Představujeme města Eura 2008: Vídeň, Rakousko

Osmým dílem níš seriál o městech Eura končí. Končí Vídní, hlavním městem Rakouska. Právě tady na konci června celý evropský šampionát vyvrcholí finálovým duelem.

Historie

Vídni se říkalo Vindobona. Bílé město. Přibližně 500 let před naším letopočtem se objevují první záznamy o existenci sídla na území dnešního hlavního města Rakouska. Nejdříve to byli Keltové, pak germánské kmeny a s rozvojem Říma a jeho impéria se Vídeň stala také jeho součástí. To se událo v roce 13, ještě stále před Kristem. Dunaj a Alpy se proměnily v hranici mezi kulturním světem a barbary, tedy z pohledu lidu římského, a bylo tomu tak až do zániku Říma v roce 476. Město samotné vzniklo jako vojenský tábor a po staletí se to v něm a okolo něj pořádně mydlilo. Barbarské a germánské kmeny si brousily zuby na jeho získaní a přítrž tomu učinil až Karel Veliký, který ho dobyl v 9. století a dal mu jméno Ostmark.

Vídeň byla v minulosti hlavním městem kdekoho a kdečeho. Třeba takového Maďarska, tedy Uherska, nebo Německo římské svaté říše. Byla sídlem Habsburků a velkým spojencem Svaté stolice. Vatikán podporovala zejména v době tzv. Svatých válek, křížových výprav, kdy se proměnila v hlavní zásobárnu. Zbraně, munice, jídlo, pití, to vše pocházelo právě z tohoto města.

A pak se objevili Turci... Chtěli rozšířit své panství co nejvíce na západ a Vídeň se měla stát jednou z prvních obětí. Dvě století trvalo toto nebezpečí a nejhorší ze všech byl sultán Solimán. Rakušané všechny boje vyhráli, v roce 1529 stejně jako o 154 let později. Carlos I., král španělský, jim pomohl k dalšímu vítězství, to se psal rok 1532.

Století osmnácté, stále vládne rod Habsburků, rozkvět Vídně. Hlavní symboly dostaly jméno architektura a kultura. V roce 1800 měla Vídeň 231 900 obyvatel. Ale začala pohroma, Napoleonské války.

Napoleon Bonaparte vyhrál bitvu u Wagramu (1809) a usadil se v paláci Schönbrunn. Ironií osudu tam o pár let dříve pobýval král Ludvík XVI., kterému společnost dělala Marie Antonieta, která byla poslední dcerou Marie Terezie a Františka I., rakouské císařské rodiny. Francie a Rakousko se daly dohromady a Napoleon si vzal další císařskou dceru, Marii Luisu. Z kamarádů a spojenců se stali nepřátelé, Napoleon prohrál v Rusku, rakouský kancléř Metternich otočil jak korouhvička a Rakousko se přidalo na stranu těch protinapoleonských.

A je zde nám dobře známé Rakousko - Uhersko, století devatenácté. Z Vídně je najednou hlavní město tohoto císařství, ale zároveň se stává středobodem Evropy a světa. Zde se psaly dějiny kulturní, umělecké, politické, průmyslové, finanční. Na začátku 20. století zde již žijí víc než 2 milióny obyvatel. Nejznámější z nich? Sigmund Freud, psychoanalista, Otto Bauer, politolog, malíř Gustav Klimt, grafolog Coloman Moser, architekti Joseph Maria Olbrich, Josef Hoffman, Adolf Loos.

Ale vše končí, vystřely v Sarejovu posílají na onen svět Františka Ferdinanda a jeho choť z rodu Chotků, začíná I. světová válka. Ta o 4 roky později končí, píše se rok 1918, po 640 letech Habsburkové opouštějí trůn. Vídeň, po podepsání smlouvy v Saint- Germain, se stává hlavním městem nové Rakouské republiky. Malého podalpského státu. Od roku 1919 až do nástupu vlády diktátora Engelberta Dollfusse se ji říká "rudá Vídeň". Vládli zde totiž socialisté...

V sousedním Německu se dostal k moci Adolf Hitler a události dostaly rychlý spád. Přišlo připojení Rakouska k Třetí německé říši, anschluss, 14. března 1938 pronáší Hitler projev z balkónu Hofburgskeho paláce, 10. dubna téhož roku slibuje v referendu 99,73% obyvatel věrnost Dritte Reich. 1. září 1939 začíná 2. světová válka, v jejím průběhu je Vídeň až nepochopitelně bombardována spojeneckým, tedy hlavně americkým, letectvem, mizí takové historické památky jako gotická katedrála Svatého Štěpána, Vídeňská opera, mosty přes Dunaj...V roce 1945 Vídeň osvobozuje sovětská Rudá armáda. Stejně jako tomu bylo u Berlína, také zde si moc rozdělují 4 vítězné mocnosti a 10 let toto město okupují a vládnou mu. Hlavním městem Rakouska se stává znovu až 15. května 1955.

Jděte se podívat...

Vídeň má stovky míst, která stojí za návštěvu. Zde jsou některá z nich:

Jednou z největších turistických atrakcí je císařský letní palác Schönbrunn doplněný přepychovou zahradou, letohrádek Gloriette, Neptunova fontána, aj. Centru města vévodí majestátní katedrála Stephansdom, kde najdeme hned několik stavebních stylů. Od původního pozdněrománského kostela ze 13. století přes vlivy gotiky až po barokní přestavbu. Další dominantou starého města je sídelní hrad Habsburků Hofburg, který vznikal organicky od 13. století až do počátku 20. století.

Kultura

I po staletích jsou Straußovy valčíky populární. Wolfgang Amadeus Mozart, Franz Schubert, Ludwig van Beethoven, Joseph Haydn či Franz Liszt a mnozí dalši skladatelé jsou pomalu denně na programu státní opery, Volksoper a různých koncertních síních ve Vídni. Ve Vídni nalezneme i koncertní síň zasvěcenou Ludwigu van Beethovenovi či jeho rodný Beethovenhaus.

Sport

Ve Vídni je zastoupen snad každý sport, mezi nejvýznamější zástupce patří fotbalový SK Rapid Wien a FK Austria Wien. Vídeň má i hokejový klub, jsou jím Vienna Capitals. Volejbal ve Vídni hrají Aon hotVolleys.

Zajímavosti

Průměrná červnová teplota je ve Vídni 22,3 stupně Celsia. Ale už tu taky měli pětatřicet ve stínu!

Počet obyvatel je 1.670.347, z toho 80% Rakušanů a zbytek jiných národností. Nejvíce z těch "cizinců” je Turků, ale žijí zde vlastně zástupci všech bývalých částí Rakousko - Uherska.

Katolíků má Vídeň 42,9%, ale na druhém místě jsou "bezvěrci"! Těch je 25,6% Následují muslimové, 7,8%, židé 6%, pravoslavní 4,7%.

Vídeň se rozkládá na ploše 414,90 km² ve výšce mezi 151 az 543 metrů n/m, nejvyšší bod: 542 m (Hermannskogel), nejnižší böd: 151 m (Lobau). Dělí se na 23 okrsků. Hustota obyvatel na km² je 4 026...

Vídeň a Euro

Stadión

Ernst Happel Stadion se dříve jmenoval Praterstadion, Prado. To bylo do roku 1992. Byl postaven v letech 1929 - 1931, první velkou akcí pak byla Olympiáda pracujících. Architektem celého díla byl Otto Ernst Schweizer. Po smrti Ernesta Happela dostal stadión jeho jméno. Jedná se samozřejmě o největší rakouský stadión, oficiální kapacita je 49.825 diváků. Hraje zde všechny domácí zápasy národní tým, ale také Austria a Rapid zde nastupují ke svým utkáním Ligy mistrů nebo Poháru UEFA.

Počet míst se dá zvýšit až na 53 008, což je dostačující pro pořádání velkých sportovních akcí organizovaných FIFA nebo UEFA. A tak se zde například hrály finálové zápasy bývalého Poháru mistrů evropských zemí v letech 1964 (Inter - Real 3:1), 1987 (Porto - Bayern 2:1), 1990 AC Milán - Benfica (1:0). Roku 1995 zde pak ve finále LM porazil Ajax AC Milán 1:0. Z dalších sportů se zde objevuje atletika, box, cyklistika, tenis...

Stadión byl také v minulosti místem pořádání koncertů pod širým nebem. Mimo jiné se zde představili Guns N'Roses, Pink Floyd, Tina Turner a famózní trojice 3 tenorů, Placido Domigo, José Carreras a již zesnulý Luciano Pavarotti.

Program

Národní tým Rakouska zde odehraje všechna 3 utkání skupiny. Jen málokdo ovšem věří tomu, že se zde objeví také ve finále... 8. června nastoupí proti Chorvatsku, 12. června přivítá Polsko a na závěr, 16. června, se utká v zápase na "život a na smrt" s Německem. Vítěz této skupiny bude mít výhodu, zůstane totiž ve Vídni a přivítá druhého z té naší... Budeme to my? Proti Německu? Utkání se hraje 20.6. O dva dny později se představí dvojice vítěz D - druhý C. Tady snad tipuje jen sázkařský sebevrah.

Následovat bude jedno semifinále a pak závěrečné utkání, které rozhodne o novém mistru Evropy. Semifinálový zápas se hraje 26., finále 29. června.