Premier League Anglie - Premier League
Rozhodčí: Michael Oliver
Diváci: 75.138
Reportáž
Van Persie se i na potřetí trefil do sítě Arsenalu a připravil ho o šňůru
Nic se nezměnilo, chtělo by se zkonstatovat. David Moyes si vzal dobrý příklad ze svého legendárního předchůdce a londýnskou návštěvu zdeptal způsobem, který na Sira Alexe Fergusona zpříma odkazoval. Arsenal se výhře na Old Trafford ani nepřiblížil, pošesté v řadě tam prohrál a vrchem se mu dostalo zvláště bolavého direktu od Van Persieho...
Působilo to jako dokonalá klasika: Arsenal dojel na Old Trafford zaskočený, skoro až předem poražený. Prvních pár minut se pak ani neodvažoval půjčit si od domácích mičudu; a když už se odhodlal, relativně snadno kazil.
Na druhé straně to však přinejmenším zprvu nebylo o moc lepší - tam se sice snažili dosáhnout úspěchu konkrétní cestou, například skrz centry, jenže Koscielny s Vermaelenem byli povětšinou pozorní. První velkou výjimku vytvořil teprve Rooneyho roh z 27. minuty, s nímž se potkal Van Persie a také ve třetím vystoupení proti svému bývalému zaměstnavateli se tudíž zapsal na střeleckou listinu. Jeho nabíhaná hlavička neměla prakticky žádnou vadu.
Co naopak vadu mělo (i nadále), byl zakřiknutý, totálně neškodný herní projev hostujícího mužstva. Ničemu navíc nepomáhal ani stoprocentně zodpovědný výkon United, kteří ukázkově pružně kooperovali a jen sotva v obraně odhalovali nějaká okénka.
Gunners tedy v první půli dopadli zhruba stejně jako v Dortmundu - bez střely na branku. Závěru poločasu v tomhle směru nepomohly ani dva střety s následky v otřesných mužích. Nejprve se potkaly hlavy Jonese a Szczesného, přičemž druhý jmenovaný musel být poměrně dlouhou dobu kříšen doktory, aby nakonec přeci jen byl schopen pokračovat. To Vidić při prudkém nárazu do boku vlastního brankáře už takové štěstí neměl a šlágr nedokončil.
Kouskovaný závěr úvodní části už logicky žádný vzrušující a čistě fotbalový moment nepřinesl, tudíž lídr z Londýna kráčel do kabin ve značně rozloženém stavu. Jeho ofenzíva de facto neexistovala a obecně vypadala, jako by ona záhadná nemoc před výkopem nepostihla pouze Mertesackera s Rosickým, nýbrž i několik členů zahajovací jedenáctky.
Po obrátce to bylo ze strany vedoucího týmu tabulky jen o chlup lepší. Dostavilo se alespoň bezpohlavní obléhání šestnáctky United; a pár nepříliš nebezpečných střeleckých pokusů. Özil nakrátko potěšil pár fanoušků posazených v nepříznivém úhlu, kteří za boční síť považovali síť regulérní; a de Geu prvně prověřil slabou střelou Ramsey. Na druhé straně mezitím Rooney nabídl publiku exkluzivní ukázku ze svého umění, aby brilantní uvolnění se znehodnotila jeho nepřesvědčivá levačka.
Arsenal se vzápětí načas jal utahovat pomyslný svěrák, to však opět, aniž by si tvořil nějakou záplavu šancí. De Geu takto paradoxně nejvíc vyděsil Van Persie se svou nepatrnou tečí Gibbsovy ambiciózní rány. Naopak Smalling měl rozhodně skórovat po standardce bývalého tahouna soupeře, svou hlavičku ovšem děsivě neukormidloval. Gunners se pak svou snahou tlačit vše až do kuchyně připravili o jednu solidní příležitost a k ničemu dalšímu se již nedostali; pomineme-li excelentní Sagnovy centry bez odezvy ze strany spoluhráčů.
Působilo to jako dokonalá klasika: Arsenal dojel na Old Trafford zaskočený, skoro až předem poražený. Prvních pár minut se pak ani neodvažoval půjčit si od domácích mičudu; a když už se odhodlal, relativně snadno kazil.
Na druhé straně to však přinejmenším zprvu nebylo o moc lepší - tam se sice snažili dosáhnout úspěchu konkrétní cestou, například skrz centry, jenže Koscielny s Vermaelenem byli povětšinou pozorní. První velkou výjimku vytvořil teprve Rooneyho roh z 27. minuty, s nímž se potkal Van Persie a také ve třetím vystoupení proti svému bývalému zaměstnavateli se tudíž zapsal na střeleckou listinu. Jeho nabíhaná hlavička neměla prakticky žádnou vadu.
Co naopak vadu mělo (i nadále), byl zakřiknutý, totálně neškodný herní projev hostujícího mužstva. Ničemu navíc nepomáhal ani stoprocentně zodpovědný výkon United, kteří ukázkově pružně kooperovali a jen sotva v obraně odhalovali nějaká okénka.
Gunners tedy v první půli dopadli zhruba stejně jako v Dortmundu - bez střely na branku. Závěru poločasu v tomhle směru nepomohly ani dva střety s následky v otřesných mužích. Nejprve se potkaly hlavy Jonese a Szczesného, přičemž druhý jmenovaný musel být poměrně dlouhou dobu kříšen doktory, aby nakonec přeci jen byl schopen pokračovat. To Vidić při prudkém nárazu do boku vlastního brankáře už takové štěstí neměl a šlágr nedokončil.
Kouskovaný závěr úvodní části už logicky žádný vzrušující a čistě fotbalový moment nepřinesl, tudíž lídr z Londýna kráčel do kabin ve značně rozloženém stavu. Jeho ofenzíva de facto neexistovala a obecně vypadala, jako by ona záhadná nemoc před výkopem nepostihla pouze Mertesackera s Rosickým, nýbrž i několik členů zahajovací jedenáctky.
Po obrátce to bylo ze strany vedoucího týmu tabulky jen o chlup lepší. Dostavilo se alespoň bezpohlavní obléhání šestnáctky United; a pár nepříliš nebezpečných střeleckých pokusů. Özil nakrátko potěšil pár fanoušků posazených v nepříznivém úhlu, kteří za boční síť považovali síť regulérní; a de Geu prvně prověřil slabou střelou Ramsey. Na druhé straně mezitím Rooney nabídl publiku exkluzivní ukázku ze svého umění, aby brilantní uvolnění se znehodnotila jeho nepřesvědčivá levačka.
Arsenal se vzápětí načas jal utahovat pomyslný svěrák, to však opět, aniž by si tvořil nějakou záplavu šancí. De Geu takto paradoxně nejvíc vyděsil Van Persie se svou nepatrnou tečí Gibbsovy ambiciózní rány. Naopak Smalling měl rozhodně skórovat po standardce bývalého tahouna soupeře, svou hlavičku ovšem děsivě neukormidloval. Gunners se pak svou snahou tlačit vše až do kuchyně připravili o jednu solidní příležitost a k ničemu dalšímu se již nedostali; pomineme-li excelentní Sagnovy centry bez odezvy ze strany spoluhráčů.
Komentáře (982)