Rabušic ukončil kariéru, v Liberci by ale měl pokračovat. Chtěl bych pomáhat s výchovou hráčů, prozradil

Liberecký útočník Michael Rabušic ukončil v 35 letech profesionální kariéru. Hráč se čtyřmi starty za českou reprezentaci naposledy nastoupil v nedělním odvetném semifinále prvoligové nadstavbové skupiny o umístění proti Bohemians 1905, v němž naskočil na závěrečných 20 minut. Ve Slovanu by měl zůstat a zapojit se do výchovy mladých hráčů, ovšem spíše ne jako trenér.
"Byl to můj poslední zápas. Já už vlastně pomalu dva měsíce netrénuju, protože mám problém s kolenem. Už to prostě nešlo. Jakž takž jsem se připravil na zápas," řekl na tiskové konferenci Rabušic, jehož tým navzdory vítězství 1:0 v semifinále s Bohemians vypadl po úvodní vysoké porážce 1:4 v Ďolíčku.
"Malovali jsme si to trochu jinak, všichni jsme doufali, že skončíme v té první skupině. Ale zápas s Bohemkou tomu nenahrál. Tak je to prostě někde napsané. Já jsem si ten svůj poslední zápas odehrál, Theo (Gebre Selassie) třeba svůj poslední zápas nehrál. Všechno jednou končí a teď začne nějaká nová etapa," doplnil Rabušic.
Po zápase absolvoval rozlučkový ceremoniál a dostal dres s číslem 200, symbolizujícím ligové starty za Liberec. "Bylo to pro mě hodně emotivní. Už celý den jsem nad tím přemýšlel, všechno najednou děláte naposled, takovou tu svou rutinu. Ale tak to prostě je. Ty emoce tam nakonec byly, kvůli rodině a všemu okolo. Holt něco děláte celý život a teď to najednou končí. Ale já doufám, že už jsem připravený jít dál, zapojit se do chodu klubu a pomoct tomu, abychom byli ještě výš než doteď," uvedl Rabušic.
"Bavíme se o tom, co by bylo nejlepší pro klub, i já kde bych se našel. Teď bude čas pořádně se rozhodnout, kam by ta cesta měla směřovat. Určitě to bude v rámci výchovy hráčů a pomáhat s tím, abychom produkovali více kluků z akademie do A-týmu. To by mohla být moje cesta," doplnil Rabušic.
Michael Rabušic po svém. a zároveň posledním ligovém zápasu v dresu #FCSL:
— FC Slovan Liberec (@FCSlovanLiberec) May 11, 2025
https://t.co/kCZpOeJ6S1 #LIBBOH pic.twitter.com/n3ai9o4Rqr
Na trenérskou roli se ale zatím necítí. "Nevím, jestli k tomu třeba někdy dospěju. Rád bych ale třeba pomáhal tady v klubu útočníkům, třeba nějaké individuální tréninky, to určitě. Ale v trenéřině se momentálně nevidím. I když nikdy neříkej nikdy. Teď jsem skončil a pak se v tom třeba najdu, ale momentálně asi spíš ne," řekl Rabušic.
Celkem v české nejvyšší soutěži zasáhl do 298 utkání a jen těsně nedosáhl na Klub legend pro hráče s 300 zápasy. V domácí lize si připsal 58 branek, působil také v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. V sezoně 2011/12 získal s Libercem titul. Hrával rovněž za několik italských klubů. Prošel mládežnickými reprezentacemi, za "áčko" naskočil do třech duelů v roce 2013 a jednoho o sedm let později.
Zatím neví, zda bude dál hrát fotbal aspoň na amatérské úrovni. "Kamarádi mě přemlouvají pořád. Momentálně nevím, určitě by to nebylo na celou sezonu. Maximálně bych si šel zahrát pár zápasů. Musím to ještě probrat s doktory, co bude s tím kolenem. Potřebuju pak fungovat, běhat, hrát hokej, abych nebyl jak kulička. Ale když to půjde, rád si půjdu zahrát," prohlásil Rabušic.
Zatím nepřemýšlel ani nad případným rozlučkovým zápasem. "Spousta lidí mi říká, ať něco udělám. Nabízí se to tady v Liberci, přemlouvají mě třeba i lidi v Náměšti (nad Oslavou), kde jsem vyrůstal, kde mě táta naučil hrát fotbal. Možností je víc, uvidíme, jestli to bude mít smysl," doplnil.
Komentáře (20)
Přidat komentářCo by je učil?
Pálit šance
Co se týče statistik, tak je to ukázkovej českej útočník. V nejlepší sezóně 13 gólů, jinak ze zbylých 16 ročníků dosáhl víc jak 10 gólů napříč všemi soutěžemi jen jednou. A přesto se takovej hráč podíval do Serie A.
A do repre
To jsem chtěl taky zmínit, ale když jsem si uvědomil, jaký hráči se pravidelně dostávali do nároďáku během minulý dekády, tak Rabušic byl ještě docela v pohodě volbou. Narážím na borce typu Bartošák či Droppa.
Co by absolutně nesledující domácí ligu a vlastně většinu času ani repre, tak obě jména slyším regulérně poprvý v životě
Tak to naverboval jarolim 50 hracu skrz agenry, to neni tajemstvi
Hele na Ramba nám nesahej jo?
Ale je to tak no, když to člověk vezme pohledem statistik, tak na útočníka je to prostě rýzí šutér gambáč ligy. U něj byl i problém, že po návratu z Itálie byl docela dost zraněnej, bez toho by se tý stovce možná přiblížil.
Ale teda (pokud staty na livesportu nelžou), teda mezi sezonami 2013/2014 (včetně) a 2019/2020 (včetně), vsítil uctyhodných 10 gólů (v ligách). V Itálii dal alespoň jeden v poháru
Tak jak se přestalo v moderním fotbale hrát na klasický bijce na hrotu, jako byl on, tak se transformoval spíše do role takovýho defenzivního útočníka u kterýho dávání branek není to hlavní.
Navíc posledních deset let byl pořád zraněný, sice na počet těch zápasů odehrál dost, ale do většiny pak chodil jako střídající hrot co má jít dělat bordel do vápna, z takový pozice za sezonu 10 golů nedáš.
" defenzivního útočníka u kterýho dávání branek není to hlavní"
Myslím, že tím myslel "napadajícího" útočníka, pokud bych se řídil terminologií z FM.
A jako jo, samozřejmě hroťák dneska nemusí střílet góly, aby byl užitečnej – viz Giroud na MS 2018, kde nevstřelil ani gól, přesto byl považovanej za jednoho ze strůjců francouzskýho triumfu.
Tohle myslím započal Torres po přestupu do Chelsea.
To teda zní jako historickej revizionismus tlačenej samotným Torresem, kterej by tímhle trendsetterským narativem rád překryl to, že mu v Chelsea výrazně zvlhnul střelný prach.
Svoje si odehrál, škoda těch zranění
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele