Evropská liga - souhrn prvních zápasů osmifinále

Góly: 29. Aron Jóhannsson (pen.)

Pouze pomocí proměněné penalty Arona Jóhannssona se dokázali prosadit fotbalisté Alkmaaru. Ti tedy nakonec výsledkově zvládli první osmifinálový duel s Anži, v mnoha případech ale měli obrovské štěstí. Machačkala v Evropské lize znovu nepředvedla vůbec špatný výkon, ačkoli v lize velmi strádá.

AZ měl po celý zápas sice daleko více míč na svých kopačkách, držel ho v 63 procentech hry. Anži ho ovšem naopak dvojnásobně přestřílela - na branku vypálila hned čtrnáctkrát, zatímco soupeř jen sedmkrát. Od inkasování domácí mnohdy uchránil až skvělý brankář Esteban, v jednu chvíli dokonce branková konstrukce.

Už po patnácti minutách hry se v hledišti muselo hodně diskutovat. Esteban reagoval na poslední chvíli na pokus Bucharova, který byl sražený směrem k jeho spoluhráči Smolovovi. Ten následně dorážel hlavou a Esteban s vypětím všech sil míč vyrazil pryč. Těžko odhadnout, zda-li už za, nebo ještě před brankovou čárou.

O deset minut později se hosté dostali do další výborné příležitosti. Smolov se osamostatnil na levé straně, v klidu předložil míč do středu na nabíhajícího si Bucharova, jenž z první minul branku o kousek. Zhruba po půlhodině hry se gólově prosadil Alkmaar. Gadžibekov zahrál nešikovně rukou ve vápně a kopala se penalta.

Jóhannsson měl při její exekuci obrovské štěstí, gólman Keržakov si totiž sáhl na míč, avšak smolně mu vypadl z rukavic a dokutálel se za brankovou čáru. Závěr poločasu pak daleko lépe vyšel hostujícímu celku. Alijev ve 40. minutě poslal svou pumelici z dálky do břevna, Bucharov z blízkosti nevyzrál na Estebana.

Ani po přestávce si Esteban mezi třemi tyčemi neodpočinul. Alijev ho opět ohrožoval střelou z větší vzdálenosti, střídající Burmistrov ho naopak u bližší tyčky prověřil hlavičkou. Čím více se blížil konec utkání, tím šance na obou stranách ubývaly. Tu poslední měl Jóhannsson, jeho přízemní ránu ale zlikvidoval Keržakov.

Góly: 12. Gueïda Fofana, 53. Alexandre Lacazette, 61. Arnold Mvuemba, 70. Gueïda Fofana - 3. Tomáš Hořava

Plzeň v úvodním zápase osmifinále Evropské ligy prohrála na hřišti Olympique Lyon vysoko 1:4. Její postupové šance před domácí odvetou jsou nyní velmi malé. Viktoria přitom rychle vedla gólem Hořavy, ale domácí záhy vyrovnali a po změně stran třemi góly rozhodli. Dvakrát se trefil Fofana, góly dali i Lacazette a Mvuemba.

Plzeň v pohárech na hřištích soupeřů výrazněji prohrála ve své historii jen s Bayernem. Potvrdilo se tak, že francouzský fotbal českým týmům příliš nesedí; od roku 2007 žádný český tým proti francouzskému nevyhrál. Plzeň musí v odvetě vyhrát minimálně o tři góly, což se jí v hlavní fázi evropských pohárů povedlo jen dvakrát v minulé sezoně doma proti Hapoelu Tel Aviv a v Neapoli.

Trenér Plzně Uhrin se rozhodl pro změny v sestavě a z obvyklé jarní jedenáctky vyřadil Řezníka s Ďurišem, na jejich místa poslal Hubníka s Kovaříkem. A právě tah s nasazením Kovaříka se mu vyplatil hned v úvodu, kdy levý záložník ukázal svou silnou zbraň v podobě kvalitních centrů. Našel ve vápně nepokrytého Hořavu a ten měl dostatek času, aby hlavou usměrnil míč do protipohybu brankáře.

Plzeň zužitkovala vydařený vstup do zápasu, kdy v úvodních dvou minutách soupeři téměř nepůjčila míč. Inkasovaný gól však donutil Lyon ke zvýšené aktivitě. V 11. minutě ještě Bolek vychytal střelu Malbranquea, jenže hned z následujícího rohu přišlo vyrovnání. Na přední tyči hned dva plzeňští hráči nedoskočili na míč, ten propadl až k Fofanovi, který ho šťastně tečoval k tyči.

Právě Fofana přitom laboroval se zraněním a nebylo jisté, zda se stihne na zápas připravit. Gólem napravil chybu při prvním gólu, kdy neubránil Hořavu. Hned vzápětí se pokusil vrátit Plzni vedení aktivní Tecl, který se prokličkoval až ke střele, ale ta brankáře Lopese nepřekvapila. Pak už měl ze hry více Lyon, dostal se k několika závarům, ale bez výrazného ohrožení branky.

K němu se naopak po půlhodině hry dostal znovu Tecl, který při presinku obral o míč stopera Biševace a ze strany postupoval sám na brankáře. Místo přihrávky na nabíhající spoluhráče se rozhodl pro technický obstřel, ale minul branku. V závěru poločasu pak Plzeň i díky třem rohům získala mírnou převahu a Limberského rána donutila Lopese k těžkému zákroku.

Klíčový okamžik přišel v 53. minutě, kdy Lyon po nákopu vybojoval důrazem míč, Malbranque našel v dobré pozici Lacazetteho a ten potvrdil pověst nejlepšího střelce Lyonu. Střelou k tyči nedal Bolkovi šanci. Odpovědět se snažil Petržela, ale po patičce Tecla vystřelil nad.

V 60. minutě pak Lyon zužitkoval brejk po standardní situaci Plzně. Zkušený Malbranque druhou asistencí v zápase krásně uvolnil Mvuembu, který si zpracoval míč na prsa a propálil Bolka. A když o 10 minut později plzeňská obrana zapomněla na Fofanu, který z hranice vápna mohl v klidu přidat čtvrtý gól, nad postupovými šancemi Plzně se zatáhla mračna.

Góly: 15. Léo Baptistão, 77. Salva Sevilla

Sevillské derby potvrzuje úsloví, že v derby může vyhrát kdokoli. Vzhledem k aktuální formě a především postavení v lize měl být domácí celek jasným favoritem, ale nakonec prohrál a do odvety vstoupí s dvoubrankovým deficitem.

Jako první se do zápasu zapsal hostující Alfred N'Diaye, který fauloval pronikajícího protihráče a po jeho zásahu mohl Ivan Rakitić rozehrávat volný přímý kop. Po jeho rozehrání se ale skóre neměnilo, protože chorvatský záložník nenahrál přesně. Jinak je ale nutné poznamenat, že se oba celky vydatně snažily divákům zpestřit čtvrteční večer a fotbal se hrál opravdu pohledný. Možná jsme se za prvních dvacet minut nedočkali příliš velkého počtu akcí, ale tempo to bylo pořád dost vysoké.

Krátké a rychlé přihrávky v podání domácího celku, skvělá atmosféra na tribunách, která k městskému derby zkrátka patří a velmi dobré napadání hostí směrem k domácí rozehrávce - dnes večer se zkrátka bylo na co dívat. A přispěl k tomu také první vstřelený gól, který možná trochu překvapivě vstřelili poněkud méně aktivní hosté.

Jednoduchý centr do vápna domácího celku zaregistroval ze všech nejdřív Leo Baptistao, který učinil rozhodující krok směrem k míči a hlavičkou překonal pozdě zasahujícího brankáře Beta!

Zjevení v podobě Realu Betis pokračovalo, i když mu křídla mohl řádně přistřihnout napadající Ivan Rakitić. Ten prošel přes jednoho protihráče a centr z jeho kopačky našel přesně naskakujícího Carlose Baccu. Útočník Sevilly se dokázal odpoutat od svého strážce a hlavičkoval doprostřed brány Brankář Antonio Adán měl hodně co dělat, aby jeho hlavičku zneškodnil. Někdejší brankář Realu Madrid se dočkal další práce také krátce před koncem první půle, když jeh reflexy vyzkoušel nabíhající Reyes. Ale ani on průběžnou remízu nestanovil.

S nepříznivým stavem se samozřejmě Sevilla odmítla srovnat a proto byl na hřiště vyslán francouzský útočník Kevin Gameiro. Ani on se ale hned nedokázal prosadit a naopak sledoval počínání svých defenzivně laděných spoluhráčů, kteří jen s obtížemi odvraceli centr na Baptistaa a následný skvělý zákrok od Beta! Gameiro se k míči poprvé pořádně dostal až dvacet minut před koncem, ale jeho zakončení nebylo z nejpřesnějších. Sevilla působila dost unaveným dojmem a chyběly jí nápady. Naopak podceňovaný Betis byl v porovnání s ligovou tragédií k nepoznání.

Právě Gameiro neměl daleko k vstřelení vyrovnávací branky, ale jeho hlavička mířila mimo odkrytou bránu Béticos! A to byla zřejmě rozhodující chvíle, protože o pět minut později Sevillu potopil Sevilla. Stejnojmenný hráč provedl skvěle útok svého týmu, proběhl kolem jednoho obránce a využil zákrytu tří dalších hráčů, takže Beto se po míči natahoval marně. Domácí hráči i fanoušci jen těžce snášeli potupnou porážku a jejich emoce málem vedly k několikanásobnému vyloučení. Přesto oba celky dohrály utkání v plném počtu.

Góly: 64. Christian Eriksen - 30. Rodrigo, 58. Luisão, 84. Luisão

Tim Sherwood si z prvního osmifinálového zápasu odnese akorát další potvrzení, že bojovat s předními evropskými kluby není žádný med. Přestože se jeho hráči nesesypali tak, jak se jim povedlo v nedávném ligovém utkání s Chelsea, přesto na lisabonskou Benficu nestačili a prohráli doma 1:3.

Aktuální portugalský lídr přijel do Londýna v dobré náladě, k čemuž měl nadmíru dobrý důvod. Hned osmnáct z posledních dvaceti střetnutí, které svěřenci Jorgeho Jesúse absolvovali, totiž skončila vítězstvím Benfiky. Tatam je neúspěšné působení v Lize mistrů, kde Portugalci skončili na úkor řeckého Olympiakosu. Ani snaživý výkon Spurs tak na jejich čtvrtečního soupeře nemohl stačit. Kvalita hostů byla nesporná, zvláště když měli míč na kopačkách.

Kdykoli Tottenham ztratil míč před šestnáctkou hostí, bylo zaděláno na trable. Ofenzivní trojka Marković, Rodrigo a Miralem Sulejmani totiž hrozila neustále skvěle propracovanými a hlavně rychlými brejky, které defenziva Spurs od počátku zastavovala jen stěží a mnohdy akorát za cenu faulu. Brzké žluté kartě se tak nevyhnul defenzivní záložník Sandro za vystavení stopky jednomu ze zmíněných protiútoků, ovšem ani tato taktika nemohla trvat věčně.

Ještě před uplynutím půlhodiny hry se Benfica dostala do vedení zásluhou brilantní přihrávky Rúbena Amorima, jenž vybídl ke skórování Rodriga. Mladý španělský útočník si skvěle naběhl za Naughtona z dosahu stopera Vertonghena, bez potíží přihrávku zpracoval a krásnou křižnou ranou levačkou obstřelil brankáře Llorise. V poločase tak na White Hart Lane nepanovala dvakrát pozitivní atmosféra, což hráčům dali fanoušci patřičně pocítit. Hlavní ofenzivní snaha Spurs spočívala v aktivní hře krajů s množstvím centrů na hroty Adebayora s Kanem, jenže stoperská dvojice Benfiky Garay - Luisao odolávala bez větších problémů.

Po změně stran se Adebayor a spolu s ním i záloha Tottenhamu přece jen trochu probrali a začali více Benfice zatápět. Když už se však tožský útočník ocitl po akci Eriksena ve slibné příležitosti, jeho zakončení bylo sotva hodné zmínky. Když už se zdálo, že domácí konečně nacházejí svůj rytmus a časem by se jim mohlo i poštěstit lepší počínání v koncovce, ukázali jim hosté do puntíku, jak nadějné příležitosti proměňovat. Kane zbytečně přišel o míč v souboji s Amorimem, jenž si vyměnil míč s Cardozem a přinutil Llorise k silnému zákroku po ráně zpoza šestnáctky.

Když pak znovu aktivní Amorim rozehrál rohový kop, neuhlídal Younes Kaboul Luisaa a Benfica vedla již 2:0. Zdálo se, že odveta v Portugalsku již bude jen formalitou, neboť pravidlo venkovních gólů hrála Benfice plně do karet. Naději pro domácí ovšem ještě dokázal vykřesat Christian Eriksen povedeným přímým kopem, který zakroutil přes zeď k velkému překvapení brankáře Oblaka. Ten ráně dánského reprezentanta pouze přihlížel a ani se po jeho kroucené ráně nenatáhl.

Snížením na 1:2 se Tottenham bohužel pro domácí příznivce vyčerpal a naopak ještě v závěru inkasoval třetí gól. Šťastným střelcem se stal znovu brazilský stoper Luisao a Spurs tak příští týden na Estádio da Luz čeká ohromně těžký úkol, pokud ještě chtějí v Evropské lize setrvat i na čtvrtfinále.

Góly: 3. Arturo Vidal - 79. Mario Gómez

Fiorentina částečně vrátila Juventusu poslední prohru a díky skvělému střídání v podobě Maria Gómeze si z Turína odváží nadějnou remízu. Stará dáma sice vstřelila první gól a dokonce již po třech minutách, ale za svůj přístup byla potrestána.

Začátek jako z říše snů - tak ještě dlouho budou média označovat prvních pět minut v podání turínského Juventusu. Pro tradičního rivala a rodícího se vyzyvatele z Toskánska to naopak nebyl příjemný úvod. Obrana Montellovy družiny totálně zaspala začátek klání a nechala Vidala zakončovat. Tentokrát se sice ještě chilský záložník zastřeloval, ale o pouhou minutu později se již hvězdný záložník prosadil. Marchisio poslal do šestnáctky dobý centr, ten si nevysoký Sebastian Giovinco zpracoval na prsa a nahrál volnějšímu Vidalovi. Pro něj už nebylo problémem prostřelit Neta - 1:0.

Viola se z brzkého gólu a špatně se vyvíjejícího začátku utkání těžko vzpamatovávala a také postrádala rozdílového hráče. Přesto se hráči jako Alberto Aquilani nebo Mati Fernández pokoušeli dostávat do šancí. V pozici kapitána se do šance dostal také Borja Valero, ale jinak bylo na španělském tvůrci hry vidět, že mu schází zápasový rytmus. Po disciplinárním trestu totiž jeden z hlavních klíčů Montellova týmu nemůže v lize hrát.

Pohárových klání se však jeho trest za údajné strčení do hlavního arbitra netýká, za což je Montella jistě rád. Evidentně mu totiž schází kreativní hráči, což nevylepšuje ani zranění Pepita Rossiho. První pořádnou akci si na své konto připsal Mati Fernández a také dobíhající Valero, kterého skvěle pokryl vracející se Asamoah.

Asamoah se dnes postavil do role spasitele, protože útočil, bránil, střílel i nahrával - prostě bojoval. To byla jednoznačně velká devíza Bianconeri a přetavit ve druhou branku ji mohl opět chilský lídr Arturo Vidal, který však hlavičkoval ne zrovna ideálně. Brankář Neto si s jeho zakončením bravurním zákrokem poradil a Fiorentina měla v defenzivní fázi co dělat. Ani Alberto Aquilani se v zakončení radovat nemohl, i když jako bývalý juventino rozhodně motivaci měl.

Řekli byste, že nejpilnějším hlavičkářem Juventusu za první půli bude nevysoký Arturo Vidal? Já také ne. A přece to byl právě oceňovaný Chilan, který krátce před koncem prvního dějství trefil po náběhu do vápna břevno Netovy brány! Ani Fialky nezahálely a tečovaná rána záložníka Valera skončila jen těsně vedle Buffonovy levé tyče. Úvod druhého poločasu nezastihl v úplně dobré formě Matíase Fernándeze, který se dvakrát zranil a musel být střídán.

Ani zkušenosti Massima Ambrosiniho však Fialkám k výhře příliš nepomáhaly, neboť Stará dáma v poklidu kontrolovala hru a míč držela na svých kopačkách. Jinak se ale diváci v Turíně museli hodně nudit, protože střídání Fernándeze či Gómeze bylo jedním z nejzajímavějších akcí. Druhý poločas opravdu mnoho fotbalové krásy nenabídl. Juventusu se dařilo držet míč dost daleko od Buffona, Fialky se zřejmě s touto situací vyrovnaly.

Nevýrazný projev Staré dámy přišel oživit Paul Pogba a díky jeho aktivitě se domácím hráčům poměrně dařilo kombinovat v blízkosti šestnáctky brankáře Neta. Ke zvýšení náskoku to ale nevedlo. Naopak, za přílišnou laxnost byl Juventus potrestán! Střídající Mario Gómez opět potvrdil svou excelentní roli střelce, naběhl si na citlivý centr od Iličiće a podél padajícího brankáře Buffona rozjásal nepočetné skupiny fanoušků Fialek!

Viola mohla dokonce strhnout vedení na svou stranu, ale rána kapitána Borjy Valera byla Buffonem vytlačena nad břevno! Přesto se Fiorentina mohla radovat, protože díky skvělému střídání trenéra Montelly i laxnímu přístupu obrany Bianconeri si Fialky odváží nadějnou remízu.

Góly: 5. Antonio Barragán, 33. Federico Cartabia, 59. Philippe Senderos

Fotbalisté Ludogorce sehráli velmi zajímavé střetnutí se španělskou Valencií, ovšem tentokráte z konečného výsledku nemohli domácí mít diváci radost jako před dvěma týdny proti italskému Laziu. Španělský favorit dokázal zvítězit v poměru 3:0 a do domácí odvety má báječnou pozici, asi jen zázrak by ho připravil o postup mezi osm nejlepších celků. Přitom domácí měli velkou šanci utkání strhnout na svou stranu a uhrát mnohem lepší výsledek.

Hosté se dostali do vedení již v 5. minutě, kdy po odraženém přímém volném kopu Vargase napřáhl z dvaadvaceti metrů Antonio Barragán a krásnou přízemní střelou k levé tyči nedal brankáři Stojanovovi žádnou šanci. Po čtvrt hodině hry mohli domácí vyrovnat, Alexandrov mířil těsně vedle levé tyče. O pár minut později na druhé stráně spálil obrovskou možnost Alcácer, který po pasu Fueaga pálil z brankového území těsně nad branku.

Důležitý okamžik zápasu se zrodil v polovině úvodního dějství, kdy domácí zahrávali penaltu. Keita ve vápně stáhl k zemi Bezjaka a sudí bez rozmyšlení nařídil pokutový kop, následně hostujícího záložníka okamžitě vyloučil ze hry. K penaltovému puntíku se postavil faulovaný Bezjak, jenže se svou střelou na gólmana Alvese nevyzrál. Ten vystihl směr střely a tento pokus zneškodnil.

Po půl hodině hry měl na kopačce vyrovnání Misidjan, který napřáhl z pětadvaceti metrů a jeho kroucený pokus se odrazil od vnitřní tyče zpět do pole, brankář Alves by byl tentokráte bez šance. A na druhé straně přišel druhý úder Valencie v ten správný čas, ze kterého se Razgrad již oklepat nedokázal. Po dloubáku Alcácera na levé straně pokutového území se uvolnil Federico Cartabia a z první nedal Stojanovovi ani v tento moment šanci - 0:2.

Domácí nastoupili do druhého poločasu velmi aktivně a mohli ihned snížit, jenže střela Djakova byla na poslední chvíli zablokována těsně mimo tři tyče. Poslední branka utkání byla k vidění po necelé hodině hry a to byl definitivní hřebíček do rakve bulharského týmu. Po rohovém kopu tečovali balón hlavou Mathieu s Vargasem a dorážející Philippe Senderos už měl snadnou úlohu.

Zmar domácích se potvrdil o pět minut později po třetí inkasované trefě, kdy lízl tyčku Espinho a Alves měl opravdu velmi dobře postavené tyče. Čtvrthodiny před koncem znovu vypálil Espinho a Alves famózním zákrokem zabránil téměř jistému gólu. Deset minut před koncem duelu neudržel nervy na uzdě střídající Juninho Quixadá, po dvaceti minutách strávených na hřišti se ohnal po Pereirovi zbytečně loktem a na obou stranách se tedy dohrávalo v deseti, skóre zápasu se ve zbývajícím průběhu neměnilo.

Góly: 57. Jackson Martínez

Neapol padla v Portugalsku, do odvety pod Vesuvem půjde s mankem jednoho gólu. Ten rozhodující zásah má na svědomí Jackson Martínez, naopak Neapoli se v koncovce i díky skvělému Heltonovi příliš nedařilo.

Italskému týmu může v útočné fázi konkurovat málokterý tým, neboť Gonzalo Higuaín dlouhodobě patří mezi velmi spolehlivé střelce s téměř zabijáckým instinktem. Ten se však dnes neprojevil, i když se argentinský útočník několikrát dostal velice blízko brankáři Heltonovi. Jeho zákroky nakonec Portu stačily k těsné výhře, i když toto skóre je jen málo vypovídající a do odvetného utkání je stále vše otevřené.

Po vzájemném potřesení pravicí kapitánů Hamšíka s Heltonem sudí Královec pískl do píšťalky poprvé a atraktivní utkání začalo. Zaplněný stadion do Dragao hýřil emocemi od prvních minut, což se potvrzovalo také na hrací ploše. Centr Quaresmy, který má s italskou ligou nepatrné zkušenosti, však nedoplachtil ke svému adresátovi. Po dvanácti minutách hry se Porto poprvé dostalo do vážnějšího ohrožení brankáře Partenopei, ale Pepe Reina si s hlavičkou málo hlídaného Jacksona Martineze poradil naprosto parádním zákrokem a jeho zakončení vytáhl mimo bránu.

První branku mohli fanoušci Porta slavit již po pár minutách, kdy se prosadil Eduardo, ale pomezní sudí jeho branku kvůli ofsajdu neuznal. Samozřejmě tím rozvířil nesouhlasné reakce stadionu, ale to bylo všechno. Porto se muselo snažit dál, což se mu celkem dařilo. Obrana Partenopei vůbec neměla snadný den, i když se většina hry odbývala ve středu hřiště. Dostat Martineze do výhody se pokoušel rychlonohý Varela, ale ani jeho přechod do útoku obranu Neapole nepřelstil.

Quaresma však dlouhodobě odváděl skvělé služby a jeho neustálé centry mířily celkem přesně. Ani zakončení Maicona však ke gólu nevedlo, neboť si se vším poradil brankář Pepe Reina. Ani krajní hráči Neapole ale dnes nechtěli zaostávat za svými soky a zejména spolupráce dua Lorenzo Insigne - José Callejón znamenala pro brankáře Heltona jednoznačně potíže. Velké šance ale byly k vidění až po změně stran.

První ránu druhé půle si připsal na své konto záložník Fernando, ale brankář Pepe Reina včas zastavil. Obdobně dobrou práci odvedl na druhé straně Helton, který byl včas u míče po centru Josého Callejóna na zakončujícího Gonzala Higuaína. Partenopei stupňovali svůj tlak, což se projevovalo také další šancí Gonzala Higuaína. Helton byl však opět mužem zápasu a s obdivuhodnou lehkostí likvidoval jednu akci soupeře za druhou.

A mělo to své ovoce, protože o pouhou minutu později se Porto dostalo do vedení! Jackson Martínez se stal domácím hrdinou utkání, když si krátce před uplynutím hodiny z určeného času zpracoval míč po rohovém kopu a neomylně zakončil - teď dostal hodně prostoru od jinak všímavé obrany Neapole a po zásluze tuto šanci potrestal - 1:0.

Hlavní problémem v kvalitě zápasu byla aktivita hostí, která po inkasované brance jednoznačně opadla. Dlouhé minuty se tak ještě více vlekly, protože ani jeden z týmů se nedokázal dostat do větší šance. To se povedlo až Ghilasovi, který sice ještě nastřelil míč do protihráče, ale dorážející Quintero již mohl pálit do pootevřené obrany. Tu ale mladík v dresu Porta neprostřelil a míč skončil na tyči! Přesto se Porto může radovat, dnes svůj úkol splnilo.

Góly: -

Salcburk poprvé v letošním ročníku narazil. Na uzdě jej udržela domácí Basilej, která bezbrankovou remízou ukončila soupeřovu šňůru čtrnácti vítězství v řadě. Do odvety jsou tak šance pro oba celky naprosto otevřené.

Rakouský klub naposledy okusil porážku dokonce v listopadu loňského roku proti Rapidu Vídeň v domácí soutěži. Nyní sice udržel i nadále pohárovou neporazitelnost, ovšem do odvety na vlastním hřišti si neodváží žádnou hmatatelnou výhodu.

Basilej vstoupila do utkání zhurta a hned dala soupeři pocítit, že bude jeho dosavadním nejtěžším soupeřem v letošním ročníku Evropské ligy. Matías Delgado se svou ranou po rychlém protiútoku nepochodil, následně se na druhé straně několikrát pokoušel zlomit bezbrankový stav Kevin Kampl se Sadiem Maném. Byli to však znovu domácí, kdo měl k prvnímu gólu nejblíže. Giovanni Sio se dostal k hlavičce zblízka z dobré pozice, ovšem největší příležitost úvodního poločasu a možná i celého zápasu zahodil a pouze přestřelil.

První pořádnou šanci hostů měl Stefan Ilsanker, avšak ani záložník Salcburku si na brankáře Yanna Sommera nepřišel. Stejně dopadl i Mané po Kamplově centru, aktivitou na opačné straně hřiště kontroval rovněž neúspěšně Delgado. Hlavním aktérem na trávníku však byl Kevin Kampl, jenž přinutil Sommera k dalšímu dobrému zákroku a pomáhal výrazně záložní řadě svého celku, aby začala přebírat herní iniciativu.

Po změně stran se šance nerodily ani na jedné straně a pokračovalo se ve vyrovnaném měření sil. Za zmínku stojí dalekonosná rána Jonathana Soriana, s níž si ale brankář Sommer hlavu lámat příliš nemusel. Čtyři minuty před koncem musel ještě gólman Basileje předvést své kvality při pokusu střídajícího Valona Berishy z kraje pokutového území. Nic víc se již v závěru utkání neurodilo, a tak se oba kluby rozešly v prvním zápase osmifinálového klání smírně 0:0.