Premier League Anglie - Premier League

Průměrný fanoušek Arsenalu dál propadá depresím. Již 15bodová ztráta na vedoucí Chelsea, prodloužená šňůra bez výhry nad Manchesterem United a další nepříjemné Wilshereovo zranění jsou jen některými negativními poznatky, které si někdo takový může z dnešního šlágru odnést. Naopak Red Devils slaví klíčové vítězství...

Gunners přitom začali velmi slibně, a především Oxlade-Chamberlain rozdával radost i energii na všechny strany. Hned zkraje takovou malou prostrkávačkou pěkně vyzýval Welbecka, ten však nebyl ideálně srovnaný a jeho koncovka ve finále ani zdaleka nebyla nebezpečná.

Největší šance poločasu tak nakonec připadly Wilshereovi. Ten nejprve svůj vlastní sólový průnik zakončil jen velmi slabě; a podobně neuspokojivě dopadla jeho ještě větší příležitost o něco později, když spolu s Welbeckem zaútočil do rozevřené obrany a sám před chybujícím de Geou trestuhodně zaváhal.

Již v 16. minutě musel doposud tápající Manchester United polykat další hořkou pilulku v podobě jubilejního 40. zranění Van Gaalovy éry. Opět byl přitom na nosítkách odnášen Luke Shaw, takže se na post levého beka vrátil původním povoláním křídelník Ashley Young.

De Gea znovu nebyl zcela stoprocentní ve 24. minutě, když se rozhodl vyrazit proti Alexisově kolmici pro Oxlade-Chamberlaina. Španělský brankář ale nakonec dobře zaimprovizoval, soupeřovu koncovku zdárně vystopoval - a i nadále zůstával tím suverénně zaměstnanějším strážcem svatyně.

Ve 35. minutě musel například krotit Alexisovu ránu ze střední vzdálenosti a celkově v tu dobu čelil již pěti přesným střelám soupeře. ManUtd se naproti tomu ve stejném intervalu nezmohlo na ani jednu; a nějakým nepřesným projektilem zaujal snad akorát Di María po 36. minutách.

Do kabin šly nakonec oba týmy za nerozhodného stavu a na tom se nic nemělo měnit ani krátce po přestávce - dokud také Arsenal nepotkala slabá pětiminutovka, v jeho případě zcela osudová pětiminutovka.

Tehdy - krátce před završením dvou třetin zápasu - nejdříve Wilshere nerozchodil McNairův skluz na kotník, pak Gibbs ve vzdušném souboji nechtěně zranil vlastního brankáře, a aby toho nebylo málo, tak si ještě následnou Valenciovu střelu srazil do vlastní sítě.

Oxlade-Chamberlain krátce nato navázal dalším krásným průnikem po pravé straně, aby jeho centr přímo do De Gey odhlavičkoval Sánchez. A do stejných prostor posléze pálil také Cazorla po pěkném sklepnutí od Welbecka.

Když pak v 76. minutě domácí příznivci vítali na place uzdraveného Oliviera Girouda, viděli v něm jiskru naděje. Místo toho ale Blackett z čáry odklízel koncovku Cazorlovy akce, aby United obratem přišli s pojistkou vedení. V situaci 2 na 1 si hravě poradil tandem Di María-Rooney, když druhý jmenovaný lehkým přehozením střídajícího Martíneze jedině stvrdil vlastní týden snů.

O něco později ještě Di María zpackal svůj samostatný nájezd, ani ten však nebyl potřeba k tomu, aby Giroudova parádně trefená šibenice z páté minuty nastavení v konečném zúčtování neznamenala zhola nic.