Liberec cílí na poháry. Investice do skautingu? Fotbal může být stroj na peníze, myslí si Kania

PŘÍMO Z MARBELLY - Majitel fotbalového Liberce Ondřej Kania (33) brzy oslaví dva roky od vstupu do severočeského klubu. "Fotbal nás pohltil. Když doma řešíme práci, znamená to, že se bavíme o Slovanu," říká v rozhovoru pro Livesport Zprávy. Rozebírá v něm přestupovou politiku, hodnoty nejcennějších hráčů, příliv miliardářů do Chance Ligy, vztahy s jinými majiteli i proč by před českými kluby upřednostnil horší nabídku ze zahraničí.

Na scénu přicházel jako jeden z nejmladších investorů a zároveň symbolizoval novou vlnu vlastníků v Chance Lize. Dnes soupeří s mnohem většími rybami českého byznysu. Přesto si věří. "Jsme moderní a koncepčně datově založený klub. Musíme pracovat chytře," nabízí liberecký majitel recept na případný úspěch.

V dubnu to budou dva roky, co jste oficiálně vstoupil do Liberce a stal většinovým vlastníkem. Šel byste do toho znovu?

"Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě. Naplnily se prakticky všechny předpoklady naší původní investiční teze. Zvedly se příjmy z marketingových a televizních práv a česká liga se dostala v pohárovém koeficientu do TOP desítky, což v době, kdy jsem o akvizici Liberce jednal, nebylo."

Mezi řádky se ale dalo vyčíst, že se to povede...

"Ano, ale kromě toho mě hromada dalších okolností dovedla k předpokladu, že nastane současná doba, kdy do fotbalu přišla generace nových majitelů, protože ti, co to dělali z nadšení a lásky, postupně přestanou finančně stíhat. Fotbalový klub se tak stal zajímavým typem aktiva. Nebál bych se ho nazvat jakýmsi trofejním aktivem pro vlastníky, které ale má zároveň realistickou šanci na návratnost."

Klub řídíte společně s manželkou. I s tímto rozhodnutím jste spokojený?

"Mám pocit, že jsme po čtrnácti letech v soukromém školství našli nový společný cíl, kterému se maximálně věnujeme. Ze školství pomalu odcházíme a budeme se soustředit primárně na fotbal a další typy investic. Nicméně fotbalu dnes dáváme 80 procent času. Pohltilo nás to. Když doma řešíme práci, znamená to, že se bavíme o Slovanu."

Dovedu si představit, že manželka z pohledu byznysu by už teď v zimě nějaké hráče prodala, aby využila příležitosti. Vy ale prodávat nechcete. Jak zvládáte rozdílné představy o způsobu řízení klubu?

"Jsme spolu jedenáct let. Od chvíle, kdy jsme ani jeden neměli nic. A za tu dobu poznala, že jsem jako investor nebo jako podnikatel nikdy v důležitých rozhodnutích neselhal. V rozhodovacích procesech jsem hodně intuitivní člověk. Za ty roky mě však má žena naučila, že velká rozhodnutí přece jenom potřebují více než intuici, ale i nějaké racio. Já ji zase učím, že nejsme v pozici, kdy bychom se měli dramaticky bát toho, že nám jedna sezona nevyjde, nastal by problém, a my bychom kvůli tomu teď měli akceptovat každou lepší nabídku, která přijde."

Když vezmete v potaz zimní nabídky a zájem o vaše hráče, za kolik peněz byste prodal opory týmu?

"Kdybychom si řekli, že nám nejde o sportovní úspěch, ale chceme vydělat peníze, tak si myslím, že příjem by se blížil půl miliardě korun."

V tom případě jí rozumím - vrátila by se vám investice z vlastního a ještě byste měli rozpočet na další sezonu....

"Nepochybně. Investice by se vrátila několikrát. Navíc je to rodinný majetek a já nejsem pan Strnad, Tykač či Pražák, co se týká výše jmění. Vše musím důkladně zvažovat. Na druhou stranu v tomhle vidím u nás výhodu - zatímco velcí podnikatelé mají spoustu byznysů v jiných oblastech, my se soustředíme na fotbal."

Jak jste tedy partnerku přesvědčil, že ještě není na čase prodávat?

"Slovan bereme jako velkou část našeho majetku, která se dramaticky zhodnocuje. Je pravda, že bychom za ty peníze mohli postavit tréninkové centrum pro celý klub a odkoupit polovinu stadionu s okolními pozemky. Krátkodobě, finančně by bylo vůči klubu zodpovědné nabídky přijmout, ale já, má žena i náš syn jsme střelci. Dokonce i jeden z našich psů je střelec, a tak víme, že občas člověk musí zariskovat."

Mohli byste prodeji vyřešit spoustu zbývajících restů?

"Přišli jsme do klubu, kde nebyla téměř žádná personální infrastruktura. Dnes jsme moderní a koncepčně datově založený klub, což před rokem a půl nebylo. Navýšili jsme provozní náklady o několik desítek milionů korun a kdybychom využili prostředky z prodeje hráčů, vyřešili bychom tím i fyzickou strukturu, která nám chybí."

Proč jste dali přednost sportovní stránce?

"Shodli jsme se, že nejsme pod finančním tlakem, netlačí na nás hráči. Oni moc dobře vnímají, že se nyní objevily zajímavé nabídky, ale když zůstanou a povede se nám jaro, v létě přijdou mnohem lepší pro nás i pro ně. Teď musíme udělat všechno pro to, abychom dostali Slovan zpátky do Evropy."

Hráči se zraní, výsledky se zhorší... Víte, že tohle není byznys a fotbal umí být zrádný?

"Chvíli mi trvalo, než jsem se s tím srovnal, abych si fakt mohl říct, že nedělám rozhodnutí ze své vlastní ješitnosti nebo nerealistické ambice a že klub prostě neošidím. Je to riziko. Nic ale nenasvědčuje tomu, že bychom měli na jaře vyhořet. Samozřejmě víme, že hráči se mohou zranit, ale myslím, že máme tolik hráčů s potenciálem, že pravděpodbnost, že se uchytí někdo další, je velká."

Naznačoval jste, že fotbal se stane sportem bohatých a lidé, kteří ho dělali za pár korun, ale srdcem, zmizí. Když vidíte, jak velcí miliardáři do klubů vstupují, neřekl jste si někdy, že bude složité s nimi držet krok?

"Už když jsme kupovali Liberec, tak jsem věděl, že to musíme udělat co nejrychleji, protože jsem tušil, že se tohle stane. Kdybychom přišli o půl roku později, stoprocentně by nás někdo předběhl. Jak jsem řekl, spousta těch lidí má hodně jiných aktiv a tráví většinu svého času jimi, ale na druhou stranu emočně fotbalu propadne naprosto každý. My trávíme hodně času snahou porozumět klubu a všem souvislostem tak, abychom nepodléhali emocím a nedělali špatná rozhodnutí. Z pohledu ekonomiky jsme do více než třiceti hráčů investovali přes 200 milionů korun, takže to nevnímám tak, že bychom na tom byli špatně. Naopak, kdykoliv se objeví na trhu příležitost na akvizici zajímavého hráče, tak od nás Theo (Gebre Selassie, pozn. red) s Honzou Nezmarem mají zelenou."

Od léta Olomouc utratila pomalu jednou tolik...

"Jenže zatímco Sigma přivedla šest sedm hráčů, my jich získali pětkrát tolik. Držíme si průměr kolem sedmi milionů korun za hráče. Někteří přišli zadarmo. Ale také jsme udělali nejdražší přestup v historii klubu - Ange N’Guessan vyšel na téměř 30 milionů korun. Samozřejmě je otázka, jak dlouho tohle bude udržitelné, protože asi už nebude možné dělat tolik přestupů z české ligy. I proto jsme rozšiřovali pokrytí skautingu v dalších zemích."

Nešli jste do žádných dostihů?

"Udělali jsme výjimku u Kričfalušiho, za kterého jsme v srpnu Slavii nabídli 2,5 milionu eur, protože je to výjimečný hráč. V našem případě to byla extrémní záležitost. Spíš musíme časem výrazně zmonetizovat kádr, který máme, a peníze reinvestovat. Musíme se na trhu chovat chytře, být v jednáních dříve než ostatní."

To Jan Nezmar se svým know how umí, ne?

"Bez něj bych do fotbalu nikdy nevstoupil. To načasování, kdy jsme se potkali a řekli si, že do toho půjdeme, bylo zásadní."

Říkáte, že jste rozšířili skauting. Jak moc drahá záležitost to je?

"Už bych ani neřekl, že jsou to jednotky milionů korun ročně, ale ještě více... Z hlediska nákladů to není levná sranda. Máme několik analytiků, skautů, pokrýváme spoustu trhů. Není to tak, že nám skauti fyzicky jezdí jen do okolních zemí, ale jezdí po celé Evropě. Investujeme do toho poměrně hodně peněz."

Je to podle vás hlavní důvod, proč české kluby nedávají na zahraniční skauting větší důraz?

"Nejspíš ano, ale podle mého názoru to není správný pohled na věc. Návratnost na hodnotě hráčů je obrovská. Skauting je složitější v tom, že musíte mít kvalitní lidi a za druhé, když už hráče do Česka přivezete, musíte mít nachystanou koncepci a procesy, kdy je dokážete zlepšovat, adaptovat a mít pro ně zázemí. To mi přijde jako mnohem zásadnější věc, když chcete budovat zahraniční skauting. I proto máme vlastní development program. Mít tři skvělé skauty je k ničemu, když s těmi hráči dál nepracujete. Je to komplexní věc."

Kdo je podle vás dnes nejcennějším hráčem Slovanu?

"Momentálně je složité někoho naceňovat, protože v létě to může být zase jiné, ale kdybych si měl tipnout, tak řeknu: N’Guessan, Diakité, Mahmic. A je otázka, kdo z nich je nejdražší. Pokud se nezraní a udrží si výkonnost, jsou to hráči, kteří mají potenciál odejít do zahraniční za minimálně čtyři miliony eur. Když se jim povede jaro a udělají další progres, může cena začínat i na pěti milionech a více."

Chcete tím vyřadit ze hry české kluby, nebo věříte, že vám za ně někdo zaplatí tolik peněz?

"V rámci Česka si neumím představit, že bychom hráče prodali za peníze. Se Spartou a Slavií by mohla připadat v úvahu nějaká výměna typu Erik Prekop z Baníku do Slavie."

Tam kdyby se sečetly hodnoty všech hráčů, tak je to nejspíš rekordní obchod v historii ligy.

"To byl určitě v realitě celkově nejdražší transfer v historii naší ligy, i když to tak třeba nemusí být účetně. Nicméně naše koncepce by měla být taková, že prodáváme nejtalentovanější hráče do zahraničí. Ideálně do TOP 5 lig, ale třeba i do Portugalska, Nizozemska či Belgie. Zvyšuje to prestiž klubu a ukazuje to hráčům, že když k nám půjdou, mají velkou šanci jednou hrát ve velkých klubech. Takže mám teorii takovou, že kdyby nám český klub nabídl více peněz, ale přišel by na něj Sporting či Bruggy, budu ho chtít prodat spíš do zahraničí. I kdyby to bylo o milion eur méně."

Čili je pro vás reputace za hranicemi důležitější než celkový příjem?

"Jednoznačně, protože už jsme to sami na trhu pocítili. Někdy před rokem jsme měli zájem o hráče, který je smluvně vázán v jednom z největších francouzských klubů. V naší tehdejší situaci pro nás bylo těžké si k němu otevřít dveře. Věřím, že za dva roky budeme klubem, který bude zajímavým partnerem pro zahraniční týmy a velké zahraniční agentury."

V Česku neplánujete nějaké partnerství, jak je to nyní v rámci ligy v módě?

"Chceme spolupracovat s každým. Dívám se na to tak, že nechci do přestupů míchat fotbalovou politiku."

A je to vůbec možné?

"Nám to jde. Naším potenciálním protistranám občas ne. V tuto chvíli proto mám blíž ke Spartě než ke Slavii. Snažili jsme se o několik obchodů se Slavií za poslední rok oběma směry, ale vždycky to bylo strašně komplikované."

Nedopadli vám hráči jako Filip Prebsl či již zmíněný Kričfaluši. Jeden skončil v Karviné, druhý v Baníku. Jaké další obchody nevyšly?

"Celé to začalo tím, že Slavia měla zájem o Luku Kulenoviče, ale my jsme nebyli ochotni jednat za peníze. Chtěli jsme hráčskou kompenzaci. V tu chvíli jakékoliv debaty ustaly. Jakýkoliv kontakt, který spolu máme, je hodně specifický. Osobně mám rád protistrany, které jsou předvídatelné. Chápu, že Slavia měla u některých hráčů jiné zájmy, ale spíš mi vadil způsob komunikace."

Takže nyní nevidíte prostor pro přestupy mezi Libercem a Slavií?

"Ve fotbale se to rychle mění. Naopak budu rád, když v létě nějaký byznys uděláme. Myslím si, že máme tři až čtyři hráče, kteří by pro ně byli velice vhodní a nadstandardní. Slavia je nepochybně nejúspěšnější český klub posledních let a věřím, že zvládneme vzájemné vztahy zresuscitovat."

Jak si střízlivým pohledem představujete úspěšné liberecké jaro?

"Když budeme mimo TOP 5, tak to budu osobně pokládat za neúspěch."

Takže jdete po evropských pohárech?

"Může se stát, že pohár vyhraje někdo, kdo nebude v TOP 5, takže to nebude znamenat nezbytně evropská předkola, ale myslím si, že pro náš progres, kdy jsme měli špatný podzim minulou sezonu a na jaře jsme o bod nezvládli skupinu o titul, nyní musíme být minimálně v elitní šestce. Osobně se však domnívám, že máme pátý nejlepší tým z celé ligy, datově nám to tak vychází a bylo by fajn, kdyby se to promítlo i v tabulce."

Což znamená i celkem jasný vzkaz pro trenéra Radoslava Kováče. Věříte, že je to v jeho schopnostech?

"Od začátku víme, že Radek umí zlepšovat mladé hráče a tím navyšuje jejich hodnotu. Kde byl otazník, bylo, jestli Radek se svým týmem dokáže k tomuhle přidat i další krok v podobě sportovního úspěchu. V našem případě skončit alespoň v TOP šestce, ideálně v TOP pětce."

To se vám zatím nepovedlo...

"Loni mělo prvních pět týmů abnormální bodové zisky, takže to bylo náročné a možná i nereálné. Letos ale v datech vidíme, že na to máme. Radek a jeho tým udělali velký progres. Tlak je na něj a celý tým od začátku velký, byť to byla z naší strany záměrná věc, abychom zvedli povědomí o klubu, sledovanost, zájem partnerů, návštěvnost, merchandising a další věci. Bylo to jednak kvůli ekonomické stránce, ale zároveň i kvůli té sportovní."

Jaké jsou vaše vize?

"Ještě před příchodem do Liberce jsem Honzovi Nezmarovi říkal, že z mého pohledu nejdeme do klubu dělat farmu. Byli bychom schopni to změnit lusknutím prstu a byla by z nás továrna na peníze. Můj sen je však hrát evropské poháry, být v lize každý rok alespoň do šestého místa a pro to musíme vytvořit prostředí, kde přežijí jen ti nejsilnější, kteří jsou schopni se vyrovnat s tlakem, krizemi a mají hlad po úspěchu."

Třeba vás manželka ještě přesvědčí o té poměrně jistější cestě...

"Bylo by pro mě obrovské zklamání, kdyby z nás časem byla opravdu jen farma. S našimi schopnostmi a skautingem by to bylo poměrně snadné. Vidím to v tomto přestupovém okně, jaké částky bychom mohli inkasovat... Kdokoliv říká, že v českých podmínkách nemůže být klub výdělečný, tak buď nerozumí fotbalu, nebo přemýšlí stejně jako před patnácti lety. Pokud jste obklopeni TOP lidmi, alokujete dostatečné prostředky do skautingu, analytiky a developmentu a smíříte se s tím, že občas budete desátí, tak fotbalový klub může být stroj na peníze."