Premier League Anglie - Premier League

Tak jednoznačný průběh šlágru 24. kola asi nikdo nečekal. Arsenalu nebylo k ničemu ani domácí prostředí, také před vlastním publikem se mu povedlo jednoznačně prohrát se svým rivalem v boji o druhé místo. K Chelsea má teď tedy o něco blíže Manchester, Kanonýři se jí však brzy mohou přiblížit po vzájemném zápase.

Začátek utkání byl krušný pro obě defenzívy. Tu hostující čas od času provětral Aršavin, který také po dvou svých dravých průnicích do vápna jen těsně minul vzdálenější tyč. Manchester zase hrozil spíše ze vzduchu, přičemž Nasriho v jednu chvíli dokonce málem donutil ke vstřelení vlastního gólu. O něco méně soudržně každopádně zatím působila obrana Arsenalu, v níž Rooney a spol. nacházeli mezírky co chvíli. Nani ale jedné takové využil pouze ke střele do boční sítě. To Kanonýři spoléhali vlastně jen na brejky, jež systematicky ukončoval nepřesnou střelou Aršavin - opět tak učinil po dvaceti minutách hry.

Ani Manchester se však nebránil nějaké změně, ustoupení od postupného útoku a zejména invenci Naniho lze ocenit jedničkou podtrženou. Portugalský křídelník si totiž nejprve u pravé postranní čáry prohodil dva zadáky Arsenalu, na pomezí šestnáctky se vyhnul dalšímu a přesným centrem hledal na zadní tyči Parka. K němu ovšem balon vůbec nedoletěl, neboť ho nešťastně lízl Almunia, takže už za brankovou čáru ani nepotřeboval doprovodit. Také u druhé gólové akce Nani nechyběl. Tentokráte už doopravdy obstaral finální přihrávku, když z vlastní poloviny utekl spolu s Rooneym a Parkem většině domácího mužstva, aby pak pihovatého forvarda perfektně vyzval ke vsítění sté ligové branky.

To byl konec poločasu a prakticky i nadějí Gunners na slušný výsledek. Ty totiž docela pochopitelně míč rázem přestal poslouchat, takže mohli být rádi i jen za povedenou kombinaci těsně před přestávkou, která vyústila tak akorát ve vcelku marnou Songovu ránu. Sebevědomí červených měl ke všemu ještě víc nahlodat zdařilý únik Parka, s jehož koncovkou si ani teď Almunia nevěděl rady. Jenže efekt byl docela opačný. Arsenal si v příštích minutách zvládl vytvořit docela slušný a hlavně soustavný tlak na soupeřovu zadní linii. Fabregas ale přestřelil a Songův pokus pro změnu neměl ideální parametry ve vodorovné poloze.

Londýnský pres však neměl příliš dlouhého trvání. Zanedlouho už se zase hrálo víceméně na obě branky, i když pořád ještě více na tu manchesterskou. Solidní šanci měl nicméně na svých kopačkách Rooney v 75. minutě, kdy si pohrál s Ebouém, postrčil si míč směrem do hřiště a jen těsně minul bližší tyčku. Potřebnou jistotu na nohy svých spoluhráčů dopravil až deset minut před koncem Vermaelen svým šťastným zásahem. Když k němu totiž na hraně šestnáctky doskákal míč, nerozpakoval se a prudkou bombou dokonale, i díky teči Evanse, zaskočil Van der Sara. Od té doby se MU vlastně jen bránil a Gunners ho dusil hlavně sprchou vysokých centrů. Po jednom z nich nebezpečně hlavičkoval Vermaelen, jehož projektil však narazil na tuhý blok. A další vzdušný pas se zase s krátkou zastávkou na hlavě Evanse snesl ke Gallasovi, ten ho ovšem poslal pěkný kus vedle branky. Nakonec tedy Kanonýři mohli být rádi za prohru takovým poměrem, neboť v nastavení ještě zahodil ohromnou možnost Rooney.