Premier League Anglie - Premier League

Když ne včera, tak aspoň dneska se v souboji poskvrněném hrozícím traumatem z pádu do druhého podlaží urodila nic neřešící remíza. Latics si tabulkově skutečně příliš nepomohli, nicméně remízu z tradičně pekelného Carrow Road musejí brát všemi deseti. Jakkoliv měli příležitosti ke stržení zápasu na svou stranu, ostatně podobně jako soupeř...

Jak je jeho zvykem v posledních dnech, také dnes Paul Lambert hodně točil se sestavou, aby našel dle svého to ideální složení pro duel s Wiganem. A zpočátku to vypadalo, že nejspíš našel. Leč posadil tahouny z úvodních kol, Martina, Pilkingtona i Morisona, už v 11. minutě se mohl spolu se svými svěřenci zaradovat z kýžené branky. Jejím autorem byla jiná stálice, Wes Hoolahan, když se mimořádně citlivě potkala s Jacksonovým obloučkem, aby jej placírkou v mírném výskoku před nedůrazným Caldwellem protečovala na zadní tyčku.

Wiganský podpis na už tedy počmáraný papír byl potom srovnatelně povedený: Boyce nejhezčí akci svého týmu rozjel přes Mosese k Rodallegovi, jenž klidně mohl patičkovanou přihrávkou do prázdné branky kruh uzavřít, místo toho ale aspoň slibně vystřelil do Ruddyho. Bohužel pro fanoušky hostí - tento podpis byl zároveň de facto tím jediným, co Latics stihli během úvodního dějství na zápasový arch nanést.

Jinak akorát Druryho teč kuriózně odklonila Mosesův centr na břevno a Ruddy slabým zákrokem dopomohl k šanci Rodallegovi (jeho střela ale stihla být zablokována); krom toho sami hosté nedisponovali ničím, co by mělo Canaries nějak závažně zneklidňovat - maximálně trochu strašila další Rodallegova rána z nastavení. Spíš to vypadalo, že si domácí budou tím největším nepřítelem sami pro sebe.

Druhý poločas byl trošku jinačí - především jej charakterizovala až šokující nadvláda Wiganu, který i na Carrow Road ovládl úvodní pasáže této části a i si byl schopen tvořit šance. McCarthy tu největší po kombinaci s McArthurem ovšem zahodil; tváří v tvář golmanovi se jej neúspěšně snažil prostřelit mezi nohami. Dále si ještě zvýšenou pozornost vyžádal Maloney se svou skrytou koncovkou zpoza přední tyče po rohovém kopu...a až poté přišel doopravdový úder. Právě skotský ofenzivní fotbalista přesnou přihrávkou vyzval mezi oběma stopery soupeře k životnímu sprintu Mosese, jenž suverénně obešel Ruddyho a pak zakončil do odkryté klece. Zasloužené vyrovnání poté, co druhé dějství zastihlo Canaries v opravdu laxním rozpoložení.

Teprve tohle byla rána, kterou žlutozelení potřebovali. V krátkém časovém sledu z nadějné pozice pálil Pilkington coby exekutor přímého kopu, Morison hlavičkoval vstříc hustému i pozornému chumlu a Ward zničehonic také naskočil do balonu a divže netrefil prostor u levé tyče. Tím vším Norwich soupeři zatopil vskutku jen v nějakém tříminutovém rozmezí.

Jenže na zbylé pasáže toho moc nezbylo - vlastně už jen Morisonova "gólová" hlavička po centru Jacksona, se kterou si pohotově poradil Habsi - a navíc Diamé v 86. minutě spálil ještě větší šanci na senzační vedení hostí. Opět se tak dělo po skvělé práci Maloneyho, jenž zakvedlal nohama a pak přesným pasem na malé vápno vyzval rovněž střídajícího Senegalce ke skórování - ten ovšem z první trestuhodně přestřelil.