncentrovat právě na sobotní duel, jenže všichni už určitě mají v hlavách také středu, kdy se Spurs představí na hřišti Interu Milán v rámci Ligy mistrů. Nicméně to je ještě relativně daleko, teď je důležité soustředit se na domácí soutěž, kde chce Harry Redknapp znovu skončit na místech zajišťující právě milionářskou soutěž.

Zápas na San Siru zmešká Rafael van der Vaart, jenž je v trestu, a tak něj bude o to větší úkol kladen v sobotu, kdy by měl táhnout svůj tým. V záloze bude postrádat Aarona Lennona, jenž má problémy se zády. Do základní sestavy by se mohl po dobrém výkonu v reprezentaci probojovat Niko Kranjčar. Vrátit by se mohli zranění Kaboul s Gallasem. Další stopeři Dawson, King a Woodgate jsou nadále mimo, stejně jako Defoe a O'Hara.

Předloni West Bromwich doma utrpěl od MU debakl 0:5 a na Old Trafford si pak vykoledoval banány alespoň čtyři. Teď je však situace docela jiná. Throstles vypadají být připraveni na zbavení se pověsti "jojo-klubu", který neustále pendluje mezi prvním a druhým podlažím. Přestože dosud v Premier League na United nevyzráli, cítí, že zrovna letos, případně rovnou v sobotu, by to již klapnout mohlo.

Red Devils si však samozřejmě nějakou ztrátu, ba dokonce prohru, vůbec nehodlají připouštět. Vědí, že Old Trafford odolává nájezdům Baggies už dlouhých 32 let. Posledně tedy West Bromwich stánek Manchesteru dobyl ještě v době, kdy ani jeden z jeho hráčů, kteří zasáhli do minulého kola, nebyl na světě! A o domácí suverenitu se United mohou opřít také letos, když zatím všechny tři souboje před vlastním publikem zvládli na výtečnou. Přitom navíc pokaždé hned třikrát vsítili. S tím ostře kontrastuje čtyřzápasové čekání na venkovní výhru, ovšem tím se teď Fergusonovy ovečky zabývají jen stěží. Patrně je zajímá jen další tříbodový úspěch. Výjimkou může být akorát Wayne Rooney, který stále ještě čeká na první letošní gól ze hry. Od března se trefil zatím jen jednou, a to z penalty.

V prosinci 1978 se Albion radoval z úžasné výhry 5:3 na Old Trafford. Tenkrát WBA vedl talentovaný manažer Ron Atkinson a nadějný záložník Bryan Robson. Ne náhodou pak oba zakotvili právě v Manchesteru. Paralelu s letoškem bychom mohli hledat minimálně v obsazení pozice manažera, kterou také dnes zastává mladý a ambiciózní muž. Roberto Di Matteo má před sebou samozřejmě ohromný kus cesty, nicméně vyrovnání Atkinsonova třetího místa ze sezony 1978/1979 v tomto případě nemusí být až tak utopické. Vždyť teď je čtyřikrát v řadě neporažený Albion na stejné bodové úrovni i s Arsenalem či Tottenhamem. Navíc - na minulém výjezdu už WBA jedno podobné prokletí zlomilo, když poprvé po 27 letech vyloupilo sídlo právě londýnských Kanonýrů.

Wayne Rooney se v posledních dnech údajně nepohodl se Sirem Alexem Fergusonem a ten teď zvažuje, že ho v sobotu ponechá na lavičce. Hojně diskutované je i téma Hargreavesova návratu, který se však bohužel musí ještě o něco odložit. Poté, co se dlouhodobě zraněný středopolař konečně zbavil potíží s kolenem, ulehl na lůžko pro změnu s nataženým lýtkovým svalem.

Peter Odemwingie je považován za vydařenou posilu, teď by se nicméně mohlo klidně stát, že sobotní klání vynechá. To by pak ale šlo o čistě vynucenou změnu, neboť nigerijský útočník ještě stále doléčuje své bolavé koleno. V nejistotě žije také záložník Thomas.

Kdybychom brali v úvahu jen výsledky druhých poločasů, sedělo by Stoke na samotném čele tabulky. V případě, že bychom se pro změnu omezili pouze na úvodní dějství, vedlo by si přesně na opak. Výsledkem je relativní kompromis - sedmé místo. To Potters po tragickém vstupu do sezony určitě vítají, stejně jako si Bolton lebedí se slušnými osmi body na kontě.

Přestože už pět kol v řadě Trotters nevyhráli, k výraznější nespokojenosti nemají důvod. Pouze v jednom případě totiž v tomto časovém intervalu prohráli, to když vycestovali na Emirates Stadium. Kromě toho posbírali cenné remízy v duelech s Manchesterem United či Aston Villou. O tyto úspěchy se přičinil i Johan Elmander, jenž zažívá patrně nejlepší období v dresu Boltonu. A nyní se postaví mužstvu, kterému vstřelil svůj vůbec první gól od svého přestupu na Ostrovy. Konečně rozjetý Švéd se tak samozřejmě těší a zároveň je natolik při chuti, že se pouští i do někdejšího manažera Wanderers Garyho Megsona, který na něj údajně měl akorát nevěřícně zírat a řvát. Coyle je podle všeho jiný, taky praktikuje odlišný styl hry, a to je zřejmě cesta vedoucí k pořádnému zapojení Elmandera do těžby klíčových bodů.

Tony Pulis má spíš opačné problémy, když jeden z jeho útočníků Tuncay nedávno vyjádřil znepokojení nad svou pozicí v mužstvu. To však rozhodně není věc, která by teď manažera Stoke trápila ze všeho nejvíce. A za ni nelze považovat ani opětovné nařknutí jeho osoby z poštvávání vlastních svěřenců na některé soupeře. To už Pulise snad ani nemůže rozházet. Daleko závažněji se jeví ona prvopoločasová mizérie - kdyby se totiž počítali jen výkony z prvních 45 minut, měli by teď Potters na svém kontě akorát jeden bod. A radostně nezní ani bilance zápasů v Boltonu, kde Stoke naposledy zvítězili v roce 1963. Nevydařil se jim tu třeba ani jejich debut v Premier League, který roku 2008 opanovali Trotters v poměru 3:1.

Pro Kevina Daviese, nejstaršího reprezentanta-debutanta od 50. let minulého století, nedopadla premiéra na mezinárodní scéně dvakrát šťastně. Přestože totiž nejde o nic závažného, poranil si kotník a jeho sobotní start je v ohrožení. Pokud se však zkušený harcovník zvládne včas uzdravit, nebude mít Coyle žádný důvod sahat do nejčerstvější podoby zahajovací jedenáctky, která před dvěma týdny uhrála remízu v Bromwichi.

Přestože Thomas Sörensen před chvílí zase načas upadl do spárů marodky, mohl by být připraven potrápit již boltonské střelce. Spíš by dokonce měl být způsobilý postavit se mezi tři tyče. To samé pak lze říct i o pravém beku Wilkinsonovi, který úspěšně přetrpěl zranění kolene. Mimo hru tak zůstává už jen Sidibé.

Jubilejní osmistý zápas na lavičce Arsenalu si v sobotu odbude Arsene Wenger. Oslavy těchto kulatin se však Kanonýrům a jejich guru bude snažit znepříjemnit Birmingham, který zároveň bude usilovat o první triumf na hřišti londýnského giganta od roku 1957.

Ani jeden z týmů se dnes nerochní v nějaké lázni určené vítězům. Obě mužstva se potřebují probrat, aby během náročného zimního programu nemusela vše dohánět, protože takový úkol se vždy plnil těžko. V horší situaci se nyní patrně nachází Arsenal, který už teď, po dvou nedávných porážkách, ztrácí na vedoucí Chelsea nepříjemných sedm bodů. Na druhou stranu Birmingham, který má určitě skromnější ambice než Londýňané, zase trčí na pokraji sestupového propadliště, oproti kterému má momentálně k dobru pouhý jeden bod. Brums přitom na výhru čekají pomalu dvakrát tak dlouho jako jejích příští soupeř. Tak jako tak zřejmě rozhodne, kdo z protivníků bude zrovna v menší nepohodě.

Arsenal, který riskuje, že prvně od roku 2007 prohraje třikrát po sobě, má jako tradičně značné problémy s rozrostlou marodkou. Třebaže tak vyhlíží návrat duo Bendtner-Walcott, nepředpokládá se, že by se včas stihl uzdravit mozek týmu, Cesc Fabregas. Mimo hru podle všeho zůstávají také Bakary Sagna, Robin Van Persie či Thomas Vermaelen.

Birmingham, naposledy před vlastním publikem dokonce vypískaný, na tom je o něco lépe. McLeish může počítat s Aliaksandrem Hlebem i přesto, že si běloruský šikula ze zdravotních důvodů nemohl v týdnu splnit reprezentační povinnosti. Při životě se pak navíc drží naděje na start Camerona Jeromeho.

Ve Villa Parku nás v sobotní večer čeká vysoce interesantní utkání. Na duel Aston Villa - Chelsea totiž můžeme nahlížet z několika úhlů, z nichž nám každý dá jiného adepta na zisk tří bodů. Jedno je jisté, minimálně bookmakeři budou favorizovat Chelsea.

Ale pojďme popořadě. Takže zaprvé. Na lavičce Villans nyní sedí Gerard Houllier, který z posledního setkání s Chelsea vyšel vítězně. To ještě když v roce 2004 trénoval Liverpool. Pro Aston Villu také hovoří vynikající domácí bilance proti londýnskému soupeři. Villans před domácím publikem s Chelsea prohráli jen jednou v posledních 11 zápasech. Avšak zde body hovořící pro domácí končí, přejděme k Chelsea, současnému vládci Anglie.

Když v Birminghamu uslyší Chelsea, ti, co fandí Aston Ville, si určitě vzpomenou na loňský výprask 7:1, jímž Blues soupeře zostudili. A ani letos to nevypadá, že by chtěli s podobnými nadílkami končit. 23 vstřelených branek v úvodních sedmi zápasech hovoří za vše, a tak se může Aston Villa právem obávat. Vítězství Villans navíc letos zaznamenali pouze proti týmům ze samého spodku tabulky, což není příliš povzbuzující.

Hostům by se navíc měl po delší pauze do sestavy vrátit Frank Lampard, pro něhož je právě Aston Villa oblíbeným soupeřem. Lampard jí totiž nastřílel více gólů, než jakýkoliv jiný tým, přesně 9. Lampardův start ale ještě není stoprocentní.

Nečekaně bude Chelsea postrádat také Didiera Drogbu, kterého postihla viróza. Naopak chybět by neměl John Terry a na lavičce se po roční pauze objeví José Bosingwa. Do základu by tak mohl nakouknout Gael Kakuta.

Domácím chybí Gabriel Agbonlahor a zdravotní problémy trápí i Emila Heskeyho, tudíž se do útoku asi postaví John Carew.