Kováč je správný člověk pro náš projekt, rozpovídal se Gebre Selassie

PŘÍMO Z MARBELLY - Odehráli bok po boku v Liberci nejvíce zápasů, vybojovali pro Slovan poslední mistrovský titul a dnes je dvojice Jan Nezmar (48) a Theodor Gebre Selassie (39) ústřední silou sportovního vedení Severočechů. "Samozřejmě si umím představit, že získáme trofej znovu, ale situace je taková, že to bude mnohem složitější, než když jsme byli hráči," vypráví bývalý obránce Werderu Brémy v rozhovoru pro Livesport Zprávy.

V barvách Werderu odkopal 271 bundesligových zápasů. Žádný cizinec nezvládl v zelenobílém dresu více. Počin rodáka z Třebíče je unikátní. Obzvlášť, když v Německu začal hrát až ve 25 letech. Přesto se na sklonku kariéry rozhodl vrátit domů a znovu obléknout barvy Slovanu. Dnes pro něj Theodor Gebre Selassie pracuje v roli sportovního ředitele.

Expertem Livesport Zpráv je bývalý záložník Jan Morávek. Stejně jako vy hrál dlouhá léta v Bundeslize a nakonec se rozhodl v Německu zůstat. Vás něco podobného nenapadlo?

"Honzu mám velmi rád a jen to všechno vypovídá o tom, jaký je to člověk a jak smýšlí. Je velmi rozumný, má rád svoji rodinu a vše vyhodnocuje z více úhlů. Také to tak rád dělám."

Čili jste o návratu hloubavě přemítal?

"Poslední čtyři roky, co jsme v Brémách byli, jsme řešili, kde budeme žít. Ale usoudili jsme kvůli rodině, že to je přeci jen daleko na dojíždění a kontakt s blízkými by byl složitější. Neříkám, že jsem si některé věci představoval ještě trochu jinak, že budeme více v kontaktu, ale určitě je možnost vidět se mnohem dostupnější, než kdybychom zůstali v Německu."

Opouštělo se vám Německo složitě?

"Bylo to velké zvažování, protože spousta věcí v Německu funguje jinak a nám se to líbilo. Na druhou stranu jsem tam odcházel ve 25 letech, takže ve mně Německo nezakořenilo tolik, jako kdybych tam přišel o několik let mladší. V tom byl návrat domů lehčí."

A jak jste po letech poznal český fotbal?

"Ze začátku jsem si říkal, jak jsou tyhle a tamty věci vůbec možné. A to nemyslím zrovna fungování klubu, ale celkově v rámci českého fotbalu. Společenské chování lidí na stadionech a tak dále. Byl to pro mě návrat do reality. Když jsme jezdili do Česka v létě či na Vánoce, vnímali jsme jen to hezké. Byli jsme tu prakticky na dovolené. Když v tom prostředí ale začnete žít, máte to na denní bázi, vidíte věci jinak. Ale musím říct, že se máme v České republice velmi dobře, což spousta lidí nechce vidět. Měli bychom být rádi, že žijeme v bezpečné zemi."

Když se vrátím znovu k Janu Morávkovi, tak jeho zkušenost s návratem do českého fotbalu nebyla zrovna pozitivní. Jaké to bylo pro vás jako fotbalistu?

"Víte, že mě to úplně nepřekvapuje? Spíš mě zaskočilo, jak s ním zacházeli. Podle mě u nás neumíme jednat s lidmi, kteří mají něco za sebou a velmi často to končí tak, že se s nimi neumíme důstojně rozloučit. Bereme je jako samozřejmost. Přitom často jsou to lidé, kteří mají něco za sebou, udělali slušnou kariéru, mohou nám leccos předat."

Změnila se v něčem česká liga?

"Jednoznačně se zvedla kvalita. Zejména intenzita hry šla enormně nahoru. Když vidím naše současné tréninky, tak je to úplně jiná úroveň, než když jsem se před pár lety vracel. Co se týká herní kvality, tam ještě trochu zaostáváme, ale snažíme se na tom pracovat. Máme jeden z nejmladších kádrů v lize a chceme ho posouvat. Nicméně důraz na detaily byl v Německu ještě větší. Proto jsme nároční a snažíme se hráčům vytvořit v Česku takové prostředí."

Také jste si přenesl z Německa zvyk chodit jako sportovní ředitel na lavičku. To se v Česku moc nenosí...

"Přitom je to úplně normální věc. Proč bych tam nemohl být? Nejsem tam kvůli vytváření tlaku na rozhodčí, jak si někdo může myslet. Jenže pak vidím, jak se chovají ostatní lavičky, které tlak na rozhodčí vyloženě vytváří a to už nikdo neřeší. Jasně, je složité být v klidu, když člověk vnímá nějakou křivdu, ale nechovám se neslušně. My tam nejsme v technické zóně kvůli tomu, abychom říkali rozhodčím, co mají a nemají. Oni řídí zápas a my bychom to měli respektovat."

Nicméně od příští sezony vás tam nové regule už nejspíš nepustí. Mrzí vás to?

"Někteří mají problém se chovat slušně, a tak nás potká kolektivní trest v podobě toho, že budeme mít zákaz. Je to škoda, protože pohled na fotbal z lavičky je zase jiný, než když sedíte na tribuně. Navnímáte spoustu věcí, které pak můžete předat trenérskému štábu. Než abychom řešili chování lidí, tak to zakážeme rovnou. Když to srovnám s Německem, kde to funguje bez problému, tak tam si podobné chování nikdo nedovolí. Jak je to možné?"

V Liberci jste začal jako sportovní manažer, dnes jste sportovní ředitel. Měl jste už během kariéry jasno, že tohle bude vaše příští pracovní náplň?

"Vůbec ne. Jsem v klubu, protože se vrátil Honza Nezmar a není žádné tajemství, že Honza má absolutní důvěru Ondřeje Kanii. Když jsem dostal nabídku, tak jsem si vyhodnotil, že u toho chci být a chci Honzovi pomáhat. Že bych toho jednou mohl litovat, kdybych odmítnul."

Také jste spolu za Slovan odehráli 92 zápasů. S nikým jste nebyl na hřišti častěji než s ním...

"Byli jsme přátelé už během hráčské kariéry a pokračovalo to i v době, kdy jsem odešel do Německa. Naše rodiny se stýkaly, byli jsme spolu v kontaktu, takže když se taková příležitost naskytla, věděl jsem, že v tom Honzu nenechám a přidám se k němu. Honza má skvělé know-how, které ukázal i ve Slavii. Bůhví kam by se ubírala, kdyby tam nikdy nešel. Myslím, že ten směr by byl asi trochu jiný."

Umí být přísným šéfem?

"Má rozhodující slovo, ale zase to není tak, že by si vše dělal po svém a já jen přikyvoval. Líbí se mi, že je otevřený debatě a vyslechne si názor jiných. Kromě mě nás nyní doplňuje také Michael Rabušic jako další člověk, který má co říct."

Za chvíli to budou dva roky pod novým majitelem. Zatím je to poměrně akční období, že?

"Je neuvěřitelné, kolik věcí se za tu dobu v klubu událo. Kolik jsme toho stihli změnit, kolik přišlo a odešlo hráčů... Nastavili jsme mnohem profesionálnější procesy. Změny jsou znát na stadionu. Lidé by si představovali, že toho bude ještě mnohem víc, ale musíme vše dělat postupně. Víme, že nás čeká hodně práce například na akademii a zázemí pro naše mladé hráče."

Dnes má Liberec také svůj skauting, který objevil hráče jako Ermin Mahmič či Ange N’Guessan. To také dřív nebývalo normální.

"Za tohle patří kredit Honzovi a jeho know-how. On nastavil procesy tak, aby Liberec dobře fungoval. Na nás je, abychom práci skautingu vyhodnocovali, debatujeme o jménech. Není to tak, že všichni hráči projdou naším sítem. Pečlivě si vybíráme lidi jak do kádru, tak i na různé pozice ve sportovním úseku. Je pro nás důležité, abychom udrželi klub zdravý a ambiciózní."

Zatím se vám to daří. Myslím, že jsou v Česku kluby, které mají oproti vám velký deficit.

"Ale není to snadné. Musíme umět přesvědčit hráče, agenty a kluby, že jsme dobrá volba. A krok jít k nám, je správné řešení. Hráči jako Mahmič či N’Guessan pro nás budou dobrou evidencí toho, že děláme dobrou práci a je to pro nás vizitka pro ostatní, že oni pomohou nám a my zase jim."

Pak přijde Olomouc a chce vám je ukrást. Co jste na to říkal?

"Je to dvousečné. Profesionální fotbal v Česku je v poslední době velký byznys a člověk nemůže opomenout, co se v něm děje. Peníze hrají velkou roli. Ale na nás pak je, abychom vyhodnocovali, co má a nemá smysl. Hráči o těch nabídkách ví, mají v hlavě podmínky, které by jinde dostali a je pak složité je udržet nohama na zemi, i když máte zajímavý sportovní projekt."

Vám se to podařilo?

"Musím na dřevo zaklepat, že máme mužstvo dobře charakterově nastavené a že jsme ani u jednoho z kluků neměli pocet, že by je to zviklalo a chtěli vytvářet nátlak, abychom je pustili."

Bude v létě těžké odolat nabídkám na vaše hráče?

"Myslím, že je to velmi složité téma, protože u některých hráčů je reálné, že pokud si udrží výkonnost, se kterou rozehráli sezonu, tak se dost možná dostanou do situace, kdy už budou připraveni udělat další krok. Vše ale bude o adekvátních nabídkách. Pokud kluby uspokojí hráče i klub, bude to win-win pro všechny strany."

Mohou u vás ještě nakupovat Slavia se Spartou, nebo tyto časy už jsou pryč?

"Ne, tohle nemohu vyloučit. Není to tak, že bychom se chtěli stavět proti tomu, aby naši hráči šli do Sparty či Slavie. Jsme si vědomi naší pozice a víme, co jsme za klub. Ambice máme sice nejvyšší, ale zároveň stojíme nohama na zemi."

I proto jste v minulosti podrželi Radoslava Kováče?

"Vnímáme ho jako správného člověka pro náš projekt. Věděli jsme, jak pracuje a jaký má vliv na rozvoj mladých hráčů, které my chceme přivádět. Uznávám, že jsme mu to udělali ještě složitější v prvních měsících, kdy neměl tolik zkušených kluků a byli to jen Jan Mikula a Michael Rabušic, ale Radek si s tím poradil. Když vidím některé mladé kluky, jak se pod ním zlepšují... Je to jasná evidence toho, že jsme si vybrali správného člověk, který umí pracovat se syrovým talentem."

U toho ale nejspíš nebudete chtít zůstat věčně, ne?

"Jasně, ale i my vidíme, že se Radek posouvá a za ten rok a půl udělal obrovský progres. Je lepším trenérem, než když k nám přicházel. Těžké okamžiky ho zocelily. Byl na něj vytvářen velký tlak a posunulo ho to. Podle mě bych teď v Česku těžko hledal nějakého trenéra, který by zvládl všechny naše požadavky, zejména mimo hřiště, lépe než Radek."

Kam se posune Slovan?

"Cíle jsou důležité a zejména hráči by je měli mít co nejvyšší. Máme dobře rozjetou sezonu a věřím, že se nám podaří dosáhnout našeho krátkodobého cíle a dostaneme se do evropských pohárů."

A co mistrovský titul? S Janem Nezmarem jste ho pro Liberec vyhráli jako hráči. Dovedete si představit, že se vám to povede i v nynějších rolích?

"Dovedu, ale zároveň jsem natolik realista, že si myslím, že to bude mnohem složitější než za naší éry. Ale i takové příběhy fotbal píše, že čas od času vyhrávají spíš lépe postavené týmy, než ty největší značky."

V tom vidíte cestu, jak porazit Slavii, Spartu či Plzeň?

"Pokud se nám podaří postavit dobrý tým, kde se sejdou hráči s dobrou formou, tak je šance na to, aby se nám podařil mimořádný úspěch. Ale asi se nedá říct, že to bude na pravidelné bázi."