Ze dna na vrchol a zase zpátky. Kam dál povede cesta Lorise Kariuse?

25.03.2020 21:09 - Profily, historie
Loris Karius (© besiktas.com.tr)
 
Ten příběh zná snad každý, kdo se o fotbal, byť jen okrajově, zajímá. Jak se během několika desítek minut posledního květnového sobotního večera roku 2018 z ambiciózního gólmana Lorise Kariuse stalo ze dne na den synonymum pro brankářské selhání mají fanoušci stále v živé paměti. Co však životnímu zlomu mladého Němce předcházelo a kam jeho kariéra bude směřovat dál?

Rodák z jihoněmeckého Biberachu od raného mládí mířil vysoko. Otec z něj chtěl mít po svém vzoru motokrosového závodníka, malý Loris však raději následoval svého dědečka, který jej přivedl k fotbalu.

"Prvních pár měsíců jsem hrál v útoku, pak ale jednou náš brankář nepřišel na turnaj, a tak se nás trenér ptal, kdo chce jít do brány. Nikdo se k tomu moc neměl, tak jsem si řekl, že by to mohla být zajímavá výzva a šel jsem do toho," vzpomínal Karius po letech na své fotbalové začátky. "V tom turnaji jsme hráli velmi dobře a i mně se v bráně dařilo, tak mě tam trenér už nechal," popisoval, jak se dostal mezi tyče.

Své první krůčky mezi profesionály udělal ve Stuttgartu, kam coby dvanáctiletý přestoupil z žákovského družstva tehdy pětiligového Ulmu. V roce 2008 si odbyl svůj debut na reprezentační úrovni, když za německý výběr do šestnácti let nastoupil ke třem zápasům, v následujících letech si pak zahrál i za všechny ostatní reprezentační mládežnické kategorie. Právě v zápase za reprezentaci do šestnácti let proti Ázerbájdžánu si jej všimli skauti z Manchesteru City, kde v září 2009 podepsal smlouvu.

"Ze začátku to samozřejmě bylo hodně těžké, byl jsem daleko od rodiny, učil jsem se porozumět nové kultuře a jazyku. Ale nic, co stojí za to není jednoduché, ne? Byla to velká šance se rozvinout jako hráč i jako člověk," vrátil se tehdy už coby hráč Liverpoolu ke svému působení u rivala z Manchesteru.

Kariusova první anglická mise však nijak valným úspěchem na sportovním poli neskončila, za první tým Citizens si nikdy nezachytal a po třech letech se tak přesunul zpět do vlasti, kde se stal posilou bundesligové Mohuče. "Bylo mi jasné, že musím udělat malý krok zpět, protože jedině to mi mohlo pomoci dělat velké kroky dopředu v budoucnu. Chtěl jsem raději hrát v menším klubu než sedět na lavičce v tom velkém. A myslím že se to vyplatilo."

Právě v mužstvu Die Nullfünfer zažil Karius dosud nejúspěšnější období své kariéry. V nejvyšší německé soutěži debutoval 1. prosince 2012, když v utkání s Hannoverem nahradil vyloučeného Christiana Wetkla. Další šance se pod tehdejším koučem Mohuče Thomasem Tuchelem dočkal až po roce, zhostil se jí však výborně a od té doby už svou pozici gólmana číslo jedna nikomu nepřepustil. Za tři sezóny v Mohuči odehrál téměř 100 bundesligových zápasů, exceloval zejména v ročníku 2015/16, kdy devíti čistými konty přispěl ke konečnému šestému místu svého týmu, což bylo druhé nejlepší umístění v klubové historii. Sám Karius byl za Manuelem Neuerem vyhlášen druhým nejlepším gólmanem ligy.

Nic z toho neuniklo ani jednomu z nejslavnějších odchovanců Mohuče Jürgenu Kloppovi, který v té době zahajoval svou ambiciózní přestavbu mužstva Liverpoolu a sháněl náhradu za ne příliš přesvědčivého brankáře Simona Mignoleta.

"Když jsem se doslechl, že se o mě zajímá Klopp, byl jsem vážně nadšený. Vnímal jsem to jako odměnu za všechno, čím jsem si prošel. Všichni v Německu vědí, jak Klopp dokáže tým proměnit. Z našich rozhovorů jsem měl vážně dobrý pocit, věřil jsem mu všechno, co říkal, takže to bylo jednoduché rozhodnutí," popisoval Karius svůj přestup na Anfield Road.

Aby se mohl plně soustředit na výzvu v novém působišti, Karius v létě 2016 odmítl možnost reprezentovat Německo na Olympijských hrách v Riu. V Liverpoolu se na něj však od samotného začátku lepila smůla, když si během přípravného utkání s Chelsea zlomil pravou ruku. "Když se zraníte, je to vždycky nepříjemné, ale tenkrát to bylo ještě horší. Byl jsem tam nový, chtěl jsem hrát a pomoct týmu, ale nešlo to. Bylo to frustrující."

Soutěžní premiéru za Reds tak zažil až na konci září 2016 v pohárovém zápase proti Derby County, ve kterém jeho mužstvo vyhrálo 3:0 a Karius se následně stal týmovou jedničkou i v zápasech Premier League. "Klopp mi od samotného začátku věřil, říkal, že v přípravě jsem si vedl skvěle a že jsem dobře zapadl do herního systému. Chybělo mi jen získat zpátky to obrovské sebevědomí, které jsem měl před zraněním."

Podle jeho vlastních slov to byla přemotivovanost, díky čemuž nakonec o pozici prvního gólmana poprvé přišel. "Příliš jsem se snažil zapůsobit, což nakonec vyústilo v pravý opak. Třeba jsem netrefil centr, nebo špatně rozehrál a hned se mi to dostalo do hlavy, pořád jsem si říkal, že musím ukázat, co dokážu, ale tím jsem sám sebe dostával pod ještě větší tlak," zamýšlel se Karius nad svými prvními měsíci.

Minely a nevýrazné výkony neubývaly a vše vyvrcholilo začátkem prosince, kdy po porážce 3:4 s Bournemouthem Karius přišel o místo v základní sestavě. Klopp to tehdy zdůvodňoval tím, že mu chce dát prostor otřepat se z kritiky, aby se mohl vrátit zpátky a ukázat své pravé schopnosti.

Druhou šanci Karius dostal v následující sezóně, kdy na podzim odchytal pohárové zápasy včetně předkola a skupinové části Ligy mistrů, načež se po novém roce vrátil na scénu i v Premier League. A přestože si občasná zaváhání stále neodpouštěl, sem tam se blýskl i velmi kvalitními výkony a postupem času to vypadalo, že konečně získává ztracenou jistotu a sebevědomí. Svůj podíl na tom jistě měla také dříve vyloženě děravá liverpoolská obrana, která se po příchodu Virgila van Dijka změnila k nepoznání a německému brankáři tak poskytla potřebnou podporu.

Liverpool si tak během jara zajistil umístění v elitní čtyřce a hlavně se přes Porto, Manchester City a AS Řím probojoval až do finále Ligy mistrů. Fanoušci byli nadšení, všechno bylo skvělé, budoucnost vypadala růžově. Jenže pak přišlo těch osudných několik desítek minut posledního květnového sobotního večera roku 2018...

Absolutní vrchol Kariusovy kariéry, po kterém následoval strmý pád.

Večer, který měl svého hrdinu, nešťastníka i padoucha.

Večer, na který se nebude vzpomínat jako na ten, kdy Cristiano Ronaldo ve svém posledním zápase vyhrál Realu Madrid potřetí v řadě Ligu mistrů, ale jako na ten, kdy ji Loris Karius Liverpoolu prohrál.

Ten příběh každý zná. A i když později vyšla najevo skutečnost, že Karius po zákroku loktem Sergia Ramose dochytal zápas s otřesem mozku, jenž dost možná měl podíl na dvou školáckých chybách, kterými Realu daroval vítězství, nálepky brankářského nešiky se už nezbavil.

Přesto všechno to vypadalo, že nad ním Klopp ještě stále hůl nezlomil. Karius se po letní přestávce zapojil do předsezónní přípravy, během ní však pokračoval v paběrkování až i Kloppovi došlo, že se po stabilním brankáři pro své jinak už takřka perfektní liverpoolské mužstvo bude muset porozhlédnout jinde. Porozhlédnul se v Římě, odkud z AS za tehdy rekordní částku koupil Brazilce Alissona Beckera.

Bylo jasné, že Karius v Liverpoolu zůstat nemůže, a tak byl odeslán na dvouleté hostování do istanbulského Beşiktaşe. V Turecku měl být stranou od mainstreamové pozornosti evropské veřejnosti, tak aby dostal možnost srovnat si psychiku a bojovat o nápravu pošramocené reputace.

Jenže po počátečním nadšení i tam přišly nejisté výkony, chyby a tvrdá kritika nelítostných tureckých fanoušků a médií. A tak se po dvou letech vrací otázka, co bude s Kariusem dál. Dvouleté hostování v Beşiktaşi vyprší v létě a je téměř jisté, že turecký klub, navíc sužovaný finančními problémy, nevyužije možnosti jej za 7,25 milionu liber koupit natrvalo.

Německý gólman se tak pravděpodobně vrátí do Liverpoolu, který však bude otevřen nabídkám a Kariuse tak zřejmě čeká další stěhování. Ale kam? Nabízí se možnost návratu do Německa, už dříve se spekulovalo o zájmu Eintrachtu Frankfurt, který by po Kariusovi mohl sáhnout, pakliže by odešel Kevin Trapp. Vhodným místem pro restart kariéry by mohla být Mohuč, kde Karius zažil své nejlepší období, je však otázkou, zdali by jej klub byl ochoten vyměnit za vrstevníka Robina Zentnera. Spekulace však zmiňují zájem i z jiných koutů Evropy. Ve hře by tak mohl být třeba řecký Olympiakos, či belgický Anderlecht, o jehož současnou jedničku Hednrika Van Crombruggeho usilují Ajax a Schalke.

Ať už jeho kroky povedou kamkoliv, je možné, že další selhání by pro dnes už šestadvacetiletého Kariuse mohlo být fatální. Šanci odrazit se ode dna a vyvrátit pověst věčného packala ale stále má. Stejně tak jako má předpoklady a dostatek talentu na to, aby se stal opravdu dobrým brankářem na evropské úrovni. Klíčové však bude, jak situaci zvládne v hlavě. Tam je totiž ostatně očividně problém celou dobu
Autor: Vojtěch Gargulák
Počet zobrazení: 12668
Komentáře (354 / 0 nových)
Komentáře k článku naleznete zde
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.