Rozhodnutí Nica Williamse aneb velká síla Athleticu a problémy Barcelony

Na pravém křídle Lamine Yamal, na levém Nico Williams (22). Tak nějak měla v ideálním případě vypadat sestava Barcelony pro nadcházející ročník, nakonec je ale všechno jinak. Přestože byl přestup Williamse na Camp Nou brán už téměř jako hotová věc, talentovaný Španěl se nakonec rozhodl pro setrvání v Athleticu Bilbao, kde podepsal dlouhou smlouvu na deset let.

A to není zdaleka všechno. Výstupní klauzule, kterou museli potenciální zájemci za Williamse zaplatit, dosud činila zhruba 60 milionů eur. To se ale s novým kontraktem změní - nově bude cenovka nastavena na 100 milionů eur. Dá se tedy předpokládat, že by to mělo řadu zájemců odradit, za což budou v Bilbau jistě rádi.

A ani samotný Williams nepřijde zkrátka. Jeho mzda by měla překročit 10 milionů eur, přičemž další peníze může získat na základě výkonnostních bonusů. S Athleticem si v příští sezoně navíc zahraje Ligu mistrů, to vše po boku svého bratra Iňakiho. "Když dojde na rozhodování, je to pro mě srdce, které má největší váhu. Jsem tam, kde chci být, u svých lidí. Tohle je můj domov. Aupa Athletic," řekl Williams po podpisu smlouvy.

Co z toho tedy plyne? V Barceloně nedokázali španělskému reprezentantovi nabídnout něco, za čím by stálo jít. Vlastně je to přesně obráceně, po měsících námluv nedokázali Williamsovi zaručit ani to, že ho katalánský gigant dokáže zaregistrovat, což měl být hlavní kámen úrazu.

A není se mu co divit. Evidentně nechtěl jít ve stopách Daniho Olma a Paua Víctora, kteří málem doplatili na nevalnou finanční situaci klubu v loňské sezoně. Oba zmínění fotbalisté mohli za Barcelonu nastoupit až díky Vyšší sportovní radě španělské vlády, která registraci dala zelenou.

Problematickou situaci nyní jen podpořila UEFA s novými sankcemi pro kluby, které porušily finanční pravidla. Mezi ně opět patřila i Barcelona, která bude muset zaplatit 60 milionů eur (z toho 15 milionů bez výjimky). S tím souvisí i to, že bude čelit omezením při registraci hráčů na áčkovou soupisku pro evropské poháry. Pokud nesplní stanovené roční cíle, může být potrestána ještě přísnějšími sankcemi, a to včetně vyloučení z evropských soutěží.

Ačkoliv je parta kolem německého trenéra Hansiho Flicka minimálně na hřišti velmi zábavným celkem, v zákulisí už to tak slavné není. Poslední roky se klub pere s tristní finanční situací, která je pro mnoho lidí, ale ve výsledku i případné posily velmi nečitelná - to může být i případ Nica Williamse.

Opora Athleticu možná i proto vsadila na jistotu a zůstala v klubu, který je finančně silný a váže ho k němu silné emoční pouto. V Bilbau se navíc sešla generace hráčů, která je schopna zabojovat o cenné trofeje. Skvělým důkazem je zisk Copa del Rey v roce 2024, v loňské sezoně pak došli až do semifinále Evropské ligy a v LaLize skončili na čtvrtém místě.

A rozhodně není vyloučeno, že by to nemohlo být i lepší. V klubu, za který mohou nastupovat pouze hráči, kteří mají baskické kořeny, má kostra týmu podepsané dlouhodobé kontrakty. Nico Williams má podepsáno do roku 2035, Oihan Sancet a Dani Vivian (2032), Unai Simón (2029), Iňaki Williams (2028). To jen potvrzuje obrovskou finanční sílu Athleticu, který na mzdách rozhodně nešetří a je schopen se v tomto ohledu vyrovnat kdejakému evropskému velkoklubu.

Když se na celou situaci podíváme komplexně, není setrvání Williamse v Bilbau zase takové překvapení. Ano, v Barceloně by měl jistě větší šanci na nějaký týmový úspěch a pravděpodobně by mu na bankovním účtu přistálo o pár milionů eur více, ale zřejmě mu to za to nestojí.

V klubu svého srdce patří mezi opory, hraje se svým bratrem a ještě si přijde na skvělé peníze. To je kombinace, kterou lze jen těžko trumfnout. Rozhodně ale není nikde napsáno, že ho v dalších letech nemohou do svých služeb získat kluby jako jsou Arsenal nebo Bayern.

Vzkaz z Bilbaa je ale jasný. Nebude to jednoduché ani levné.