Premier League Anglie - Premier League

Hull dnes opravdu neměl svůj den a dovolil tak Blackburnu naladit se opět na vítěznou vlnu. Tigers sice nebyli úplně marní, i po vyloučení Boatenga soupeři zvládli konkurovat, ale i jen remíza nakonec byla nad jejich síly. Rovers naproti tomu přemožením oslabeného soupeře potvrdili svou domácí formu.

Oba celky se v úvodu velmi bojovně rvali o to, kdo bude celému zápasu určovat tempo. Na všech aktérech utkání bylo znát odhodlání a touha soupeře přehrát. V 16. minutě však plány hostí umně nabourala akce Olssona, kterou švédský bek (dnes záložník) zakončil takřka biliárovým úderem - z velkého z úhlu, do Myhillovy paty a za brankovou čáru.

To byl pro hostujícího brankáře dost nešťastný okamžik, přihlédneme-li zároveň k tomu, že předtím skvěle zareagoval na hlavičku Nelsen a ke konci duelu zase Givetův pokus bravurně vytěsnil na břevno. Každopádně děsivý první poločas z pohledu Hullu pak vygradoval přísným vyloučením Boatenga za údajný loket v Pedersenově obličeji. Za první pětačtyřicetiminutovku Tygři skoro vůbec nezahrozili, za zmínku stojí jen Vennegoorova solidní střela, se kterou si však poradil Robinson.

V druhém dějství se Rovers poněkud zatáhli, respektive docela dobře rezignovali na útočnou aktivitu a jali se soustředit hlavně na bránění jednogólového náskoku. Přesto se ve vyzývavých pozicích ocitali častěji než hosté. Vynikl hlavně dvojpokus Olssona - toho nejprve vychytal Myhill a posléze sám Švéd hlavičkoval nepřesně - a stoprocentní šance Emertona, kterou ovšem domácí středopolař zahodil střelou přímo do Myhilla. Phil Brown na ofenzivní trápení svých svěřenců reagoval přirozeně - přeskupením vlastních řad a dohráním zápasu na pouhé tři beky. Ani to však Tigers z letargie nevytrhlo.