V modrobílém napříč generacemi: Nový majitel, nová naděje

Baník Ostrava patří k nejvýraznějším značkám českého fotbalu. Klub vyrostl z hornického prostředí a více než století spoluutváří sportovní identitu celého regionu. Zažil éry slávy i hluboké pády. Je čtyřnásobným mistrem republiky, hrál řadu velkých evropských zápasů, ale má za sebou také sestupy, finanční kolapsy a existenční nejistotu. To vše je součástí příběhu, který dalece přesahuje hranice hřiště.
Právě v době, kdy se blíží završení téměř desetileté éry vlastnictví Václava Brabce, dává pohled do minulosti nový kontext. Pod jeho vedením Baník přežil kritické období, vrátil se z druhé ligy mezi elitu a znovu okusil evropské poháry. Zároveň však v letošním ročníku opět bojuje o samotné ligové přežití. Tento seriál se proto vrací ke klíčovým kapitolám historie Baníku Ostrava, aby připomněl, odkud vzešel, čím si prošel a proč jeho příběh zůstává i dnes tak silný a výjimečný.
Optimistický pád do druhé ligy a prvoligový šok
V polovině sezony 2015/16 prodal klub fanoušky nenáviděný Petr Šafarčík současnému majiteli Václavu Brabcovi. Baník byl v té době v kritické situaci. V úvodu sezony nemohl kvůli dluhům podepisovat nové hráče a nové posily přišly do zdecimovaného kádru až v průběhu v polovině září. To už se vědělo, že ostravský výběr bude s největší pravděpodobností hrát o udržení, situace byla už po podzimní části takřka beznadějná. Bylo z toho poslední místo a pouhé čtyři body.
Není tak divu, že fanoušci vnímali příchod Brabce pozitivně, ač s opatrností. Nikdo totiž o novém majiteli klubu moc nevěděl. Pouze bylo známo to, že má dostatek prostředků k úspěšnému provozu fotbalového klubu a chce je do Baníku investovat. Po převzetí se vyhýbal jakékoliv medializaci, a tak došlo k úsměvnému momentu, kdy po internetu i prostřednictvím renomovaných médií kolovala jeho údajná fotografie. Na té ovšem nebyl Brabec, ale řidič autobusu, který fotbalisty dovezl na trénink do Orlové.
Zatímco předcházející majitel Šafarčík v mediích změny jen sliboval, Brabec se bez velké pompy pustil do práce. Se sestupem do druhé ligy se už počítalo, a tak přišly na řadu hlavně nefotbalové věci. Došlo k vyrovnání dluhu s Viktorií Žižkov, kvůli kterému Baník nemohl registrovat nové hráče, byly narovnány vztahy s městem, partnery a také zaplaceny dluhy bývalým hráčům a zaměstnancům. Mezitím se začal budovat nový klubový management a také realizační tým.
Novým trenérem se stal slavný a v zahraničí respektovaný trenér Vlastimil Petržela. Ten představuje v evropském fotbale velké jméno. Jeho největším působištěm byl Zenit Petrohrad, se kterým skončil druhý a třetí v lize, vyhrál s ním pohár a postoupil v roce 2006 do čtvrtfinále Poháru UEFA. Jednání s ním na konci roku 2015 zahajoval ještě Šafarčík. Petržela měl se starým majitelem dvě schůzky a klub mezitím přebral Brabec. Nicméně styl Šafarčíkova jednaní s Petrželou naprosto postrádal profesionalitu. Tomu bylo oznámeno, že nový majitel o jejich dohodě ví a se vším souhlasí. Brabec ani jeho nový vedoucí týmu Jan Wolf ale takové informace neměl a nebýt Petrželovy reputace, nejspíš by se trenérem Baníku nestal. Nedůstojný byl také konec Korytářova realizačního týmu. V Orlové 28. prosince ještě vedl trénink prvního týmu, zároveň na něj byl pozván i Petržela. Korytář o plánované změně vůbec nevěděl.
Ligu se Petrželovi samozřejmě zachránit nepovedlo. Tým byl složený z mladíků a hráčů na hostování, alespoň herní projev ovšem dával fanouškům naději, že se Baník může rychle vrátit mezi elitu. Před druholigovou sezonou 2016/17 došlo k velké přestavbě kádru, do kterého byly přivedeny zkušenosti. Vrátil se Tomáš Mičola s brankářem Petrem Vaškem, kteří v klubu váleli za Večeři a Koubka, dorazil zkušený bývalý reprezentant Tomáš Zápotočný a mnoho dalších fotbalistů s prvoligovými zkušenostmi. Cíl byl jasný: strávit jeden rok v druhé lize a okamžitě se vrátit do té první.
Hodně se mluvilo o návratu Milana Baroše, který odehrál poslední sezonu v Mladé Boleslavi, ale to odmítal Petržela. Tomu vadilo, že Baroš žil v Praze a nebyl v kontaktu s týmem na všech trénincích. Ovšem Petržela v této problematice neměl úplně čisté svědomí. Na začátku jeho angažmá vedl část tréninků jeho realizační tým a on se staral hlavně o předzápasovou přípravu. Až po intervenci sportovního vedení začal zkušený trenér dojíždět na všechny tréninkové jednotky.
Petržela ale i bez Baroše v sestavě splnil požadovaný cíl a postoupil s Baníkem po roce zpět do první ligy. Pro ostravský klub to rozhodně nebyla procházka růžovým druholigovým sadem, ale velmi trnitá cesta. Konkurenční Sigma Olomouc, která si nečekaně také procházela druholigovou epizodou, prošla sezonou vcelku suverénně a získala titul. Druhé postupové místo mělo podle předpokladů připadnout Baníku, jenže nic nebylo jisté až do posledního kola. Tým až neobvykle často ztrácel a měl před posledním zápasem na třetí Opavu náskok jednoho bodu. Pro jistotu postupu tak musel vyhrát poslední domácí zápas se Znojmem. To se díky dvěma gólům Martina Suse povedlo a majitel Brabec musel jít dohola. Před sezonou se totiž s týmem vsadil, že pokud se postoupí, ostříhá si vlasy.
Do přípravy na sezonu 2017/18 už Baník s Vlastimilem Petrželou nevstupoval. Jeho rozdílný pohled na směřování klubu a zdravotní trable vedly k rozvázání spolupráce. Novým koučem se stal Radim Kučera. Jeho angažování bylo jasným signálem k třetímu návratu Milana Baroše. Oba totiž pocházejí z valašské obce Vigantice a velmi dobře se znají. Baroš díky nabídce Baníku odložil úvahy o konci kariéry a podepsal v klubu, kde začal svou bohatou kariéru, novou smlouvu. První zápas po návratu do ligy pak splnil nejoptimističtější představy všech fanoušků. Baník vyhrál v Brně 3:1 a Baroš k výhře přispěl prvním gólem.
Bohužel výhra to byla na dlouhou dobu poslední. Baníku se po návratu do ligy vůbec nedařilo a po podzimní části se pohyboval na sestupových pozicích. Na to sportovní vedení klubu, které mělo po dlouhých letech k dispozici dostatečně velký rozpočet, zareagovalo sérií zimních nákupů. Přišli zejména zkušení starší hráči, kteří byli pro boj o udržení potřební. Tým posílili Martin Fillo, Václav Procházka, pozdější klubový kapitán Jiří Fleišman a také brankářská jednička z poslední mistrovské sezony Jan Laštůvka. Výsledky se však příliš nezměnily, a zkušený matador tak přišel i na trenérský post, v němž Radima Kučeru vystřídal Bohumil Páník. Pod trenérem, který se Zlínem vyhrál poprvé v jeho historii Český pohár, se Baník zvedl, stáhl osmibodové manko na udržení a skončil třináctý.
Marné nahánění evropských pohárů
Sezona po návratu byla pro celý klub velkým ponaučením a hlavním cílem bylo, aby se podobný ročník ve finančně zajištěném Baníku neopakoval. Tím druhým cílem, který ale nebyl podmíněn koncem sezony 2018/19, byl postup do pohárové Evropy. Prvně bylo potřeba připravit kádr pro boj v horní polovině tabulky, což se Páníkovi zejména na podzim roku 2018 podařilo. Vždyť se klub vyhříval na 3. místě. Jaro už se ovšem tolik nepovedlo. Po základní části sezony byl tým pátý a tuhle pozici udržel i po odehrání skupiny o titul, která se uspořádala v historii ligy vůbec poprvé.
Ve starém soutěžním systému by pátá pozice znamenala postup do předkola Evropské ligy, jenže v tom novém se musel Baník utkat o tuto možnost ještě s vítězem play-off prostřední ligové skupiny. Tím byla Mladá Boleslav a fanoušci zápas, vzhledem k nespokojenosti s novým formátem, nijak neprožívali. I to se možná podepsalo na bezduchém výkonu ostravského mužstva, které na stadionu ve Vítkovicích s Mladou Boleslaví prohrálo. Evropské poháry mu protekly mezi prsty.
A to rovnou dvakrát. Baník se totiž ve stejné sezoně probojoval do finále Českého poháru, který už je několik let známý pod komerčním názvem MOL Cup. Tam na něj na Andrově stadionu v Olomouci, kde tuto trofej naposledy získal, čekal nejsilnější český tým sezony Slavia Praha. Utkání hrané 22. května 2019 nabídlo skvělou atmosféru, na které se podílely oba fanouškovské tábory, nicméně šťastnější odjížděli domů slávističtí příznivci.
V nadcházející sezoně výkonnost týmu klesla a Páník na konci roku 2019 u týmu skončil. Novým trenérem se stal v lednu 2020 Luboš Kozel, který se trenérsky proslavil rozvojem mladých talentů. Kvůli pandemii před uzavřenými tribunami ovšem nenaplnil očekávání. Rozehranou sezonu zakončil s týmem na šestém místě a tu nadcházející uzavřel po polovině sezony. Úkol dotrénovat špatně rozehraný ročník dostal do té doby trenér rezervy Ondřej Smetana. A pod jeho vedením se tým zvedl natolik, že po zisku osmého místa u týmu pokračoval.
Přesto byla představa Baníku taková, že by měl v závěsu za Spartou, Slavií a Plzní bojovat o evropské poháry, což se mu po postupu z druhé ligy už čtyřikrát v řadě nepodařilo. Před sezonou 2021/22 se tak pustil do posilování. Kádr sice opustila opora obranné řady Patrizio Stronati, tohoto každopádně v sestavě úspěšně nahradil odchovanec David Lischka. Útok pak posílil ligou ověřený Jiří Klíma a také talentovaný slovenský útočník Ladislav Almási.
Smetanův přímočarý fotbal nové slovenské posile vyhovoval a Almási se stal největší ofenzivní hrozbou Baníku. Ten zakončil podzimní část po devatenácti kolech na pátém místě s velkou ztrátou na trojici Slavia, Plzeň, Sparta, avšak pouze s tříbodovým mankem na čtvrté Slovácko. Očekávalo se, že právě s mužstvem z Uherského Hradiště se Baník popere o příčku zajišťující postup do evropských pohárů.
Také v jarní části sezony Almási pokračoval v kvalitních výkonech a nakonec skončil s šestnácti góly třetí v tabulce střelců. Nedařilo se však už tolik Baníku. Jarních jedenáct kol základní části odehrál s bilancí čtyř výher, tří remíz a čtyř porážek, zatímco Slovácko pokračovalo ve skvělých výkonech. Po pěti duelech bez výhry byl Smetana v dubnu roku 2022 odvolán. Sezonu dotrénoval jeho asistent a hráčská legenda klubu Tomáš Galásek a Baník pátým místem vyrovnal své nejlepší umístění od návratu z druhé ligy. Postup do evropských pohárů z toho však opět nebyl.
Do sezony 2022/23 vstupoval Baník s velkými ambicemi. Na jeho lavičku totiž usedla trenérská legenda Pavel Vrba. Bývalý reprezentační trenér a tvůrce veleúspěšné Viktorie Plzeň, která z jeho úspěchů, titulů a evropských postupů těží dodnes. Zároveň také muž, který svou profesionální trenérskou kariéru zahájil v Baníku Ostrava, na jehož lavičce zažil svůj ligový debut. Nutno poznamenat, že neslavný, protože s Baníkem prohrál na Slavii 0:7. Společně s Vrbou se do Baníku vrátil po osmi letech také bývalý kapitán Michal Frydrych a zdálo se, že se společně s oporami z minulých sezon Baník konečně může probojovat do pohárové Evropy.
Realita však byla představám na hony vzdálená. Vrbovo angažmá skončilo po jedenácti kolech, kdy byl Baník čtrnáctý s pouhými jedenácti body. Týmu sice chyběl zraněný střelec Almási, ale to u vedení ani fanoušků neospravedlňovalo předváděnou hru a výsledky. Na lavičku se tak po šestnácti letech vrátil Pavel Hapal. Ani pod jeho vedením se ovšem nálada příliš nezvedla. Baník zakončil sezonu ve skupině o udržení na 11. příčce a jedním z mála pozitiv byly výkony útočníka Muhameda Tijaniho, který se pod Hapalem dostal do základní sestavy a vstřelil v lize jedenáct gólů.
Po čtrnácti letech Evropa a rekordní sezona
Právě dobré výkony Tijaniho nastartovaly v Baníku změnu, která vyústila v nejlepší ročníky od návratu do nejvyšší soutěže. O nigerijského útočníka totiž projevila zájem Slavia a na oplátku nabídla brazilského křídelníka Ewertona. Kromě něj před sezonou přišel také Tomáš Rigo nebo další nigerijský útočník Tanko. V základní sestavě se navíc začal prosazovat odchovanec Matěj Šín a své místo si získal také středopolař Jiří Boula. Většina z těchto jmen pak stála za úspěchy v následujících dvou sezonách.
Už na podzim sezony 2023/24 se ukázalo, že Baník nebude opakovat předcházející ročník. Přesto nebyla bilance osmi výher a osmi proher po podzimní části ničím, z čeho by fanoušci jásali. Šesté místo za velkou trojicí a Olomoucí se Slováckem stále nepotvrzovalo pohárové ambice Baníku. Ostravané si však udrželi stabilní formu i do druhé poloviny sezony, zatímco jejich moravští konkurenti hlavně prohrávali. Po základní části tedy Baník okupoval pohárové čtvrté místo, v titulové skupině si ale vše zkomplikoval domácí prohrou s Mladou Boleslaví a v posledním zápase sezony potřeboval pro postup do předkola Konferenční ligy porazit Slovácko. To se povedlo zcela suverénně 6:0, a klub se tak po čtrnácti letech mohl těšit na účast v evropských pohárech.
Tahle vidina znamenala, že v letním přestupovém období nedošlo k větším odchodům a Baník naopak posiloval. Na hrot útoku přišel slovenský útočník Erik Prekop, střed obrany posílil Matěj Chaluš a Ewertonovu hostování přerostlo v trvalý přestup.
Do druhého předkola Konferenční ligy Baník vyfasoval arménské FC Urartu a návrat do pohárů byl velkolepý. Doma si s kavkazským soupeřem poradil 5:1 a v Arménii postup potvrdil a vyhrál 2:0. V dalším kole už čekal tvrdší oříšek. Baník čelil Kodani, což je pravidelný zástupce v evropských pohárech a v předcházející sezoně také účastník vyřazovacích soubojů Ligy mistrů. Přesto už v prvním utkání v Kodani viděli fanoušci vyrovnaný střet, který ostravští prohráli 0:1 až gólem v nastavení. Ve Vítkovicích se na každý pád prosadila letní posila Prekop a dvojzápas musel rozhodnout penaltový rozstřel. V něm se hráči Baníku hned čtyřikrát neprosadili a s Konferenční ligou se museli rozloučit.
Výkony v Evropě však byly příslibem úspěšné sezony v domácích soutěžích. V lize se dařilo a po podzimu byl Baník čtvrtý pouze s jednobodovou ztrátou na třetí Spartu, kterou navíc na Letné po deseti letech porazil, a šestibodovým náskokem na Jablonec. To však ještě nikdo netušil, co přijde na jaře. Ve zbytku základní části si Baník připsal devět výher a pouze jednu remízu a jednu prohru, což znamenalo, že byl společně se Slavií nejlepším týmem jara. Celkově v základní části zapsal 64 bodů, což je klubový rekord po třiceti kolech a o bod víc než v poslední mistrovské sezoně.
V nadstavbě už forma Hapalova družstva lehce upadla. Hned na úvod prohrálo doma s Jabloncem a uhrálo jen bezbrankovu remízu s Olomoucí, ale výhra nad Plzní a Spartou nakonec vyústila v to, že Baník zakončil sezonu na třetím místě. To znamenalo nejlepší umístění od postupu do ligy, a tím pádem také nejlepší příčka v éře Václava Brabce. Bylo navíc jisté, že si klub zahraje předkolo Evropské ligy.
Jak už to však někdy po úspěšných sezonách bývá, přišel v té letošní tvrdý pád na zem. O úspěšnou kostru týmu začal být zájem v zahraničí, hráče v týmu přitom stále držela vidina postupu do ligové fáze jedné z evropských soutěží. Evropská liga ovšem padla hned po prvním dvojzápase, ve kterém Baník čelil Legii Varšava. V prvním domácím klání Baník hned dvakrát vedl, utkání ale nakonec skončilo 2:2. Ve Varšavě se také dostal Baník jako první do vedení, jenže odjížděl zklamaný po prohře 1:2. Stále však ve vzduchu visela vidina ligové fáze Konferenční ligy. Nejprve Baník v domácí přestřelce udolal svého soupeře Austrii Vídeň 4:3 a postup nakonec potvrdil remízou 1:1 ve Vídni. Poslední překážkou v postupu do ligové fáze bylo slovinské Celje, nicméně Baníku se už v tu chvíli nedařilo v domácí soutěži a nervozitu si přenesl i do pohárů. Ve Slovinsku se štěstím prohrál jen 0:1 a nadějný výsledek v domácí odvetě v postup nepřetavil. Se slovinským celkem padl 0:2 a zůstal před branami ligové fáze Konferenční ligy.
Důvodů nezdarů bylo hned několik, avšak v první řadě je třeba se dívat na přestupový trh. Už po prvním duelu s Legií zamířil do egyptského Pyramids tahoun posledních dvou sezon Ewerton. Nevýrazné výkony předvedli také další tahouni Matěj Šín a Tomáš Rigo. Podle spekulací byl jejich odchod do zahraničí jistý již před posledními kvalifikačními zápasy, což se podle některých odrazilo na jejich výkonech. Na závěr transferového období prchl do Slavie také další strůjce povedené sezony Erik Prekop.
Vítr v kabině bez adekvátních náhrad, rozsáhlá marodka a řada dalších faktorů znamenala, že Baník po bodově rekordním ročníku nyní prožívá sezonu hrůzy. Po jedenácti kolech se klub nacházel na jedenáctém místě a na lavičce skončil jinak úspěšný Pavel Hapal. Volnou pozici obsadil starý známý Tomáš Galásek, jenomže ani pod jeho vedením se výkony klubu nezvedly. Baníku patří po podzimu barážová patnáctá příčka, v druhé polovině sezony bude bojovat hlavně o udržení mezi elitou. Desetiletka Václava Brabce, která se završí 8. ledna, tak končí rozpačitě. Rozhodně však byla úspěšná, Baník si během ní do své historie zapsal například další významné evropské bitvy.
Osmým dílem končí série s názvem V modrobílém napříč generacemi. Autor série napsal dvě akademické práce na téma dějin SK Slezská Ostrava a FC Baník Ostrava. V těchto pracích jsou také uvedeny veškeré zdroje.
V modrobílém napříč generacemi
1. díl: Příběh Baníku začal U Dubu
2. díl: Wiecek, Pospíchal a první boje o titul
3. díl: Baník v Evropě a první titul
Související články







Komentáře (45)
Přidat komentářZpětně, tehdy ta 2.luga, ta byla snad nejkvalitnější v historii.
A Baník tvořil mužstvo za pochodu, však doslova těsně před prvním zápase ve Znojmě sme udělali dva stěžejní hráče.
Tým se postupně sehrával, ale na tehdejší Sigmu sme nemeli vůbec.
Tam byl Orodos v životní formě, kazdemu davali na počkání 5 branek a kdy nasrali, jak měli jistotu postupu, vypustili zapas s opavou.
Ta měla zas toho svého "Safarcika", co kopal penaltu snad v každém zapase.
Pak Smola, Kuzma a další...
Nicmene, tehdy, podzimní slezské derby po x letech, narvane Vitkovice, uplne totalni fanaticka atmosféra (takovou sem pak zazil snad až s Kodani), jo, hezky se na to vzpomíná.
A o to vice na válku v opavskych ulicích v odvete na jare.
To byla doslova jazda s kurwami
A kam se prijelo, tam měli strach a nakonec i čelní představitelé hostitelskych měst psali dopisy, že není třeba se bat fanoušků Baníku.
Btw., ty počty, v Sokolově v sobotu v 10:15 nás bylo snad tisíc a k tomu nejdelší historický vyjezd pro chachary.
Zizkov sobota 10:15 nás bylo 2.5 tisíce, Trinec v sobotu 10:15 taky nesmyslný počet (ale taky ostudna porazka).
Díky nám Znojmo, Vlašim či Prostějov postavili hostující sektory atd
primo toto rikam dodnes, ze ta sezona 16/17 patri k mojim absolutne nejoblibenejsim, tehdy mi prislo ze tim fotbalem zilo fakt skoro cele mesto, vlastne nevim proc mi to tak prijde ale vzpominam na to strasne rad
Souhlasím a mám to taky tak.
Možná to je tím, že se rodil úplně od základu nový Baník ?
A dal bych to viděl tak, že když už 2.liga, tak pro drtivu většinu z nás nové, leckdy až exotické destinace, proto nás jezdilo tolik a vzpomínáme na to vic, než na to, jak jedeš po 2419x do Teplic třeba.
Ten pád dolů se čekal několik let, nebylo to takříkajíc ze dne na den, lidi cítili, že klub potřebuje po Šafarčíkovi očistu a že bude úspěšná. Skvělý trenér, kluci, co se na place dokázali kvůli výsledku vyšťavit a panoval pocit jednoty.
To se líbí uživatelům Tomáš Souček a Vladimír Coufal.
Jediné dvě prohry v té druholigové sezóně byly v Třinci na konci podzimu 1:4 a na jaře překvapivě 1:2 ve Frýdku Místku.....Baník ale sráželi remízy na jaře a proto se rozhodlo až poslední kolo doma proti Znojmu 3:0( dva góly Suss a jeden Pekár na 3:0 k brance pod kotlem) Sigma se na to poslední kolo vysrala a rupla 0:2 v Opavě. Baník předtím hrál 29.kolo na Sigmě 0:0, tehdy taky hodně fans tradičně jelo. Na žižkově na jaře výhra 1:0 tehdy. Pamět mám na výsledky vždy
Jo, máš pravdu, remiz bylo dost.
Taky ty tymy se na nás vždy nahecovaly.
Pro ně to byly utkání desetiletí...
Třeba teď, když vzpomenu, jak proti nám Jakubov v 90.minute vyrovnal ve Varnsdorfu, remiza ve Vlašimi, či pak v té lesní dzungli v Sezimove Ústí (kde Azevedo nedal pencli).
Sokolov taky remiza...
Na tom zápase ve F-M jsem byl. Vskutku to byla překvapivá prohra. Zaujal mě tam způsob fandění místních fanoušků. Tribuna dále od řeky Ostravice zařvala: Frýdek, načež tribuna blíže k řece zakřičela: Místek. A tak furt dokola. Fajně to tam mají vymyšlené :-) Ostrawica je granica.
Ordos? Nebyl to Chory?
Výjezd na Žižkov bylo jedno z největších překvapeni co do počtu fans, společně s loňskou Duklou.
Výjezdy na Žižkov, Varnsdorf, Sokolov, 2 poslední zapasy … do loňské Kodaně můj vrchol fandeni s Baníkem, strašně jsem si tu 2. ligu užíval.
Na Opavy jsem nebyl … to byl ten domácí náběh?
No, jeden z nich to byl určitě
A jo, to, jaký počet se vylodil brzy rano z vlaku na hlavaku bylo úplné wtf.
Kor den předem v Praze byl totální slejvak, hnusne.
Načež v sobotu, jak přijela hlavní banda, tak téměř tropy
A jo, tehdy nabeh společně s bludickou, byla chudak holka rázem známá napříč celou fans scenou v Evropě.
Loňska Dukla taky nesmysl, dá se to s tím srovnat se Zizkovem ve "dvojce".
A euforka ještě vetsi, jak Fryda na konci rozhodl o výhře !
Dobrá práce
.
tl;dr
trdlo jsi
trdelnik
Konečně dočteny i předešlé díly, takže můžu zformulovat mé dotazy.
1) Zanechal Slovan Ostrava vedle prvorepublikového období ještě nějakou zajímavou stopu (nebo známe nějakou pikošku s ním spojenou)?
2) V jednom z dílů je zmíněno, že se po 1989 uvažovalo o návratu k názvu SK Slezská, naopak ale chybí (pokud jsem nepřehlédl) story o vzniku názvu Baník. Jak to tehdy fanoušci/členové klubu přijali? To mě vůbec dlouhodobě zajímá – poúnorové změny názvů klubů a jaktože vydržely dodnes. Mám hypotézu, že až na ty pražské šílenosti (Sokolovo, Stalingrad) byly názvy zvoleny budovatelsky, ale zároveň tak obecně, neideologicky, případně spíš nacionálním nádechem, že k nim fanoušci postupem času získali přinejhorším ambivalentní vztah (Dynamo, Slovan).
3) Sezona 03/04 je hezky popsaná z fanouškovského pohledu – to jsou autorovy osobní vzpomínky nebo svědectví jiných?
4) Petera vs Šafarčík – lze říct, kdo z nich je větší zlo?
Díky za celou sérii, hezky jsem si ucelil obrázek k jednotlivým epochám a především s jakými osobnostmi jsou spjaté.
Třetí největší klub v zemi si to zasloužil.
4, Petera menší zlo - to myslel dobře ale dost mu to pokazilo město že nepostavilo slibovaný stadion na Svinově.
Ne, Petera nastavil rozpočet FCB na tom, že přejdeme přes Mogilev a následně Stabaek do UEFY.
Dal vše all-in. Bohužel, nedopadlo to jako o pár let později u Šádka.
O stadion vůbec neslo, to byla spíš akce Kajnara...
Nejhorší na tom je, ze teď po Brabcovi chtějí úplně to stejné co dělal Petera a utrácel každý prestupak 200 mega a ideálně nikoho neprodaval…
A postavil stadion …
A postavil tréninkové hřiště, několik …
A zlepšil mládež …
A každý rok 4 nové mladíky do A týmu …
Ale zároveň 4 hotové hráče….
A titul, nejlépe 3 do roka …
Co už…
Tak tu zmínku a srovnání s Peterou, tu bych cpal každému pod čumák, co fnuka a breci, či nedejboze jebe do pana velkotovarnika.
Petera nijak přehnaně neutracel přes kapsu se placnul jen pri návratu Svěrkoše ale pak jo zase prodal se ziskem
Proto si napujcoval po albancich a dalsich pochybných existencich na chod Baníku...
Nesmysl, tenkrát nebylo moc za skupinu uefy
Říkal že měl domluvené sponzory a partnery kteří mu to odřekli po oznámení nestavit
*nestavět
Sam to přiznal, nastavil rozpočet na tom, že se Baník dostane do základní skupiny Evropy, že to bylo hratelný.
A tam čekal, jak se mu ukazou hraci a se ziskem je prodá....
Město na Svinove už dělalo geologický průzkum, co a jak.
Samozřejmě, když v roce 11 Baník měl finanční problémy, město dalo ruce pryč, ale primárně si za to může sám, sazka na všechno nevyšlo.
Mesto nikdy v te dobe penize na stadion nemelo, to byly jen predvolebni reci. Ostatn i ted je ke stadionu dlouha cesta.
Ne, není dlouhá cesta k novému stadionu...
Se Stabaekem jsme hrát neměli, právě ten vyřadil Mogilev o kolo dříve, v tom posledním předkole hrál Mogilev s Villarrealem, takže moc hratelné to nebylo.
Je to možné.
Nicméně v kontextu Petera pocital s tím, že se dostaneme do základní skupiny a bohužel pro klub tak nastavil rozpočet a všecko okolo.
Čau, díky za zpětnou vazbu. V první řadě bych tě odkázal na tu bakalářku a diplomku, co zmiňuji na konci tohoto dílu. Je to rozsáhlejší a podrobnější.
1) Slovan je nejstarší klub v Ostravě. Dodnes existuje a hraje přebor. Jinak o něm víc nevím.
2) Bylo to období změn a myslím si, že lidé prostě měli jiné starosti než řešit změnu názvu fotbalového klubu. Nicméně první střelec gólu SK Slezská, legenda a následně kronikář klubu Joža Dvořák to nepřijal. Přestal se angažovat v klubových aktivitách a ukázalo se pak jak byl důležitý. Na přelomu 40. a 50. let má kronika hodně prázdných míst.
3) Je to z pohledu fanouška, co jezdí skoro 40 let na Baník a titulovou sezónu objel až na dva zápasy všechno. Plus mám díky němu sbírku skoro všech bulletinů z této sezóny (domácí i venkovní zápasy).
4) Větší zlo Šafarčík, protože od začátku přišel se záměrem tunelovat. Petera byl ale taky marný a dělal to hlavně pro svůj prospěch. Ukázkový je v tom nákup a prodej Vydry. Na rozdíl od Šafarčíka však měl záměr, aby se klubu dařilo, protože pak by se dařilo i jemu. Hrobař chtěl jen vysosat poslední zpeněžitelné zbytky.
Oba dva stejně… ale Šafarcik ten klub uz přebíral ve srackach, zatímco Petera ten klub do sraček dostal…
Na druhou stranu, Adámek, jak tam byl v tandemu s hrobarem, ten to s FCB myslel dobře.
Bohužel, pro něj nastesti přišel rychle na to, co je Šafarcik zač a dal ruce pryč od toho.
No právě příklad Adámka jasně ukazuje, že Šafarčík reálně neměl jediný pozitivní záměr s klubem. Jako ale nechci řešit, kdo byl z těch dvou horší, když oba Baníku ve finále jen uškodili. Ta debata dává smysl jen proto, aby ukázala, že Brabec vede klub jako firmu, která má prosperovat a posouvat se. Je to zachránce.
Jo, to mas pravdu, souhlasím.
Na Slovanu mě při osobním pátrání nejvíc zaujalo, že hrál na stadionu odborářů, což je stavba, o které jsem vůbec nevěděl.
S těma změnama po únoru nevím… řekl bych, že to obecně trochu přeceňujeme, že obyčejný život plynul tak nějak furt stejně. Ale ono záleží taky na regionu, já jsem třeba z takového, ve kterém se vše mění mnohem pomaleji. Ale je fakt, že v 50. letech byly většině nějaké blbé názvy fotbalových oddílů asi dost u zadku.
Jo a ještě jedna má pinda: jestli Máčala vyrůstal v Biskupicích, tak to určitě není Haná, jak je uvedeno ve vloženém postu. Na etnografické dělení jsme tady u nás (přelom Valašska, Slovácka a Hané) dost hákliví.
Tvé práce si najdu. A ještě jednou díky. Osobně mám k Baníku vlastně celkem blízko. V rodině jsme jej vždy vnímali jako protipražskou revoltu, která reprezentuje i Moravu (tj. nás). V mistrovské sezoně jsem si vybrečel dres… Matušoviče.
Na VŠ kolejích jsem bydlel se synkem z Prajzske. I díky tomu jsem se o region začal zajímat trochu víc a díky tomu na Baník občas zajedu. A pořad tvrdím, že předloňský zápas s Kodaní byl můj nejsilnější divácký zážitek. To jsem ještě nezažil ani v Německu.
1) Slovan Ostrava hraje v současnosti ostravský městský přebor = 8. liga (okresní přebor). Své domácí zápasy hraje na hřišti mezi ulicemi Oborného a U Koupaliště na hulváckém kopečku (kousek od lesoparku Benátky) v městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Na tomto hřišti klub hraje od konce 70. let 20. století, kdy došlo ke sloučení Slovanu s místním historickým fotbalovým klubem Čechie Hulváky. Předtím hrál Slovan na již zaniklém Stadionu odborářů (kapacita 60 000 diváků, dnes zde stojí ošklivé nákupní centrum). Klubové barvy Slovanu Ostrava jsou černá a bílá.
K významným fotbalovým klubům ze Slezské Ostravy patřil také SK Rapid Muglinov, který byl založen v roce 1926 pod názvem Sportovní klub Muglinov. Později změnil název na Rapid Ostrava. Spolek si postavil vlastním nákladem hřiště v lokalitě Mexiko a posléze rozšířil svojí činnost o hokej, stolní tenis, volejbal a kulečník. Měl také svůj divadelní odbor. V roce 2011 začaly existenční problémy klubu (Rapid klesl až do ostravského městského přeboru), jež nakonec vedly k zániku zvláštních práv a povinností klubu v roce 2018.
V devadesátých letech jsem jednu sezónu hrál proti Rapidu Muglinov v dorostenecké kategorii a tehdy nás naprosto přehrávali také proto, že měli v sestavě kluky, kteří se neprosadili v Baníku.
K té 2. K názvu Baník se nedošlo hned, ale přes více názvů, takže to nebylo tak horké.
Nový majitel, přešlé naděje
Co se divis, brecet a fnukat budou stále, i kdyby jim zaridilo vedení zlaté wc
Tak to vypadá, že Vlasiy Sinyavskiy už vyměnil Klokany za Baník.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele