Ozvěny z Bundesligy: Stuttgart prodal akcie. A doufá, že získal turbo

Taková skvělá sezóna... a o Stuttgartu v Ozvěnách pořád ani zmínka? Je čas to napravit. Ve Württembersku se dějí skutečně zajímavé věci. A přesto... ani teď nebude řeč o gólovém čichu Serhoua Guirassyho, o klepání Denize Undava a Chrise Führicha na dveře německé reprezentace, o taktických schopnostech Sebastiana Hoeneße.

Stuttgart se totiž výrazně proměnil i mimo hřiště. Do klubu vstoupil nový akcionář, známý výrobce sportovních vozů Porsche. Společnost založená rodákem z Vratislavic nad Nisou uzmula 10,41 procent akcií a dvě místa v dozorčí radě. Fotbalový oddíl zase na oplátku získal přes 40 milionů eur. A taky ještě příslib od nového mecenáše, jenž se chce věnovat především rozvoji mládeže. Což deklaruje poutavým mottem Turbo für Talente.

Obchod zkomplikoval Volkswagen

Vstup Porsche do VfB nicméně neproběhl hladce. Již v červnu loňského roku sice automobilce připadlo přes pět procent akcií, na další podíl si ovšem musela přes půlroku počkat. Německá fotbalová liga (DFL) řídící profesionální fotbalové soutěže mezitím prověřovala, zda si firma může vůbec takovou transakci právně dovolit.

Jádro pudla spočívalo v tom, že Porsche je součástí koncernu Volkswagen. VW už přitom vlastní fotbalový Wolfsburg. DFL tedy řešila, zda může Porsche vstupovat do bundesligových klubů jakožto entita nezávislá na Volkswagenu, neboť pravidla DFL říkají, že jeden investor nesmí ve dvou a více klubech vlastnit více než deset procent akcií.

DFL po několikaměsíčním bádání nakonec transakci povolila. Uznala, že po vstupu Porsche na burzu (první veřejné nabídce akcií - procesu ve finančních kruzích známém jako IPO) přestala platit dohoda o kontrole Volkswagenu nad dceřinou společností. K tomu obě automobilky vydaly prohlášení vylučující střet zájmů a ovlivňování sportovního zápolení.

Třetí zjištění DFL je pak pro pozorovatele Bundesligy asi nejzásadnější (a taky nejpochopitelnější), k němu je ovšem třeba znát právní ukotvení VfB. Stuttgart je akciovou společností, v níž je jedna čtvrtina akcií vyhrazena externím investorům. Zbytek si ponechává klub, tedy jeho členové, čímž zůstává zachováno pravidlo 50 + 1 bránící tomu, aby investor ovládl více než polovinu klubu. Ze zmíněných 25 procent "volných” akcií tedy momentálně ulovilo 10,41 procent Porsche, dalších 10,4 procent patří Mercedesu a jedno procento akcií střeží výrobce sportovního oblečení Jako.

Z toho ovšem vychází, že zhruba tři procenta akcií stále zůstávají k prodeji. Stuttgart nicméně DFL přislíbil, že i tuto část prodá, načež dojde k "rozmělnění” podílů, které dosud drží Porsche, Mercedes a Jako. Tento krok tedy povede k tomu, že podíl Porsche ve VfB klesne pod deset procent. Čímž klub ze čtvrti Bad Cannstatt přejde kritice, že (navzdory zjištění DFL) obchází regule o držení více než deseti procent akcií jedním vlastníkem ve více oddílech.

Toto pravidlo se mimochodem dotýká ještě jednoho člena koncernu Volkswagen, a sice Audi. Automobilka známá čtyřmi kruhy v logu drží podíl hned ve dvou klubech - mnichovském Bayernu a momentálně třetiligovém Ingolstadtu. Pokud jde o Bayern, zde není problém - Audi v bavorské metropoli handluje s 8,33 procenty akcií a drží se tedy pod desetiprocentní hranicí určenou pravidly. V Ingolstadtu však tentýž investor nakládá s 20 procenty, což vzhledem k vazbám na Volkswagen (a Wolfsburg) může vadit. Avšak nebude. Jednak to ještě není třeba řešit, neboť "Schanzer” hrají mimo soutěže pod hlavičkou DFL. Ale především: ke vstupu Audi do oddílu došlo před rokem 2015, kdy se "pravidlo deseti procent” zavedlo. Jde tedy o podobnou výjimku jako v případě regule 50 + 1, kterou se nemusí řídit kluby, v nichž společnosti získaly většinový podíl ještě před zavedením samotného pravidla.

Einstieg der @Porsche AG beim #VfB finalisiert: Mit dem sogenannten Closing ist die Anteilsübernahme durch die Porsche AG formal abgeschlossen. Darüber hinaus engagiert sich Porsche in den kommenden Jahren umfassend als Sponsor beim VfB Stuttgart und fördert unter anderem das... pic.twitter.com/JE4XF16JYs

— VfB Stuttgart (@VfB) January 26, 2024

Investoři mohou pomoct... ale i škodit

Porsche tedy získalo akcie. Kde je problém, chtělo by se říct. Pravidlo 50 + 1 přece zůstává v platnosti. Jenže... 50 + 1 je až tou poslední červenou linií, kterou už opravdu nelze překročit. Z pohledu fanoušků, kteří pevně ctí německou fotbalovou kulturu, je ovšem v podstatě jakýkoliv vstup investora, tedy i v rámci pravidla 50 + 1, problematický. Bere jim pravomoci a ideály, které si naopak uzurpuje někdo cizí. Někdo, kdo kolikrát nemá k danému oddílu žádný vztah.

Pro uspokojivé pochopení této problematiky je třeba vymezit pole. Postavit mantinely, mezi nimž se pohybujeme. Jeden extrém představuje situace, v níž klub většinově (ve špatném snu fanoušků pak zcela) ovládá jeden akcionář. Něco takového je pro německé ultras naprosto nepřijatelné, byť to reálně musí trpět kvůli klubům majícím z pravidla 50 + 1 výjimku. Druhý pól je pro vyhraněné příznivce naopak učiněným rájem - jde o model, kdy klub plně ovládají jeho členové, de facto fanoušci. Tak ostatně účastníci Bundesligy původně fungovali - jako eingetragener Verein (e. V.), tedy registrované kluby.

Jenže od právní formy e. V. se oddíly postupně odvrací. Transformují se do akciové společnosti (Aktiengesellschaft - AG), společnosti s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung - GmbH) a úplně nejčastěji do společnosti s ručením omezeným & komanditní společnosti na akcie (Gesellschaft mit beschränkter Haftung & Compagnie Kommanditgesellschaft auf Aktien - GmbH & Co. KGaA), kdy za komanditní společnost ručí - českým jazykem - s. r. o. Tento posun nicméně nemusí znamenat, že klub nezůstává stoprocentně kontrolován jeho členy (Mönchengladbach je například GmbH, avšak stále zcela v područí fanoušků). A stejně tak podle tohoto členění nelze jednoduše rozpoznat oddíly, které na základě výjimky nemusí dodržovat pravidlo 50 + 1 (Leverkusen, Wolfsburg), případně tuto reguli soustavně porušují (Lipsko). Všechny tři jmenované kluby jsou GmbH.

Odklon od e. V., byť je fanouškům proti srsti, však obecně klubům otevírá finanční možnosti, a tím i příležitost prosperovat. Pak už je na členech oddílů (bavíme-li se tedy o těch dodržujících 50 + 1), zda jim postačí lákání sponzorů, nebo rovnou nabídnou své akcie investorům. Druhá varianta je pro pokladnice lákavější. Avšak také rizikovější. A právě o stinnou stránku investování opírají tradicionalisticky naladění odpůrci svou kritiku.

Poukazují třeba na případ Hamburku, do něhož sice pumpuje peníze jeden z nejbohatších lidí na světě Klaus-Michael Kühne, avšak děje se tak na úkor odborného a uvážlivého managementu (za což může i sám Kühne, jemuž sebevědomí jednoduše nedovolí stát opodál). Podobně tragicky, tedy sestupem do 2. Bundesligy, skončily snahy mecenáše Larse Windhorsta, po jehož působení zůstaly v berlínské Hertě jen dluhy. A přímo katastroficky dopadl Mnichov 1860 - Hasan Ismaik jej nedovedl zpět do 1. Bundesligy, ale směrem opačným. Načas dokonce až do čtvrté nejvyšší Regionalligy.

Příchod movitého investora zkrátka nejednou skončil krachem. Ke splnění plánů nedošlo, místo nich se některé kluby i kvůli úrokům topí v dluzích. Případně se neoblíbených person nemohou zbavit, jako se to nyní děje v Hannoveru, kde se perou s generálním ředitelem Martinem Kindem. Nicméně ani zachování statusu e. V. nezaručuje fanouškům, že se jejich klub vyhne problémům. Clemens Tönnies je nepochybně jedním ze strůjců nedávných úspěchů Schalke, které se pořád hrdě pyšní stoprocentní kontrolou fanoušků, zároveň však i tento dlouholetý předseda představenstva může za současnou krizi "Knappen”. Ani on v klíčové chvíli nedokázal uznat, že na něco prostě nestačí - podobně jako Kühne či Windhorst.

Pravidlo 50 + 1, které nad všemi zmíněnými obchodními modely nadále stojí, na jednu stranu zajišťuje, že navzdory vstupu akcionářů mohou o důležitých otázkách pořád hlasovat všichni členové klubu. Nicméně jsou to spíš investoři, kdo hraje prim - zasedají v dozorčích radách a díky penězům mají větší vliv než fanoušci. Něco takového lze pozorovat u Bayernu. Tři akcionáři (Allianz, Adidas a již výše zmíněné Audi) vlastní dohromady "jen” čtvrtinu akcií. Jejich neformální postavení ale postupem let značně vzrostlo na úkor hlasitých podporovatelů "Roten”, kterým se navzdory soustavnému sběru trofejí něco takového moc nelíbí.

Martin Kind, opravdu zvláštní postava německého fotbalu. Před hlasováním o vstupu investorů do DFL poskytl členům Hannoveru dokumenty až na nátlak. Členové jej vyzvali, aby hlasoval proti, zda však tak učinil, není vůbec jisté.

Typicky svérázný Kind. (1/2) https://t.co/fekkuupbNk

— Ondřej Vaculík (@ondrejvaculik) December 11, 2023

Porsche > Mercedes

Zpět ke Stuttgartu. Ten se může uklidňovat tím, že v Porsche, Mercedesu a Jako získal na svou stranu místo egomaniaků tři silné partnery (byť jeden nikdy neví, zda nekupuje zajíce v pytli). Všichni jsou navíc spjati s regionem a mělo by jim tedy o to víc záležet na dobrém jménu - vlastním i klubu. ”Globální spojení značek z Württemberska je nyní formálně dokončeno,” pochvaloval si generální ředitel "Schwaben” Alexander Wehrle.

Zároveň jde o pokračování zajímavé změny v tom, kdo ve VfB tahá za delší provaz. Dosud to byl Mercedes - jeho logo se vyjímalo v názvu stadionu, vedle něhož stojí úžasné muzeum automobilky (které autor textu doporučuje k návštěvě). Nyní se ovšem do čela dostává Porsche. Stadion se přejmenoval po jeho dceřiné společnosti MHP, kterou lze vidět taky v názvu basketbalové arény v nedalekém Ludwigsburgu a její logo svítí rovněž na dresech fotbalového Heidenheimu (oddílu sídlícího asi hodinu cesty ze Stuttgartu). K tomu se může chlubit Porsche Tunnel Clubem, exkluzivním prostorem na stadionu VfB s průhledem do tunelu pro hráče. A taky má nyní o něco víc akcií než Mercedes.

Současný stav si jistě pochvaluje také generální ředitel Schwaben Wehrle. Před rokem mu přitom příznivci Stuttgartu nemohli přijít na jméno - zatímco kritizoval uznávaného manažera Svena Mislintata, jehož se zbavil, sám nebyl schopen přívést trenéra, který by VfB vyvedl z bídy. Nakonec se to povedlo až sázkou na Sebastiana Hoeneße, který tým zachránil před sestupem a nyní celé město dostal do euforie, o níž se mu vloni na jaře ani nesnilo.

Méně kriticky už se nahlíží též na prezidenta Clause Vogta. Ten si naopak nyní dělá u fanoušků dobré jméno, neboť jako vůbec první představitel bundesligových klubů nahlas vyslovil požadavek opakovat hlasování o vstupu investora do DFL. A když už jsme u toho: zatímco o prodeji výnosu marketingových práv DFL se (nejen) ve Stuttgartu silně protestuje, vstup Porsche do klubu se obešel bez větších námitek. Jednak se VfB daří, tak proč si to kazit. A jednak s prodejem části klubových akcií jsou fanoušci přece jen jakž takž smířeni - byť i v Bad Cannstattu bychom jistě našli odpůrce.

Vstup Porsche si každopádně schválili sami členové. Tak uvidíme, zda se nový investor bude činit. Anebo jeho působení skončí rozčarováním jako třeba v Hamburku.