ANGLIE 1966 TROCHU JINAK

08.06.2006 13:41 - Aktuality
 
Kdo daroval Anglii první titul? Byla to opravdu jen a jen nepozornost pomezního rozhodčího Bachramova z SSSR, nebo dávno připravené splnění snu kolébky kopané? Bylo to zvláštní mistrovství, vládlo mu mnoho vášní, ale zvítězil typický anglický klid. Poprvé a, zatím, naposledy!

Sir Stanley Rous usedl na trůn vlády FIFA a všem bylo jasné, že pořadatelem příštího evropského MS bude Anglie. Mnozí dodávali, že zcela logicky se stane vítězem tohoto turnaje. Také toto mistrovství bylo něčím charakteristické. Poprvé ho mohl sledovat na televizních obrazovkách celý svět. A také toho fanoušci patřičně využili. Ale ne, vše se jevilo v růžových barvách. Objevil se jeden problém, veliký, a měl tu nejtmavější barvu. Afrika vyhlásila bojkot a svá slova do puntíku splnila. Dnes je to něco nemyslitelného, ale v šedesátých letech minulého století fotbal "černého kontinentu" ještě ani zdaleka neměl kvalitu jakou má dnes. Ale i tak se jevilo velice nespravedlivé poslat mistra Afriky do baráže o jediné postupové místo proti vítězi asijsko-oceánské zóny!

Do kvalifikace se přihlásilo sedm desítek týmů (74), nový rekord, na samotném šampionátu se pak představila desítka evropských, Jižní Ameriku reprezentovaly 4 celky, zbytek tohoto světadílu jeden, Mexiko, a zbytek světa KLDR, tedy "rudá" Korea.

Angličané bez protestů přijali roli favorita a také ji plnili. Hráli velice dobře a disciplinovaně. Ale nemohli by nikdy dojít tak daleko, tedy až do finále a k titulu, kdyby ostatní celky neprožívaly krize, výpadky, kdyby nezasáhla celá řada dalších faktorů a náhod.

Hrálo se znovu tvrdě, stejně jako o 4 roky dříve v Chile. Kdo na to doplatil nejvíce? Asi Brazílie, kterou Portugalci a Maďaři doslova zmasakrovali. Nejenže oba týmy vyhrály svá utkání 3:1, ale jejich osobní bránění hraničilo s likvidací soupeře. Koho hledali nejvíce? Pelého! Ten hrál jen první zápas proti Bulharsku a pak pro zranění odstoupil. Jeho spoluhráči ztrátu nezacelili a mistr světa, dvojnásobný, se v tichosti odporoučel. Dva body, skóre 4:6, góly Pelé, Garrincha, Rildo a Tostão.

Ale nejen vyřazení Brazilie bylo senzací bojů ve skupinách. V té první skončila na posledním místě a se ziskem jediného bodu Francie, za Uruguají a Mexikem. Ve skupině B Španělsko nestačilo na Argentinu a Německou spolkovou republiku. Ale doslova fotbalová bomba vybuchla v "Déčku"! Vše začalo v klidu, snad až nudně. Sovětský svaz byl jedním z favoritů, soudružský souboj s KLDR skončil podle očekávání, 3:0. Itálie oplatila Chile porážku z MS 1962 a vyhrála 2:0. Jihoameričané si pak rozdělili body s Asiaty. Sověti gólem Čislenka porazili Itálii a zajistili si postup do čtvrtfinále. Tam je měl doprovodit jejich soupeř z Apeninského poloostrova. Ale nestalo se tak. Park Doo-ik se stal "katem" nadějí mistrů světa z let 1934 a 1938. Benito byl po smrti, pravice zůstaly upaženy, namyšlení Italové pakovali kufry. Facchetti, Mazzola, Rivera a spol. se nestačili divit.

Čtvrtfinále přinesla poklidné vítězství vysoce favorizovaných Němců nad Uruguayci (4:0) a rovněž očekávanou výhru SSSR nad Maďarskem (2:1). Zlé jazyky tvrdí, že to Kreml zařídil a nařídil... Ale byly tu dva další boje, a to doslova a do písmene. Oba zápasy skončily podle očekávání, ale to co se během 90 minut odehrávalo, stojí za zaznamenání.

Anglie a Argentina se nevyznačují vzájemnou láskou. Je tomu naopak. Dne 23.7.1966 začala bitva, která měla vrchol válkou o Malvínské (Falklandské) ostrovy... Kuriozitou je, že rozhodčím byl jakýsi Kreitlein z Německa, který svou roli absolutně nezvládl. Píšťalku vložil mezi rty s prvním hvizdem a za celých 90 minut ji snad nevyndal. Pískal a pískal, jen náznak přiblížení se k soupeři byl pro něj motivem k mohutnému zadutí. Znervózněli hráči, diváci, ale také on. Vrcholem bylo vyloučení argentinského kapitána Rattina. O čem a v jaké řeči se ti dva dohadovali se nikdo nikdy nedozví. Kreitlein mluvil jen německy a Rattin si zase jinak než španělsky s nikým nepokecal. Ven se mu nechtělo, nehrálo se 8 minut, funkcionáři, trenéři, hráči, vytvořili debatní kroužky. Utkání se nakonec dohrálo. Trenér Angličanů, Sir Alf Ramsey, si vybral pořádnou dávku štěstíčka, nechal odpočívat Greavese, ten byl 5x nejlepším střelcem ligy, postavil do základu Hursta a ten dal v 75. minutě jediný gól. Anglie postoupila do semifinale. Utkání mělo dohru, FIFA udělila tvrdé tresty, sám Sir Alf Ramsey zapomněl na dobré chování anglického šlechtice a označil Argentince za zvířata, diplomaté měli práce nad hlavu. V Buenos Aires na fotbalisty čekalo 20 tisíc lidí a oslavovali je jako mistry světa. Jejich cesta skončila v Růžovém paláci, kde je přijal sám prezident Argentiny...

Posledním zápasem v boji o postup mezi čtyři nejlepší bylo to mezi Portugalskem a KLDR. Oba týmy svým postupem ze skupin překonaly očekávání. Favoritem byli Portugalci, měli ve svých řadách Eusebia, Černou perlu z Mozambiku, ale také Coluna, Augusto, Torres a Simóes byli borci k pohledání. Ale co se nestalo - ve 24. minutě vedli Korejci 3:0!!! Co by asi za takového stavu udělal zkušený stratég na trenérské lavičce? Ano, máte pravdu, zavelel by k obraně, stáhl mužstvo poněkud zpět a nechal hráče vyrážet do otevřené obrany zoufale útočícího soupeře. Myung Rye-hyun ale nebyl tímto typem kouče a Korejci byli jak malí kluci na vesnickém plácku plném husinců. Chtěli dát víc gólů, chtěli si zahrát, užívat si. Jak to dopadlo? Podle očekávání. 27. Eusebio 1:3, 42. Eusebio 2:3, 57. Eusebio 3:3, 59. Eusebio 4:3, 79. Augusto 5:3. Dalšího komentáře netřeba.

Semifinále snad ani jinak skončit nemohlo, od zahájení turnaje vše směřovalo k souboji dvou nesmiřitelných rivalů, Anglie a Německa. A tak domácí porazili Portugalsko 2:1, když oba jejich góly dával Robert Charlton, později královnou povýšený do šlechtického stavu, za Portugalce snížil osm minut před koncem, kdo jiný, Eusebio. Německo si poradilo s týmem SSSR, vyhrálo také 2:1, branky dávali Haller a Beckenbauer, za poražené na 1:2 a v 88. minutě Porkujan. Nebýt vyloučení Čislenka v prvním poločase, kdo ví...?!

Samotné finále bylo fantastické, strhující, jedinečné. Pískal ho Dienst ze Švýcarska, na lajnách měl Rusa Bachramova, tehdy z SSSR, a Slováka Galbu, tehdy z Československa. Wembley nemohlo věřit vlastním očím! Haller ve 12. minutě posílá Německo do vedení! Ale Hurst v 18. minutě vyrovnává. Boj o každý centimetr hrací plochy trval 60 minut, než se v té osmasedmdesáté trefil Peters. 94 tisíc diváků ve Wembley jásá, Anglie vede 2:1, chybí posledních 12 minut! Ale v té poslední, devadesáté, v zoufalém náporu, přichází Weber a doráží míč, ve spleti nohou do sítě. "Bola to trma vrma", jak říkal nezapomenutelný rozhlasový komentátor Gabo Zelenayi.

Angličané ani nevykopávali, šlo se na prodloužení. A pak přišla minuta, která rozhodla. Minuta, která vstoupila do dějin světového fotbalu. 101. tohoto zápasu. Hurst střílí, snad ze 20 metrů, míč se odráží od břevna, padá k zemi, odráží se od ní.... Němci odkopávají, Angličané se objímají, radují, Dienst se dívá na pomezního, jde k němu, Bachramov kývá hlavou, dolu,nahoru, dolu, nahoru, Dienst ukazuje ke středovému kruhu, Anglie vede 3:2, Anglie jásá, Anglii chybí 19 minut k titulu! Mnozí tvrdí, že to gól nebyl. Dnes, díky technice, se podařilo vypočítat, že opravdu míč brankovou čáru nikdy nepřešel. Po 40 letech to víme, ale Bachramov na to měl pár vteřin...

Rozhodl, druhý "Stalingrad" byl na světě. V poslední minutě pak Hurst překonal brankáře Tilkowského ještě jednou. Ani tento gól neměl platit. Na hrací ploše se v té době pohybovalo a objímalo několik anglických fanoušků... Pro úplnost, Portugalsko porazilo SSSR 2:1 a získalo bronz.


Víte že...?

Naši hráli proti Portugalsku v Bratislavě na Tehelnom poli před 60 tisíci diváky! Zájem o lístky mělo ale 200 tisíc fandů fotbalu! 88. minut jsme hráli proti deseti, Weiss z Interu Bratislava ve 20. minutě neuhlídal Eusebia a ten dal gól. Kvašňák si pak vymodlil jednu ze svých typických penalt, míč si postavil na puntík Weiss, chtěl odčinit chybu, ale nedal!

V Bukurešti proti Rumunsku jsme museli vyhrát. Naposledy v reprezentaci chytal Viliam Schrojf. Prohráli jsme 0:1, Schrojf se chtěl ukázat, na slabou střelu šel "kočičím" skokem a balon mu prošel pod tělem... Škoda, jinak to byl vynikající gólman a reprezentant Československa.

Bylo to poprvé, kdy se reprezentace neprobojovala na MS. V 1930 a 1950 jsme se nepřihlásili.

Úvodní zápas hrála Anglie proti Uruguaji. Skončil 0:0, poměr střel byl 16:1 pro domácí. Tím začala série bezbrankových remíz v zahajovacích zápasech, kterou prolomila až Belgie v roce 1982.

Korejská komunistická vláda poslala na MS 1966 dvanáctku oficiálních fanoušků. Prý nejen fandili, ale také hlídali a "špízovali"!

Italský televizní komentátor na letišti při loučení s azzurri volal: "A tady máme budoucí mistry světa!" Pak proti nim nastoupilo jedenáct svobodných korejských vojáků a bylo po parádě! Proč svobodných? To byla podmínka pro vstup do řad důstojníků Kim Ir-senovy armády. A také reprezentace!

Při rozcvičování před zápasem Maďarsko - Portugalsko se pěkně praštil o tyč gólman Szentmihalyi. Utkání začalo se zpožděním, ale ani to nestačilo. Již ve 2. minutě dal gól Augusto a bylo legrační vidět, jak se brankář motá na lajně a pohledem opilce sleduje míč mířící do sítě.

20.3.1966 ukradli pohár Julese Rimeta! Týden se "scotlandův yarda" dohadoval a nic. Až pes, podvraťák a domácí mazlíček, jménem Pickles, našel tuto trofej pro mistra světa mezi odpadem na zahrádce svého páníčka v Beulah Hill, na okraji Londýna.


Anglie je za námi, čeká nás "Méjico lindo y querido"!
Autor: Vilém Hodr
Počet zobrazení: 1893
Komentáře (3 / 0 nových)
vazquez
08.06.2006 14:26
#
Jak sa ten osud niekedy zvrtne : Hurst najprv vôbec nemal hrať, potom prišiel a rozhodol zápas. A ešte dal aj gól storočia / aspoň čo sa týka polemík /.
HOST*fikj
09.06.2006 00:45
#
byl tofik Bachramov Azerbajdzanec, dokonce ma v baku narodni stadion, ale jinak supr clanek
HOST*autor
09.06.2006 01:59
#
Samozřejmě, že máš pravdu, nechal jsem se poněkud “unést” vzpomínkou na minulost, kdy pro nás byl každý ze SSSR Rusák...
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.
Registrace nového uživatele
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.