Dnešní hra podle Skuhravého postrádá fantazii. Krvácí mi z toho fotbalové srdce, tvrdí

Bezpochyby patří mezi velikány českého fotbalu. Tomáš Skuhravý (59) byl druhým nejlepším střelce světového šampionátu 1990 a vystřílel si angažmá v Janově. Po bohaté kariéře a životě v Itálii však začíná trávit více času i v rodné vlasti. Před sezonou totiž kývl na nabídku z Uherského Hradiště a vstoupil do do představenstva Slovácka. Proč? Nejen k tom vypráví bývalý vynikající útočník pro Livesport Zprávy.

"Nejhorší to bylo po tom roce 1990, kdy jsem přišel po MS do Itálie, tam jsem měl za sebou pořád fanoušky, ať jsem byl kdekoliv. Mně to nikdy nevadilo, patřilo to k tomu, ale vždy jsem si hodně chránil soukromí. Ta popularita patřila mně, chtěl jsem, aby měly moje děti normální dětství. Odjakživa jsem rodinu chránil, protože nátlak médií byl docela velký a někteří lidé na to nejsou připravení."

"Je to blbé, že to řeknu, ale dnešní fotbal mi přijde jako z playstationu. Vidím útočníka, který má před sebou situaci jeden proti jednomu, a on se otočí a přihraje míč zpátky dozadu. Chybí mi víc riskování, víc fantazie, víc takové naturální síly. Nedivím se trenérům české reprezentace, že je pro ně těžké vybírat ty ofenzivní hráče. Z toho se mi chce až brečet a krvácí mi fotbalové srdce."

"Zajímalo mě to, protože šlo o fotbal a nakonec jsem vůbec neváhal a šel do toho bez rozmyslu. Lákalo mě to, protože to je mimo Prahu a je to takový rodinný klub. Třeba v Praze taková ta kultura rodiny mizí, ale tam to funguje dodnes. Chceme posunout celý klub nahoru, diskutujeme o veškerém klubovém dění a chci tomu dát naprosté maximum."

"V představenstvu Slovácka ho zastupuji, vlastní v klubu 25 %. Nemám rád tyhle věci, které se jen říkají nebo píšou, protože většinou je to pravda tak z poloviny. Jsem rád, když toho člověka poznám osobně, a on je perfektní obchodník i člověk. Dneska je strašně lehké někoho kritizovat, když si něco přečtete v novinách, takhle já nefunguji."

"Moc jsme v kontaktu nebyli, což bylo dáno hodně tím, že jsem byl v Itálii. Ale teď jsem se ptal na jednoho hráče, kterého bych chtěl na Slovácko. Je mi to líto, ale teď budeme v kontaktu mnohem víc. Chci se s ním sejít na kafe a těším se na to, protože si myslím, že dělá teď na Slovensku svoji práci dobře. Byl bych rád, aby se nebál jít ven. Mě trenéřina moc netáhne, mám radši všechny ty organizační věci kolem."