Konfederační pohár FIFA - Konfederační pohár 2013

Vlastně to až taková spanilá jízda nebyla - tedy kromě úvodních 20 minut. Brazilci sice porazili Mexiko pohodlně 2:0, ale nebýt hrdiny Neymara, bůhví, jak by to vlastně dopadlo - zejména ve druhé půli totiž Mexičané byli favoritovi minimálně vyrovnaným soupeřem..

Namlsáni suverénní výhrou nad Japonskem nastoupili Kanárci do utkání ve velkém stylu - a Neymar, největší klenot týmu a zřejmě nejsledovanější hráč celého šampionátu, o sobě dal vědět už po několika minutách, kdy se na levé straně přehnal přes několik obránců soupeře a pokoušel se vyzvat ke skórování Freda (neúspěšně). Mexičanům v úvodu vůbec nefungovala obrana - pod vedením nejistého kapitána Mazy Rodrígueze působila spíše zmateným dojmem a inkasovala už v 5. minutě, kdy však Oscarova trefa po Neymarově pasu dostala ofsajdovou nálepku.

Raketový start Brazilců narušil až Giovanni dos Santos, který se krátce poté dostal k míči ve středu hřiště a dalekonosnou ránou poprvé prověřil Césara; domácí však byli celkově mnohem lepším týmem, a v 9. minutě to potvrdili zaslouženým gólem. Vše začalo u Daniho Alvese, jehož pas na Freda po úniku po pravé straně sice neprošel, ale míč propadl pouze k Neymarovi, jehož následný parádní volej levačkou rozburácel ochozy a rozesmutnil brankáře Coronu.

Aktivní Alves následně prověřil mexického gólmana nebezpečnou střelou z dálky, zatímco hostům musela do šancí pomáhat domácí obrana - konkrétně Marcelo, jehož neuvážené počínání nabídlo střeleckou příležitost Mierovi (a César může být rád, že míč letěl těsně vedle tyče). To už se však Mexiko začalo zvedat, a jak se později ukázalo, Brazílie se už po zbytek zápasu frenetickému úvodu ani nepřiblížila. Ještě po 25 minutách pálil Neymar těsně nad, ale pak už bylo živo především na brazilské polovině, zejména pak po jejích stranách..

Než se však Mexičané stihli probít do vyložené gólové šance, narušilo plynulost hry zranění Davida Luize, který se srazil s vlastním kapitánem Thiago Silvou a nadvakrát opustil hřiště kvůli krvácení z nosu, a tempo zbytku první půle tak bylo ztraceno.

Druhou pětačtyřicetiminutovku načal Silvův neplatný gól z ofsajdu, jinak se však hra notně zpomalila - oproti prvnímu dějství určitě. Scenerii soubojů o střed hřiště tak musel narušovat především skvělý Neymar, který byl v centru prakticky všeho podstatného - a i přes to, že Mexičané favorita zhusta přehrávali a působili často kompaktnějším a celkově lepším dojmem, byla to právě nová akvizice Barcelony, kdo byl nejvíc vidět. Nejprve po krátké výměně vyslal do akce Hulka, který tváří v tvář Coronovi pálil těsně vedle, poté se na pravém křídle prohnal kolem obrany hostí a tvrdou ránou o pár čísel minut tyč, a konečně v 65. minutě nechal vyniknout Coronu, který se musel vytasit s výborným zákrokem. Poslední zmiňovanou akci založil skvělou individuální akcí Paulinho, který si z mexické defenzivy udělal na několika desítkách metrů dobrý den..

Závěr utkání se však nesl v poněkud nezáživném duchu - Brazilci vedli a jelikož soupeře nepřehrávali, snažili se zejména udržet náskok, zatímco Mexičané sice ukázali, že jsou na tom fotbalově velmi dobře a umí se prosadit i proti těm nejsilnějším, ale zoufale jim chyběl důraz a důvtip v zakončení. Jejich největší šancí vlastně byla tečovaná rána Guardada, která letěla nad břevno.. a to zkrátka nestačí.

Brazilský kouč Scolari stáhnul 7 minut před koncem ze hřiště Freda, kterého nahradil Jo; v té době už kanárci honili cenné vteřiny nahrávkami na vlastní polovině. Nakonec to však byli oni, kdo ještě jednou skóroval - právě čerstvě střídající Jo v samém závěru napsal gólovou tečku za krásným průnikem Neymara. Brazilské vítězství tak nakonec bylo zasloužené - sice neoslnili, ale jestliže Mexičané nejsou schopni po celých 90 minut dostat Césara pod skutečný (a nikoliv pouze platonický) tlak, nemají šanci na úspěch..