Lucas Torreira už ve svých 25 letech spřádá plány na návrat do Jižní Ameriky, na tento kontinent by nejraději zamířil už po letošní sezoně. Uruguayského záložníka hodně zasáhlo úmrtí jeho matky a rád by byl blíže ke své rodině, vysněným klubem je argentinská Boca Juniors...
Torreira dříve oblékal dresy Pescary a Sampdorie a od léta 2018 je zaměstnancem londýnského Arsenalu, který za něho zaplatil třicet milionů eur. Investice se mu nevrátila, Jihoameričan se nestal oporou Kanonýrů a loni v říjnu si ho na hostování vypůjčilo Atlético Madrid.
"Moje matka zemřela v 53 letech na nákazu koronavirem. Jedenáct dní bojovala o život, ale v pondělí jsem měl ten nejhorší možný telefonát," oznámil.
"Požádal jsem vedení Atlética o svolení k cestě do Uruguaye. Trenér moje důvody chápal a dal mi k dispozici týden, já požádal ještě o delší čas. V neděli se pravděpodobně vrátím zpět, musím si plnit své povinnosti a život musí jít dál. Atlético se vůči mně zachovalo velice pěkně a to je důležité," pokračoval.
Torreira si v hlavním městě Španělska nevybojoval místo v základní sestavě a zatím naskočil k 22 zápasům. V Jižní Americe vyrůstal v domovském celku Montevideo Wanderers, nyní ho to táhne do Argentiny.
"Nejedná se o rozhodnutí plynoucí z emocí nebo na základě úmrtí mé matky, vždycky jsem říkal, že chci hrát za Bocu. Když to nejde teď, tak v červnu. Jedním z prvních, kdo mi po smrti mé matky napsal, byl můj agent. V Evropě už hrát nechci, chci hrát za Bocu," nechal se dále slyšet Torreira.
"Chci být blíže svému domovu a rodině. Smlouvu mám s Arsenalem, v Atléticu hostuji a chci hrát za Bocu, snad se kluby dohodnou. Po osobní stránce se mi nedaří už dva roky, Arsenal mě ranil a v Atléticu nehraji tolik, jak bych chtěl. Už jsem se rozhodl," dodal.
Torreira dříve oblékal dresy Pescary a Sampdorie a od léta 2018 je zaměstnancem londýnského Arsenalu, který za něho zaplatil třicet milionů eur. Investice se mu nevrátila, Jihoameričan se nestal oporou Kanonýrů a loni v říjnu si ho na hostování vypůjčilo Atlético Madrid.
"Moje matka zemřela v 53 letech na nákazu koronavirem. Jedenáct dní bojovala o život, ale v pondělí jsem měl ten nejhorší možný telefonát," oznámil.
"Požádal jsem vedení Atlética o svolení k cestě do Uruguaye. Trenér moje důvody chápal a dal mi k dispozici týden, já požádal ještě o delší čas. V neděli se pravděpodobně vrátím zpět, musím si plnit své povinnosti a život musí jít dál. Atlético se vůči mně zachovalo velice pěkně a to je důležité," pokračoval.
Torreira si v hlavním městě Španělska nevybojoval místo v základní sestavě a zatím naskočil k 22 zápasům. V Jižní Americe vyrůstal v domovském celku Montevideo Wanderers, nyní ho to táhne do Argentiny.
"Nejedná se o rozhodnutí plynoucí z emocí nebo na základě úmrtí mé matky, vždycky jsem říkal, že chci hrát za Bocu. Když to nejde teď, tak v červnu. Jedním z prvních, kdo mi po smrti mé matky napsal, byl můj agent. V Evropě už hrát nechci, chci hrát za Bocu," nechal se dále slyšet Torreira.
"Chci být blíže svému domovu a rodině. Smlouvu mám s Arsenalem, v Atléticu hostuji a chci hrát za Bocu, snad se kluby dohodnou. Po osobní stránce se mi nedaří už dva roky, Arsenal mě ranil a v Atléticu nehraji tolik, jak bych chtěl. Už jsem se rozhodl," dodal.