Proč dává Realu smysl návrat Mourinha? Přirozený respekt, skvělá úspěšnost i produktivita

Spekulace o tom, že preferovanou volbou Florentina Péreze (79) na post nového trenéra Realu Madrid má být José Mourinho (63), byla v některých kruzích přijata poněkud negativně. Pravda je, že Portugalec zažil mezi lety 2010 až 2013 v Madridu bouřlivé období. Na druhou stranu je zřejmé, že Pérez vycítil, že právě The Special One má jedinečnou osobnost, která dokáže vytěžit ze současného týmu maximum. Pojďme si říct důvody, proč je Mourinhův případný návrat dobrou myšlenkou.

Real Madrid v posledních dvou sezonách výrazně zaostával za očekáváním a do síně slávy přidal pouze trofeje za triumf v Superpoháru UEFA a v Interkontinentální poháru (dříve známý jako MS klubů).

Přestože do kádru už tak plného hvězd přibyl navíc ještě Kylian Mbappé, Los Blancos zaostávají za Barcelonou na domácí scéně i za zbytkem Evropy v Lize mistrů.

Ironií osudu bylo, že právě Mourinho s Benfikou připravil Real o přímý postup do osmifinále Ligy mistrů, když se v závěru utkání prosadil brankář Anatolij Trubin v nastaveném čase a Benfica vyhrála 4:2. Španělé tak museli do play off, kde je potkal ten samý soupeř.

Právě tento ikonický moment, kdy ukrajinský brankář skóroval v osmé minutě nastaveného času, symbolizoval Mourinhovu auru - jako by podobné chvíle portugalský kouč doslova přitahoval.

Nesmíme zapomínat, že kromě zábavných mediálních výstupů je Mourinho stále trenérem nejvyšší úrovně a aktuálně ho dělí jen tři zápasy od toho, aby dovedl Benfiku k sezoně bez porážky v portugalské lize.

Navíc se jedná o jednoho z nejzkušenějších trenérů současnosti. Díky svým schopnostem a dlouhověkosti se jedná o trenéra, který má mezi cizinci v Premier League třetí největší počet odtrénovaných zápasů (363) po Pepu Guardiolovi (375) a Arsénu Wengerovi (828).

V evropských pohárech mají na kontě více odkoučovaných zápasů pouze Carlo Ancelotti (267) a Sir Alex Ferguson (273).

Pokud by Mourinho do Madridu opravdu přišel, nebyl by z nového prostředí zaskočený. Bílý balet vedl téměř ve dvou stovkách utkáních a dosud drží mezi trenéry, kteří zvládli aspoň 100 zápasů, nejvyšší procento výher.

Portugalec měl ve 178 zápasech úspěšnost 71,91 %, když 128 duelů vyhrál a pouze ve 22 případech odešel ze hřiště poražený.

Například Carlo Ancelotti sice odtrénoval více utkání než Mourinho, ale jeho úspěšnost se zasekla na 70,82 %. Pokud bychom nebrali jako jedno z měřítek počet zápasů, nejvyšší úspěšnost má Manuel Pellegrini, který v Realu Madrid vyhrál 36 z 48 zápasů (75 %).

O portugalském stratégovi se často povídá, že je až příliš defenzivní a je proslulý tím, že v zápasech volil spíš destruktivní taktiku tzv. "zaparkovaného autobusu". 

V případě jeho působení v Realu Madrid je to však mýtus. Jeho tým z ročníku 2011/12 byl nejproduktivnějším výběrem madridského celku v 21. století. V průměru na zápas totiž vstřelil tři branky. Celkem tým dal 121 gólů, což v lize dosud nikdo nepřekonal.

Žádný jiný tým Bílého baletu za posledních 25 let neměl takovou produktivitu. V té samé sezoně se Mourinhovi povedlo ukončit tříletou ligovou nadvládu Barcelony pod taktovkou Pepa Guardioly a mistrem ligy se stal se ziskem 100 bodů.

Je to milník, který se opakoval pouze jednou - v následující sezoně jej zvládla Barcelona. Od té doby žádný klub hranici 100 bodů dosud nedosáhl.

V klubu s tak bohatou historií a specifickým způsobem fungování přežijí na lavičce jen ti nejlepší. Mezi kandidáty na post budoucího trenéra Realu Madridu není zrovna mnoho těch, kteří by dokázali v kabině Realu vzbudit takový respekt jako Mourinho. Jeho charisma by mělo stačit na to, aby udržel případné nespokojené zástupce vedení či kabiny pod kontrolou. 

Pod jeho vedením v Madridu hrály osobnosti jako Cristiano Ronaldo, Karim Benzema, Kaká, Sergio Ramos a Portugalec s nimi uměl vycházet. Dokonce i současný trenér Álvaro Arbeloa a jeho předchůdce Xabi Alonso byli součástí Mourinhova kádru, když před šestnácti lety do španělského velkoklubu přišel.

Pokud se Mourinha podaří přesvědčit k návratu, nebude to tedy znamenat poslední zoufalý pokus klubu hledání úspěchu v minulosti, jak by se na první dobrou mohlo zdát, ale promyšlený a pragmatický krok, než se vrhnout do nové cesty s dalším neprověřeným trenérem.