Premier League Anglie - Premier League

Identickým výsledkem skončilo také jarní londýnské miniderby. A nejen výsledek, i průběh se podzimnímu měření sil na Emirates Stadium podobal. Také dnes jsme začínali dominancí Chelsea, která časem odezněla, aby ji vystřídala spíše ta soupeřova. Rozhodující trefu má na svědomí Frank Lampard, jenž proměnil další penaltu...

Vzpomínáte na podzimní zápas těchto dvou celků? Arsenal se dopředu pořádně dostal někdy s odbitím 35. minuty, bránil se aktivní, ohromně nepříjemné hře soupeře. Dnes to bylo podobné; jen s tím rozdílem, že domácí "vydání" Chelsea nemělo primární zájem na tom soupeři otrávit život, jako spíš mu ho rovnou zničit. Jakmile tedy Giroud neuspěl po uvolnění Walcottem a Mata využil Sagnova přílišného vytažení k brzkému úderu, rozjela se pravá, nefalšovaná prvopoločasová exhibice.

To mimochodem i proto, že Blues poměrně rychle přidali druhou branku. V 16. minutě patrně kvůli pouhému podklouznutí Ramirese zahrával pokutový kop Lampard a poslal oficiálního "viníka" Szczesného na opačnou stranu. A Chelsea si pak se svým sousedem hrála doslova jako kočka s myší, až komentátoři Setanty trefně poznamenali, že jde o "šokujícím způsobem jednostranný zápas".

Blues jednak permanentně tlačili a rvali míče do vápna, jak jen to šlo, jednak byli zkrátka u všeho dřív, důraznější, zpevnění. Gunners nestíhali po všech stránkách; za dílčí úspěch mohli brát tak maximálně to, že alespoň CFC nepouštěli do šancí tolik, jak by se asi dalo očekávat vzhledem k obrazu hry. Ramiresova nezvládnutá koncovka po nějakých 35 minutách byla docela výjimkou, stejně jako ta pozdější Torresova.

Do druhé půle už Arsenal vstoupil zajímavým, odhodlaným způsobem. Walcott se hned dvakrát vrhl na zteč, jednou z toho byl i zákrok Čecha. Šlo o vskutku pozitivní nástup, Chelsea působila ospale, a Gunners bušili díle. V 57. se dostal k hlavičce na malém vápně Giroud, sílu do ní už ale zaboha nevtěsnal. Skóre se tedy měnilo až v 59. minutě, když Cazorla mezi dvěma obránci v modrém narýsoval delikátní kolmici pro Walcotta a ten neortodoxním obstřelem bezmocného Čecha vrátil Arsenal do zápasu.

Oba týmy si v tom okamžiku role docela dobře vyměnily - tentokrát domácí kazili banality, bránili se soustavnému tlaku, sotva se dostali k balonu. Chelsea prakticky nevyrážela dopředu, to jen Ramires v 72. minutě pokoušel štěstí z dálky a Szczesny měl v sychravém počasí problémy.

Postupem času každopádně srovnání, dotažení stíhací jízdy vypadalo být čím dál méně pravděpodobně. A všemu měl učinit přítrž žolík Demba Ba, který si takhle jednou zaběhl za Mertesackera pro dlouhý balon, na rohu šestnáctky se vyhnul ultranaivnímu Szczesnému a pak stačilo jen prostřelit Vermaelena - právě obětavý se Belgičan nicméně na čáře postaral o pokračování dramatu.

Posílení svého statusu hrdiny ovšem sám Vermaelen odmítl jen o chloupek později, když nepovedeně zahrával přímý kop z velmi nadějné pozice; zbytek hostujících nadějí smetl obdivuhodný záchranář Cahill.