Premier League Anglie - Premier League

Série čtyř porážek utnuta, ale na Olympijském stadionu v Londýně přesto nebude panovat žádná skvělá nálada. I přes Payetovo věrné napodobení Lionela Messiho West Ham s hosty z Middlesbrough pouze remizoval, když dojížděl především na zoufale neseštelovanou mušku. Devatenáct střel, jen dvě mezi tři tyče...

Situaci Slavenovi Bilićovi už po pěti minutách ztížil obránce Sam Byram, kvůli jehož zadnímu stehennímu svalu musel chorvatský manažer brzy přeskupit řady. A na kohezi domácí formace se to podepsalo, jakákoliv týmová hra a komunikace hráčů WHU automaticky vázla, vše záviselo na Payetovi.

První zajímavý pokus zápasu měl na svědomí hostující Fischer, jenž svou křižnou ránu z 12. minuty nasměroval těsně vedle, teprve po necelých dvaceti minutách se pak o slovo poprvé přihlásil Dimitri Payet, když překonal soupeře v souboji 1 na 1 a následně pálil do skluzujícího Chamberse.

Jak už je napsáno výše, střelecký apetit West Hamu železně nebyl doplňován adekvátní přesností. A občas chybělo i nějaké to štěstí. Mark Noble například na sklonku první půle nebezpečně pálil hned dvakrát, a zatímco poprvé o chlup minul, podruhé už trefil spodní část břevna.

Do druhé půle vstoupili lépe fotbalisté Middlesbrough, za něž také brzy promluvil střelec Stuani. Ten se v 51. minutě vytasil s dominantní hlavičkou a branková technologie vzápětí při Nobleho odkopu poměrně daleko za čárou možná ani nemusela do akce. O branku se zcela očividně jednalo.

West Ham, který jen sotva povzbudilo poločasové střídání Simoneho Zazy, se následně na vyrovnání příliš nenačekal, a obstarat ho symbolicky musel sám aktivní Payet. A jaké sólo to bylo! Francouz na levé straně nejprve "umyl" jednoho soupeře, pak obkroužil další tři nebo čtyři a zakončení si schoval na pravou, tu poslední možnou chvíli, kdy překonal Valdése v protipohybu.

Dimitri Payet se v tu chvíli pochopitelně namlsal a zlobil i nadále. Payet zlobil i nadále, jedno sólo ústilo ve faul přesně na hraně šestnáctky, jindy mu málem vyšla kolmice pro Kouyatého. Záložníkovi spoluhráči však brutálně zklamávali, což platilo především pro Michaila Antonia, jenž pálil vysoko nad i vedle ze dvou slušných pozic.