Premier League opustili další veteráni: Dlouholetý obránce Man Utd nebo waleský reprezentant

Každé letní přestupové období nabízí spoustu zajímavých přesunů napříč všemi soutěžemi. To letošní přineslo v Premier League i několik rozluček s profesionální kariérou. Kopačky na hřebík pověsila hned čtveřice veteránů anglické nejvyšší soutěže.

Většina z těchto respektovaných a uznávaných mazáků se z trávníku přesunula do trenérských rolí. Zde jsou jména těch největších osobností Premier League, která po sezoně 2024/2025 ukončila hráčskou kariéru.

Zkušený střední obránce odešel do fotbalového důchodu 30. května 2025 ve věku 37 let. Uzavřel tak 19 let trvající kariéru, ve které zaznamenal více než 600 profesionálních startů.

Ve své poslední sezoně v Manchesteru United se představil pouze v sedmi zápasech Premier League. V předchozím ročníku však pozvedl nad hlavu pohár pro vítěze FA Cupu. První gól od návratu do United vstřelil v prosinci 2024 během napínavého čtvrtfinále EFL Cupu, které skončilo prohrou 3:4 s Tottenhamem.

Klubovou kariéru započal bývalý severoirský reprezentant právě na Old Trafford. Následovala dvě hostování v Sunderlandu a úspěšná angažmá ve West Bromu a Leicesteru. Druhý jmenovaný tým dovedl jako kapitán k vítězství v FA Cupu roku 2021.

Za Rudé ďábly nastoupil do 241 zápasů a získal s nimi tři tituly v Premier League, Ligu mistrů, mistrovství světa klubů, FA Cup a dva ligové poháry.

Mezi lety 2006-2024 si připsal 107 reprezentačních startů, vstřelil šest gólů a patnáctkrát navlékl kapitánskou pásku.

Po konci kariéry našel Evans místo ve vedení klubu. Ten ho vnímá jako ideální vzor pro rozvíjející se talenty. Tomu nahrává i fakt, že si dodělává trenérskou licenci UEFA A.

Anglický záložník ukončil hráčskou kariéru v červnu 2025. Ihned po jejím konci se v Southamptonu stal asistentem trenéra prvního týmu pod vedením nového kouče Willa Stilla. Tím formálně potvrdil roli asistenta i hráče zároveň, kterou zastával již v dubnu na konci sestupového ročníku.

Jeho poslední sezona se nesla ve znamení symbolického návratu do mateřského klubu, který se před sestupem v letošním roce probojoval do Premier League z League One.

Během dvou působení u Svatých si připsal 283 startů. V roce 2014 podepsal smlouvu za 25 milionů liber smlouvu s Liverpoolem. Za Reds zaznamenal více než 178 vystoupení v Premier League. V roce 2019 vyhrál Ligu mistrů, o rok později Premier League, Superpohár UEFA a mistrovství světa klubů.

Lallana poté celek z Anfieldu opustil a před návratem "domů" odešel na úspěšné angažmá do Brightonu.

Na svém kontě má také 34 reprezentačních startů, ve kterých vstřelil tři góly. Anglii reprezentoval i na mistrovství světa 2014 a Euru 2016. Celkem Lallana v klubové kariéře nastoupil ve všech soutěžích k 571 utkáním, připsal si 86 gólů a přidal k nim 73 asistencí.

Pětatřicetiletý hráč pověsil kopačky na hřebík v březnu 2025 po osmi ročnících v Crystal Palace a více než deseti letech ve West Hamu.

Od osmi let působil právě ve West Hamu a před příchodem do Palace v roce 2016 za zhruba 10 milionů liber nasbíral za Kladiváře 243 startů v prvním týmu. Během devíti let v Selhurst Parku pak nastoupil do 125 zápasů a vstřelil 10 ligových gólů.

Vrcholem jeho kariéry byl ročník 2018/2019, v němž přispěl k jednomu z nejlepších bodových zisků Palace v Premier League. Obránce byl také součástí historického tažení za vítězstvím v FA Cupu ve své poslední sezoně.

Tomkins reprezentoval Anglii na mládežnických úrovních a hrál za tým Velké Británie na olympijských hrách v Londýně v roce 2012. Ačkoli nikdy nenastoupil za seniorskou reprezentaci, jeho stabilní výkony mu vynesly respekt a uznání.

V červenci ve věku 38 let oznámil odchod do fotbalového důchodu, čímž ukončil kariéru jakožto třetí nejvytíženější hráč Walesu (109 startů). Zároveň překonal Nevilla Southalla a stal se nejvytíženějším brankářem své země všech dob.

Na klubové úrovni si připsal více než 100 ligových startů jak za Wolverhampton Wanderers, kde debutoval v roce 2006, tak za Crystal Palace. Zde se výrazně podílel na postupu do finále FA Cupu v roce 2016.

Ačkoli byl v sezoně 2024/25 hráčem Nottinghamu Forest, nenastoupil ani jednou. Na mezinárodní scéně byl základním stavebním kamenem Walesu, se kterým v roce 2016 došel do semifinále Eura, a objevil se také na mistrovství světa 2022.

Naposledy nastoupil za národní tým v listopadu 2023 v přátelském utkání proti Gibraltaru. Kvalitními výkony přispěl k postupu Walesu do semifinále Eura 2016 a vysloužil si uznání za devět klíčových zákroků při vítězství v play off nad Ukrajinou, které ukončilo 64leté čekání na postup na mistrovství světa.

Po konci kariéry oznámil své nové působení jako trenér v Nottinghamu Forest.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.