Sándor Kocsis - Zlatá hlava

14.01.2009 11:22 - Životopisy
 
Snad žádný jiný fotbalista v historii nepraktikoval tak jednoduchý fotbal, díky němuž se tolik proslavil. Sándor Kocsis se stal přírodním živlem, neboť jeho nenapodobitelná hra hlavou přinesla nejen jemu, ale i maďarské reprezentaci nesmrtelnost. Žádnému jinému hráči v dějinách se nepodařilo dát v národním dresu své vlasti tolik hattricků, jako Kocsisovi, který to dokázal celkem sedmkrát...

Sándor Kocsis Peter se narodil 23. září roku 1929 v maďarské metropoli, Budapešti. Nepříliš bohatí rodiče měli svých starostí dost, chlapec vyrůstal prakticky jako samorost. Jeho životní láskou se stal fotbalový míč. Neminul den, aby Sándor nešel na dvůr před starý omšelý panelák, kde spolu s kamarády sváděl vypjaté pouliční bitvy. Jsou to právě tyto dětské boje, které budoucí hráče formují a zocelují. Již zde lze rozpoznat, jaký hráč z kterého chlapce vyroste. Při posuzování hry Kocsise to bylo jednodušší, než u jiných. Jeho výška a fyzické předpoklady totiž nedávaly jinou možnost, než pozici útočníka, či brankáře. A jelikož Sándor vždy miloval střílení branek, nebylo co řešit. Spoluhráči z něj byli zoufalí. Všichni mohli hrát po zemi, převládaly rychlé narážečky, technická hra, když však bylo nejhůř, přišel vysoký míč, který letěl do autu. Ostatní se otáčeli, nebylo co řešit, ten míč je přece ztracen, říkali si. Když tu se ze tmy vynořil Kocsis, který se vyhoupl o dvě hlavy nad ostatní a tvrdě a především přesně zavěsil. Tento scénář platil až do konce kariéry.

Nadějný střelec měl teprve třináct, když si jej všiml jeden zaměstnanec slavného klubu Ferencváros Budapešť. Druhý den už si to Sándor vykračoval na stadion... Mezi vrstevníky ve Ferencvárosu odpočátku vyčníval. A to nejen postavou... Jeho hra byla doplněna kvalitní technikou i rychlostí, k zahození rozhodně nebylo ani zakončení oběma nohama. Jeho nemotorný pohyb sice mohl připomínat mnoho, jen ne fotbalistu, mohl sklízet zaražené pohledy diváků, jeho výkony však vše vymazaly. Památný je zápas starších žáků Ferencvárose, v němž Kocsis soupeři nasázel neuvěřitelných jedenáct branek! Bylo mu teprve sedmnáct a už pravidelně střílel v nejvyšší maďarské soutěži. Jen pár měsíců po devatenáctých narozeninách vystřílel klubu mistrovský titul. Ve třiceti ligových zápasech si připsal třiatřicet gólů! O rok později to sice titul již nebyl, ovšem bilance třicet zápasů, třicet gólů budila úžas. O chlapcově talentu se začalo povídat po celé Budapešti. Sotva minul dvacátý rok života, s nabídkou na přestup přispěchal jiný budapešťský celek, rodící se hvězdný Honvéd. Vizitka při odchodu z Ferencvárose? 89 zápasů a 70 gólů! A pak, že mladým hráčům trvá, než se adaptují na tempo nejvyšší soutěže...

Honvéd Budapešť, to byl tým, jenž mohl na začátku padesátých let minulého století směle konkurovat západoevropským gigantům, jakými byly Real Madrid, či AC Milán. Především ofenzivní síla klubu byla nebývalá. Dirigentem skvělého útočného orchestru byl středový záložník Jozsef Bozsik, před nímž operoval neomylný střelec Zoltán Czibor, vlevo nikdo jiný než samotný Ferenc Puskás, vpravo Kocsis, jenž působil jako jakási spojka mezi pravou stranou a středem útoku. Zrodil se tým, který válcoval soupeře. Tým, který byl osou legendární maďarské reprezentace, která slavně vyhrála olympiádu v Helsinkách...

První ročník v dresu Honvédu Kocsisovi vyšel náramně. Se třiceti trefami vyhrál korunu pro krále střelců maďarské ligy, mužstvo v lize jen těsně obsadilo druhou příčku. Hned druhá sezóna však pro tým znamenala domácí titul mistra Maďarska, Kocsis navíc opět s přehledem vyhrál tabulku střelců, když si připsal šestatřicet přesných zásahů. Začali mu říkat Zlatá hlava, což nekompromisního zakončovatele vystihuje snad nejlépe. Uplynuly další dva roky a přišel další ligový titul a další trofej pro nejlepšího střelce, tentokrát s třiatřiceti góly. Báječná spolupráce s Puskásem se stala patrně nejsledovanější sportovní událostí tehdejšího Maďarska. Když nebyl nejlepším střelcem Kocsis, tak jím byl Puskás. Oba hráči se perfektně doplňovali a trofeje si vzájemně vyměňovali. Pět let nepustili trůn krále střelců, soupeři se před nimi doslova třásli hrůzou... Sezóna 1954/55 přinesla další mistrovský titul, o zlatém týmu se začínalo psát po celém světě.

Nejinak tomu bylo v reprezentačním výběru. Puskás s Kocsisem do party přibrali ještě Nandora Hidegkutiho z Bastye Budapešť, s nímž vytvořili možná nejúdernější útočnou trojici v dějinách mezinárodního evropského fotbalu. Byla to fenomenální trojice. Novináři se předháněli s vymýšlením přezdívek, zmiňme třeba Zlatý trojúhelník, nebo Osa fotbalu. Je to zásluha především této útočné vlny, že Maďaři dobyli olympiádu v Helsinkách. Jen ve stručnosti si projděme jejich cestu za zlatem: Předkolo s Rumunskem: 2:1 (Czibor, Kocsis), první kolo s Itálií: 3:0 ( 2x Palotás, Kocsis), čtvrtfinále s Tureckem: 7:1 (2x Kocsis, 2x Puskás), semifinále se Švédskem: 6:0 (2x Kocsis), finále s Jugoslávií: 2:0 (Puskás, Czibor). Pět zápasů = pět výher! Dodnes se tradují historky, že ten tým snad ani nešlo porazit... Kocsisova bilance? 5 zápasů = 6 gólů. Od koruny krále střelců turnaje jej dělila jediná branka, o níž zaostal za Jugoslávcem Zebcem.

Takřka nezměněný kádr odjížděl na světový šampionát do Švýcarska o dva roky později (1954). Možná nikdy nebyl před začátkem turnaje jeden tým tak favorizován, jako tehdy Maďaři. Do základní skupiny jim los přiřkl Němce, Turky a Koreu, přičemž s Tureckem se ani střetnout neměli, neboť podle tehdejších pravidel mužstva ve skupině hrála jen dvě utkání. V prvním zápase šampionátu čekala na favorita bezzubá Korea, která dostala naloženo 9:0. V tomto zápase si Kocsis připsal jeden z mnoha svých hattricků, dva góly přidali Puskás a Palotás, po jednom Lantos a Czibor. Druhý zápas přinesl souboj Maďarska s Německem a kdo by náhodou očekával vyrovnanější partii, šeredně se spletl. Kocsis soupeře rozebral čtyřmi góly, svěřenci slavného kouče Herbergra odcházeli potupeni po výsledku 3:8. Postup ze skupiny z prvního místa Maďary nemohl minout. A skóre? Neuvěřitelné - 17:3. Po dvou zápasech. Ve čtvrtfinále ovšem cestu zkřížil soupeř z trochu jiného soudku, a sice jako vždy silní Brazilci, v čele s Didim nebo Niltonem Santosem. Ani Selecao však na Puskáse a spol. nestačilo a porážka 2:4 poslala Kanárky balit kufry (dvakrát se trefil Kocsis). Vypjatý zápas, končící hromadnou rvačkou v hledišti i na hřišti, přinesl Maďarům semifinále. Zlato už bylo tak blízko, zbývalo už jen porazit Uruguay, pak finále, a... O triumfu útočné mašiny nepochyboval vůbec nikdo. V semifinále vypadalo vše jasně, Maďaři brzy vedli 2:0, trefili se Hidegkuti a Czibor. Houževnatí Jihoameričané však dokázali srovnat, na řadu přišlo prodloužení. Na trávníku se odehrávala nevídaná řež. Hra minutu od minuty tvrdla, hráči se častovali mnohdy nevybíravými zákroky, když v tom se nade všemi dvakrát za sebou vynořil Kocsis, který dvěma přesnými hlavičkami rozhodl o postupu svého týmu. Vyčerpaní a okopaní hráči padli na trávník, nikdo nezastíral slzy radosti. Mise byla splněna. Vlastně ještě ne...

Poslední překážkou byli Němci, kteří ve skupině ze hřiště odcházeli s debaklem 3:8. I ve finále to zpočátku vypadalo na jednostrannou záležitost. Již v osmé minutě Maďaři vedli 2:0, když se trefil Czibor a Puskás. Němci se však nikdy nevzdávají, což dokázali jako ještě nikdy předtím. Neuběhly ještě ani dvě minuty, když na 1:2 snižoval Morlock. Za osm minut pak srovnával Rahn, který šest minut před koncem také rozhodl. Bylo dobojováno. Němci se postarali o jeden z největších zázraků v dějinách fotbalu. Nejsilnější výběr v historii Maďarska odjížděl s pouhým stříbrem... "V životě jsem nebyl více zklamaný. To nelze slovy popsat. Víte, my jsme celé roky tým budovali, sešla se výjimečná generace, a pak..." zoufal si se slzami v očích nejlepší střelec turnaje Sándor Kocsis. Celkem jedenáct branek nasázel na turnaji do sítí soupeřů. Jak vidno, ani to nestačilo...

Supersilný maďarský výběr musel spolknout hořkou pilulku, která zpočátku hodně mrzela, s nynějším pohledem zpátky však musí těšit. Vždyť těm hráčům se mimo jiné podařilo porazit Anglii na jejím vlastním svatostánku, ve Wembley, 6:3. Pro Albion to byla vůbec první domácí porážka v historii. Éru neporazitelného mužstva však neúspěch ve Švýcarsku přece jen nalomil, definitivně ji později ukončil nájezd sovětských tanků v roce 1956, které potlačily povstání. Sándor Kocsis v národním dresu vytvořil vizitku, jaká nemá dodnes obdoby: v 68 zápasech nasázel 75 branek, z toho 7 hattricků.

Když v roce 1957 Honvéd odcestoval na západ k jednomu pohárovému střetnutí, cesta hráčů se prodloužila na čtyři měsíce. Mnoho fotbalistů neporazitelného klubu se už nevrátilo... Třeba Puskás se upsal Realu Madrid, Czibor zase Barceloně. Kocsis se usadil v poklidném Švýcarsku, kde hájil barvy klubu Young Fellows Curych. Vyčísleme si jeho bilanci v Honvédu: sedm sezón, 145 zápasů a v nich těžko uvěřitelných 153 gólů. Když Zlatá hlava opouštěla Maďarsko, pořádně ani nevěděla, kde se chce usadit. "Bylo to hrozně rychlé. Švýcarsko jsem si vybral jako výchozí stanici, avšak chtěl jsem výš," vyprávěl Kocsis. Kam výš? Do Barcelony. Ta mu nabídla smlouvu po konci ročníku 1957/58, kterou odkopal v Curychu. Nešlo odolat...

Kocsisovi sice již táhlo na třicítku, zenit výkonnosti se zdál být překonán, přesto v Katalánsku prožil doslova druhé mládí. Evropě a potažmo i Španělsku sice vládl Real Madrid, ovšem právě proto přišel Kocsis, aby to změnil. Měl k tomu opravdu prvotřídní spoluhráče. Například fenomenálního střelce Ladislaa Kubalu, tvůrce hry Luise Suáreze, či kolegu z Honvédu Czibora. Tomu všemu ze střídačky velel slavný stratég Helenio Herrera. V tomto složení Barca vyrvala španělský titul ze spárů Bílého baletu a dvakrát za sebou ovládla Španělsko. Klíčovou postavou týmu byl Ladislao Kubala, jenž těžil ze sklepávaných míčů Kocsise, sám maďarský ostrostřelec se také nenechal zahanbit, i když nemalou část obou mistrovských sezón promarodil. Ještě lépe pro celé Katalánsko mohlo být v sezóně 1960/61, v níž sice titul znovu získal Real, na druhou stranu Barca dokráčela až do finále Poháru mistrů evropských zemí, kde svedlá lítý boj s lisabonskou Benfikou. Na cestě do finále, které se mimochodem hrálo v Bernu, je zajímavé, že k jednomu z bojů musela Barca zavítat také do Československa, a to když slavného soupeře hostil celek Spartak Hradec Králové. Ten však příliš nepochodil a vypadl po celkovém skóre 1:5.

K tomuto utkání se váže zajímavá událost, a sice fakt, že Kocsis a jeho maďarský kolega Czibor do Hradce ani nepřiletěli, neboť se obávali zadržení místními úřady a případného předání maďarské policii z důvodů dezerce, jelikož Honvéd byl vojenský klub. I přes jejich absenci však blaugranas bez problémů postoupili do semifinále, kde se měli střetnout s německým Hamburgerem SV. S Hamburkem Katalánci sehráli dva vyrovnané zápasy, v nichž nakonec rozhodl jeden gól vstřelený na hřišti soupeře navíc. Finále čekalo... Je to paradox, ale v PMEZ se hrál již šestý ročník a pošesté za sebou ve finále stanul španělský tým (všech pět předchozích ročníků vyhrál Real). Benfika Lisabon, která měl být soupeřem Barcy, však rozhodně neznamenala snadné sousto. Do vedení se nicméně dostala Barcelona, prosadil se Sándor Kocsis, Benfika však brzy srovnala zásluhou Aguase. Jen dvě minuty od vyrovnávací trefy Portugalců si barcelonský Ramallets nešťastně dal vlastní gól, z čehož se už Barca nedokázala otřepat a inkasovala ještě jednou (Coluna). Snižující branka Zoltána Czibora už bohužel pro blaugranas nic neřešila. Ze zisku ušatého poháru se radovala Benfika...

Ani Katalánci však nemuseli dlouho smutnit, vždyť rok předtím vyhráli Veletržní pohár, což byla jakási obdoba současného Poháru UEFA, navíc nesmíme zapomínat také na dva triumfy v Copa Generalísimo, tedy Španělském poháru, dnes existujícím pod názvem Copa del Rey, které Barcelona slavila v letech 1959 a 1963. Psal se rok 1965, když Sándor Kocsis, alias Zlatá hlava, ohlásil konec aktivní fotbalové kariéry. Vyprodaný Camp Nou v Barceloně se přišel rozloučit s šestatřicetiletým hráčem, jenž se do dějin fotbalu zapsal výrazněji, než by se mohlo na první pohled zdát. V dresu Barcy se trefil celkem sto čtyřicet krát... "Byl to vlastně jednoduchý fotbalista, ale jeho hra hlavou nemá dodnes obdoby. Měl úžasný výskok, vyhoupl se o hruď výš než ostatní a také načasování měl perfektní," vzpomínal na něj Josef Masopust.

Á propos, celková statistika: během své bohaté kariéry Kocsis odehrál celkem 335 ligových zápasů, v nichž nastřílel úctyhodných 295 gólů...

Po konci kariéry si Kocsis v Barceloně otevřel restauraci se symbolickým názvem "Zlatá hlava". Není třeba dodávat, že zákazníků bylo vždy dost... Zkoušel to i jako trenér, tři roky vedl španělské Alicante, během jednoho dne však musel skončit. Lékaři mu našli zhoubnou leukémii... Nikdo si neumí představit, jak slavný střelec trpěl. Nemoc se hrůzně rozrůstala na rakovinu žaludku, lékaři mu dokonce museli amputovat levou nohu. Množství spoluhráčů, přátel i fanoušků se skládalo na nákladnou léčbu, nic však nepomohlo. Kocsis brzy vyčerpal veškeré finanční prostředky. Nezbývalo než čekat na smrt... 22. července roku 1978 přišlo vysvobození. Kocsis byl nalezen mrtev pod okny barcelonské nemocnice Quiron. Jeho pokoj byl ve čtvrtém patře... Vypadl náhodou, nebo že by sebevražda ze zoufalství? Tato smutná záhada zůstává dodnes nerozluštěna. Přitom mu bylo pouhých čtyřicet osm - hlava ještě ani nebyla šedivá. Možná právě proto zůstala navždy Zlatá...

Úspěchy: vicemistr světa (1954), vítěz olympijských her (1952), finalista Poháru mistrů evropských zemí (1961), vítěz Veletržního poháru (1960), 2x mistr Španělska (1959, 60), 4x mistr Maďarska (1949, 52, 54, 55), 2x vítěz Španělského poháru (1959, 63), nejlepší střelec mistrovství světa (1954), 3x nejlepší střelec maďarské ligy (1951, 52, 54), 39. nejlepší fotbalista světa 20. století podle IFFHS.
Autor: Tomáš Bojda
Počet zobrazení: 4522
Komentáře (88 / 0 nových)
smazaný uživatel
14.01.2009 11:31
#
smazaný uživatel
14.01.2009 11:36
#
no skoro kanonyr jak Libor Dosek ze sparty
smazaný uživatel
14.01.2009 12:00
#
Tak to bylo ubohý a trapný,měl by jsi mít aspon nějakou úctu k tomu,co ten člověk dokázal,nedovedu si představit,že ještě někdo takový existuje a je smutný jak takový fotbalista skončil.
Didi
14.01.2009 18:25
#
komentář - , přezdívka - jméno hokejisty na EF a ještě k tomu blbě napsaný
vandertom
15.01.2009 06:35
#
To je nejlepší hokejista současnosti.
smazaný uživatel
15.01.2009 09:52
#
to nic nemění na tom že je špatně napsaný
porky
15.01.2009 18:56
#
nejlepsi hokejista soucasnosti?
vandertom
15.01.2009 19:43
#
Jo.
smazaný uživatel
15.01.2009 19:50
#
neřekl bych, ale Zettreberga mám rád, je to inteligentní hokejista...
vandertom
15.01.2009 19:54
#
Já vím, přeceňuji ho, je to subjektivní. Ale je to fakt frajer, mám ho hrozně rád. Veskrze všechny švédy.
smazaný uživatel
15.01.2009 19:55
#
nj, je to smutné, jak nás Švédové a teď i Rusové převálcovali v tom měřítku asi 5 let. Na MS jsme jezdívali jako horcí favorité, nyní to je odjezd pro postup přes Švédy nebo Rusy...
vandertom
15.01.2009 19:56
#
Tak Češi měli silnou generci na přelomu tisíciletí. Teď to mají Rusové, Švédi, Kanaďané.
smazaný uživatel
15.01.2009 19:57
#
bohužel u nás nevidím perspektivu do budoucna
vandertom
15.01.2009 19:58
#
Tak v NHL máme vcelku slušný hráče. Krejčí, toho jsem do letos neznal. Voráčka taky ne. Nejsou špatní. Já vím jsou dva. Pak vlastně ten golman Pavelec, taky neznám.
smazaný uživatel
15.01.2009 20:55
#
Frolík.
božský John
15.01.2009 20:58
#
Milan Michálek je taky vcelku mladej..potom Rosťa Olesz,Jirka Tlustý..
vandertom
15.01.2009 21:11
#
Jj, tak jo, ty jo, ty znám. To jsou už zavedenější jména. I Frolík, toho znám ještě z Kladna, dyž mu bylo 16.
smazaný uživatel
15.01.2009 21:13
#
pár jmen tam sice je, ale ti hráči podle mně nemají na to, aby vyhrávali zlato na MS, ta kvalita tam chybí. Rusové i Švédi jsou o míle daleko, Kanaďani jakbysmet...
smazaný uživatel
15.01.2009 23:11
#
To máš pravdu už nepatříme mezi nej favority ale tak na to 3 4 místo pořád můžeme útočit. Myslím si že jsem na tom líp než USA a Slováci
porky
09.03.2009 18:03
#
Usa ma skvele mladiky
smazaný uživatel
14.01.2009 12:12
#
Ja iba doplním, že stadión v Berne bol pre Kocsisa prekliatím. Najprv tam prehral vo finále s Nemeckom a potom s Benfikou úplne rovnakými výsledkami 2:3.
Škoda toho konca
stas87
14.01.2009 12:23
#
len ma mrzi ze bol vzdy v tieni puskasa od madarov viem ze bol oblubenejsi nez puskas
smazaný uživatel
14.01.2009 12:38
#
Ferenc byl taky oblíbenej... to máš něco jako Poborský x Nedvěd.... prostě někdo měl radši toho a druhej zase toho. To máš všude... Legendy sou ale oba
Josifek
14.01.2009 15:31
#

Skvělá maďarská generace let padesátých, mrzí mě, že na ten titul na MS nedosáhla...škoda, že dnes už se takový fotbal nehraje.
smazaný uživatel
14.01.2009 15:32
#
jj
smazaný uživatel
14.01.2009 15:42
#
O Kocsisovi jsem si už dlouho chtěl přečíst podobný článek.
smazaný uživatel
14.01.2009 15:42
#
tak ti ho věnuji
smazaný uživatel
14.01.2009 15:53
#
-PeCa_08-
14.01.2009 15:50
#
kubys
14.01.2009 15:55
#
To s těmi pravidly o základní skupině MS 1954 je trochu nepřesné, jinak perfektní článek. Jenže v tehdejším Maďarsku byl jeden daleko lepší střelec, který netuším, proč se více neprosadil - Ferenc Deak.
smazaný uživatel
14.01.2009 15:57
#
daleko lepší? Nemyslím si, není to tak...
smazaný uživatel
14.01.2009 15:58
#
v čem jsou podle tebe nepřesné informace o skupině na MS 54?
kubys
14.01.2009 16:01
#
Podle tehdejších pravidel se nehrály jen dva zápasy, nýbrž tři - dva pouze v případě, že by nebylo o postupujících rozhodnuto po dvou zápasech.

Jako jasně každý má svůj názor, ale Deakových 66 gólů ve 34 zápasech respektive 59/30 jsou famózní.
smazaný uživatel
14.01.2009 16:04
#
Tak on i v repre měl bilanci 20/29, což je také výborné.
smazaný uživatel
14.01.2009 16:28
#
u těch pravidel jsi mě teď znejistěl, zkusím to ověřit. Myslím, že říct, že hráč jehož dnes taklřka nikdo nezná byl daleko lepší, než jeden z nejuznávanějších střelců historie je dost troufalé. Myslím, že Deak na Kocsise neměl, musíš vzít v úvahu, kde se prosazoval Deak a kde Kocsis. Kocsis zářil v Barce a supersilném Honvédu, Deak jen v průměrnějších klubech. Navíc hrál jen 10 let nejvyšší ligu (maďarskou), tím ale nehci snižovat jeho nesporné kvality... Na MS 54 nejel, protože v létě před tím ukončil kariéru.
kubys
14.01.2009 16:50
#
Hráli spolu ve Ferencvarosi, jako já vím, že Sandor byl ryzi talent a perfektní střelec, jenže se prosadil v daleko nižším věku než Deak, který si musel projít 2.SV.
smazaný uživatel
14.01.2009 18:16
#
na druhou starnu uznej, že Kocsis se musel vypořádávat s daleko větší konkurencí. Prostě říct, že Deak byl o hodně lepší není zdaleka pravdivé, naopak spíše dost přehnané a nepodložené. Sándor ve Ferencvárosi hrál mezi svým 16-21 rokem, byl na začátku, přesto to táhnul... Troufám si říct, že není co řešit, Kocsis byl jen jeden. Patrně nejlepší hlavičkář historie...
kubys
14.01.2009 19:48
#
Uznávám, ale na další stranu zase uznej, že s lepšími spoluhráči se hraje přeci jen trošku lehčeji.
smazaný uživatel
14.01.2009 20:37
#
no tak to je jasné, ale zase měl těžší konkurenci, Deak byl naopak jasným králem v útoku Ferencvárose
smazaný uživatel
14.01.2009 16:52
#
jsem už starší pán (mladší o pár roků od Kocsise), zažil jsem v rámci tehdejších možností maďarský fotbalový zázrak zázrak 50.let na vlastní oči, a mohu vám zcela zodpovědně říct, že tak krásný fotbal (rychlý, technický, kombinační a přitom jednoduchý a tak efektivní!!!!), jaký hrál tehdejší maďarský nároďák jsem už nikdy neviděl, ani brazilci s Pelém, ani holanďané s Cruyifem, ani argentinci s Maradonou v nejlepší formě tak dobří nebyli, opravdu skvělé vzpomínky
smazaný uživatel
14.01.2009 17:53
#
smazaný uživatel
14.01.2009 18:04
#
-Kopy-
14.01.2009 18:12
#
Didi
14.01.2009 18:27
#
docela závidim
smazaný uživatel
14.01.2009 18:41
#
já taky
Didi
14.01.2009 20:09
#
Garrincha, Didi, Kocsis, Puskas... to je moje
smazaný uživatel
14.01.2009 20:23
#
nj, moje taky , ještě bych přidal starší pány z meziválečného období - Meazza, Piola, Zamora, Sindelar, Bican, nebo z Jiží Ameriky Leonidas, Andrade...
božský John
14.01.2009 20:09
#
Závidim..jinak můžete popsat v čem byli tak výjimeční a lepší než ost. Vámi zmiňované nároďáky?
smazaný uživatel
14.01.2009 20:31
#
no jestli nevadí troufnu si to říci za kolegu: jejich hra byla prostě jedinečná. Ten kolotoč rychlých přihrávek, obrovský talent každého z hráčů, individuální schopnosti natolik odlišné (myšleno ve stylu hry), umožňovaly více variant. Puskás střílel, Kocsis hlavičkoval, Hidegkuti dirigoval a nahrával, dále Czibor skvěle doplňoval útok z pozice spojky, hodně produktivní byl Tóth (útok), ve středu pole nechyboval Bozsik... Navíc kouč Gusztáv Sebes byl otcem toho jedinečného stylu, kterým se později inspirovali Brazilci a posléze i všichni ostatní. Maďaři předběhli dobu. Navíc byli prvním týmem, který porazil hrdé Angličany na jejich hřišti. Maďaři vyhráli 6-3, což byl doslova šok století... Vždyť Angličané jen pár týdnů před tím doma remizoval is výběrem světa 4-4 a teď si je dovolil jeden tým tak vyškolit! Když pak přijeli k odvetě do Budapešti dostali dokonce 7-1!! Šampionát ve čtyřiapadesátém roce měl snad největšího favorita vůbec v dějinách mistrovství světa. Bohužel, Puskás a spol. se nedočkali, ačkoli Němce předtím ve skupině spráskali 8-3.
Většina hráčů toho kádru pocházela z Honvédu Budapešť, tedy také Puskás a Kocsis. Mario Zagallo řekl, že v životě neviděl lepší tým, než byl tehdejší Honvéd. To mluví za vše...
božský John
14.01.2009 21:34
#
Dík..z těch jmen jde hrůza...škoda že jsem to nezažil...
Tomanatura
14.01.2009 21:37
#
Já jsem četl, že tehdejší trenér Němců ve skupině naschvál postavil nejhorší 11-ku, aby uchránil psychiku Němců před jistou prohrou s Maďary. Ve finále už hráli ti nejlepší.
irik
14.01.2009 21:40
#
S nejlepšíma kopačkama .
smazaný uživatel
15.01.2009 08:11
#
smazaný uživatel
15.01.2009 08:11
#
tak nejhorší přímo ne, bylo tam, i pár hráčů z dalších zápasů, ale jinak máš pravdu. Herberger je chtěl ušetřit potupy, aby se psychicky nepoložili..
smazaný uživatel
15.01.2009 09:24
#
Maďaří zničil Anglií zejména novým rozestavením známím jako M-W! Myslím že to byl důležitý vliv.

wikipedia.org/wiki/England_v_Hungary_(1953)
http://www.youtube.com/watch?v=QgOs_m5bXCs
smazaný uživatel
15.01.2009 16:34
#
trošk ubych tě ještě doplnil. Ten systém se jmenoval WM systém, ovšem Sebes (kouč Maďarů) jej trochu pozměnil.Levého záložníka Zakariáse stáhnul zpět - hrál přčedstopera, či hodně def. záložníka, což bylo v té době novinkou v systému hry. Středního útočníka Hidegkutiho pak stáhnul do středu zálohy, kde Hidegkuti tvořil skvělé duo s Bozsikem. Těmito změnami zajistil větší pružnost a nápadistost hry, stejně jako lepší vyrovnání útočné a záložní řady. Podobný systém (4-2-4) později úspěšně přebrali Brazilci, kteří s ním na MS 58 slavili zlato. U Brazílie ve středu zase hrál Didi a Zito, jakási obdoba dua Hidegkuti-Bozsik.
smazaný uživatel
16.01.2009 18:27
#
Obavám se že je to opravdu MW jak píšu, ne obraceně.
smazaný uživatel
16.01.2009 20:10
#
já znám WM, je to takto uvedeno ve všech knihách...
irik
14.01.2009 21:21
#
Ve všem, jenom kopačky neměli Adidas a jak na to dojeli .
smazaný uživatel
14.01.2009 21:23
#
, nj, ty staré Adidasy Němců nikdy neztratily půvab
božský John
14.01.2009 21:33
#
Tomanatura
14.01.2009 20:24
#
Na vlastní oči?
Ol!ver
14.01.2009 19:15
#
onze
14.01.2009 20:11
#
Od rodicov viem a noviny,tv ze to bol super hrac.Super clanok,dik.
božský John
14.01.2009 20:11
#
Tome Sándor měl zlatou hlavu a ty máš zlatý ručičky... Grazie za článek(bude Puskás nebo třeba z Francie Just Fontaine?)
smazaný uživatel
14.01.2009 20:21
#
Fontaine bude, už je napsaný, Puskás už zde byl, když zemřel, ten článek můžeš najít, ale je zajímavé, že není uložený mezu životopisy. Jinak dík za chválu
božský John
14.01.2009 20:23
#
Není za co...a když mi sem hodíš Josipa Skoblara(dlouholetého hráče OM),tak budu nejspokojenější...:).ů...na Puskáse se teda podívám..dík:)
smazaný uživatel
14.01.2009 20:33
#
no nevím, Skoblara asi psát nebudu...
smazaný uživatel
14.01.2009 20:35
#
To by se ti mohl líbit třeba i Papin, kdyby ho tu někdy plánovali.
smazaný uživatel
14.01.2009 20:37
#
Papina taky neplánuju, soustředím se na starší ročníky, i když někdy je výjimka, třeba bude Koeman, Baggio...
smazaný uživatel
14.01.2009 21:15
#
Papin mě právě napadl, že působil i v Miláně, tak by se ti mohl líbit, ale pokud ne, tak holt má BJ smůlu.
božský John
14.01.2009 21:36
#
Takže bych to viděl takhle: Cesare Maldini,Andoni Zubizzaretta,Dino Zoff,Alesandro Costacurta a nakonec Gerd Muller..kdybych se mýlil v psané formě jmen,tak mě opravte:)
smazaný uživatel
14.01.2009 21:41
#
AlesSandro Costacurta a toho Ti roberto napíše těžko, když skončil před zhruba 2 lety. jeho snad musíš pamatovat i ty
smazaný uživatel
15.01.2009 08:09
#
Maldini bude, Zoff taky. Dokonce jsou oba dva nyní na řadě ihned. Z těch ostatních jmen zatím nic, i když Müller by za to jistě stál...
smazaný uživatel
14.01.2009 21:24
#
božský John
14.01.2009 21:34
#
dík
yarda
15.01.2009 09:31
#
To byla tuším aktualita...
smazaný uživatel
14.01.2009 20:30
#
Článek Autor Kocsis Madarská repre BARCA
smazaný uživatel
14.01.2009 20:33
#
smazaný uživatel
14.01.2009 22:24
#
Neviete mi poradiť či má niečo s naším moderátorom Petrom Kočišom? Zaujímalo by ma to...dakujem.
smazaný uživatel
15.01.2009 08:09
#
no myslím, že asi ne
fantomas
14.01.2009 22:34
#
Ten konec je geniální.
smazaný uživatel
15.01.2009 08:09
#
ale smutný
fantomas
15.01.2009 08:11
#
To ano, ale pěkně napsaný.
smazaný uživatel
15.01.2009 08:11
#
smazaný uživatel
14.01.2009 23:00
#
RIA RIA HUNGARIA
yarda
15.01.2009 09:31
#
porky
17.01.2009 12:54
#
Moc pekny clanek . Tehdejsi Madarsko opravdu nema ve fotbalovem svete obdoby
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.
Registrace nového uživatele
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.
 
 
 
Karol Dobiaš - Patino
(18.12.2017, 11:46)
 
 
 
Andrea Pirlo - Architekt
(22.11.2017, 20:09)
 
 
 
 
 
 
Další články