Fotbal s dvěma přestávkami aneb Shrnutí jara 2020 ve FORTUNA:LIZE

Trochu předčasně skončila jarní část sezóny 2019/2020 vinou koronavirových opatření, která ji zároveň v předchozím průběhu hned dvakrát přerušila. První, více než dvouměsíční přestávka, se dotkla všech mužstev, některá však za ní mohla být i ráda. Řeč je zejména o pražské Slavii, jíž se kvůli nepovedenému vstupu do jara začal výrazně tenčit náskok na čele. Po návratu na hřiště už to ale byla stará dobrá Slavia a o titulu tak bylo rozhodnuto ve velkém předstihu.

Za druhou Plzní se tentokráte děly ještě zajímavější věci než loni. Po zdařilém jaru patří třetí místo se solidním náskokem Spartě, beze změny oproti předchozímu ročníku zůstalo i obsazení čtvrtého místa, které vybojoval o skóre Jablonec před rivalem z Liberce. Podruhé v řadě pronikl do skupiny o titul i Baník, ani tentokráte ale evropské poháry neklaply.

Prostřední skupinu utvořily tři zklamané týmy, které po slušně načaté sezóně nedokázaly proniknout mezi nejlepší šestku, a pražská Bohemka, které jarní stíhací jízda vynesla po základní části dokonce umístění v horní polovině tabulky. Zasekla se až ve finále skupiny o Evropu na Mladé Boleslavi.

Skupina o záchranu je tou, které se dotklo druhé přerušení a následně i ukončení. Naprosto klidná mohla být už před jejím začátkem olomoucká Sigma, rychle si udržení zajistily i Teplice a Zlín. Namísto nemilosrdné bitvy o jedno sestupové místo se ale o všem rozhodlo mimo hřiště. Karanténa v týmech Karviné a následně Opavy znemožnila dohrání ligy v daném termínu, z čehož kromě dvou postižených týmů profitovala setrváním v lize i Příbram.

Na následujících řádcích si jarní část (nikoliv celý ročník) zrekapitulujeme. Na úvod je zařazeno hodnocení jednotlivých celků, a to na nejen na základě výkonů, ale i zimních očekávání či dalších okolností. Poté na Vás čekají tradiční ankety jako vyhlášení nejlepší jedenáctky a trenéra, nejlepšího zápasu a nejpohlednějších gólů. Závěrem oba autoři uvedou, co je příjemně překvapilo a co bylo naopak zklamáním.


SK Slavia Praha

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 8/10

Místo volné projížďky se sešívaní již v únoru sami přibrzdili a chvíli se zdálo, že mohou ztratit masivní bodový polštář, jenž si na čele vypracovali za úvodních dvacet kol ročníku. Slavii nicméně do karet nahrála vynucená pauza, po které se družina Jindřicha Trpišovského oklepala. Ne vždy si Pražané došli pro snadné tři body a téměř uskutečněné ztráty v Příbrami či doma proti Zlínu málem zamíchaly kartami v boji o titul, ovšem silná vůle dovedla mužstvo z Vršovic k obhajobě. Obrana totiž zůstala téměř stejně skálopevná, vepředu se zase k velkolepým výkonům rozehrál Nicolae Stanciu. V součtu pak úřadující mistři na jaře bodově zaostali pouze za Plzní. Střídavá bezradnost v útočné fázi ale zvedá varovný prst, že v dalších měsících si už sešívaní nemusí počínat tak suverénně.

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Fanoušci na podzim nezastavitelného červenobílého kolosu museli začátkem jara trnout, když viděli, co se s jejich oblíbenci děje. Spásou pro sešívané se ukázala býti koronavirová přestávka - před ní totiž dokázali zvítězit jen jednou ze čtyř pokusů, po ní se ale forma výrazně zlepšila a kromě naprosto zbytečného zaváhání v Ostravě, po kterém se jejich náskok na Plzeň snížil na šest bodů, už jim není co vytknout. Klíčem k udržení ztenčujícího se náskoku bezesporu byla právě obě utkání proti Západočechům, v nichž slávisté udrželi dvakrát nulu a získali čtyři body. Velký podíl na těchto úspěších měl Stanciu, kterého zastavení ligy oživilo snad ještě více než zbytek spoluhráčů. Dalším pozitivem jara je v Edenu bezesporu začlenění mladých hráčů. Stoper David Zima vedle Kúdely vyrostl a nedělal zbytečné chyby, útočník Petar Musa zase dovedl do konce v Liberci započaté dílo a stal se nejlepším ligovým střelcem.

FC Viktoria Plzeň

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Adrián Guľa vstoupil na českou půdu naprosto fenomenálně. Kdyby ligová sezóna s jeho příchodem teprve začínala, dost možná by se ve Štruncových sadech začal pěstovat podobný kult jako za Pavla Vrby. I tak si Guľa okamžitě získal příznivce Západočechů na svou stranu, neboť jeho líbivý fotbal vskutku připomíná plzeňské útočné orgie osm či devět let dozadu. Navrch se ve středu pole zformovala trojice šikovných záložníků, kteří Viktorii táhli celé jaro. Na Slavii to ale ještě nestačilo, což ukázaly i dva vzájemné zápasy. Po nich je však Guľa zase zkušenější a kdo ví, třeba to již na podzim budou sešívaní, kdo bude Plzni hledět na záda.

Hodnocení Martina Vejdělka: 9/10

Málokterý trenér začal své angažmá tak fenomenálně, jako Adrián Guľa to plzeňské. Na úvod dvě jednoznačná vítězství, později i sedmigólová demolice Mladé Boleslavi. Viktoriáni z prvních třinácti zápasů pod novým koučem nezvítězili pouze dvakrát, tyto dvě ztráty však byly pro titulové šance fatální. Jak už bylo výše zmíněno, přišly totiž proti vedoucí Slavii a Plzeň tak i přesto, že byla jednoznačně nejlepším jarním týmem, na nejvyšší metu nedosáhla. I tak má ale výtečné vyhlídky do budoucna. Kromě toho, že si s přehledem zajistila předkolo Ligy mistrů, totiž dokázala do veliké míry omladit kádr. Řeč je zejména o středové trojici Kalvach, Bucha, Čermák s věkovým průměrem 24 let, své umění však chvílemi ukazoval i ofenzivní univerzál Mihálik. Všichni tito by měli zůstat i pro novou sezónu a Plzeň tak znovu může udělat nějaký ten úspěch v pohárové Evropě.

AC Sparta Praha

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 8/10

Václav Jílek jakž takž zachránil dojem z podzimu, Václav Kotal zase mohutným finišem přivedl letenské na ještě lepší myšlenky, byť jeho předchůdce soudí vzestup Sparty poněkud jinak. Výsledky ovšem jasně mluví v Kotalův prospěch. Jen dvě prohry z posledních jedenácti kol, to opravdu není fazóna, na kterou bychom byli od Pražanů zvyklí. Sparta najednou vypadala jako možný aspirant na nejvyšší mety. Celý kolos vycházel z kvalitní obrany, která se pozoruhodně zvedla, vše pokračovalo přes silnou, kreativní zálohu s obávanými mladíky a nejlepším střelcem soutěže konče. Pokud se však letenští chtějí vymotat ze spirály neúspěchů a zklamání poslední doby, měli by na západním břehu Vltavy postupovat vpřed s pokorou a největší opatrností. Vzpomínky na ostudy (nejen) z února jsou totiž stále živé.

Hodnocení Martina Vejdělka: 8/10

Vstup do jarní části byl v podání Letenských přímo strašlivý. Po úvodním nezdaru s Libercem se pakoval Václav Jílek, jeho jmenovec Kotal ale také zpočátku nenadchnul a čtyřikrát v řadě nedokázal zvítězit. Devátým místem v tabulce jako by se Sparta dotkla dna, od kterého se odrazila mohutnou šňůrou sedmi vítězství v řadě. Po úspěších se slabšími soupeři si rudí přenesli formu i do nadstavby, ve které získali hned deset bodů a s obrovským přehledem si nakonec zajistili třetí místo. V součtu s úspěchem v domácím poháru tak Václav Kotal zanechal na Letné pozitivní dojem, hodnotit se však bude až podle příští sezóny a zejména výkonů v Evropě.

FK Jablonec

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Zatímco v první fázi sezony sbírali Severočeši body i přes neutěšený herní styl pravidelně, na jaře loupili od protivníků složitěji. Předváděná kopaná přitom zůstala na podobné úrovni, jen dřívější štěstíčko se vytratilo. Místo něj dorazila nevítaná slečna marodka - podzimní tahoun Jovović si v roce 2020 zakopal jen něco přes hodinu a po zdravotních patáliích se do staré formy neúspěšně vracel kanonýr Doležal. Za způsobené komplikace si ale kouč Jablonce Petr Rada může do značně míry sám. Již dříve se mu vyčítala minimální rotace sestavy, na kterou vytížení plejeři dojeli, přičemž nezkušení a nerozehraní náhradníci nedokázali rozkopané díry uspokojivě zalepit. I tak se zeleno-bílí udrželi těsně pod stupni vítězů, k tomu si zase zkusí kvalifikaci do skupinové fáze Evropské ligy. To všechno na Střelnici rozhodně berou jako úspěch.

Hodnocení Martina Vejdělka: 4/10

Děs, běs, bída. Tato tři slova vystihují jaro zraněními sužovaného Jablonce asi nejvýstižněji. Po velkolepém probuzení ze zimního spánku v podobě čtyřgólového vítězství s Příbrami se Severočeši zasekli a výhru slavili ve zbytku sezóny jen třikrát, a to ještě k tomu těsná s celky ze spodní pětky. Co Radova družina nejvíce nezvládala, to byla utkání na půdě silných soupeřů. Ze dvou zápasů v Edenu a jednoho na Letné, v Ďolíčku a Štruncových sadech nezískali ani bod, navíc nedokázali vstřelit gól a hned sedmnáct jich dostali. I přes tohle všechno zeleno-bílí uhájili Evropu zaručující čtvrté místo, což pravděpodobně zachránilo trenéra Radu. Podzim by měl na Střelnici býti zase veselejší, vedle příchodu nových posil totiž budou zase moci počítat s řadou na jaře zraněných hráčů včetně Jovoviće. Zbývá jen, aby se do formy vrátil kanonýr Doležal.

FC Slovan Liberec

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 9/10

Tradičně odepisovaný Slovan zase jednou vypálil pochybovačům rybník. A to pod vedením lodivoda Pavla Hoftycha, jenž také neměl po svém příchodu pod Ještěd na růžích ustláno. Avšak během bravurních šestnácti ligových utkání vystoupal Liberec z devátého místa mezi šestici nejlepších týmů soutěže a nakonec si vybojoval postup do předkol Evropské ligy. Severočeši na jaře nemuseli nutně spoléhat na kvalitní defenzivu (která nadále málokdy vykazovala poruchovost), jak tomu bylo zvykem například loni, neboť některá ofenzivní esa se rozehrála do životní formy. Po lajně se neúnavně proháněly motorky Malinský s Peškem, kreativitu Băluţy ve středu pole ideálně vyvažoval spolehlivý a taktéž šikovný Mara a vepředu obránce neustále otravoval dotěrný Kuchta, zlobivé to liberecké dítě. Slovan zkrátka opět zaujal.

Hodnocení Martina Vejdělka: 9/10

Zatímco v Jablonci budou chtít na uplynulé jaro co nejrychleji zapomenout, pro sousední Liberec přineslo výrazné zlepšení a s ním i po čtyřech letech návrat do Evropy. U Nisy se tradičně museli srovnat s vysokým množstvím zimních odchodů, které ale (opět tradičně) zvládli nahradit. Zejména začátek podzimu byl skvostný a vynesl Slovan až do skupiny o titul, v níž už tolik nezářil, do posledního kola však bojoval o čtvrté místo zaručující přímý postup do předkol Evropské ligy. Nakonec skončil "až" pátý, avšak vadit mu to stejně jako nezdar ve finále poháru tolik nemusí, neboť v barážovém utkání proti Mladé Boleslavi uspěl. Pokud něco Liberci scházelo k ještě lepším výsledkům, tak to byl gólový útočník. Imat Rondić se i přes solidní minutáž ani jednou neprosadil a přednosti Jana Kuchty jsou také jinde než ve střílení branek.

FC Baník Ostrava

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Málokdo čekal, že s příchodem Luboše Kozla v Ostravě všechno okamžitě vykvete a Baník raketově vyletí do výšin, to rozhodně ne. Jenže Kozlův první půlrok ve Vítkovicích bolel víc, než se původně očekávalo. Nadějný úvod po vynucené pauze vystřídal zřetelný výkonnostní i výsledkový propad a v některých duelech nebyla změna herního stylu pod novým koučem téměř čitelná. Baník skoro každý zápas hledal tvář a nedá se říct, že by ji nakonec spolehlivě nalezl. Uplynulý půlrok jednoduše ukázal, že trenérská výměna rozhodně nevyléčí všechny ostravské bolístky. Netřeba však propadat panice. Kozel má nadále podporu u chacharů, kteří věří, že po letním průvanu v kabině konečně začne to správné budování. No tak uvidíme...

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Co se týče herního projevu, byl posun ve hře Baníku oproti předchozímu lodivodovi Pánikovi znatelný. Jenže na rozdíl od svých kolegů ve Spartě nebo Plzni nedokázal Luboš Kozel výrazně zlepšit výsledky a Slezané se tak stejně jako loni sice dostali do skupiny o titul, díru do světa v ní však neudělali a evropské poháry se jich znovu netýkají. Oproti předchozímu vedení sice mladíci dostávali větší množství příležitostí, očekávání před jarem ale byla od fanoušků Baníku i českého fotbalu přeci jen o něco vyšší než v součtu 800 minut pro Kaloče, Buchtu a Drozda. Kozel zajisté dostane od trpělivého ostravského vedení čas, každému včetně něj je ale jasné, že toho musí ještě hodně zlepšit.

FK Mladá Boleslav

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 3/10

Ani úspěšné účinkování v playoff o Evropskou ligu nevylepší v automobilovém městě dojem z nedávných měsíců. Dalo se čekat, že branky Komličenka s Mešanovićem, kteří putovali hledat štěstí do ciziny, budou citelně chybět. V kombinaci se zraněním tvůrčího Matějovského se ale jejich odchody proměnili v noční můru Středočechů. Od první únorové seance se jen čekalo na to, jak hluboko Boleslav klesne. Nechybělo mnoho, aby si závěr ročníku "užila” ve skupině o záchranu, nakonec se však karta obrátila a Weber a spol se málem podívali do Evropy. Mezeru po Komličenkovi měl zacelit Jiří Klíma, jenž svůj úkol začal uspokojivě plnit, nicméně vedle něj a Budínského nelze z kádru Středočechů moc koho vytáhnout. A to může být pro další sezony problém.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Jablonecké jaro sice také za mnoho nestálo, ale oproti tomu, co zažil další pohárový aspirant z Mladé Boleslavi, to byla procházka růžovou zahradou. Středočeši v zimní pauze přišli o oba své kanonýry Komličenka s Mešanovićem a mladého záložníka Buchu, což jejich hru poznamenalo více, než se dalo předpokládat - tým navíc neměl ve svém středu žádnou výraznou tvář. Ve zbytku základní části získali jediné vítězství a dojem z druhé poloviny sezóny tak už mohli zachránit jen v prostřední skupině nadstavby. To se jim nějaký čas dařilo a obě dvojutkání playoff zvládli, vzhledem k porážce v klíčovém zápase o Evropu od Liberce to ale byla jen slabá náplast na totálně zbabrané naděje na předkola.

Bohemians Praha 1905

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Překvapení jara. Po angažování Luďka Klusáčka se nad Ďolíčkem původně ztahovala mračna, ovšem staronový trenér navodil v zelené části Vršovic ideální atmosféru, po níž se svezli všichni omámení "Klokani". Za deset kol vystoupali o pět pozic nahoru, přičemž získali 22 bodů z 30 možných. Také Bohemians vychází z pevné obrany, ovšem nenechte se zmást, vpředu totiž řádila kvalitní úderka. Skvěle se ve Vršovicích zabydlel Petr Hronek a jeho odchod ze Zlína může moravské "Ševce" ještě mrzet. Hostování u Botiče parádně sedlo sparťanskému Matějovi Pulkrabovi, do dravých akcí se rád pouštěl Jan Vodháněl a navrátilec Jhon Mosquera se pod štaflemi věrných vačnatců vyžíval ve sprinterských kláních. Na uplynulou jarní jízdu se v Ďolíčku bude ještě dlouho vzpomínat.

Hodnocení Martina Vejdělka: 10/10

Pouhé tři porážky a jediná remíza za celé jaro jsou výtečnou vizitkou pro muže z Ďolíčku, které se bez větších zásahů do kádru neuvěřitelně zvedlo a jen dva zápasy ho dělily od evropských pohárů. Často v netradičním rozestavení 3-4-3 hrající Bohemka zaskočila hned na úvod jara svého vršovického rivala, a přestože další dvě utkání pocit výhry nepoznala, najela poté na vítěznou vlnu a vyhrála devět z jedenácti zápasů. A kdo byli konkrétní strůjci zeleno-bílého úspěchu? Vedle jediných dvou posil Mosquery s Pulkrabem je potřeba zmínit ještě Tilla Schumachera, který se na jaře usadil v sestavě a mimo jiné si připsal i svůj premiérový gól v nejvyšší české soutěži.

SK Dynamo České Budějovice

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Už to sice nebyla taková jízda jako z konce předešlého kalendářního roku, i tak si ale na Střeleckém ostrově nemají na co stěžovat. Dynamo si na jaře vcelku pohodlně drželo postavení ve středu tabulky tudíž se čekalo jen na zodpovězení otázky, zda Jihočeši proklouznou dokonce do skupiny u titul. Nakonec svěřenci Davida Horejše putovali do playoff, v němž ihned vypadli, avšak již samotná možnost zahrát si o Evropu předčila veškerá očekávání. Také na jaře nebyla v Budějovicích nouze o zajímavé individuální výkony. Konečně se začal prosazovat Šulc, pozici v základní jedenáctce získal Talovierov, přestup do Jablonce si zase vystřílel Schranz. Pro nováčka jistě skvělá sezona.

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

První dva zápasy po zimní přestávce naznačovaly, že bychom se od Dynama mohli dočkat podobných výkonů jako v závěru podzimu, jenže namazaný stroj se poté zadrhnul a Jihočeši slavili pouhá dvě vítězství ve zbytku sezóny. I tak jim to stačilo na solidní sedmé místo po základní části, kterého však proti utrápené Mladé Boleslavi nevyužili a v prvním kole prostřední nadstavbové skupiny se s ligou rozloučili. Těžko tipovat, zda se Budějovicím povede v příštím ročníku alespoň trochu navázat na ten letošní nováčkovský, zvláště když se rozloučily se třemi důležitými jarními hráči. Ofenzivní opora Ivan Schranz totiž od podzimu posílí Jablonec, pilíř obrany Tomáš Sivok skončil svou bohatou kariéru a mladému Pavlu Šulcovi skončilo hostování. Stále však spousta kvalitních hráčů zůstává a navazovat na dosavadní výkony mohou relativně mladí hráči jako Havel nebo Brandner.

1. FC Slovácko

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

V Uherském Hradišti zcela viditelně došla šťáva. Moravané po zimní pauze nehráli s takovou lehkosti jako na podzim. Odchod Ondřeje Šašinky zpět do mateřského Baníku dosti bolel, neboť Slovácko se trápilo především v útoku. Což o to, šancí si dokázalo vytvořit relativně dost, jenže chyběl kanonýr, který by jednotlivé příležitosti proměnil - 35 vstřelených gólů po základní části, nejméně ze všech mužstev od desátého místa nahoru, hovoří za vše. A tak Hradišťané opustili první šestku, aby v prvním kole playoff nestačili na rozjeté "Klokany". Na druhou stranu je třeba družinu Martina Svědíka pochválit za svědomitou práci v okolí vlastního pokutového území, na které náročný lodivod staví. Do nového ročníku tak stačí sehnat nového Doška a vzhůru vstříc další zteči.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Zatímco v podzimní části Jihomoravané atakovali pohárové příčky, ta jarní se jim zdaleka tolik nepovedla. Ve dvanácti ligových zápasech dokázali vyhrát jen dvakrát a jediné, kvůli čemu si tak fanoušci Slovácka mohou toto období pamatovat, je březnové vítězství nad pražskou Slavií. V první fázi jara alespoň Matouš Trmal ve své poslední sezóně v Uherském Hradišti skoro nemusel lovit míč ze sítě, postupně se ale i defenziva stala prostupnou a po zranění brankářské jedničky už bylo obdržení dvou branek normou. V nadcházejícím ročníku toho musí Martin Svědík ještě hodně zlepšit, práce to však bude náročná - i vzhledem k tomu, že kromě Trmalova přestupu do Portugalska ztratil i Jurošku a Zajíce na úkor ostravského Baníku.

SK Sigma Olomouc

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 2/10

Je až s podivem, že Radoslav Látal vydržel na lavici Sigmy do úplného konce. A ještě víc pak zarazila informace prozrazující Látalovo setrvání na Andrově stadionu pro další ročník. Jaro, a především pak pokoronavirová dohrávka, se totiž Olomouci vůbec nevyvedly. Pravděpodobně však šlo jen o vyústění dusné atmosféry, která na Hané bublala již v průběhu podzimu. Kádr Sigmy přitom vypadá na papíře slibně, po zimní pauze do něj navíc definitivně zapadl mladý Chytil a do áčka se prodírá také teenager Daněk. Jen by to chtělo trochu provětrat, k čemuž však setrváním Látala nedojde tak snadno. Vedení za někdejším vicemistrem Evropy stojí a podporu mu vyjádřil také David Rozehnal, který se coby úspěšný odchovanec vrátil do mateřského klubu jako funkcionář. Třeba právě on přivolá potřebný svěží vítr.

Hodnocení Martina Vejdělka: 4/10

Do přerušení ligy ještě solidní výkony, po dlouhé přestávce se už se ale Hanáci potopili do agónie, ze které v nejbližší budoucnosti povede těžká cesta. Ze čtrnácti gólů totiž hned osm vstřelil ze Sparty hostující Lukáš Juliš, jenž se stal rychle stal skutečným tahounem týmu a asi si řekl o lepší angažmá. Posledními zajímavými ofenzivními jmény na soupisce Sigmy tak zůstávají snad jen Mojmír Chytil a David Houska, který je také spolu s Julišem jediným, kdo dokázal vstřelit více než jednu branku. Výrazně lépe se prezentovala Látalova tradičně jistá obrana, na jaře patřící co do obdržených branek spíše k tomu lepšímu - posílení Romanem Hubníkem tak úplně nevypadá jako to, co v Olomouci potřebují nejvíce.

FK Teplice

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

V posledních týdnech "Skláři" dělali vše pro to, aby zahladili šrámy z doby nedávné. Především Jakub Řezníček vzal přidělený úkol poctivě a málem si vysloužil korunu pro nejlepšího střelce. Zametání stop nicméně neproběhlo tak důkladně, abychom v nich neodhalili teplická zaváhání. A že jich bylo. Severočeši se na jaře chytli až v samotném závěru základní části, a nebýt onoho probuzení, mohli nebezpečně nakouknout za hranu prvoligového útesu. Těžko povědět, na jak dlouho si kouč Hejkal zachránil kůži, neboť některé skalní příznivce začíná pěkně iritovat. Teplice pod jeho vedením potvrzují sestupnou tendenci posledních let, kdy se z aspiranta na evropské poháry propadly do zadního voje, kde k vlastní nespokojenosti upevňují své postavení.

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Pro "Skláře" nakonec možná škoda, že letošní sezóna nebyla ještě delší. Po absolutně nepřesvědčivém probuzení ze zimního spánku totiž v závěru zabrali a boj o záchranu by se jich ani v případě dohrání ligy v žádném případě netýkal. V posledních čtyřech zápasech (nutno podotknout s týmy ze spodních pater tabulky) totiž hned třikrát nastříleli čtveřici branek a i díky tomu měl před ukončením soutěže Jakub Řezníček velkou šanci na trofej pro nejlepšího střelce. Pozitivem pro Teplice po utrápených letech je také fakt, že dalšími klíčovými osobnostmi posledních týdnů byli mladí hráči. Zejména Daniel Trubač a Patrik Žitný svými výkony táhli tým, své příležitosti kromě nich dostávali i Matěj Radosta nebo Jan Knapík.

FC Fastav Zlín

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 3/10

Před třemi lety slavili u Dřevnice vítězství v národním poháru a malovali si růžovou budoucnost, ve které již fotbalový Zlín nebude patřit mezi ligové outsidery. A dnešní realita? Přesně opačná. "Ševci" dlouhodobě přešlapují na místě a nemohou najít stabilitu s jasně vymezeným směrem. Po nepovedeném experimentu s Josefem Csaplárem se žluto-modrým nevedlo ani pod mladým koučem Kameníkem, načež je musel spasit starý známý Bohumil Páník. Ten vytyčený úkol splnil, ovšem nebýt Poznarových penalt proti Příbrami, kdoví, jak by to s Moravany vlastně dopadlo. Ze zimních posil se výrazněji prosadil pouze Conde (který však také musí ještě máknout), kdežto Jawo a především Martínez zkušeného lodivoda příliš nepřesvědčili. Z převáděné hry nadále často bolely oči a může být jen otázkou času, kdy Páník Letnou zase opustí.

Hodnocení Martina Vejdělka: 4/10

Ačkoliv herní projev Zlína je možná nejhorší z celé ligy, zůstává Pánikova družina nadále prvoligová a to je to, co se počítá. Začátek jarní části pod vedením trenéra Kameníka byla bída s nouzí, na čemž nezměnil nic ani vydřený bod na pražské Letné. Bohumil Pánik přeci jen výsledky zlepšil. Tři vítězství a dvě remízy z devíti zápasů nemusí znít jako ohromující statistika, klíčové však bylo, že výhry přišly proti Příbrami a Opavě, tedy dalším to adeptům na sestup. Právě od těchto zápasů by se "Ševci" mohli odrazit i do budoucna, zvláště když v nich Tomáš Poznar svými góly ukázal, že ještě nepatří do starého železa. Zato zimní posily příliš nepřesvědčily - vedle mladého Condeho dostával pravidelnou minutáž i Jawo, na útočníka je však jeden gól za 600 minut velmi málo.

MFK Karviná

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 3/10

Vše začalo tak nadějně. Karviná vstoupila do jara brilantně a zdálo se, že se snadno vyhne přímému sestupu. Jenže nešťastná koronapauza vzala Slezanům vítr z plachet. Aura kouče Jarábka byla tatam a MFK začalo nebezpečně klesat. V únoru skvěle sehrané trio Ba Loua - Lingr - Taiwo zapomnělo střílet branky a především první jmenovaný přišel o efektivitu, přestože herně několikrát dokázal, že na východě republiky již déle nezůstane. V posledních zápasech už karvinští vyloženě čekali na konec utrpení. Kvůli výskytu koronaviru v týmu navíc rozeštvali značnou část fotbalové veřejnosti, která opětovné přerušení ligy dávala za vinu právě nezodpovědnému přístupu ze strany MFK.

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Začátek jarní části vyšel Karviné bravurně a nějaký čas to i vypadalo, že se kromě přímého sestupu vyhne i baráži. Z prvních čtyř zápasů totiž získala deset bodů a hlavně ani jednou neinkasovala, a to i díky skvěle hrající posile z Baníku Šindelářovi, vepředu zase zářila nová akvizice Taiwo Abdulrahman. Jenže s jeho vysychajícím střelným prachem začal upadat i celý tým, který po koronavirové přestávce nepoznal příchuť vítězství a zcela reálně hrozilo, že bude uzavírat ligový peloton. Zvednout mužstvo nepomohly ani dvě zamýšlené opory z Brazílie Mangabeira a Santos, tahouny tak museli stejně jako na podzim být stálice Ba Loua a Lingr. U těchto dvou však nemůže trenér Jarábek spoléhat na to, že budou jeho mančaft zachraňovat i v příští sezóně - křídelník z Pobřeží slonoviny už se upsal Plzni a pravděpodobný je i odchod Lingra.

Slezský FC Opava

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 3/10

Upřímně, měli Opavané na víc? Už letmý pohled na soupisku mužstva napoví, kde se SFC většinu ročníku pohybovalo. Mnoho hráčů, kteří ještě ve městě pamatují druhou ligu, již zkrátka na vyšší úroveň nestačí. Nadále naopak září Pavel Zavadil, před jehož výdrží a stěžejní roli v týmu nelze než smeknout. Ale když za ním ostatní spoluhráči kvalitativně zaostávají a takový Lukáš Železník není schopen trefit bránu ani ze samostatného úniku, není moc na čem stavět. Ačkoliv se Jiří Balcárek sympaticky snažil, zázrak nevyčaroval. To se ostatně nepovedlo ani Radoslavu Kováčovi, který však především posbíral úvodní zkušenosti, které ve Slezsku může dále zužitkovat.

Hodnocení Martina Vejdělka: 4/10

Zatímco v případě Karviné i Příbrami lze vymezit období, díky kterému si uhájily ligovou příslušnost, v případě Opavy je to úkol nadlidský. Ta totiž i přes docela náročný jarní los sbírala body průběžně, když dokázala několikrát zaskočit celky ze středu tabulky a nenápadně přidávala bod za bodem. Žluto-modří zakončili sezónu s nejhorší ligovou ofenzivou, jejich góly však mívaly velkou váhu - za celé jaro se jim totiž jen jednou přihodilo, že skórovali a zároveň nedokázali bodovat, naopak hned třikrát dokázali bodovat díky bezbrankové remíze. Ve prospěch Opavy pro příští sezóny navíc může hrát fakt, že ve svém středu neměla (snad s výjimkou brankáře Fendricha) žádnou nenahraditelnou osobnost, a tak se nový kouč Kováč nemusí obávat, že by se mu mužstvo rozpadlo jako třeba výše zmíněné Karviné v případě odchodu Ba Louy s Lingrem.

1.FK Příbram

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Poté, co se od Litavky pakoval až nepochopitelně dlouho držený Roman Nádvorník, neměli Středočeši moc co ztratit. A tak dali šanci Pavlu Horváthovi, jenž stojí na počátku trenérské kariéry. A nutno říct, že si v Příbrami nevedl špatně. Možná za to mohl prvotní elán s kapkou potřebného štěstí, nicméně Horváthova družina příkladně zabojovala o záchranu a docílila několika zajímavých výsledků. Základní jedenáctka se opět ustálila a o pozornost si řekli mladý brankář Melichar či útočně naladěný Polidar. Absentující kvalita však byla přece jen znát. Nebýt podobně zoufalé Opavy a trápící se Karviné, mířila by Příbram beznadějně za pádem. Jaroslav Starka však slovo sestup nezná a umí si poradit, i když o tom ani neví.

Hodnocení Martina Vejdělka: 4/10

Léčba Pavlem Horváthem zabrala. Během přerušení ligy se bývalý záložník stal dlouhodobou náhradou Romana Nádvorníka na pozici trenéra (oficiálně tedy byl jen asistentem) a vše se začalo obracet k lepšímu. Horváth hned ve svém druhém zápase ukončil více než devítiměsíční příbramské čekání na ligové vítězství, a ačkoliv potíž se střílením branek nadále přetrvávala, bodové zisky se staly přeci jen pravidelnějšími. V momentě ukončení FORTUNA:LIGY měli Středočeši svou záchranu stále ve svých rukou, a to i přesto, že nemohli počítat hned se dvěma zimními posilami z Turecka a ani dalším nováčkům v týmu se příliš nevedlo - mezi nejvytíženější hráče se dostali prakticky jen Kvída a Zorvan.


Sestava: Kolář - Coufal, Kúdela, Hancko, Bořil - Kalvach - Malinský, Kanga, Stanciu, Pešek - Kozák

Brankář: Ondřej Kolář (SK Slavia Praha)

Ani na jaře neslevil ze standardu nastoleného již na podzim. Kolář se během posledních let obdivuhodně zlepšil, jeho dříve tradiční kiksy vymizely a někdejší posměšné označení "český Neuer” nabylo na vážnosti, neboť s míčem u nohou si rozumí jako žádný jiný ligový kolega v rukavicích. Bývalý gólman Liberce učinil v posledních měsících krok potřebný k posunu na elitní úroveň, jenž mu může vynést lukrativní angažmá. V pětadvaceti letech je koneckonců načase, aby se Kolář vydal na zkušenou.

Náhradník: Jan Laštůvka (FC Baník Ostrava)

Pravý obránce: Vladimír Coufal (SK Slavia Praha)

Forma další opory Slavie, jež se do hlavního města přestěhovala z úpatí Ještědu, gradovala v klíčových momentech na konci sezony. Právě v nich Coufal potvrdil, že není pouhou bezhlavě létající myší po lajně s ofenzivními choutkami, ale poctivým zadákem, který umí obraně pomoct v nouzi. Coufalově platnosti na obou koncích hřiště se vyrovná málokterý ligový bek. Počet odehraných minut jen dokazuje, jak si jej Jindřich Trpišovský považuje. Již před rokem se spekulovalo, že může odejít za lepším, a nebylo by překvapením, kdyby se podobné zvěsti vyrojily znovu.

Náhradník: Gigli Ndefe (MFK Karviná)

Střední obránce: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

A další stálice sešívaných s libereckou minulostí. Tentokrát trochu opomíjená, neboť Kúdela není žádným excentrikem, který by diváky učaroval zvlášť vytříbenou dovedností. Avšak právě díky vyváženosti ve všech směrech si rodák z Pitína vysloužil nominaci. Kvalitní rozehrávka, síla v osobních soubojích na zemi i ve vzduchu, vůdčí schopnosti, ale také stoický klid a disciplinovanost - to vše Kúdela ovládá znamenitě. V lize už odkroutil dost let na to, aby se nějak předváděl. Místo toho se i po třicítce plně soustředí na vlastní výkony, což je ve výsledku velmi znát.

Náhradník: Taras Kačaraba (FC Slovan Liberec)

Střední obránce: Dávid Hancko (AC Sparta Praha)

Symbol sparťanského vzestupu. Zatímco v úvodu svého angažmá na Letné neukotveně pendloval mezi pozicí levého beka a stopera, pod Kotalem se pevně usadil do středu obrany, kde mu to šlo náramně. Hancko dal celou obranu do latě a vedle něj pookřál i již odepisovaný Lukáš Štetina. Slovenský reprezentant těží ze své výšky, kterou dokáže uplatnit ve vzdušných soubojích, zároveň ale není žádným kolohnátem, jenž by zakopával o balón. Ze svého postu se nebál podpořit ofenzivu, jeho dravý tah dopředu zakončený gólovou přihrávkou proti Jablonci se stal jedním z momentů jara. V Praze se Hanckovi očividně zalíbilo, nicméně není zcela v jeho rukou, zda v Česku zůstane.

Náhradník: Lukáš Hůlka (Bohemians Praha 1905)

Levý obránce: Jan Bořil (SK Slavia Praha)

V Edenu slouží již pátým rokem a za tu dobu si vybudoval tak stěžejní roli, že po odchodu Tomáše Součka do West Hamu převzal kapitánskou pásku. Podobně jako Coufal na druhé straně hřiště obstojí Bořil při obranných i útočných povinnostech. Má poněkud problém s disciplínou, která jej připravila o některá utkání, nicméně pokud může, v základní sestavě nechybí. Přestože jeho pozici ve Slavii nikdo neatakuje, nemá problém s motivací a můžete se spolehnout, že pokaždé nechá na hřišti duši. Uplatnění navíc nenalezne pouze u lajny, ale v případě nouze zaskočí také ve středu obrany, což se kdykoliv hodí.

Náhradník: Jan Krob (FK Jablonec)

Střední defenzivní záložník: Lukáš Kalvach (FC Viktoria Plzeň)

Příjemně překvapil již na podzim a z vysoko nastavené laťky neslevil ani ve zbytku ročníku. Nově se sehrál s Buchou a Čermákem, přičemž všichni tři společně tvoří v současnosti nejlepší ligovou zálohu. Vše odzadu řídí Kalvach, jenž rád přebere od obránců míč, aby jej následně rozdal svým druhům. Ovšem na pouhé posunování se bývalý středopolař Olomouce neomezí. Když se vyskytne příležitost, rád zaúčtočí. Ze všech ligových záložníků rozdal nejvíce přihrávek, u těch předfinálních taktéž patří k nejlepším. Sem tam svou snahu okoření hezkou brankou, což se mu na jaře povedlo proti Spartě. Přestupu do Plzně rozhodně nemůže litovat, žádný Viktorián toho ostatně za poslední rok neodehrál víc.

Náhradník: Kamso Mara (FC Slovan Liberec)

Pravý záložník: Tomáš Malinský (FC Slovan Liberec)

V osmadvaceti letech zažívá doposud nejvydařenější měsíce kariéry. Malinský nabral zdravé sebevědomí a stal se klíčovým mužem Liberce. Rozhodně nestačí konstatovat, že by byl pouze specialistou na Spartu, přestože právě proti Pražanům jeho výkon graduje. S rychlosti Malinského na pravém křídle zápasí každý zadák, který pak jen bezmocně sleduje, jak expres od Nisy zakončuje útok střelou či přihrávkou. Právě v hledání spoluhráčů rodák ze Skutče vyniká. Na jaře je k brance úspěšně vybídl čtyřikrát a za celou sezonu vykouzlil více pasů do gólové šance jen slávistický Stanciu. S ním se již pár dnů potkává ve Vršovicích, kde budou společně hájit sešívané barvy.

Náhradník: David Moberg Karlsson (AC Sparta Praha)

Střední ofenzivní záložník: Guélor Kanga (AC Sparta Praha)

Znovu bavil a zlobil zároveň. Příznivce Sparty především těšil, byť v druhé půlce ročníku přidal již pouze dva přesné zásahy, z toho jeden z pokutového kopu. Nadále se však rád mazlil s míčem a jen tak někomu jej hned nepůjčil. Téměř každá akce letenských musí jít přes Kangu, který v uplynulé sezoně rozdal celkem 64 předfinálních přihrávek, nejvíce ze všech. Také v dalších přihrávkových statistikách vynikal, více gólů a asistencí si v součtu na své konto připsali pouze dva ligový plejeři. Kanga rozhodně umí zaujmout, i když často v negativních konotacích, když se zrovna hádá s rozhodčím, provokuje protihráče či okořeňuje pády na zem hereckou vložkou. Po jeho odchodu z ligy ale zůstane prázdné místo, které lze těžko nahradit.

Náhradník: Pavel Bucha (FC Viktoria Plzeň)

Střední ofenzivní záložník: Nicolae Stanciu (SK Slavia Praha) - nejlepší hráč jara

Až hříšně vypadá jedenáctka nejlepších borců za účastí jediného středopolaře z Plzně. Ale nedá se svítit, konkurence zrovna nelenila. Takový Stanciu se z dřímoty probral právě včas, aby Slavii po roce vytáhl na trůn. V době, kdy se sešívaní hledali, to byl právě rumunský šikula, kdo na trávníku neúnavně hýřil aktivitou a staral se o chod celého mužstva. Na jaře zařídil sedm gólových asistencí, z nichž nad některými zůstala jen pusa dokořán. I když se Tecl či Masopust plně snažili, aby snaha Stanciua vyšla vniveč, bobtnání jeho statistik nezastavili. Talentovaný Rumun v Edenu konečně spustil tu krasojízdu, která se od něj po příchodu do Slavie očekávala.

Náhradník: Aleš Čermák (FC Viktoria Plzeň)

Levý záložník: Jakub Pešek (FC Slovan Liberec)

Nejméně známá tvář uvedené sestavy, přesto do ní zaslouženě patří. Pešek zosobňuje dvojče Malinského, které se zabydlelo u levé lajny. Dlouho nikterak nevyčnívající fotbalista najednou patří mezi štiky jara. V Hoftychově ofenzivní formaci vynikal rychlostí, nebál se soubojů jeden na jednoho, a když se dostal do zakončení, znamenalo to pro obranu soupeře kalamitu. Svými trefami ostatně táhnul Liberec v MOL Cupu a jeho zásah rozhodl klíčový duel o Evropskou ligu proti Mladé Boleslavi. Teprve uvidíme, zda na své výkony naváže i po krátkém odpočinku. Skvělý útok Slovanu se totiž téměř celý rozpadl a na Peškovi může zůstat nesnesitelně těžké břímě.

Náhradník: Adam Hložek (AC Sparta Praha)

Útočník: Libor Kozák (AC Sparta Praha)

Když Komličenko s Mešanovićem prchli na východ a Doležal vypadl z tempa, zůstal boj o nejlepšího střelce soutěže otevřený. Zničehonic se do bitvy přihnal též Libor Kozák, dlouho vysmívaný kolohnát. Jenže zatímco se široká veřejnost bavila jeho tonutím v ofsajdech, odchovanec Opavy si z posměchu nic nedělal a dál na sobě pracoval. Dřina nakonec přinesla ovoce. Kozák si opět vydobyl místo v základu Sparty a tabulkou kanonýrů postupoval vpřed. Nakonec se s Petarem Musou vyškrábal na samotný vrchol. Někdejší hráč římského Lazia několikrát prokázal, že instinkt zabijáka neztratil. V pokutovém území se orientuje jako málokterý ligový souputník a zejména ve vzduchu s ním mají stopeři trable.

Náhradník: Jakub Řezníček (FK Teplice)

Trenér: Adrián Guľa (FC Viktoria Plzeň)

Západočeši potřebovali po odchodu Pavla Vrby budíček jako sůl. Proto do Štruncových sadů povolali Guľu, jenž má v životopisu kvalitní reference ze slovenských štací. A po překročení hranice ze svých schopnosti nic neztratil. Viktoria se od prvního kola dostala do herní pohody a ideálního naladění. Guľa pozměnil rozestavení, začal sázet na mladého Buchu a restartoval Limberského s Řezníkem. Plzeň však pod jeho vedením funguje zejména jako celek, který baví atraktivním ofenzivním fotbalem. S Guľovou filozofií navíc nejsou na místě obavy o rychlém stárnutí kádru, neboť bývalý lodivod Žiliny rád pracuje s mladými, což se talenty překypující Viktorii hodí do krámu.


Sestava: Kolář - Coufal, Brabec, Kúdela, Kovařík - Ba Loua, Stanciu, Čermák, Bucha, Hložek - Řežníček

Brankář: Ondřej Kolář (SK Slavia Praha)

Kdo jiný by měl do brány patřit, než jistota Slavie a zároveň rekordman ligy Ondřej Kolář. Ten během jara navázal na podzimní formu a stanovil nové maximum v počtu čistých kont v základní části, toto číslo vzrostlo po nadstavbě dokonce na hodnotu 23! Kolář se v uplynulé sezóně stal skutečnou oporou sešívaných, ke své tradičně dobré hře nohou totiž tentokráte přidával nadstavbu i na čáře, navíc se vyvaroval zbytečných chyb. Nízký počet v kolonce obdržených branek slávistů sice není výhradně jeho zásluhou, má na něm však obrovský podíl.

Náhradník: Milan Heča (AC Sparta Praha)

Pravý obránce: Vladimír Coufal (SK Slavia Praha)

Železný muž Slavie, jenž odehrál v lize nejvíce minut z celého kádru. Na jaře chyběl na hřišti jen tři minuty, během nichž sešívaní stihli inkasovat a tím ztratit body proti Baníku. Kromě rychlosti a vytrvalosti vynikal i úspěšností v osobních soubojích, která navíc rostla se zvyšující se náročností zápasu a v nadstavbě dosáhla fantastických čísel. Za zmínku stojí jednoznačně i jeho nahrávačské schopnosti - vždyť rozdal druhý nejvyšší počet pasů v celé lize, mezi obránci neměl vůbec žádnou konkurenci ani v přihrávkách do gólových šancí.

Náhradník: Libor Holík (FK Jablonec)

Střední obránce: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

Tohle nebyla těžká volba. Že je Kúdela špičkovým hráčem vhodným i do extrémně náročných zápasů, to prokazoval už na podzim a v předchozích sezónách. Na jaře se ovšem pro Jindřicha Trpišovského stal extrémně důležitým ještě z jednoho důvodu. Pod jeho dirigentskou taktovkou totiž do velkého hráče roste David Zima, který na sebe zatím vedle na balónu famózního Kúdely nemusí brát zodpovědnost v rozehrávce a zároveň nemusí hasit hrubky svého parťáka, díky čemuž se může soustředit jen a pouze na svůj výkon. I tohle může zkušenému stoperovi nahrávat v souboji o místo s vyléčeným Davidem Hovorkou...

Náhradník: Jakub Brabec (FC Viktoria Plzeň)

Střední obránce: Dávid Hancko (AC Sparta Praha)

Po nepříliš výrazném podzimu, kdy se nedokázal nastálo probojovat do základní sestavy, na jaře pookřál a pod Václavem Kotalem se stal tahounem letenského celku. Kromě fantastické obranné práce založené na dobré poziční hře a jistotě v osobních soubojích se navíc pyšnil vlastnostmi, které Spartě v předchozích časech tolik chyběly. Dokázal totiž s jistotou rozehrávat a vyvážet balón, směrem dozadu navíc nedělal zbytečné kiksy. To, zda na Letné setrvá, může být klíčovým faktorem pro další směřování rudého klubu.

Náhradník: Patrizio Stronati (FC Baník Ostrava)

Levý obránce: Jan Kovařík (FC Viktoria Plzeň)

Na pozici levého beka se přesunul až po koronavirové přestávce a ačkoliv tam odehrál jen asi polovinu jarních zápasů, zanechal velmi dobrý dojem. Přidáme-li k tomu i jeho zdařilé výkony na kraji zálohy a nevýraznost jiných levých obránců, je na tuto pozici jasnou volbou. A to zejména díky své tradiční přednosti v podobě brilantních centrů. Těžko se mu dá ale cokoliv vytýkat i směrem dozadu, neboť své defenzivní povinnosti do puntíku plnil.

Náhradník: Jan Bořil (SK Slavia Praha)

Pravý záložník: Adriel Ba Loua (MFK Karviná)

Gólů sice stále moc nedává - jeden gól za celé jaro je na křídelníka podprůměrný výkon - avšak vysokým počtem asistencí to vše kompenzuje. Technicky zdatný fotbalista původem z Pobřeží slonoviny jich od února totiž stihl hned šest, což z něj v tomto ohledu dělá druhého nejúspěšnějšího ligového hráče po Stanciovi. Ten také Ba Louovi vyfouknul první pozici v tabulce nahravačů, bůhví ale, jak by se situace vyvíjela, kdyby dostala nová plzeňská akvizice příležitost vylepšit si statistiky ve dvou zbylých zápasech. Mezi ligové premianty každopádně Ba Loua patřil i v dalších ohledech, a sice ve vytváření gólových příležitostí nebo počtu úspěšných driblinků.

Náhradník: Tomáš Malinský (FC Slovan Liberec)

Střední záložník: Nicolae Stanciu (SK Slavia Praha) - nejlepší hráč jara

Tolik gólovým hráčem jako dříve ve Spartě zdaleka není, co se týče produktivity, tam už ale vůbec nezaostává. Po podzimu na jeho poměry vlažnějším a rozpačitém vstupu do jara přišlo dlouhé přerušení ligy, po němž byl rumunský šikula nejviditelnějším mužem v celé lize. Ze čtyř asistencí rozšířil své konto na jedenáct, čímž se stal v tomto ohledu vládcem ligových tabulek. Lize vévodil i v počtu pasů do gólových šancí, a tak asi nemůže být divu, že hned dvakrát na sebe oblékl dres se žlutým číslem pro "krále asistencí".

Náhradník: Petr Ševčík (SK Slavia Praha)

Střední záložník: Aleš Čermák (FC Viktoria Plzeň)

Skvělými výkony si řekl o trvalou příslušnost k základní sestavě, které se mu také v nabité a mladé konkurenci ve středu zálohy ve druhé polovině sezóny dostalo. Oproti dřívějším zvyklostem se mu na jaře dařilo střelecky, což přetavil hned v sedm branek včetně hattricku do sítě Mladé Boleslavi, to navíc doprovodil hned trojicí asistencí. Ne nadarmo byl tak zvolen nejlepším ligovým hráčem měsíce května a za celý průběh sezóny si vysloužil čtvrté místo v pořadí asistencí i "kanadských bodů".

Náhradník: Lukáš Kalvach (FC Viktoria Plzeň)

Střední záložník: Pavel Bucha (FC Viktoria Plzeň)

Srovnáme-li jeho viktoriánské angažmá s podzimním v Mladé Boleslavi, musel Bucha trochu slevit ze svých ofenzivních choutek a více pracovat ve středu pole, tím pádem výrazně ubylo jeho individuálních akcí a stejně tak neměl příležitost vytvářet větší množství gólových příležitostí. Závěr sezóny sice nebyl tím nejvydařenějším, vstup do jarní části sezóny ale mladému záložníkovi vyšel náramně. Hned ve druhém utkání v plzeňském dresu třikrát skóroval a na další gól nahrál. nakonec si připsal čtyři góly a stejný počet asistencí a v tabulce produktivity tak zakončil sezónu na druhém místě.

Náhradník: Lukáš Budínský (FK Mladá Boleslav)

Levý záložník: Adam Hložek (AC Sparta Praha)

Že umí něco více než jeho vrstevníci, to naznačoval už v minulé sezóně. V té letošní ale udělal ještě další velký posun a stal se plnohodnotným ligovým hráčem, dokonce se dá říci i tahounem Sparty. Kromě výtečné produktivity, když na jaře čtyřikrát skóroval, byl navíc pro ligu i atraktivním hráčem díky své dravosti. Jeho časté driblinky a následné nahrávky do vápna byly alespoň slabou náplastí na rány sparťanských fanoušků, kteří i přes veliké jarní zlepšení svého týmu jen z dálky hleděli na Slavii a Plzeň.

Náhradník: Jakub Pešek (FC Slovan Liberec)

Útočník: Jakub Řezníček (FK Teplice)

Hned v prvním jarním duelu proti Olomouci byl v poločase vystřídán. Ještě v březnu, v době, kdy byla liga přerušena, měl na kontě pouhé tři na podzim nastřílené branky. Pak se ale rozjel a v deseti zápasech nasázel devět branek, což byl jeden z hlavních důvodů pohodlné teplické záchrany. Zatímco hned ve třech klubech mohli nedohrání soutěže slavit, v Teplicích bylo smutno - Řezníček si totiž mohl ještě vystřílet korunku pro krále střelců a zároveň překonat svůj osobní rekord třinácti branek v sezóně.

Náhradník: Libor Kozák (AC Sparta Praha)

Trenér: Pavel Hoftych (FC Slovan Liberec)

Kdo by si ještě v zimní pauze pomyslel, že po podzimu devátý Slovan, poznamenaný několika odchody, bude nakonec jedním z nejlepších týmů jara a podívá se do předkol evropských pohárů. Hoftych se musel vypořádat se ztrátou dvou útočných es Musy a Potočného i důležitých středopolařů Breiteho a Oscara, dokázal je však nahradit a zapojení dříve opomíjených Koscelníka a Alibekova nebo zvýšení Kuchtovy minutáže přineslo ovoce. Slovan vyhrál šest ze sedmi prvních jarních utkáních a ačkoliv další ligové týdny už tak slavné nebyly, dostal se i do finále poháru a poté v kvalifikačním utkání o EL zdolal Mladou Boleslav.


Ondřej Vaculík: AC Sparta Praha - FC Fastav Zlín 2:2 (23. kolo)

Vzpomínka na dobu, kdy Sparta víkend co víkend hledala svou tvář. Krátce po vyhazovu Václava Jílka dorazil na pražskou Letnou Zlín, jenž sám měl se sebou dost starostí. V hlavním městě mu ale do karet nahrálo brzké vyloučení domácího Mandjecka. "Ševci" však vůbec netušili, jak s nabídnutou možností naložit, a tak šel do vedení soupeř. Až v 67. minutě využil přesilovku Poznar, ovšem těsně před koncem vrátil rudým vedení Štetina. To ale nebylo vše. Zlín se ještě jednou vydal na zteč, jejímž výsledkem byla vyrovnávací trefa Matejova, která zajistila dělbu bodů.




Martin Vejdělek: FC Baník Ostrava - FK Mladá Boleslav 2:3 (23. kolo)

Jediné jarní vítězství mužů z města automobilky v základní části a zároveň poslední utkání sehrané před dlouhým přerušením ligy. Povedený start přinesl hostům dvougólové vedení už po čtvrthodině, Baník díky Stronatiho penaltě dokázal ještě před pauzou snížit. Té samé situace mohl stejný hráč využit ke srovnání skóre i v 76. minutě, to ale pokutový kop neproměnil. Přesto Slezané gól na 2:2 vstřelili, když pět minut před koncem základní hrací doby skóroval další stoper Svozil. Tři body ale přeci jen putovaly do středních Čech, a to kvůli Potočného vlastenci. Mimochodem, právě toto byl ten duel, po kterém s rozhodčím nespokojený Jozef Weber "utekl" z pozápasového rozhovoru na O2 TV.




Ondřej Vaculík:

1. Adam Jánoš (Zlín - Baník Ostrava, 26. kolo)

Ostravský dělostřelec to z dálky sem tam rád zkusí, a když nastanou vhodné podmínky, může se míč zatřepotat v síti. Přesně takové shody okolností využil Jánoš ve Zlíně, kde po autovém vhazování dostal moře prostoru, načež dokonale práskl do meruny. Gólman soupeře Dostál se jen proletěl vzduchem, jelikož na křižnou pumelici nedosáhl.




2. Lukáš Budínský (Baník - Mladá Boleslav, 24. kolo)

Tentokrát se v čase podíváme přímo do Ostravy, kam těsně před prvním přerušením ligy zavítala Boleslav. Její špílmachr Budínský otevřel skóre vyvedenou trefou. Po přihrávce Zeleného si nejprve chystal míč na pravou nohou, poté však překvapil bránícího Hrubého přehozením na levačku, kterou vymetl šibenici. Brankář Laštůvka pouze zíral.




3. Nicolae Stanciu (Baník - Slavia, 29. kolo)

A zase ten Baník. Jeho hráči měli opravdu štěstí na výstavní kousky, přestože jim často přihlíželi se svěšenou hlavou. Avšak před chytrosti Stanciua museli smeknout. Záložník sešívaných si moc nelámal hlavu s ostrým úhlem a místo centru do ohně vypálil rovnou na bránu. Dílo se mu povedlo dokonale, neboť v síti kromě balónu zůstal také zostuzený Laštůvka.




Martin Vejdělek:

1. Filip Havelka (Dynamo České Budějovice - Mladá Boleslav, 21. kolo)

Hned na úvod jara Havelka vstřelil svůj první gól po dvou a půl letech tak, že vymetl pavučinky v šibenici Šedovy brány. Při postupu na bránu využil couvajícího obránce a z pětadvaceti metrů poté poslal fantastickou ránu na zadní tyč.




2. Ivan Schranz (Bohemians 1905 - Dynamo České Budějovice, 26. kolo)

I na druhou pozici řadím hráče z budějovického Dynama, tentokráte však podstatně produktivnějšího Schranze. Ten ukázal perfektní střelu o pět kol později než jeho kolega, a sice při porážce v Ďolíčku, kde z kroku vyslal nechytatelnou ránu do horního rohu Valešovy svatyně.




3. Adam Hložek (Sparta Praha - Jablonec, 4. kolo Skupiny o titul)

Gól Adama Hložka na třetím místě se od těch v podání jihočeských střelců diametrálně liší. Po přízemním centru dalších mladíka Karabce český talent skvěle vyhodnotil situaci a zvolil neortodoxní, avšak efektní a hlavně efektivní řešení, když skóre zápasu s Jabloncem otevřel patičkou.




Ondřej Vaculík:

1. K nelibosti romantiků a milovníků dramatických situací se po suverénním podzimu Slavie rýsovala nezáživná, spíše formální honička o první místo s dopředu jistým vítězem. Jenže zimní i koronavirová pauza učinily své a ruku k dílu přiložili také chřadnoucí Pražané s nabuzenou Plzní. Ve výsledku byl k vidění zajímavý boj o titul, neboť sešívaní nedostali ani chvilku na oddech. A co na tom, že o mistrovi bylo jasno tři kola před finále sezony. Bez nadstavby by závody skončily již ve 28. kole, tedy relativně brzy před uzávěrkou základní části.

2. Napínavé střety na opačném pólu tabulky bývají naopak časté. Mužstva postavená do nezáviděníhodné situace sázejí v takových chvílích především na zkušené trenéry. Jsou ale i odvážnější. Příbram a Opava se na chvostu plácaly celé měsíce, až si pár chytrých hlav řeklo dost. V obou týmech dostaly záchranu na starost mladí trenéři Pavel Horváth s Radoslavem Kováčem. U Středočechů i Slezanů je tedy třeba ocenit, že nesahali po starých jménech, ale dali šanci dravému mládí, které navíc nabídnuté místo hned neopustí.

3. Rozhodně to ale neznamená, že staří pardálové musí z ligy pryč. Není nutno je vyhánět, pokud splňují očekávání vedení a fanoušků. To se rozhodně daří Václavu Kotalovi, jenž se daleko po šedesátce dočkal štace ve Spartě. V první řadě měl zpovykané Pražany zejména uklidnit a znovu na Letné nastolit řád. Kotal však předčil očekávání a řekl si o víc než pouhý záskok. Že by tak sparťanský zmar posledních let přece jen vězel v pozici trenéra?

Martin Vejdělek:

1. První místo a zároveň má omluva patří Luďku Klusáčkovi, o jehož angažování jsem v podzimním shrnutí vyjadřoval velké pochyby. Jeho Bohemians však začali na jaře pravidelně sbírat body a nakonec nebyli zas až tak daleko od evropských pohárů, což je po třináctém místě v zimní přestávce jistě veliký posun. "Klokani" oproti předchozím letům stříleli vyšší množství gólů, a to zejména díky nové posile Pulkrabovi. I další akvizice Jhon Mosquera byl rozdílovým hráčem a spolu s dalšími nenápadnými dříči jako Hronek, Hůlka nebo Vaníček vytvořili výborně namazaný stroj.

2. Po neustálém točení sparťanské stoperské dvojice, které předváděl trenér Jílek, se Václav Kotal rozhodl tuto situaci stabilizovat a svou důvěru vložil ve dva slovenské zadáky Dávida Hancka a Lukáše Štetinu. Ani jeden z nich ji rozhodně nezklamal a zejména z Fiorentiny hostující Hancko se svými výkony zařadil mezi největší ligové hvězdy. Navíc přiměl sparťanské vedení, v poslední době poměrně šetrné, uvažovat o zaplacení další vysoké přestupové sumy, aby jej na Letnou přitáhla natrvalo.

3. Několikrát už to bylo výše naznačováno, ale liberecké jaro stojí určitě za zmínku i v této kategorii. Přísný kouč Hoftych se musel vypořádat s nebývalou situací, když i přes nepřesvědčivé podzimní výkony byl o jeho hráče zájem a v zimě tak přišel hned o čtveřici důležitých hráčů. I díky začlenění nových posil Jana Hromady a Martina Zemana z toho nakonec bylo solidní páté místo a finále poháru, je však otázkou, jak to bude po dalším výprodeji vypadat v další sezoně.


Ondřej Vaculík:

1. O Martinu Doležalovi jsme se již v krátkosti zmínili. Ještě nedávno spolehlivý šutér ze Střelnice na jaře vůbec nenaháněl hrůzu. Občas dokonce oči i bránice bolely z hledání jeho ztracené herní pohody. Jistě, Doležala přibrzdilo zranění, avšak totální gólový výpadek čekal málokdo. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že vytáhlý útočník se svezl s bídou celého Jablonce, kvůli čemuž ale dost možná vypadl z nejbližších plánů kouče národního týmu.

2. Ligová fotbalová asociace pod vedením Dušana Svobody od počátku koronavirových patálií nebojácně trvalana dokončení sezony, což bylo v prvním hlasování skutečně schváleno. Již v tu dobu se však Svoboda dočkal kritiky kvůli tvrdohlavému lpění na dohrání i s nadstavbou. Svou neústupnost ukázal šéf asociace později při lamentování nad dohrávkou skupiny o udržení, když neustále zdůrazňoval možnost rozšíření nejvyšší soutěže na zdánlivě absurdních 17 týmů. Nakonec však zvítězila varianta ještě většího rozšíření, o které ovšem zmatená LFA původně vůbec neuvažovala. Jenže štěstí se nakonec proti Svobodovi otočilo zády. Nákaza v mužstvu Opavy pohřbila naděje na klidné dohrání a vzbudila oprávněné rozčarování na straně původně postupující Dukly Praha z druhé ligy. Po bitvě je každý generál, již od počátku se však nad kompletním dokončením ligy vznášely otazníky, kterým Svoboda nevěnoval dostatečnou pozornost či o nich nemluvil. A to pověsti LFA rozhodně neprospělo.

3. Od května se na stadiony mnoho fanoušků nedostalo, přesto vyvolali pořádný povyk. Rasistické bučení v Olomouci a pražském Edenu po nějakém čase odhalilo temnou stránku tuzemských ochozů. Následná bagatelizace tématu a vlažný přístup šéfů ligy jen popudily bránící se fotbalisty tmavé pleti. Často omílaný argument, že se přece bučí i na další hráče, je dost mimo mísu. Forma a důvody takových projevů rozhodně nejsou stejné. Po neadekvátní reakci LFA navíc nelze vyloučit opakování podobných incidentů.

Martin Vejdělek:

1. Na první místo jednoznačně patří předčasné ukončení sezóny. Ačkoliv důvody pro něj jsou pochopitelné, kontrastuje to s velkými evropskými ligami, které (pokud se znovu rozehrály) se i dokončily. V případě té české navíc nebylo hodně dlouho známo, jaký bude v případě nedohrání skupiny o záchranu postup, a tak se některé věci řešily až za pochodu. Kuriózně tak může znít třeba to, že Slavia je mistrem, ačkoliv neexistuje konečné pořadí a ona tak není první, nebo například situace ve druhé lize - Brno i Dukla si vybojovaly účast v baráži, která se však vůbec neodehrála a postup byl přisouzen Zbrojovce. Za současného bodového rozdílu mezi těmito týmy se nedá o nespravedlnosti hovořit, ale představte si situaci, že druhý tým tabulky má jistotu baráže a tak dá v posledním kole šanci náhradníkům, zatímco jej ten třetí přeskočí...

2. Posledních deset kol základní části bylo pro Mladou Boleslav obrovským utrpením. Problém se však urodil už v zimě - pustit pryč oba své produktivní útočníky, ztratit hostujícího Buchu a později i zraněného Matějovského a nepřivést ani jednu pořádnou náhradu, to si o problém koledovalo. Zamýšlená náhrada Tomáš Wágner se za celé jaro ani jednou neprosadil a jediní, kdo tedy měli v kolonce branek nějaké solidní číslo, byli Jiří Klíma a Lukáš Budínský. To je ale v kombinaci s prostupnou obranou na evropské poháry málo.

3. Pokud se nějaký problém českých rozhodčích dá nazvat největším, tak je to nedostatečná péče o zdraví hráčů. Ta dříve mohla být přisuzována tomu, že sudí si jen málokdy může být stoprocentně jistý, zda brutální zákroky viděl správně - toto by však nyní mělo s dostupností videozáznamů vymizet. Pochvala patří sudím, kteří se odvážili vyloučit například Petrželu za jeho loket nebo Kopice za šlápnutí na protihráče, těžko ale obhajovat některé nepochopitelné nevytažení červené karty. Za zmínku stojí zejména Krejčího představení v derby nebo Malinského "huntovský" zákrok na Hrubého. Sám faulující Malinský zanedlouho poznal slepotu arbitrů při Frýdkově šlápnutí ve finále poháru.