Anglická Premier League - preview 38. kola

Bez manažera, jako první jistý sestupující, s vyvstávajícími otázkami ohledně budoucnosti hvězd i řadových hráčů. V takovém kritickém rozpoložení jde do souboje s nic neřešícím Sunderlandem londýnský West Ham, který před posledním kolem ztrácí na 17. Birmingham šest bodů.

Také Black Cats si prožily prazvláštní sezonu. Jejich doménou zprvu byla "povražděná" (a přitom jinak početná) defenzivní základna, která nikdy neposkytovala stálejší stoperskou dvojici, a teď naopak Bruceovi totálně scházejí útočníci. Právě nyní se hodně projevuje ztráta Darrena Benta, který prakticky nemarodil a na klub měl podle všeho i značný psychologický vliv. Do jeho lednového odchodu totiž Sunderland posbíral 34 bodů, zatímco bez něj nastalo období temna a vyválčilo se akorát deset bodů ze 14 zápasů. Proto lze brát skoro až s podivem, že je Sunderland už notnou dobu zachráněn - ten podzim, během něhož byli Mackems naopak považováni za jedno z nejpříjemnějších překvapení, zkrátka udělal své.

To West Ham měl po celou sezonu de facto konstantně špatnou formu. Vše ale spíš kulminovalo, než že by se v rozhodující fázi ročníku věci dávaly do pořádku. Sice se objevil celkem spolehlivý střelec Ba, ovšem to je asi jediné jarní pozitivum. Dále jsou tu dva vydolované body z možných 24 a poslední výhra datovaná na začátek března, tedy dva a půl měsíce zpátky. Aby toho nebylo málo, vedení ani nenechalo Granta zpackanou sezonu "doklepat" a dává šanci Kevinu Keenovi, který si brousí zuby i na pokračování v manažerské funkci. V neděli ale zmůže už jen pramálo, i když děravá obrana Sunderlandu by se minimálně dvakrát překonat měla - a podle toho nejspíš bude Keen souzen. Na Boleyn Ground totiž mají ofenzivní fotbal rádi.

Turner, Bramble a Ferdinand, toť pozůstatek oné marodící enklávy stoperů, u níž zároveň můžeme hovořit o nějaké aktuálnosti. Takového Ferdinanda se to navíc týká jen zčásti, neboť jeho start nelze úplně vyloučit. Stejně jako v případě Gyana, který bude při absenci Welbecka a Campbella hodně potřeba.

Ani návrat kapitána Scotta Parkera minulý víkend West Ham nenakopl a ten namísto toho ve druhé půli ztratil krásné vedení 2:0. Bůhví tedy, na koho se teď Keen má spoléhat. Samotný záložník, jenž přes léto na Upton Parku těžko setrvá, nicméně stále není v dokonalém pořádku - podobně jako třeba Upson. Na rozdíl od Noblea či O’ Neila však alespoň mají nějaké šance na včasné zotavení.

Patrně nejsledovanější zápas celé neděle se odehraje na Molineux! Půjde v něm totiž skutečně o hodně, spíš o všechno. Vždyť jde o jediné klání, v němž se tváří v tvář střetnou dva sestupem přímo ohrožené kluby, takže při případném poraženém budou muset patrně stát všichni svatí, aby se zachránil. A to i přesto, že Blackburn i Wolverhampton momentálně neokupují sestupové příčky.

Definitivní je jen jediné - vítěz bude stoprocentně zachráněn. Bod by měl stačit Blackburnu, který má o parník lepší skóre než všichni pod ním (minimálně o pět gólů rozdílu). Wolverhampton si ani při remíze nebude moct být ničím jistý, na druhou stranu je tu pořád slušná šance, že mu k záchraně stačit bude. Každopádně ať už by z těchto dvou měl jít dolů kdokoliv, bylo by to pro něj mimořádné zklamání. Wolverhampton totiž například v závěru notně zapracoval na ofenzivní síle, probudil se mu i Steven Fletcher, přičemž Rovers zase nejmíň o třídu povýšili defenzívu, když teď v sedmi zápasech inkasovali pouze šestkrát. Také forma Vlků bývala v porovnání s ostatními kandidáty na sešup spíše pod průměrem, kdežto teď jejich zdvojená výhra budí respekt. A to samé víceméně třikrát v řadě neporažený Blackburn, jenž až do 30. dubna čekal na výhru dlouhých deset utkání.

Jakkoliv se McCarthymu rozstřílel útočník Fletcher, případná absence Kevina Doylea, který se po měsíci vrátil minulý víkend do akce a hned své koleno opět přetížil, by ho určitě hodně mrzela. Na druhou stranu bude mít k dispozici čerstvého Jarvise, který obě minulá klání začínal na lavičce.

Blackburn, který v rámci nejvyšší soutěže nepodlehl Wolves od roku 1965, bude vlastně kompletní. Grella totiž do základní sestavy spíše nepatřil a Nelsen je stejně jako on dlouhodobě zraněný. Všechny ostatní potenciální opory jsou v pořádku, včetně čerstvě zotaveného tria Samba-Hoilett-Jones.

Načasovat si formu, to ve Wiganu vážně umějí. Nejplodnější měsíc totiž zažívají zrovna teď, na samém sklonku ročníku, v němž bojují o záchranu. A přestože v tomto kalendářním roce strávili mimo sestupovou zónu pouhé tři týdny, jejich vyhlídky na setrvání v nejvyšší soutěži nejsou úplně marné.

Těch faktorů, které hrají Latics do karet, je tu hned několik. Jednak je to znovuzrozený Charles N’Zogbia, jenž během jednoho roku prodělal duševní plastickou operaci. A to dokonalou - ještě na začátku sezony byl nespokojený s nezrealizovaným přestupem, přičemž v nedávných pěti kolech má průměr gólu na zápas a Wiganu vystřelil klíčové body proti Blackpoolu, Evertonu a Aston Ville. Naposledy potom jeho řádění odnesl West Ham, když se zase ukázal skvělý timing Martinezovy bandy a francouzský tahoun udeřil až v 94. minutě. Druhým důvodem by mohla být tradičně lepší forma atletů na venkovních kolbištích, ty rozdíly se už ale pomalu smazávají, a tak není potřeba tento faktor více rozebírat. Spíše by mohla rozhodnout motivace Stoku. Ten má totiž jistou účast v předkole Evropské ligy a teď už by mu mohlo jít snad jen o historické umístění v elitní desítce. Tam se tento tradiční klub nepodíval dlouhých 36 let.

Podobně jako Blackpool také Wigan má marodku úplně prázdnou, takže se na rozhodující bitvu sezonu plně koncentrují skutečně všichni borci. To se tedy týká i Diamého, který měl sice menší zdravotní problémy, ale už déle je rozhodnuto o jeho adekvátní fyzické kondici.

Tony Pulis nemůže být tak spokojený jako jeho protějšek, i když ho před nedělí naplňuje spíše optimismus. Dobře to totiž vypadá s Pennantem i Etheringtonem, oba tito klíčoví křídelníci by mohli být připraveni. Ne tak ovšem Huth, jeho start je už téměř kompletně vyloučen.

I v případě sestupu si budou tuto sezonu v Birminghamu pamatovat ještě hodně dlouho, a to v dobrém slova smyslu. Po necelém půl století přeci Brum vybojovali nějakou trofej, konkrétně tu pro vítěze Ligového poháru. Ten slavný finálový obrat duelu s Arsenalem je už však dávno pryč - jak jsem již naznačil, teď jde o holou záchranu.

Z pohárové euforie Birmingham nežil nikterak dlouho. Brzy nato vypadl ve čtvrtfinále FA Cupu, pak přišla ligová odplata Boltonu a jedna výhra nad Sunderlandem, aby dodnes pět zápasů v řadě Brum čekali na tři body. Mimo jiné tři vstřelené góly za těchto pět kol mají za následek situaci, podle níž dá Birminghamu stoprocentní jistotu záchrany jen výhra. Momentálně totiž McLeishova parta trčí na okraji sestupové propasti jen díky příznivějšímu skóre. Zkušený manažer si ovšem dost možná vzpomíná na svou inauguraci právě zde na White Hart Lane, kde před třemi a půl lety Birmingham oslavil senzační výhru 3:2.

Teprve druhou výhru z 11 pokusů urvali Spurs na Anfieldu minulý víkend - to je statistika podobná té birminghamské, která se odlišuje pouhým jedním odehraným utkáním navíc. Z toho lze snadno vyvodit, že Tottenham skutečně nezažívá snovou koncovku sezony, díky které také brzy ztratil veškeré naděje na obnovenou účast v Champions League. Místo toho se bude ještě řádně strachovat o samotnou účast v evropských pohárech. Sic totiž zvládl kruciální vzájemné měření sil s Liverpoolem a o bod jej zase přeskočil, samozřejmě nemá zhola nic jistého a nyní potřebuje naplno bodovat. Uklidňovat ho v tomto obecně nešťastném rozpoložení může krom nedávného cenného skalpu snad akorát relativně slušná forma v domácím prostředí, kde dosud Kohouti padli jenom jednou.

Rozhodující přínos pro hru Birminghamu by v neděli mohli mít dva navrátilci, Liam Ridgewell s Craigem Gardnerem. V obou případech jde o napravené hříšníky. Oslabeny však budou křídelní prostory, kde nebude moci operovat kmenový hráč Tottenhamu Bentley a zraněný Hleb. V nejistotě ke všemu žijí Bowyer, Jiránek a Parnaby.

Také Harry Redknapp počítá ztráty spíše ve velkém. Tou největší by měla být absence Van der Vaarta, který si minulý víkend poranil lýtko. Mimo něj jsou pochopitelně ze hry Gallas, Bale a Woodgate, přičemž na nějakých 80% nenastoupí ani Pienaar. Kromě jihoafrického křídelníka pak určitou naději na pravou rozlučku živí kupříkladu Gomes, Huddlestone či King, zatímco krajní beci Hutton a Ekotto jsou opět zdrávi.

Ať si má Manchester United co chce jisté, ať si šetří třeba kompletní zahajovací jedenáctku, je zřejmé, že si Blackpool mohl přát mnohem přívětivějšího soupeře pro závěrečnou etapu svého záchranářského boje. Nicméně Tangerines vědí, že na tom jsou ze všech kandidátů sestupu pomalu nejlépe, takže netřeba jít do tohoto klání se svěšenou hlavou.

Tedy nejlépe - pořád Blackpool trčí v pásmu sestupu, takže teoreticky nemá vše ve svých rukou. V případě senzačního lupu na Old Trafford by však jen těžko šel dolů, neboť i 15. Blackburn má na Tangerines náskok pouhého jednoho bodíku. Já navíc v prvním odstavci narážel hlavně na psychické rozpoložení namočených týmů. V téhle disciplíně Blackpool skutečně musí zákonitě vynikat, jelikož minule zvítězil a dohromady nenašel přemožitele už čtyřikrát v řadě (a to přitom vyjížděl na White Hart Lane). Sic tedy Tangerines venku netriumfovaly od prosince a týden starý skalp Boltonu je takovým osamoceným ostrůvkem ve vodách 11 minulých kol, půjdou do závěrečného kola plny optimismu. Koneckonců právě duch 22. května jim loni přinesl štěstí ve finále play-off League Championship.

Na druhé straně není už moc co k řešení, o rekordním 19. titulu Manchesteru United byla již napsána spousta řádků. Lze snad jen rekapitulovat, že ačkoliv mají nyní Red Devils na Chelsea luxusní šestibodový náskok, o jistotu prvenství museli bojovat až do minulého víkendu, kdy navíc akorát remizovali s Rovers. To byl však výsledek, který jim nejcennější možnou domácí trofej přisuzoval za jakýchkoliv okolností. V posledním kole teď United půjde snad jen o to, aby prodloužili svou šňůru výher před vlastním publikem na 15 (čímž by mimochodem stanovili rekord Premier League) a Berbatov si určitě klade individuální cíl nepustit před sebe v tabulce střelců Carlose Tevéze.

Výjimečné štěstí provází Iana Hollowaye v klíčové fázi sezony. Kádr má totiž k dispozici do posledního muže, vůbec nikdo mu nemarodí ani nestojí kvůli kartám. Dá se tedy očekávat, že kontroverzní postava anglického fotbalu ponechá zahajovací jedenáctku v té samé vítězné podobě.

To Manchester United s ohledem na blížící se finále Ligy mistrů ani omylem nebude riskovat zranění či únavu některých opor. Předpokládá se tedy, že bude odpočívat například Rooney, Nani, Giggs či Vidič. Ferguson ovšem potvrdil, že do sestavy nějakým způsobem zahrne Berbatova, Andersona, Fletchera, Scholese i Evru, přičemž Van der Sar by si měl odkroutit svou ligovou derniéru.

Dva sousedé v tabulce se proti sobě postaví v rámci posledního osmatřicátého kola Premier League, dvanáctý Newcastle přivítá jedenáctý West Bromwich. Oba týmy jsou již s přehledem zachráněny, nyní tak jde už jen o prestiž a postavení v tabulce.

Newcastle nehraje špatně, po potvrzení pohodlné záchrany přišlo evidentní uvolnění a zlepšující se výkony. Domácí výhra nad Birminghamem byla pro sebevědomí hráčů velmi důležitá, remízový bod ze Stamford Bridge je spíše bonusový. Straky neprohrály ani s mistrem, Manchesterem United, se kterým uhrály cennou remízu 0:0.

West Bromwich potvrzuje, že jen velmi zřídka zopakuje dva podobné výkony v řadě, a tak je jeho forma dost kolísající. Tak si to zrekapitulujme - West Brom zdolal Sunderland, následně podlehl Chelsea, remízoval s Tottenhamem, porazil Aston Villu, aby pak nestačil na Wolves a zdolal Everton. Hodně různorodé výsledky. Hosté se mohou pochlubit jednou zajímavou statistikou, jako jediní se dostali přes sedmdesátiprocentní bilanci zápasů, ve kterých padly alespoň tři branky.

"Zatím nevím, co bude v létě, to budu řešit až po sezoně. Stále je před námi jeden zápas, který chceme vyhrát. Je však pravda, že na odchod v koutku duše myslím, pro trenéra jsou momentální volbou Coloccini a Williamson a to já musím respektovat. Uvidíme," neskrývá zklamání z volby jiné stoperské dvojice Steven Taylor.

"Poslední zápas je pro nás velmi důležitý, jde nám o horní polovinu tabulky, tohoto cíle dosáhneme jen v případě vítězství. Uděláme pro to všechno, nejdůležitější pak je, aby nás nepředběhla Aston Villa," uvědomuje si rivalitu mezi oběma kluby manažer WBA Roy Hodgson.

Ten se bude muset obejít bez záložníka Grahama Dorranse a obránce Pabla. To domácí mají obrovské problémy s marodkou, na ní momentálně jsou Hatem Ben Arfa, Dan Gosling, Danny Guthrie, Jonas, Steve Harper, Stephen Ireland, Kevin Nolad a James Perch.

Everton si v příští sezoně evropské poháry nezahraje, nic na tom nezmění ani případná výhra nad druhou Chelsea. Ta nakonec v přetahované s Manchesterem United zatáhla za kratší konec provazu, přesto je druhé místo vzhledem k zimnímu trápení úspěchem.

Everton byl po osmi kolech na posledním dvacátém místě, na jaře však stejně jako každý rok ukázal sílu a protáhl se do boje o poháry. Z toho nakonec nic nebude, Toffees totiž, stejně jako všechny týmy, potkaly výpadky formy, které se v posledních zápasech projevily hlavně ztrátou s Wiganem či porážkou na půdě West Bromu.

S Chelsea již v zimě nikdo nepočítal, po dlouhé sérii bez vítězství se Blues propadli dokonce až na pátou příčku. Jenže Lampard a spol. se neuvěřitelně zlepšili a tři kola před koncem je dělily od titulu jen tři body. Všechno však rozhodl vzájemný souboj s prvním Manchesterem United na Old Trafford, který domácí vyhráli 2:1 a rozhodli o titulu. Chelsea si tak v závěru mohla dovolit polevit, v minulém kole přišla jen remíza z domácího zápasu s Newcastlem. Chelsea však druhé místo v tabulce nic nevezme.

"Je škoda, že nakonec nedosáhneme na Evropskou ligu, na jaře jsme hráli skvěle. Bohužel nás na podzim znovu potkal výpadek, mohli jsme být výš. V létě rozhodně posílíme o pár hráčů, ale můžu říct, že jména, o kterých se spekuluje, jsou úplně mimo mísu. Myslím si, že sedmé místo je adekvátním výsledkem vzhledem ke kvalitě týmu, nikdy nebudeme mít takové prostředky jako United nebo Chelsea. Jsem se sezonou spokojen, jen doufám, že se rozloučíme s fanoušky dobrým výkonem, k nadstandardní úrovni určitě přispěje i Chelsea, bude to hezký zápas," prohlásil manažer Evertonu David Moyes.

Jeho protějšek Carlo Ancelotti se musí strachovat o místo, po sezoně bez jediné trofeje se spekuluje o jeho odchodu, s lavičkou Blues jsou spojováni André Villas Boas, Guus Hiddink, Didier Deschamps nebo třeba i José Mourinho. "Nebojím se o místo, neřeším to. Co se stane, to se stane, takový je život. Trénování Chelsea mne baví, přál bych si, abych tu mohl zůstat, ale není to v mých rukách," ví Ancelotti.

Tady půjde v obou směrech o Evropu. I když se oba celky na nejsledovanější divadelní prkna vydávají docela odlišnými cestami. Zatímco Fulhamu by v závěrečném kole mělo jít především o disciplínu, Arsenal bude napravovat děsivou koncovku sezony, kterou možná po neděli budeme moci označovat jako bodově nejchudší za poslední pětiletku.

Fulham je zachráněn, vyhrál těsnou nadpoloviční většinu posledních devíti utkání (stejně tak čtyřikrát z minulých sedmi pokusů udržel čisté konto) a zároveň stále živí naději na účast v Evropské lize skrz hodnocení Fair Play. V této specifické tabulce si zatím stojí nejlépe - mezi Cottagers stále nelze najít žádného "rudého" hříšníka, i tak ale před Blackpoolem vedou o pouhé dvě žluté karty. Rozhodně tedy půjde o napínavý souboj hlavně z tohoto úhlu pohledu, i když také po ryze výsledkové stránce by Fulham stoprocentně nepohrdl umístěním v první desítce.

To Gunners naopak patří k nejtrestanějším jedincům v soutěži, hůře jsou na tom jenom Citizens. Momentální situace by ovšem tak jako tak vyžadovala směřování pozornosti zejména k umístění v klasické tabulce Premier League. Tam se po minulém kole, pro Arsenal fatálně, měnilo pořadí na nejvyšších stupních - na třetí příčku se na úkor Kanonýrů posunulo ManCity, které má teď tedy přímou vstupenku do Ligy mistrů ve vlastních rukou. Wengerovy ovečky si přitom své mečboly nechaly vzít až příliš snadno. Za vše hovoří pouhá dvě vítězství z posledních 10 kol a dohromady dvanácti zápasů. Nehledě na tři porážky ze čtyř pokusů, vždy s mužstvy posázenými v okolí desáté příčky.

Oko za oko, zub za zub. Zatímco pro Moussu Dembelého letošní sezona mírně předčasně končí vinou zranění kolene, Simon Davies se na poslední chvíli stihne do ligového kolotoče vrátit. Nikým už potom není vykoupena absence lazara Damiena Duffa a karetního hříšníka Bairda.

Nejenže se Arsenal musí pomalu duševně připravovat na letní předkolo, v němž se klidně může střetnout s takovým Lyonem či Bayernem, ale zároveň tu jsou stovky otazníků vznášející se nad jeho hráči. Kostra francouzské enklávy ve složení Diaby-Nasri-Clichy těsně před výkopem podstoupí jako jeden muž zátěžové testy a starty nelze momentálně vyloučit ani potvrdit také u Djouroua, Koscielnyho či Rosického. Smutnou jistotu má Wenger pouze v případě Cesca Fabregase - ten už si letos nezakope.

V utkání, ve kterém již o moc nejde, proti sobě nastoupí třináctá Aston Villa a šestý Liverpool. Domácí se v případě výhry mohou posunout do první poloviny tabulky, hosté z města Beatles zase bojují o páté místo a tedy lepší výchozí pozici v příštím ročníku Evropské ligy.

Aston Villa v poslední době střídá dobré výsledky se špatnými, v minulém kole sice Villans zvítězili na Emirates Stadium nad Arsenalem, předtím však přišly ztráty s Wiganem a West Bromwichem. Villans v letošní sezona táhne svými góly především Darren Bent, anglický reprezentant má na svém kontě devět zasáhl a chce v posledním kole přidat další.

"Doufám, že přidám nějaký gól i proti Liverpoolu, abych dosáhl na hranici deseti gólů v lize. Zároveň by nám výhra měla pomoct k dalšímu posunu v tabulce, přiblížili bychom se tam, kam patříme," soudí Bent.

Liverpool se v poslední době rozjel k parádním výkonům a momentálně je nejlepší v lize. Po minulé domácí porážce s Tottenhamem však přestala existovat šance na účast v Lize mistrů, právě Tottenham se pak dostal před Reds na páté místo. Dobrá zpráva však přišla z klubových kanceláří, novou smlouvu totiž podepsal manažer Kenny Dalglish.

Vzájemná bilance obou celků hovoří jasně ve prospěch Liverpoolu, ten vyhrál devět z posledních čtrnácti duelů na půdě Aston Villy, naposledy se tu radoval po výhře 1:0. Domácí zaskakující lodivod Gary McAllister má naprosto prázdnou marodku, to je skvělá zpráva.

Hosté se budou muset obejít bez Stevena Gerrarda, Daniela Aggera, Fabia Aurelia, Milana Jovanoviče a Martina Kellyho, po zranění se naopak vrací Raul Meireles. V dresu Reds se naplno rozjel Maxi Rodriguez, ten nečekaně táhne svůj tým gólově. Nejlepším střelcem je pak Dirk Kuyt.

Více než Evropská liga z toho už nebude, ale i to je vzhledem k pokaženému úvodu zápasu úspěch. Jsem na svůj tým pyšný, doufám, že se se sezonou rozloučíme vítězstvím," přeje si Kenny Dalglish, legenda Liverpoolu.

Před dvěma lety, ještě pod Markem Hughesem, sehrálo ManCity s Boltonem rovněž závěrečné klání sezony. Tenkrát oba celky seděly v klidném středu tabulky nedaleko od sebe. Teď je pod Mancinim bleděmodrá skvadra v docela jinačí situaci - proti Trotters, kteří finišují ve vyloženě chodeckém tempu, budou obhajovat třetí příčku.

Závěrečné kroky jednoho z příjemných překvapení sezony budí v řadách fanoušků velké rozčarování. Čtyři porážky v řadě tedy sice Bolton ještě "nevykoply" z elitní desítky, i díky těmto výsledkům se tam ovšem reálně může vtěsnat i 14. Sunderland. Na Trotters tak přeci jen je nějaký tlak, přestože jim už de facto o nic nejde. Z nedávných zkušeností ovšem víme, že v konfrontaci se žhavým favoritem Wanderers umí zabrat i v jinak netěsné atmosféře. Vždyť také výhra nad Arsenalem se rodila v situaci, kdy Bolton neměl nárok na Evropskou ligu a zároveň už nebylo moc kam padat. Navíc třígólový příděl Blackpoolu a tedy konečně plodná ofenzíva mohou rovněž dávat tušit, že si Coyleovi svěřenci přeci jen nakonec uvědomili, že na dovolenou je ještě čas.

Na tu naopak stoprocentně nemají nárok domácí hráči, kteří si to také ale očividně uvědomují. Koncovka přelomového ročníku se jim totiž daří náramně. Krom triumfu v FA Cupu, který jim nějakou trofej přinesl po dlouhých 35 letech, se dokonce nespokojili jen s účastí v Lize mistrů a v minulém kole neohroženě zaútočili na třetí flek, který jim zaručí přímou účast v této milionářské soutěži. Manciniho ekipa tak zvládla skvěle využít závěrečného klopýtání konkurentů a z původně obyčejné sezony udělala jednu výjimečnou. Vždyť takto vysoko se Citizens neumístili od roku 1977, kdy skončili druzí, takže tato podobně zdařilá přistání dělila zhruba stejná doba jako obě poslední ceniny dosazené do klubové vitríny.

Aby toho nebylo málo, tak se k nepřetržitému prohrávání přidaly i nové zdravotní trable Fabrice Muamby, který si v posledním kole poranil stehenní sval. V tom samém zápase pro změnu chyběl Elmander, aby si nyní mohl v klidu odbýt svou pravděpodobnou derniéru na Reebok Stadium.

Ten je mimochodem neoblíbenou destinací ManCity, které tu nevyhrálo od roku 2004. Před tímto veledůležitým utkáním však alespoň italský manažer nemusí počítat čerstvé ztráty a nadále nemá z klíčových hráčů k dispozici akorát Boatenga s Tourém. Sledovat se bude hlavně příběh Carlose Tevéze, který by se v případě přestřílení Berbatova mohl stát prvním držitelem Zlaté kopačky pro nejlepšího střelce PL rekrutujícím se z řad Blues. Momentálně mají oba útočníci na kontě 21 zářezů.