Eusébio - Černý panter

Portugalsko dávalo a dává světu skvělé fotbalisty. Stačí vzpomenout jména jako Futre, Figo nebo nejnovější idol davů Cristiano Ronaldo. Ale největší portugalský fotbalista všech dob není původem z Evropy, nýbrž z někdejší kolonie dávné námořní velmoci. Jeho rodištěm byl africký Mosambik a svět ho poznal pod jménem Eusébio.

Světlo světa spatřil malý Eusébio da Silva Ferreira, syn angolského otce a mozambické matky 25. ledna 1942 ve městě Lourenço Marques, dnešním hlavním městě Maputu. Již od dětství projevoval nevšední talent pro fotbal. Spolu s dětmi ze stejné čtvrti založili tým, který nazvali "Os brasileiros” – Brazilci, po kterých si dávali i přezdívky. Eusébiovi připadl Didi, mág brazilské zálohy.

První krok do velkého fotbalu nedopadl pro Eusébia příliš dobře. Nebyl přijat do klubu O Desportivo, nicméně se nevzdal a zamířil do Sportingu Lourenço Marques. Tento klub byl jakousi líhní slavného lisabonského Sportingu. Až do svého příchodu do Portugalska hrál mladík v tomto dresu se lvem na prsou.

Výkony Eusébia nezůstaly dlouho nepovšimnuty a o jeho služby se strhl boj mezi dvěma nesmiřitelnými rivaly – Benficou a Sportingem. První z nich nabídl víc a tak se Eusébio ve svých 18 letech stěhoval v roce 1960 do hlavního města Portugalska. Hned v první sezóně, kdy oblékl červený dres Benficy, pomohl "Os encarnados” získat druhý titul PMEZ v řadě. Ohromen prostředím, v kterém se ocitl, dlouho svým spoluhráčům uctivě vykal. Hned svůj debut ovšem ozdobil hattrickem proti brazilskému Santosu, kde hrál fotbalový král Pelé, který nováčkovi gratuloval ke skvělému výkonu.

Premiéra v novém dresu před vlastním publikem proběhla 23. května 1961 v přátelském utkání proti Atléticu Madrid. A mladý Eusébio vstřelil tři ze čtyř gólů svého mužstva. Problémy s podepsáním smlouvy zabránily jeho účasti v prvním finále Benficy v tehdejší nejvyšší evropské soutěži.

Eusébio byl muž velkých zápasů, jak názorně předvedl ve druhém finále PMEZ v roce 1962, kdy se Benfica střetla s nejúspěšnějším celkem Evropy, slavným Realem Madrid. Vstřelil dva góly a celý svět byl ohromen jeho úžasnou rychlostí a dynamitovou pravačkou. France Football ho vyhlásil druhým nejlepším hráčem světa za Čechem Masopustem. Nabídky za Eusébia se do Benficy jen hrnuly, ale hráč zachoval svému klubu věrnost. Navíc kuriózně zareagoval tehdejší salazarovský stát, když po závratné nabídce Juventusu poslal Eusébia na vojnu, aby zabránil jeho prodeji. Italové neuspěli ani po MS v roce 1966, kdy Eusébiově angažování zabránil zákaz přijímat do italských klubů cizí hráče.

Rovněž v reprezentačním dresu Portugalska Eusébio nic ze svých schopností neztratil. Debutoval 8. října 1961 a vrcholem jeho kariéry se stalo mistrovství světa v Anglii, kde Portugalsko získalo třetí místo a Eusébio se stal s devíti góly nejlepším střelcem šampionátu. Ve skupině zdolali Portugalci i úřadující mistry světa z Brazílie a Eusébio vystřídal v žebříčku popularity svého rivala Pelého. Heroický výkon podal mozambický kanonýr ve čtvrtfinále proti KLDR, dnešní Severní Korei, kdy čtyřmi góly zvrátil nepříznivý stav a dotáhl svůj tým k výhře 5:3.

V semifinále, v takzvaném "Utkání slz”, portugalský tým podlehl jen těsně domácí Anglii a v zápase o třetí místo zdolal 2:1 tehdejší Sovětský svaz, kde zářil nejlepší brankář turnaje, legendární Lev Jašin. K bezprostřednímu souboji "Černého pavouka” Jašina a Eusébia, kterého Angličané obdařili přezdívkou "Černý panter” rovněž došlo, když byl odpískán pokutový kop v prospěch Portugalska.

K této situaci se váže úsměvná příhoda, na kterou vzpomínají tehdejší čeští diváci či posluchači. Jašin byl penaltový specialista, expert na odhadnutí směru střely podle rozběhu hráče. Vše umocňoval ještě zcela neobjektivní komentátor, který se rozplýval nad kvalitami (ač nespornými) sovětského gólmana a Eusébiovi nedával mnoho šancí. Nicméně po krátkém rozběhu, kdy Jašin nemohl odhadnout vůbec nic, protože Eusébio se rozbíhal přímo proti míči, a nekompromisní bombě "Černého pantera”, mikrofon na dlouhou dobu oněměl...

Kariéra Eusébia byla vedle řady úspěchů lemována i množstvím zranění, šestkrát se podrobil operaci levého kolene. I přes zranění často hrál, jelikož věděl, že hra Benficy je stavěná na něm a diváci by se těžko smiřovali s jeho absencí. Eusébio se oficiálně rozloučil s milovaným dresem lisabonského klubu v září 1973, ale u fotbalu zůstal ještě dalších šest let, kdy vystřídal několik zámořských klubů a poslední rok pak odehrál v menších portugalských klubech Beira-Mar a Tomar.

Celkem získal Eusébio za svou kariéru 11 titulů portugalského mistra a 5 portugalských pohárů, jednou se s Benficou stal vítězem PMEZ. Stal se i šampionem americké a mexické ligy. Sedmkrát získal titul krále střelců portugalské ligy a dvakrát Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce Evropy. Za Benficu odehrál 301 utkání, ve kterých vstřelil 317 gólů! V reprezentačním dresu zaznamenal 44 branek v 67 zápasech. Dohromady se počet jeho zásahů v oficiálních zápasech zastavil na čísle 733. Statistikové spočítali, že ve všech zápasech jeho kariéry bylo těch branek 1137. V roce 1965 obdržel Zlatý míč pro nejlepšího hráče evropských soutěží.

Dnes je "Černý panter” Eusébio členem technického výboru portugalské reprezentace a sleduje tak na hřišti své nástupce, kteří o něm mluví, stejně jako většina Portugalců, jako o "Králi”. Další přezdívku "Evropský Pelé” vehementně odmítá... V roce 1994 mu byla před stadionem Benficy odhalena socha.