Přidej na Netvibes
EuroFotbal on Facebook

Představení měst Euro 2016 - Lille

05.06.2016 16:15 - Profily, historie
 
Bude se zde fandit domácím, Francie hraje se Švýcarskem. Zajímavým utkáním bude bezesporu souboj Rusko - Slovensko, jako doma se budou cítit fotbalisté Německa v utkání s Ukrajinou. A fanoušci Azzurri na tribunách jistě poženou do útoku své borce v zápase s Irskem. Lille se má na co těšit.

Lille se představuje

Leží blízko hranic s Belgií, žije zde 231 491 obyvatel, ale když připojíme Villeneuve-d'Ascq, Roubaix, Tourcoing a další okolní aglomeraci, tvořící oblast Lille-Métropole, dostaneme se až na 1 164 716 duší. A to je čtvrté místo ve Francii. Po Paříži a Lyonu je zde nejvíce univerzitních studentů, 140 tisíc celkem. V roce 2004 se pyšnilo titulem Hlavní město evropské kultury, a říká se mu Ville d’art et d’histoire - Město umění a historie.

Historie

První pozůstatky Lille nás zavedou do roku 2 tisíce před naším letopočtem. To bylo v době, kdy někdo vymyslel zemědělství, pár rodin se usadilo na břehu řeky Deule, založilo předchůdce dnešních farem a začalo hospodařit. Celá řada vykopávek objevila naleziště z doby bronzové a železné a tak jako po celém pobřeží Atlantiku, osídlení patřila Keltům.

Ale přišli dobyvatelé z Říma a těm se podařilo dosáhnout růstu celé oblasti. Před jejich příchodem se jednalo o malé usedlosti spojené cestami nevalné kvality, od konce V. století př. n. l., zejména na východním pobřeží řeky, se začal tvořit základ budoucího města.

Středověká legenda vypráví o vzniku Lille následující: Lydéric, byl synem Salvaerta a Ermengaert, princů z Dijonu. Když tento pár byl na cestě do Anglie, kde chtěli zplodit svého potomka, byli zajati Phinaertem, obrem a pánem celé oblasti, kde se dnes nachází Lille. Phinaert zabil Salvaerta, ale jeho žena utekla a před smrtí porodila Lydérica. Ten se musel schovávat před obrem a proto žil u jednoho poustevníka. Když vyrostl, pomstil smrt svých rodičů a Phinaerta poslal do pekla. Tím se stal majitelem všeho jeho bohatství a na pozemcích okolo řeky založil město, kterému se dnes říká Lille. Psal se rok 640, samozřejmě již podle našeho novodobého kalendáře.

Po celý středověk bylo město součástí Franského království. Díky strategickému umístění, na konci splavnosti řeky Deule, zde byl postaven říční přístav. Obchodování začalo svůj rozkvět. Ale nájezdy Vikingů, po celou dobu v rozmezí let 830 až do 910, mnohokrát vyplenily město a celou oblast. Panstvo rozhodlo, že se musí postavit opevnění a začít s organizovanou obranou.

První doklad, ve kterém se objevuje jméno Lille, pochází z roku 1066. V něm se rovněž zmiňuje farnost Saint-Maurice, nejstarší kostel města. S pokračováním středověku začíná nástup textilního řemesla. S ustavením Soudního dvoru město nabývá na důležitosti, roste ekonomicky, zvyšuje se počet obyvatel. V roce 1144 se staví farnost Saint-Sauveur a ta se stává základem pro budoucí katedrálu.

Celá oblast Flander sice patřila pod Království Francie, ale měla velice čilé obchodní styky s Anglií a Říší Římsko-německou. Králi Filipovi II. se to ale moc nezamlouvalo a rozhodl se k okupaci. Objevila se koalice "anglicko-německo-portugalská", ale Filip se nezalekl a město v roce 1213 dobyl. Konflikt skončil o rok později, v bitvě u Bouvines vyhráli Francouzi a vše zůstalo při starém. Ve XIII. století Lille dosáhlo počtu 30 tisíc obyvatel, otevřel se regionální trh, tkalci tkali plátno, řemeslo vzkvétalo, celá Evropa si zde podávala dveře. Ale kde je úspěch objeví se závist. Francie a Anglie, Stoletá válka, město se stalo místem celé řady bitev...

Ve XIV. století, přesněji řečeno v roce 1369, a stále při trvání Stoleté války, vládli městu Vévodové Burgundští. A jelikož vévoda Filip II. Odvážný si vzal za manželku hraběnku Margaritu z Male, prohlásili se za pány celé širé oblasti Flander. Čas neúprosně běžel, dějiny nezastavíš. Filip III. začal s rekonstrukcí města, které utrpělo nesčetné škody při všech bitvách a epidemiích moru. Palác Rihour, nová budova Soudního dvora, to jsou dvě z jeho staveb. Marie Burgundská, vnučka Filipa III., si vzala Maxmiliana I., příštího císaře Říše Římské a Německé a tím Lille přešlo pod vládu Habsburků jako součást Lordstva Nizozemí. Narodil se jim syn, který dostal jméno Filip I. Habsburský. Stal se vládcem nad městem v letech 1482 - 1506. Období to bylo relativně klidné, Lille rostlo, lehké tkaniny začaly vytlačovat z trhu plátno...

Století XVI. a XVII., epidemie, náboženské války mezi katolíky a protestanty, Habsburkové u moci, textilní řemeslo a kvetoucí obchod, nová budova Obchodní burzy postavená v roce 1652. Takový byl život v Lille.


Francouzský král Ludvík XIV. začal politiku rozšiřování území směrem na sever a východ Francie, reklamoval území Flander, začala další válka. Francie obsadila Flandry, obležení Lille trvalo devět dní, město po boji padlo. Z Lille se stává hlavní město severní Francie. Ludvík XIV. viděl, a měl, nepřátele v každém kdo se jen trochu Francii přiblížil. Stavbou opevnění byl pověřen markýz Vauban a ten nechal zesílit hradby a postavit citadelu na severozápadě města. Ale ani tak nezabránil obsazení Lille holandským vojskem v letech 1708-1713.

Francouzská revoluce se samozřejmě projevila také zde. Ekonomická krize byla důsledkem nástupu mechanizované výroby textilu v Anglii a tomu ta místní, řemeslná, nemohla konkurovat. V roce 1792 Národní shromáždění vyhlásilo válku Rakousku, Lille se záhy ocitlo v první linii. Město bylo nepřetržitě ostřelováno dělostřelectvem, ale odolávalo.

V první polovině XIX. století začíná znovu nárůst textilní výroby se specializací na lněné a bavlněné tkaniny. Lille se stává průmyslovým centrem země, vedle textilní výroby začíná vzkvétat kovoprůmysl. Naleziště zásob černého uhlí přinášejí rovněž výstavbu železnice. V roce 1846 se objevil první vlak na trati z Paříže. Průmyslová revoluce znamenala rovněž nárůst počtu obyvatel. Ze 75 tisíc v roce 1850 na 220 tisíc o 51 let později. V roce 1896 byla založena Univerzita, začínají první velké konflikty mezi dělnickou třídou a majiteli továren, velkoobchodů. Spojení s Paříží usnadnilo průnik myšlenek socialismu, a tak od konce tohoto století místní radnici vládly levicové strany.

Letecký pohled na Citadelu Vauban © Piocrr / wikipedia

Lille leží nejen na obchodních trasách, ale také se při válkách nachází v první linii. Nejinak tomu bylo v I. světové válce, 1914-1918. Bitva mezi Francouzi a Němci skončila rychle vítězstvím těch druhých a město bylo osvobozeno Brity až v létě roku 1918, tedy na samém konci války.

Od roku 1927 a pod vedením socialisty Rogera Salengra začíná radnice s přestavbou města. Bourá chudinské čtvrti, začíná se organizovat Mezinárodní veletrh, staví nový říční přístav a letiště Marcq-en-Baroeul.

Krize na Newyorské burze v roce 1929 tvrdě poznamenala celou oblast. Vše vyvrcholilo sebevraždou starosty Salengra v roce 1936 a začátkem 2. světové války. Již 27. května 1940 wehrmacht obklíčil město a dobyl ho o pět dní později. Osvobození přišlo, po intenzivním bombardování, v září 1944.

Více než pět let trvalo, než se Lille začalo znovu stavět na nohy. V roce 1951 to byl Mezinárodní veletrh textilního průmyslu, první vlaštovka návratu k lepším časům. V roce 1967 se slavnostně otevírá dálnice Paříž - Lille. Celá oblast, tedy Lille, Hellemmes, Villeneuva d’Ascq, je v roce 1983 propojena prvním automaticky řízeným metrem, VAL. Dnes je spojení rozšířeno do Roubaix a Tourcoing. Jedná se o největší automatickou síť na světě, jezdí až na hranice s Belgií.

A co je nového od devadesátých letech minulého století? Železniční spojení TGV, otevření Eurotunelu pod kanálem La Manche, výstavba nového obchodního a finančního centra, ekonomický rozkvět. To je současnost tohoto historicky zajímavého města.

Citadela Vauban - vstup © Mary Poppins / wikipedia

Zajímavá místa - kulturní dědictví

Citadela Vauban: jak jsme již psali dříve, jejím architektem a inženýrem byl vojenský specialista markýz Vauban. Stavěla se v letech 1667 a 1670 jako obranná linie v oblasti bažin řeky Deule na rozloze přibližně 1700 hektarů. Součástí systému byla celá řada kanálů a propustí, které v případě napadení pomohly zaplavit celé okolí a znemožnit snadný přístup k branám města. Jednalo se opravdu o mistrovské dílo a samotný Vauban ho označil za "Královnu všech citadel". Na stavbě pracovalo víc než 10 tisíc dělníků, bylo použito okolo 60 tisíc cihel, přes 3 miliony žulových bloků, vše vyztuženo kamenem.

Celé opevnění je vlastně vojenským městem uprostřed Lille, kde jsou civilní objekty jako sklady, kaple, obchody, vojenské prostory skládající se z kasáren, muničních a zbrojních skladů, vězení, velitelství, domů pro ubytování důstojníků. Vše je postaveno ve formě pěticípé hvězdy, jejímž středem je hlavní náměstí. Podzemní komunikace, obranné valy ve formě půlměsíce, skutečné mistrovské dílo vojenské architektury. Od poloviny XIX. století Citadela přišla o svůj původní význam a proměnila se v obrovský městský park. Přesto i dnes má vojenský význam - je sídlem ředitelství francouzských ozbrojených sil rychlého nasazení.

Muzeum Palais des Beaux-Arts © Velvet / wikipedia

Palais des Beaux-Arts: muzeum s druhou největší sbírkou umění ve Francii. Restaurováno a rozšířeno v devadesátých letech minulého století. Rozloha výstavních ploch je 12 tisíc metrů čtverečních, můžete zde obdivovat působivou kolekci obrazů od XV. do XX. století. Zajímavé jsou i velkoplošné modely opevněných flanderských měst z období v 17. a 18. století. Rovněž je k vidění expozice soch, mincí, keramických výrobků, výkresů.

Notre Dame de la Treille: římsko-katolická katedrála v gotickém slohu, od roku 1913 sídlo biskupa, od roku 2008 dokonce arcibiskupa. Základní kámen byl postaven v roce 1854, ale stavba pak, i díky poničení během druhé světové války, trvala téměř 150 let - dokončena byla až v roce 1999, kdy dostala moderní fasádu.

Hospice Comtesse: Tento "Hraběnčin útulek" se nachází ve Starém městě, Rue de la Monnaie. Dnes je zde zajímavé muzeum věnované historii Flander od středověku do Francouzské revoluce. Nachází se zde kolekce obrazů, většinou věnované flamencu, ale také mnoho předmětů z keramiky, zlata a stříbra, ozdobných závěsů, nábytku.

Katedrála Notre Dame de la Treille © Christophe Finot / wikipedia

Musée des Canonniers: muzeum umístěné ve starém klášteře, na Rue des Canonniers. Jak sám název říká, představí nám historii vojenství města, zvláště celé řady obležení, života střelců. Můžete vidět různé modely zbraní, ale také předměty sloužící k běžnému životu vojáků.

Muzeum historie přírody: bylo otevřeno v roce 1816, v jeho prostorách se nachází rozsáhlé sbírky zoologické, biologické, průmyslové a etnografické. Minimálně dvakrát do roka představuje dvě tematicky zaměřené výstavy.

Dům Charlese de Gaulla: muzeum bylo otevřeno v roce 1983, nachází se na Rue Princesse. Skládá se ze dvou částí, na obou stranách zahrady. Na jedné je dům rodiny prezidenta de Gaulla, na té druhé pak představuje život a dílo tohoto významného muže nejen francouzské historie.

Porte de Paris: brána do města, někdejší součást městských hradeb, postavena v letech 1685-1692. Symbol připojení města k Francii.

Braderie de Lille: velké pouliční trhy konané už od XII. století vždy první neděli v září. Na deset tisíc prodejců, zabráno téměř sto kilometrů ulic a několik miliónů návštěvníků - to jsou čísla, která z trhů dělají největší takovou událost v celé Evropě.

Náměstí Charlese de Gaulla © Velvet / wikipedia

Známé osobnosti

Charles de Gaulle (1890-1970), francouzský státník a generál, aktivní účastník obou světových válek, prezident dočasné vlády Francie od 3. června 1944 do 20. ledna 1946 a později, od 1959 do 1969, osmnáctý prezident republiky.

Louis Pasteur (1822-1895), biolog, chemik a lékař, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Stál u zrodu stereochemie, mikrobiologie a imunologie, objevil vakcíny proti anthraxu a vzteklině, zakladatel Pasteurova institutu.

Édouard Lalo (1823-1892), hudební skladatel, jeho nejznámějším dílem je Španělská symfonie. Émile Bernard (1869-1941), malíř, představitel neoimpresionismu. Jean Baptiste Perrin (1870-1942), fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1926). Gaston Waringhien (1901-1991), profesor, lexikolog a gramatik esperanta. Philippe Noiret (1930-2006), herec, držitel dvou cen César. Étienne Bacrot (1983), šachový velmistr, jímž se stal už ve 14 letech a 2 měsících. Lhouis Faidherbe (1818-1889), generál a guvernér Senegalu. Alain Decaux (1925-2016), spisovatel, historik, novinář, komentátor rozhlasu a televize.

Sport

Ve městě je celá řada výborně vybavených sportovišť. Proto se hrdě může nazývat městem sportu. Hraje se zde samozřejmě rugby, ale o slovo se také hlásí házená, lední hokej, klub je od roku 1924 nepřetržitě v nejvyšší soutěži, tenis, atletika, vzpírání.

Fotbal

LOSC Lille, byl založen 23. září 1944, tedy po osvobození města spojeneckými vojsky. Vznikl sloučením Olympique Lillois a Sporting Clube Fivois. Poválečné období patřilo k těm nejúspěšnějším v historii. Dva mistrovské tituly a pět vítězství v Poháru Francie.

Přišla ovšem sportovní a finanční krize a ta vyvrcholila sestupem v roce 1967. Poprvé od roku 1932 nemělo Lille profesionální klub. V sezoně 1970/71 přišel alespoň titul amatérského mistra Francie - skupina sever.

Na konci devadesátých let přišel k týmu Vahid Halihodžič a tomu se podařilo najít ztracenou cestu. Psal se rok 2001 a více než 16 tisíc diváků slavilo na starém stadionu Grimonprez-Jooris návrat do Ligue 1. Velkou zásluhu na tomto úspěchu měl také prezident klubu Bernard Lecompte.

Dlouhých deset let museli všichni v Lille čekat na další úspěch. 1. května 2011, pod taktovkou trenéra Rudi Garcíi, slavili nejen mistrovský titul, ale také výhru v Poháru Francie. Hned poté přišlo stěhování na nový Grand stade Lille Métropole, ten o rok později dostal jméno Stade Pierre Mauroy.

Stade Pierre Mauroy © info-stades.fr

Slavní hráči

Jean Baratte (1923-1986), nastoupil 32x za národní tým Francie, z toho 12x jako kapitán. Do dnešního dne je rekordmanem klubu v počtu mezinárodních startů a také těžko překonatelným rekordmanem v počtu nastřílených gólů v dresu LOSC (218).

Jean Vincent (1930-2013), hrál za Francii na MS 1954. Jako trenér dosáhl na titul mistra Francie ve dvou případech, ale na lavičce FC Nantes. Rovněž vedl fotbalisty Kamerunu v bojích na MS 1982

André Strappe (1928-2006), za Lille odehrál 365 zápasů a nastřílel 135 gólů, 23x reprezentoval, také on byl v týmu na MS 1954.

Mathieu Debuchy (1985), účastník MS 2014, za Lille nastupoval v letech 2003-2013, odešel do Anglie, tam nejdříve hrál v dresu Newcastle United, aby v roce 2014 přestoupil do londýnského Arsenalu.

Yohan Cabaye (1986), od roku 2004 až do 2011 hrál za Lille, přestoupil do Newcastle United, v lednu 2014 se vrátil do Francie, ale ke konkurenci, do PSG. Tam si ale příliš nezahrál a to byl důvod jeho dalšího přestupu, tentokráte do Crystal Palace. Nastoupil 6x za národní tým Francie. Zajímavostí je, že vedle národnosti francouzské má také vietnamskou.

Raphaël Varane (1993), narodil se v Lille, ale s velkým fotbalem začal v týmu lokálního rivala Lens. Dnes válí v Realu Madrid i v reprezentaci.

Počasí

Bude zde o něco chladněji než v předešlých městech, ale sníh určitě padat nebude. I když v poslední době a klimatických změnách jeden nikdy neví. Teplota tedy problém nebude, ten je zcela jinde. Dost zde prší - v průměru každý třetí den.

Stade Pierre Mauroy © photos66.net

Stadion - Stade Pierre Mauroy

Slavnostní otevření 17. srpna 2012, 50 tisíc diváků, umístěno na předměstí Villeneuve d’Ascq, 6 km jihovýchodně od středu města Lille. První branku na novém stadionu dal Lorraine Djamel Bakar, fotbalista AS Nancy, na 1:1 vyrovnával domácí Salomon Kalou. První mezinárodní akcí bylo utkání v rugby, v kterém Francie porazila Argentinu 39:22. Hrálo se 17. listopadu 2012.

Střecha je posuvná a její otevření, nebo zavření, trvá 30 minut. Polovina hřiště může být vysunuta nad tu druhou. To slouží zejména při koncertech nebo jiných akcích.

Zápasy

12. června 21:00 Německo - Ukrajina, 15. června 15:00 Rusko - Slovensko, 19. června 21:00 Švýcarsko - Francie, 22. června 21:00 Itálie - Irsko, 26. června 18:00 osmifinále C1 - A3/B3/F3, 1. července 21:00 čtvrtfinále V OF2 - V OF6.

Horečka, ta fotbalová, stoupá každým dnem. Již od pátku budeme všichni u obrazovek a ať to skončí, jak to skončí, určitě po zápase všichni řekneme: fotbal je ta nejkrásnější hra na světě.
Autor: Vilém Hodr
Počet zobrazení: 4587
Komentáře (27 / 0 nových)
smazaný uživatel
05.06.2016 16:18
#
1. pre vypadnutie najnesympatickejších tímov na Eure Francúzska a Anglicka
ZB 07
05.06.2016 16:18
#
Duff
05.06.2016 16:51
#
a s nima ještě albánské Švýcarsko
didosh
05.06.2016 19:12
#
smazaný uživatel
06.06.2016 23:00
#
a švýcarské Albánsko
werwolf
05.06.2016 16:56
#
...práve že dva najsympatickejšie mančafty
didosh
05.06.2016 16:59
#
*Maďarska,Rakouska,Německa...
didosh
05.06.2016 19:13
#
+Albánie,Švýcarsko...
pistacik11
07.06.2016 11:08
#
Teraz ktoré Maďarsko?
bobis21
05.06.2016 17:00
#
spíš Maďarsko, Rusko a Albánie
guzman
05.06.2016 23:57
#
smazaný uživatel
06.06.2016 14:48
#
jeste Turecko a hlavne Cobolstan a mas to spravne
smazaný uživatel
06.06.2016 15:12
#
a južné nemecko a mame to na koompletku
smazaný uživatel
06.06.2016 15:12
#
a to je prosim kdo?
smazaný uživatel
06.06.2016 15:52
#
ty máš najväčší komplex z republiky slovenskej zo všetkých miestnych a to som myslel, že Prahania sú v pohode
smazaný uživatel
06.06.2016 16:05
#
huh, to byla ale fuska to prelouskat, ale dal sem to
Baroshek
05.06.2016 16:21
#
top stadion !!!!
Paul Anka
05.06.2016 18:54
#
Baratte, Strappe
smazaný uživatel
05.06.2016 20:01
#
Pre nás dúfam dobrý flek... :-)
Odivk
05.06.2016 21:00
#
"klub je od roku 1924 nepřetržitě v nejvyšší soutěži"
O kterém klubu je zde řeč? Lední hokej to asi nebude..
alegre
05.06.2016 22:35
#
Ano, jedna se o ledni hokej.
eleven11
05.06.2016 22:36
#
Ten pravý,pozemný hokej.
Odivk
05.06.2016 23:15
#
Myslel jsem si to.
smazaný uživatel
06.06.2016 08:41
#
smazaný uživatel
06.06.2016 11:40
#
Doporučuji dnes večer pořad Megastadiony na ČT2.
smazaný uživatel
06.06.2016 23:00
#
smazaný uživatel
06.06.2016 22:46
#
Niekto z našich kto ide na Rusko - Slovensko a chcel by ist na pivo pred zapasom?
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.
Registrace nového uživatele
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.