Premier League Anglie - Premier League

Domácí neporazitelnost nováčka z Burnley trvá i nadále. Také potřetí v letošním ročníku Clarets na Turf Moor neklopýtli, třebaže je navštívil rozjetý Sunderland. Dravost borců ve fialovém byla zkrátka silnější než papírová kvalita soupeře.

Značná územní převaha v první půli nebyla Sunderlandu k ničemu. Černé kočky se totiž zaměřovaly hlavně na držení míče kolem středového kruhu, nikoliv soupeřova pokutového území. Výsledkem takového snažení byl hrubý nedostatek šancí na obou stranách, třebaže Ferdinand už v jedenácté minutě zbytečně fauloval Elliotta, který si kolem něho nepříliš citlivě píchl balon a pelášil za ním do pokutového území. Pro Burnley byla penalta v tu chvíli vítaným vysvobozením, fialoví si dosud pořádně ani nekopli do míče. K exekuci se postavil kapitán Alexander a věren svému specifickému stylu vypálil doprostřed branky. Sedmatřicetiletý vůdce Clarets se tak stal sedmým nejstarším střelcem v historii Premier League.

Celkem přirozeně se poté taktovky zápasu ujal Sunderland. Již ve 21. minutě Bentovi k první velké šanci pomohla teatrální neschopnost Bikeyho a Carlisleho poprat se s vysokým balonem dopadajícím těsně před šestnáctku, uvnitř které pak mohl hostující kanonýr v nepříliš výhodné pozici zakončovat přímo do připraveného Jensena. Letní posila z Tottenhamu se tedy dočkala až v minutě 39. Tehdy od levé postranní čáry jako nic proběhl Reid na osu hřiště, odkud směřoval brilantní kolmici na Benta (pohybujícího se na, ne-li za hranou ofsajdového postavení). Ten už si s míčem věděl rady a podél Jensena hladce vyrovnal. Na svůj pátý ligový gól v sezoně mohl navázat hned o čtyři minuty později, avšak ve slušné pozici přestřelil.

Do 53. minuty datujeme doposud jednoznačně nejpohlednější akci utkání, o níž se zasloužil trojlístek fotbalistů v bílém. Reid na levé straně nejprve ukázal divákům, že s technikou na štíru rozhodně není, na zadní tyči našel nadýchaným centrem Malbranquea, který balon ještě šikovně sklepával k Bentovi, aby se záhy úchvatným způsobem vyznamenal Jensen. Od té chvíle se Burnley vcelku hladce dařilo rozmělňovat protivníkův tlak, až z toho vlastně žádná převaha nebyla, přičemž dokonce stačil jeden navýsost povedený manévr domácích a všechno bylo úplně jinak. Trojice hráčů ve fialovém v běhu zakombinovala u pravé postranní čáry, z čehož vzešel perfektní centr Elliotta, pro který si zpoza Turnera doskočil skórující Nugent.

Závěr utkání měl asi patřit Mackems, nicméně nepatřil. V pohybu byl nejčastěji pouze hráč s balonem, a to se pak pečlivě bránící soupeř přehrává těžko. Proto si Sunderland první za řeč stojící šanci vytvořil až šest minut před koncem z centrovaného míče, do kterého se s moc velkou razancí opřel Cana. Naopak na Clarets byla neustále patrná chuť a především pak drzost, se kterou se také Elliott v 87. minutě prohnal středem hřiště, nakrátko tak přečíslil soupeřovu obranu a nechal Mearse s Nugentem úspěšně, s gólovou tečkou navázat na svou individuální akci. Je k nevíře, že dříve zatracovaného forvarda Burnley "strážila" hned trojice zadáků v bílém, a přesto se Nugent prosadil dech beroucí ranou do levého horního rohu Gordonovy svatyně.