Premier League Anglie - Premier League

Poslední předvánoční měření sil v rámci Premier League bude pikanterií par excellence. Na ligovou scénu se totiž po více než šesti letech vrací stará rivalita mezi manažery Josém Mourinhem a Arsenem Wengerem. Tentokrát zdá se v odměřenější formě, co se vztahu obou kormidelníků týče, ovšem v o to speciálnějším balení co do důležitosti klání...

Oba uznávaní stratégové se od Mourinhova návratu z cest po Itálii a Španělsku již jednou utkali, konkrétně ve čtvrtém kole Capital One Cupu - tehdy ovšem ani jeden z celků nenastoupil v nejsilnější možné sestavě, a tak lze za první ostrý střet považovat teprve tuto reprízu na Emirates Stadium. Jeden z výstupů onoho říjnového duelu nicméně přesto lze zmínit: Mourinho vítězstvím 2:0 akorát potvrdil svou dosavadní dominanci nad svým francouzským sokem.

Arsene Wenger vlastně na 50letého Portugalce ještě nikdy nevyzrál. Dnes se o to bude pokoušet jubilejně podesáté a čelit přitom bude rovněž černé domácí bilanci s Chelsea obecně - Blues si z Emirates Stadium odváželi prohru všehovšudy ve dvou případech z nedávných jedenácti. A pokud by snad nyní měl José Mourinho nad Arsenem Wengerem již pošesté triumfovat, byli by Kanonýři před náročným závěrem prosince uvrženi do vskutku nezáviděníhodné pozice.

Francouzskému "Profesorovi" tudíž tentokrát nebude na Mourinhově skalpování tolik záležet pro vyhrocené osobní spory (tuhle stránku konfrontace se ostatně sám Portugalec, jenž dříve Wengera mimo jiné s nadsázkou nařkl z "voyeurismu", snažil v létě tlumit), jako spíš z čistě fotbalových důvodů. Arsenal může utržit porážku již ve třetím soutěžním utkání v řadě, což se mu nestalo od jara 2010; a což by hlavně znamenalo, že přijde o dlouho hájenou "pole position" na čele tabulky.

Naopak Chelsea by se v případě výhry dostala právě před svého městského souseda na stejnou bodovou úroveň s lídrem z Liverpoolu. A předěl mezi prvním a pátým by potom o Štědrém dnu představovaly ubohé dva korálky - takovou skoro až "patovou" situaci Premier League ani zdaleka nepamatuje. Nejblíže byly Vánoce 1998, kdy šlo o čtyřbodový rozptyl. Ten bychom při zrodu úspěchu Gunners těsně překročili; pořád by ale Chelsea do nejvyšší příčky scházelo ujít všehovšudy pět kroků.

Na každý pád by se vliv Mourinhovy bilance s Wengerem na podobu dnešní bitvy neměl přeceňovat; však se nyní navazuje na remízu 1:1 ze zaprášeného května 2007. Tehdy za Chelsea skóroval jeden z relativně velkého počtu pamětníků Michael Essien; to v dresu Arsenalu se již neukáže žádná z tehdejších Wengerových oveček. Diaby je totiž jako tradičně zraněný.

Navrch současná Chelsea ani nepůsobí bůhvíjak strašidelným dojmem. V týdnu koneckonců překvapivě vypadla z Ligového poháru s podceňovaným Sunderlandem a před tímto víkendem se napříč Premier League našlo hned 11 hráčů, kteří svou gólovou vizitkou předčili nejproduktivnějšího Mourinhova svěřence Edena Hazarda (6 zářezů). Blues zatím také - pod vedením známého portugalského experta na defenzívu docela atypicky - relativně hapruje obranná činnost. Pouhé jedno čisté konto z posledních 11 ligových výstupů toho budiž důkazem.

I pro nikterak skvělou formu Blues se teď tedy dá očekávat velká taktická show Josého Mourinha. Na jeden kraj ofenzivní trojice si s největší pravděpodobností stoupne Ramires, nejdefenzivnější a také nejbrejkovější možný křidelník. Střed zálohy místo něj vedle Lamparda vyztuží John Obi Mikel, jelikož Essien je vykartovaný. Dále existuje ještě varianta se Schürrlem, jenž si taktéž taktické pokyny dozadu odvede na výbornou - Němec ostatně může překvapit i na hrotu. Na pravém beku se opět představí Ivanović, který posledně stál pro karty, což patrně na lavičku odsune shodou okolností exkanonýra Ashleyho Colea.

List absentérů jinak u Chelsea nestojí za řeč (chybějí pouze členové širšího kádru van Ginkel a Bertrand), což už ale nelze zkonstatovat o druhém konci barikády. Ošklivý šrám na koleni během rodícího se debaklu s ManCity vyřadil ze hry Koscielného, a to i s platností pro dnešní šlágr. Dvouzápasový trest potom načíná Wilshere a jen těsně po zranění je Podolski. V naprostém pořádku je ovšem "nezničitelný" Mesut Özil, kterého Mourinho důvěrně zná ze společného angažmá v Realu Madrid, a také se ho dle vlastních slov z Gunnerů obává nejvíce.

Z koho musejí mít husí kůži pro změnu domácí, je rozhodčí Mike Dean. Ten je mezi fanoušky Arsenalu tradičně nejméně oblíbeným sudím široko daleko; a není moc divu. Zatímco Chelsea přinesl v 50 utkáních hned 19 penalt, Arsenal se dočkal pouhých sedmi ve 46 kláních. A co se vzájemných bitev dvou konkurentů z hlavního města Albionu týče, Dean rozhodoval čtyři - přičemž v předešlých třech Kanonýři ani nebyli s to vsítit branku. O tom, zda dnes zlomí prokletí, se sami můžete přesvědčovat od 21:00 SEČ...

Arsenal FC - pravděpodobná sestava:
Szczesny - Sagna, Mertesacker, Vermaelen, Gibbs - Arteta, Ramsey - Walcott, Özil, Cazorla - Giroud

Chelsea FC - pravděpodobná sestava:
Čech – Ivanović, Luiz, Terry, Azpilicueta – Mikel, Lampard – Ramires, Mata (Oscar), Hazard – Torres