Real i Chelsea řeší post trenéra. V Madridu vládnou hráčská ega, v Londýně organizovaný chaos

V létě si bude hledat novou práci spousta zajímavých trenérů a minimálně dva velké kluby potřebují nového kouče. Na trhu se ti jmény bude hemžit. A podle posledních spekulací může dojít dokonce na velký návrat Josého Mourinha (63) do Realu Madrid. Více si o tom povíme v novém Prostoru Jana Morávka.

Co mají společného Xabi Alonso, Enzo Maresca, Andoni Iraola, Unai Emery či Oliver Glasner? Všichni jsou zajímaví trenéři a všichni budou po sezoně k mání pro velké kluby. Blíží se léto, kdy se může trh s trenéry rozhýbat ve velkém. Nového šéfa lavičky potřebuje najít Chelsea i Real Madrid. 

Když začnu v Londýně, kolem Blues už létá několik jmen, o kterých vedení údajně uvažuje. Cesc Fábregas z Coma, Marco Silva z Fulhamu či již zmíněný Iraola. Minimálně Fábregas a Iraola v poslední době ukazují velkou kvalitu a dokázali vzhůru vytáhnout kluby, které mají k velikosti Chelsea daleko.

Dovedu si představit, že fanoušky láká především jméno Fábregase, jakožto bývalého hráče klubu. V Comu jeho tým předvádí skvělý fotbal, Premier League velmi dobře zná a nemusel by se nikterak dlouze adaptovat na nové prostředí.

Je ale důležité zmínit, že je rozdíl být úspěšný v Comu či s Bournemouthem a pak přijít do velkého kolosu, kde se za poslední dobu událo několik trenérských změn a situace je značně nestabilní. Tlak na trenéra tu bude ohromný. Když se zpětně podíváme, jak dopadl Maresca, můžeme si klást otázku, jestli udělala Chelsea dobře, když se jej zbavila. Když odcházel, měl průměr téměř dva body na zápas.

Je také na seznamu trenérů, kteří by jednou mohli nahradit Pepa Guardiolu v Manchesteru City. Chelsea si sice procházela složitým obdobím, ale že by se její situace po vyhazovu Marescy nějak rapidně zlepšila, to se říct nedá. Podle mého názoru to byl trenér, který měl dostat důvěru a pokračovat dál. Místo toho přineslo vedení svými kroky ještě větší nestabilitu.

Rušno bude i v Realu Madrid, kde se podle všeho schyluje ke konci Álvara Arbeloy, který na začátku ledna nahradil Xabiho Alonsa. Zrovna v úterý se objevily silné spekulace o tom, že by ho měl vystřídat José Mourinho, trenér Benfiky. Mně osobně se daleko víc líbila myšlenka přivést Jürgena Kloppa. Přál bych to jemu a chtěl bych toto spojení vidět v praxi. Zajímalo by mě, jak by se svými kvalitami fungoval v nejnáročnější kabině na světě.

A pokud by si s sebou vzal jako asistenta Toniho Kroose, o čemž se také mluvilo, dávalo by mi to velký smysl. Podobně má Hansi Flick Thiaga Alcantaru ve svém realizačním týmu v Barceloně. Jsem přesvědčený, že by Klopp do klubu přinesl německou disciplínu, kterou dnes vidíme nejen v Bayernu ale třeba právě u rivala Realu.

Jenže nyní si volbu nového trenéra vzal prý do vlastních rukou prezident Florentino Pérez a chce znovu přivést Mourinha. Real Madrid je pod velkým tlakem. Má druhou sezonu v řadě bez trofeje. Nejsem si jistý, jestli je pro klub zdravé, aby ho takto řídil Pérez dle svých pocitů. Je mu 79 let a nedokážu odhadnout, jak moc perspektivní jeho rozhodnutí jsou. 

Samozřejmě jsou k dispozici i další jména. Nabízejí se Emery či Iraola vzhledem k tomu, že španělskou ligu velmi dobře znají, ale nejsem si jistý, jestli jsou v současné chvíli ideální variantou.

Zaznamenal jsem i informaci o tom, že se Realu zamlouvá Sebastian Hoeness ze Stuttgartu. Přijde mi to trochu jako sci-fi. Byl by to pro něj obrovský skok. V Německu to bylo téma i na tiskových konferencích. 

Zaskočilo mě to. Jemu by takový krok jednoznačně spíš ublížil. Přiznám se, že jej jednou vidím v Bayernu Mnichov. Má k tomu předpoklady, ale na Real je zatím opravdu brzy.

Jak jsem řekl - Mourinho by nebyla zrovna moje ideální volba, ale dosazení člověka, který je extrémně charismatický a má trénování založené na disciplíně a pracovitosti, nějakým způsobem smysl dává. Pérez mu očividně důvěřuje a doufá, že dostane kabinu pod kontrolu. V trenérském světě je jen málo lidí, kteří mají takový respekt jako Mourinho.

Zda to bude krok vpřed, si nejsem zcela jistý. Upřímně přemítám nad tím, jak na tom je dnes takticky. Jeho mužstva hrála hodně pragmaticky, o moderních věcech typu vysoký presink a napadání to moc nebylo. 

Je ohromná škoda, jak to dopadlo se Xabim Alonsem, protože pro mě je to skvělý trenér, o kterého byl v posledních dvou letech velký zájem a dnes musí čekat, až se naskytne příležitost.

Nějaký čas se zdálo, že by trenéra mohl řešit Liverpool a pozice Arneho Slota byla nejistá, což by pro Alonsa dávalo jasný smysl. V poslední době to však vypadá, že Slot i nadále zůstane.

Přijde mi to přísné. Kam dnes může Alonso jít? Adresy, které by dávaly smysl, jsou uzavřené. Osobně se domnívám, že dřív nebo později skončí v Liverpoolu. Klub si takovou příležitost podle mě nenechá ujít.

Zato v Leverkusenu, kde Alonso působil, po jeho odchodu panuje nepořádek. Erik ten Hag vydržel v klubu jen pár týdnů. Jeho nástupce Kasper Hjulmand mě zatím vůbec nepřesvědčil a myslím, že nejsem sám, kdo má takový názor.

Přijde mi to na Leverkusen málo. Ať už je to jeho vystupováním a celkovým dojmem. Fotbalově také. Nedokáže z nových hráčů dostat maximum. Do toho se objevily různé zvěsti o problémech v kabině.

Asi mě nepřekvapuje, že Bayer může otázku trenéra řešit. Hjulmand si sice pomohl tím, že zvítězil nad Wolfsburgem a má výhru z Dortmundu, je to ale celé zvláštní. Obrana není stabilní a ani dopředu to není takový ohňostroj, na který jsme zde bývali zvyklí.

A kam tedy s volnými trenéry z Anglie? Pokud nepůjde Iraola do Chelsea, těžko vidím nějakou variantu. Snad jen Newcastle, pokud by se rozhodl ukončit Eddieho Howea. Také se o tom trochu šušká. Pokud by měl Iraola vzít Crystal Palace, nejsem si jistý, že by to pro něj byl až takový kariérní posun.

To samé Glasner. Oba ohlásili konec v klubu poměrně brzy a čekal bych, že už tedy mají od léta domluveného něco nového. Nicméně zatím žádné informace nepřicházejí a kolem Glasnera je zatím klid.

Zato mám ale ještě jedno jméno, které se může brzy vrátit do klubového fotbalu - Julian Nagelsmann. Bude mít po MS s německou reprezentací a jsem přesvědčený, že mu klubová práce musí chybět. I v Německu to rezonuje. Je mu stále jen 38 let. Je to jen otázka času, kdy se zase vrátí zpátky. Určitě má ještě ambice vést klub.

Zrovna on je typ trenéra, který potřebuje každodenní kontakt s hráči a to u reprezentace nemáte. Je škoda, že místo trénování objíždí po víkendech zápasy a fotbal jen sleduje. Jeho trenérský um by byla škoda neuplatnit.

Když to řeknu ostřeji, přijde mi, že trochu promrhává ty nejlepší roky. Vést německý národní tým je určitě obrovská čest. V Nagelsmannově případě ale stejnou měrou i obrovská škoda.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.