Preben Elkjær-Larsen - Bizon

15.05.2012, 11:40
Životopisy
Toto jméno těm mladším asi moc neřekne, ale pamětníci si snad vzpomenou. Není to tak dávno, co byl postrachem soupeřových obran a největší údernou silou Dánského dynamitu. Říkali mu všelijak - Blázen z Lokerenu, Býk utržený ze řetězu, ale nejčastěji Bizon.

Až do 70. let Dánové ve světovém fotbale nic neznamenali, vždy to byl příjemný soupeř na rozehrání, potažmo získání bodů v kvalifikaci. Když v r. 1977 získal Zlatý míč Dán Allan Simonsen, vyvolalo to údiv, jakkoli byl tento prcek šikovným a poměrně dost ceněným kopálistou. Dánsko platilo za fotbalově druhořadou zemí, ovšem od první půlky 80. let, kdy na lavičku národního týmu seděl Sepp Piontek, původem Polák, započaly na fotbalové mapě velké změny a věta "Hic sunt leones" přestala pro Jutský poloostrov platit.

Kvalifikaci na MS 1982 ještě Dánové nedali, nicméně na francouzské Euro konané o dva roky později už jeli. A tam doslova uhranuli odbornou i laickou veřejnost. O ty výsledky by ani tak nešlo, jako o ten neskutečně pohledný fotbal, jaký předváděli. Kdo si to mužstvo pamatuje, dá mi jistě za pravdu. Co do krásy se jim v té době mohli rovnat snad jen Brazilci se Zicem či Falcaem, hrající asi nejkrásnější fotbal své historie, a báječný tým ze země Galského kohouta, sestavený kolem geniálního Michela Platiniho. Třetím do mariáše byli Dánové, kteří se najednou, zničehonic objevili na světové scéně. S jistou mírou nadsázky to připomenulo jejich dávné vikingské předky, kteří se znenadání objevovali u břehů raně středověkých států a plundrovali jejich osady a města, aby pak zase načas odtáhli a vrátili se po letech, zase překvapivě a zase v ničivých rejdech. Přesně tak ve fotbale vystupují Dánové, vzpomeňme jen ohromující vítězství na ME 1992. Asi vždy záleží na délce zápalné šňůry, než zase dojde k další explozi Dánského dynamitu. Ale zpět k partě Seppa Pionteka. Tomu se z neznámých kluků podařilo vytvořit perfektně fungující tým, který se stal postrachem i těch nejlepších. Vzadu hrál prim Morten Olsen, v záloze maličký Jesper Olsen, potažmo Arnesen a Søren Lerby, vedle pomalu dosluhujícího, leč stále dobrého Simonsena zdařile nastupovali rodící se světová superhvězda Michael Laudrup a především hlavní protagonista tohoto medailonku - Preben Elkjær-Larsen.

Narodil se 11. září 1957 v Kodani. Kariéru začal v klubu Vanløse IF, kde však moc dlouho nepobyl. Sedm gólů v patnácti zápasech přesvědčilo šíbry 1. FC Köln, že tento dvacetiletý boreček může být platným hráčem. 1. FC Köln, to tehdy byla jedna z nejlepších adres Bundesligy, v bráně vládl Toni Schumacher, v poli znamenitě operovali němečtí reprezentanti Flohe, Dieter Müller či Overath, později sem přestoupili B. Schuster nebo výborný Angličan T. Woodcock. Místo aby se od těchto prvotřídních plejerů mladý Elkjær učil, umínil si, že on bude učit je, co znamená v praxi heslo "Pije jak Dán". Není divu, že se neprosadil, fotbalu jako takovému moc nedával a na zisku double pro Kozly měl minimální podíl. Když pak trenérovi vyvracel nařčení z toho, že strávil noc v nočním klubu s flaškou vodky a štětkou po boku tvrzením, že to není pravda, protože ty štětky měl vedle sebe dvě, dostal padáka. Desítky podobných mladých namachrovaných týpků, co na sobě ve dvaceti přestávají makat, poněvadž si myslí, že už umí všecko, končí v zapomenutí. Elkjær měl ale štěstí - ozval se belgický Lokeren. V klubu, který v našich končinách později tak proslavil Dino Koller, se sešla plejáda velkých hráčů, např. Poláci Lato a Lubański, Belgičan Verheyen či náš Karolko Dobiaš. Z věčného otloukánka se najednou stal rovnocenný soupeř, který zmužile vzdoroval belgickým velkoklubům. Druhé a třetí místo, finále Belgického poháru, čtvrtfinále poháru UEFA. Na provinční klub výtečná bilance. Velkou, opravdu velkou zásluhu na tom měl Dán na levém křídle s bilancí 190 zápasů/98 gólů - Preben Elkjær-Larsen.

Kdo si na něj ze starších návštěvníků tohoto serveru upamatuje, bude se mnou snad souhlasit. Podobný typ útočníka se vyskytuje opravdu jen málokdy. Udělaný chlapík, takový mohutný a ramenatý, působil zvláštním robustním dojmem, prostě chlap. Známé klišé, že by šel klidně i hlavou proti zdi, pro něj platilo beze zbytku. Preben byl jak beranidlo, jak rozjetý buldozer, tank, který se nebál vletět kamkoli a proti komukoli, nestalo se snad, že by uhnul soupeři či dokonce ráně, přezdívka "Bizon" plně vystihovala jeho nejviditelnější vlastnost. Navzdory tomu však byl mimořádně technicky vybavený, vážně skvěle, což u těchto typů nebývá zas tak zvykem, navíc rychlý jak blesk, což se ve spojení s jeho jedinečným, přímočarým tahem na branku, agresivitou a důrazem rovnalo smrtící zbrani mužstva, jehož útočnou vozbu vedl. "Jeho akce - to je výbuch," glosoval hru svého spoluhráče Simonsen. S hlavou mezi rameny se rozběhl a pak už ho šlo těžko zastavit či dokonce oddělit od balónu, prošel až nápadně snadno přes sebelepšího beka. Prostě Bizon. Zároveň bezvadně hlavičkoval, měl znamenitý výběr místa v šestnáctce, nejeden novinář v souvislosti s ním užil titulek "Zabiják pokutového území". Velmi dobře měnil rytmus hry i vedení balónu a co je důležité, byl obounohý.

To je sice pro hráče mezinárodní úrovně naprostou samozřejmostí, ono však v jeho případě šlo o takovou "Nedvědovskou" obounohost. Elkjær měl v pravé i levé noze ránu jak hrom, nezřídka pálil z plného běhu po třiceti či čtyřicetimetrovém sprintu a to byly, panečku, šupy, jéje. Jednou dokonce, to hrál už za Veronu, utekl obráncům Juve, ztratil přitom kopačku, z čehož ale nedělal žádnou vědu a překonal brankáře bosou nohou. Přesto všechno působil takovým těžkopádným dojmem, elegance nebo podobné věci pro něj neplatily, byl vyloženě silovým typem hráče, zato však velice důležitým. Na druhou stranu jako týmový hráč nebyl Preben nic moc, spíše šlo o klasického individualistu, jenž si navíc se životosprávou nedělal velkou hlavu ani v Belgii. Zapálil si cigáro bez rozpaků v kabině hned po zápase, sotva přišel ze hřiště, ani dres si nestihl svléct a už spokojeně šlukoval. Na hřišti hrál na sebe, ale mimo ně prý jako věčný hračička miloval hry všeho druhu, od pince po poker. Furt musel být v pohybu, "nesnáším nicnedělání a vše dělám naplno", prohlásil. Ani piva se nezřekl, jakkoli se trošku přece jen uklidnil, ony ženy na chlapy mají přece jen dobrý vliv, i Belgičanky. Jako třeba ta, kterou si vzal.

Přišel rok 1984 a s ním už vzpomínané Euro 1984 ve Francii. Dány nebral nikdo vážně, vlastně je nikdo ani neznal. Sice v kvalifikaci přešli přes Anglii, když ji porazili dokonce i ve Wembley, ale už jen ta skupina, do níž byli nalosováni, měla zaručovat brzký návrat domů - vždy silná Jugoslávie, minulý vicemistr Evropy z Belgie a domácí Francie, možná s nejlepším týmem své historie.

Potomci Vikingů však ve Francii připravili všem úchvatné představení, hodně nahlas se hovořilo o fotbalu snů. Nasazení, rychlost, dravost, technika, krásné akce na jeden dotyk. V oboustranně útočném střetnutí sice domácí Francouzi vyhráli 1:0 Platiniho brankou v samém závěru, ale Jugoslávci dostali pět kousků a to mohli být ještě rádi a v překrásném zápase s Belgií vyhráli Dánové 3:2. Diváci plesali, protože neznámý nováček přiváděl do varu všechny, lhostejno, zda seděli na stadionu či u bedny. V semifinále nastoupili proti Španělům. Opět se hrál parádní fotbal, který po 120 minutách skončil nerozhodně 1:1. Na řadu přišly penalty. K té rozhodující se postavil právě Preben Elkjær-Larsen a... vysoko přestřelil. Dánové jeli domů, provázeni mohutným aplausem fanoušků i expertů celého kontinentu. Je něco skvělého v království dánském, šeptali si mezi sebou fotbaloví fajnšmekři.

Pro nešťastného exekutora to jinak byl ovšem vydařený šampionát. Vstřelil dva góly a v obranách soupeřů řádil skutečně jako býk urvaný z řetězu. Zapůsobil tak silným dojmem, že v anketě Zlatý míč obsadil třetí příčku. Rok na to už skončil dokonce druhý! V obou případech zvítězil tehdy nedostižný Platini. Obě trofeje přebíral dánský forward už v dresu Hellasu Verona, jemuž dal přednost i před Tottenhamem či Arsenalem. Nejprve se mu Taloši pro jeho neohrabaný styl smáli a srovnávali ho s dalšími cizinci, kteří se v té době objevili v Serii A - Zicem, Maradonou, Platinim, Boniekem, Socratem... Ale Preben všem vytřel zrak. Opakoval se podobný scénář jako v Lokerenu či v dánském nároďáku. Opět šlo víceméně o podprůměrný tým, který náhle vyletěl nahoru. V tomto případě pak až na sám vrchol - Bizon vystřílel Montekům a Kapuletům mistrovské scudetto. V Hellasu byl vedle skvělého Němce Hanse-Petera Briegela jedinou hvězdou. I to však stačilo na tento jedinečný úspěch v historii klubu.

A přišlo MS v Mexiku L. P. 1986, na něž svou zemi posunul osmi přesnými zásahy v osmi kvalifikačních duelech Maljkær čili Milovník gólů, jak Prebenovi v jeho domovině říkali. Za Dánsko byl ochoten vypustit duši. "Když hraji Serii A, beru to jako všední den, ovšem když hraji za Národní tým, je to pro mne neděle," nechal se slyšet. Dánové ani tam nejeli v roli favoritů, třebaže přestali být bráni na lehkou váhu. Jejich skupina se silnou Uruguají, se Skoty, kteří tehdy byli na jiné úrovni než dnes a s nimiž patnáct let nebodovali, a s NSR - byla vnímána jako nejtěžší ze všech. Dánové do ní byli nasazeni až ze čtvrtého koše, ale na place se to nikterak neprojevilo.

V Mexiku zapnuli na ještě vyšší rychlostní a kvalitativní stupeň než ve Francii. Tento šampionát byl, co já pamatuji, nejbohatší na krásné zápasy, nejméně patnáct, ale možná i dvacet utkání bylo opravdu přenádherných. Ve svém vstupním turnajovém klání sehráli Dánové fantastickou partii se Skoty, o níž pak Daily Mirror psal v superlativech: "Při strhujícím tempu se divákům tajil dech." Co předvedl v tomto duelu Elkjær, to teda bylo něco. Nejenže po kličce na hranici šestnáctky vstřelil jediný gól utkání, ale ten výkon, co podal... Vydal za tři hráče, byl nezastavitelný, nepolapitelný, ze dvě další obrovské šance spálil. V dalším zápase se hattrickem podílel na demolici Uruguayců. Opět hrál famózně, nabíhal si, nahrával, střílel, deptal jihoamerické hráče svým uměním. Další čtyři velké šance zahodil, přesto však Dánové rozdrtili svého rivala v poměru 6:1. Svět vzal Dány definitivně na vědomí. Jejich hra, to byla óda na fotbal. Samotní uruguayští hráči chvílemi s otevřenou hubou pozorovali, co to s nimi Dánové provádějí. Skutečně, dánské vystoupení na tomto mistrovství, to byla pastva pro oči, snový a až pohádkově krásný fotbal, neskutečně moderní hra s bleskurychlými výměnami míčů, tlakem na balón, krajními obránci neúnavně pendlujícími kolem lajny, střelami ze všech pozic, pohyblivou a pružnou hrou zálohy a to vše ve zběsilém tempu. Poslední zápas ve skupině sehráli Dánové proti Němcům. Bylo jasné, že kdo vyhraje, půjde v osmifinále na silné Španěly, poražený na Maroko. Dánové jakékoli šachy odmítli a vyhráli 2:0. Bizon byl o poločase střídán, Förster mu nedovolil vůbec nic.

Nadšení náhlého černého koně turnaje rázně utnuli Španělé. Přestože po penaltě Jespera Olsena vedli 1:0, přestože útočili, umřeli na krásu. Zatímco "Bizon" Ejkaer zahodil dvě tutovky, "Sup" Butrageño čtyřikrát klovnul přesně a bylo po ptákách. 5:1 a Dánové jeli domů.

Na další ME postoupili Dánové přes naší repre, ale v Německé spolkové republice nezískali ani bod a pakovali se už po bojích ve skupině. Rok 1988 byl konečnou v nároďáku i pro Malkjæra. Vlastně to byl i jeho konec ve městě Romea a Julie. Přestoupil do Vejle BK, jenže série zranění mu vzala možnost ukázat svůj um i v domácí lize. V 31 letech ukončil hráčskou kariéru. Prostě jako pravý Viking - znenáhla se objevil, tři čtyři roky na světových kolbištích řádil, aby se pak v tichosti vytratil. Chvíli pak trénoval Silkeborg, ale vskutku jen chvíli - jeden rok. Stejně tak jeden rok trvala jeho kariéra šéfa sportovního televizního kanálu, který jednoduše zkrachoval. V současnosti působí jako spolukomentátor dánské TV3+.

Úspěchy: Účast na ME 1984 (SF). MS 1986 (OF), ME 1988 (skupina); Vítěz Serie A, Bundesligy, Něm. poháru; V anketě Zlatý míč 1x 2. místo, 1x 3. místo, Fotbalista Dánska 1984.
Reprezentační bilance - 69/38, ligová bilance - 333/143

Autor: články čtenářů / Puskas

Komentáře (88)

Přidat komentář
smazaný uživatel

nápadně podobný Luboši Kubíkovi

Reagovat
smazaný uživatel

mladý Al Bundy

Reagovat
Pipo123

"Když pak trenérovi vyvracel nařčení z toho, že strávil noc v nočním klubu s flaškou vodky a štětkou po boku tvrzením, že to není pravda, protože ty štětky měl vedle sebe dvě, dostal padáka. "

Reagovat
tulen

toto je frajer proste

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Neuro

moc to slovní spojení nepoužívám ale tenhle týpek měl opravdu styl

Reagovat
Largo

Reagovat
rufus

Reagovat
REPLIKATOR

Reagovat
smazaný uživatel

A fotka těch prostitutek by nebyla?

Reagovat
cubinho

Podle popisu mi dánská reprezentace trochu připomíná tu českou na hrotu s Dinem

Reagovat
Puskas

To zas ne...

Reagovat
cubinho

Technický mančaft na hrotu s bijcem - ČR v letech 2002 - 2006

Reagovat
Puskas

jenže oni měli na hrotu tři, popř, dva boce anehráli stylem vše na Bizona. Jinak třeba co do toho vířivého pohybu a nasazení jo.

Reagovat
smazaný uživatel

Výborný článek, jako už tradičně. Díky.

Reagovat
Puskas

A skrze prospera dík za případné další pochvalné komentáře

Reagovat
Largo

Skrze Prospera se i Shakespeare stal slavným....

Dík za tyhle články Puskasi, vždycky mě to naplní příjemnou nostalgií a to je občas potřeba. Jen tak dál chlapče zlatá

Reagovat
smazaný uživatel

Sakra, další Puskasův článek a já se musím učit na maturitu a prostě musím od toho počítače.

Reagovat
smazaný uživatel

Sem na tom podobně, ale dlabu maturitu z článku sem se aspoň něco hodnotnýho dozvěděl

Reagovat
Largo

Reagovat
Puskas

Máš tam i něco z historie, divadla, takže ses vlastně učil

Reagovat
smazaný uživatel

Paradny plejer a symbol fenomenu zvaneho Dansko v tej dobe. Pamat mi sluzi velmi dobre

Reagovat
djiros

Parádní článek, video a hráč.

Reagovat
cubinho

+ hudba k videu (teda její původní verze)

Reagovat
adalbertus

nechápu,proč právě tento hráč?

Reagovat
Puskas

A proč ne? Měl jsem ho rád. Ještě si vybírej...

Reagovat
adalbertus

dobre no

Reagovat
smazaný uživatel

Prečo? Pretože práve tento hráč bol synonymom dánskeho ofenzívneho futbalu, ktorý sa vtedy dostal do povedomia .

Reagovat
Filip12

Bizon je jen jeden Essien♥

Reagovat
FC Porto FC

Reagovat
smazaný uživatel

V dobe , keď dostal tento hráč túto prezývku, Essien ešte ťahal dreveného makaka.

Reagovat
Filip12

Reagovat
smazaný uživatel

Byl to frajer a borec, s touhle generací jsem vyrůstal... no, i s tou předešlou popravdě. Každopádně dík za článek, máš u mně Puskasi pivo až se někde v Ostravě srazíme

Reagovat
Puskas

To říkáš proto, že víš, že nepiju

Reagovat
Puskas

Ale jinak rád zavzpomínám na staré časy s njakým pamětníkem. Taky jsem na těchto borcích vyrůstal...

Reagovat
smazaný uživatel

Omlouvám se, nějak mi to nedošlo... nebo jsem to spíše ani nevěděl. Třeba se nás pamětníků najde z Ostravska víc...

Reagovat
smazaný uživatel

no konečně supr jako vždy

Reagovat
smazaný uživatel

Parádní článek, super hráč, byl v mé all-stars 86 . A Mexiko mé první MS... Jo to už je let

Reagovat
Puskas

To je, ale bylo to nejlepší MS. Ty mače Brazílie-Francie, Belgie-SSSR a další...

Reagovat
smazaný uživatel

Po penaltách Brazílie - Francie jsem myslel, že už nikdy na fotbal koukat nebudu, jak já fandil Brazílii a ona tohle A Belgie se Sověty? Paráda. S výborným koncem.

Reagovat
Puskas

Já fandil Francii tehdy:) Ta záloha - Fernandez - Tigana-Platini- Giresse, dříve ještě Genghinni, to byla paráda. A proti nim Zico, Socrates, v obraně Josimar, Junior... Asi nejkrásnější zápas, co jsem kdy viděl...

Reagovat
smazaný uživatel

Neběhala tehdy minimálně v Evropě lepší záloha. Záloha snů. Ale mé srdce patřilo Socratesovi A Julio Cesar Josimar byl objev MS. Naskočil až během skupiny do rozjetýho vlaku díky zranění.

Reagovat
Puskas

Ta jeho rána proti Severním Irům ze 30 m, kdy Jenings ani nestačil zvednout ruce... A Socrata nezapomenu do konce života, jednak ty penalty z kroku a ty nahrávky patou na 20 mterů...

Reagovat
smazaný uživatel

Parádní gól. Akorát penaltu Batsovi nedal A taky super byly nůžky Negreteho nebo jak se ten mexičan jmenoval. Ty hráli vůbec dobře. Podnebí a diváci je tlačili daleko...

Reagovat
Puskas

Jo, Negrette, pak rupli s Němci. Nůžky tak z 16 m, pokud si dobře pamatuji. A když jsme u Batse, tak ta jeho minela s Němci a pak neuvěřitelné tutovky, co Francie zahodila v SF... No, nádherný šampionát to byl...

Reagovat
smazaný uživatel

Dobrá střela Brehmeho a jestli to podcenil nebo co. Já měl Batse docela v oblibě. Měl jsem plakát z časáku Stadion Paris SG. A Francii mimo jiné fandil mladší brácha. A pak od 90. k tomu přidal Olympique Marseille. Ale tehdy byl můj gólman Pfaff. A dobrá byla i řežba o třetí místo. Prostě nádherný šampionát. To se shodnem... Itálie 90 byla podle mne minimálně o level níž... Ale zase jsme tam byli my, takže to to vyrovnalo.

Reagovat
Puskas

Jo, papin dva fíky v tom zápase o třetí flek... Pfaffa jsem měl taky rád, ne sice nejvíc, ale v té Belgii tam byli boci jak horm, tehdy - Ceulemans, Gerets, Nick Claesen, Scifo...

Reagovat
smazaný uživatel

Měli. A Vercauteren. Rudí ďáblové. To ještě fialky byly v Evropě pojem. A Papin hrál myslim tehdy belgickou ligu.

Reagovat
Puskas

Ještě jsem si vzpomněl na Gruna, takový černovlasý kluk.

Reagovat
smazaný uživatel

Jo jo, to byla pak stálice v obraně. Za Anderlecht hrál, spolu s v článku uvedeným M. Olsenem, Demolem. A k Dánům, já měl strašně rád Sivabaeka. Sakra, taky mohli přes ty Španěle projít, to mohl být dobrej mač Belgie - Dánsko.

Reagovat
Puskas

Ten mač pamatuji, Jesper Olsen to tam foukl a už to vypadalo, že je hotovo... Lerby nebo Ivan Nielsen pak zářili v Eindhovenu, spolu s tím vousáčem Geretsem...

Reagovat
smazaný uživatel

Jo jo, vyhráli PMEZ pak. Taky jsem měl plakát ze Stadionu van Breukelen, Gerets, Nielsen, Lerby, van Aerle, Kieft, Vanenburgh... Vypadalo, ale pak dal do poločasu gól Butragueňo, udělal si z toho střeleckou exhibici a bylo po zápase.

Reagovat
Puskas

Ten plakát jsem měl nad lůžkem, moc se mi tam líbil maličký Vanenburg. Pak mi poslali van Aerle a Van Tiegelen s Kieftem podepsanou fotku -

Reagovat
smazaný uživatel

Kieft byl pan střelec, ale pro něj pak bylo "neštěstí", že běhal po trávnících van Basten...

Reagovat
smazaný uživatel

Ano,ano, MS 1986 boli tiež moje prvé-som mal 8 rokov a doteraz najlepšie. Nejde len o Maradonu, ale hlavne kto nevidel zápas Brazília-Franzúsko,nevie čo je to futbal. Zabúdate hoši na vynikajúci Sovietsky Zväz-mužstvo Dinama Kijev v sovietskych dresoch. Vyrovnali sa Dánom a Francúzom.Lenže väčšina z nich mala len 3-4 reprezentačné štarty a s Belgickom dostali 2 goli z ofsajdu. Z týchto MS mám knihu a časopis Štart špeciálne vydanie. Väčšina zápasov sa hrala v úžasnom tempe-napr Belgicko-Paraguaj. Ale čo ma fascinovalo že práve v takých mexických horúčavách.

Reagovat
Puskas

O SSSR jsem tu psal, pozor, to byl mančaft jak hrom, ještě tam bylBlochin, ale už ti mladí Bělanov, Protasov, Rac, Michajličenko, demjaněnnko, Zavarov.. Skvělý tým ten zápas s Belgií... Nádhera. A máš pravdu, že ten zápas Fr - Br byla neskutečná nádhera. Ono je to i na netu, ale zdráhám se to pouštět, abych třeba nebyl zklamán.

Reagovat
smazaný uživatel

Máš pravdu s tým záznamom, problém je v tom, že na niektorých je to dobre zosnímané a je to vynikajúci zápas a na niektorých zase kamerou brané mizerne že to vypadá ako priemerný zápas.Inak si nespomenul jednu vec. Piontekovo Dánsko bola jedenástka legionárov, čo bol vtedy europsky unikát.

Reagovat
smazaný uživatel

A mimochodom Sovietsky Zväz vlastne na týchto MS naštartoval dodnes trvajúci úpadok Madarov. Tých 6:0 čo im dali na začiatok bol totálne knokaut. A mohli aj viac. Madarsko pritom prišlo ako jeden z favoritov, kvalifikovali sa ako prvý v Europe-vyradili Gullitovo Holandsko a v príprave dali Brazílii 3:0.

Reagovat
Puskas

Ale Holandsko teprve čekalo na další slavná léta. To o té 11 legionářů jsem nevěděl. Ale myslím, že ti Maďaři šli dolů už déle. Kterýsi novinář prohlásil, že na startu toho úpadku stojí F. Albert - tím, jak vystupoval, že prostě rozvrátil svým počínáním zaběhnutý systém.

Reagovat
smazaný uživatel

Môže byť, ono aj tak nikto nechápal, ako môžu hráči z madarskej ligy, už vtedy slabej, porážať Holandsko a Brazíliu.Inak mrkni sem:

http://en.wikipedia.org/wiki/1986_FIFA_World_Cup_squads#.C2.A0Denmark

Reagovat
Puskas

Jojo, nostagie...

Reagovat
smazaný uživatel

Myslel som, pozri na tú súpisku Dánov-legionári.

Reagovat
adalbertus

čo tu trepeš?albert florian a Mexiko?

Reagovat
smazaný uživatel

Nebylo to MS 1970 v Mexiku? Nebo OH 1968 v Mexiku?

Reagovat
uff

Puskasi neviem ci tu este budes, ale vysvetli mi to prosim ta s tym F Albertom. Čo sa pod tým myslí. Ja som svoje prvé MS zažil až o 4 roky neskôr. O tom prečo maďari začali padať.

Reagovat
Puskas

Co jsem četl, tak kromě toho, že prostě nemají dobré hráče a silné generace jsou tytam, je tu i ta individualita Alberta, který měl právě m. fotbaliu uškodit svou sebestředností a manýrami, kterí´é jednak vrhaly na fotbal špatné světlo, jednak tak nakazil mladé hvězdičky. Více v mém článku o něm, popř. o m. fotbale v článku Zlatá maďarská jedenáctka též na tomto serveru.

Reagovat
adalbertus

všetko špatne,naši do mexika šli bez nálady,kondičku mali jak chciplý kůň a bez Nyilasiho

Reagovat
Puskas

a co je špatného na tom mém? resp. souvislost?

Reagovat
smazaný uživatel

Ano Nyilasi bol veľká strata, to je pravda. Ale zato išiel Détari, najdrahší europsky hráč.

Reagovat
uff

Dík skôr som si to nedal do súvisu správanie a vplyv na mládež.

Reagovat
smazaný uživatel

opäť parádny článok

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Milujem tvoje články, Puskas

Reagovat
smazaný uživatel

jak je nějaká anketa,tak tam naflákám tuhle generaci,protože se hrál nejpěknější fotbal,mladí nemůžou posoudit a je to škoda,hráli pro radost a pro hru

Reagovat
Puskas

Souhlasím, že v tom bylo vidět takové to bavení se fotbalem.

Reagovat
smazaný uživatel

Výborně Puskasi. Super článek . Na Prebena jsem čuměl už i já.

Reagovat
smazaný uživatel

Chválil jsem fantomase, musím i Puskase

Reagovat
adalbertus

öcsi je jinej level

Reagovat
smazaný uživatel

Útočník mého dětství ME 84 a MS 86

Reagovat
smazaný uživatel

Úžasný článek "Sup" Butrageño čtyřikrát klovnul přesně a bylo po ptákách. 5:1 Jen výraz "Taloši", no....

Reagovat
johan14

Čo sa týka priebojnosti tak to bol najlepší útočník všetkých čias. Keď sme hrali futbal tak ma volali kamoši Preben lebo som ho stále vychvaľoval. Teraz sa mu podobá štýlom len Drogba, toho tiež žeriem

Reagovat
Puskas

Máme stejný vkus

Reagovat
smazaný uživatel

Bizon = Essien

Reagovat
smazaný uživatel

Datum narození Prebena - 1957

Datum narození Essiena - 1982

Reagovat
smazaný uživatel

Pěkný článek. http://www.youtube.com/watch?v=AYAOC9VqMQA v článku zmiňovaný zápas Dánsko - Uruguay na MS 86

Reagovat
smazaný uživatel

Puskás- toto ti odporúčam, túto knihu mám doma. Pozri, objednaj si ju za 56 Kč.

Reagovat
smazaný uživatel
Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele