Výživový specialista o stravovacích návycích českých fotbalistů i profesionalismu Kinského

Desítkám českých špičkových sportovců v čele s fotbalovým kanonýrem Patrikem Schickem radí, jak posunout svou úroveň výš. Co a kdy jíst, jak spát, zkrátka šteluje jim životosprávu. Nutriční odborník Jan Tobiška (22) se vedle toho věnuje i osvětě, přednášel také během nedávného Víkendu trofejí, na nějž před pár dny přivezl Decathlon díky partnerství s UEFA do Česka poháry pro vítěze Evropské a Konferenční ligy. V rozhovoru pro Livesport Zprávy odkrývá, co všechno je potřeba udělat k tomu, aby se sportovní výkon blížil dokonalosti.

Dá se stručně popsat, jakou největší chybu dělají sportovci v životosprávě?

"Tou úplně nejzákladnější je, že si neuvědomují její důležitost. Ať už na individuální, anebo u nás bohužel nejčastěji na týmové úrovni. V tomhle směru je tu ve fotbale, na nějž se zaměřuju nejvíc, jen pár profesionálních klubů, které to skutečně řeší tak dobře, že se blíží Premier League, jež je v tomhle směru špička. Ze zkušeností s pár hráči Sparty vím, že například ta to dělá velmi dobře. Má svého výživáře, který se věnuje jak týmu, tak individuálním potřebám daného jedince. A šlape to."

Co například profesionálové často zanedbávají ve stravě?

"Pokud už jsou na takhle vysoké úrovni, většinou nejde o velké chyby. Ovšem i ty dokážou mít výrazný dopad na to, jak se sportovec cítí a jakou výkonnost podává. Zaprvé nejedí dostatečné množství sacharidů. Jejich objem, který do sebe musí fotbalista den před zápasem dostat, je opravdu velký, šest až osm gramů na každé kilo váhy. Pokud si nevyzkouší, jak ono ideální množství vypadá, myslí si, že má sacharidů dost. Ovšem u osmdesátikilového sportovce se jedná o zhruba 600 gramů, to je opravdu velké množství. Další věcí jsou večerní zápasy. Končí kolem jedenácté a hráči pak musejí jednak doplnit živiny a zároveň se chtějí dobře vyspat. Takže jim na jídlo zbývá poměrně krátké okno. A pokud nevědí, jak by večeře po zápase měla vypadat, je velká pravděpodobnost, že do sebe nedostanou živiny, jaké mají. A pak se tři dny po zápase cítí rozbití, unavení, bolí je nohy..."

Spolupracoval jste s asi dvěma stovkami sportovců. Podle vašich slov patří k největším profesionálům Antonín Kinský, současný gólman Tottenhamu. Co on dělá tak dobře, nebo ostatní tak špatně?

"Každý hráč má své silnější a slabší stránky. Tonda vyniká v tom, že těch slabých v tomhle moc nemá. Z toho, co si vysvětlíme a aplikujeme, jsem mu nikdy nemusel nic opakovat. Nikdy. Navíc mu nestačí informace ‘dělej tohle’. Zajímá ho nejen to, jak se potom bude cítit, ale i to, proč to tak funguje. A to mu vlastně umožňuje celý proces pochopit mnohem víc do hloubky. Takže když se potom rozhoduje, co si dát k jídlu a co naopak vynechat, nerozlišuje jenom ano, nebo ne, nýbrž tam vidí širší souvislosti. Blíží se někomu, kdo se výživě věnuje opravdu jako profesionál."

Takže až skončí kariéru, bude z něj výživový poradce?

"Minimálně životní poradce určitě. (usmívá se) Tonda je skvělej v tom, že jakákoliv konverzace, kterou vedeme, mě v mnoha oblastech i mimo sport nebo výživu inspiruje. Dokáže situace, se kterými se setkává, přerámečkovat tak, aby mu vždycky pomohly. A je neskutečně mentálně odolný."

Trochu mě překvapilo, že když jste zhruba rok a půl zpátky srovnával hokejisty a fotbalisty, první z nich z toho nevyšli moc dobře. Vyplývalo z toho, že životosprávě tolik nedají...

"Je to způsobené několika věcmi. Asi i tím, že je fotbal nejpopulárnějším sportem na světě, je také nejvíc zkoumaný z hlediska výživy. Samozřejmě NHL je vrcholem profesionalismu. Když mám občas možnost vidět fotky nebo videa z jejího zázemí, jenom žasnu. V Česku se ten trend zlepšuje. Za ten rok a půl jsem přišel do kontaktu se spoustou klubů, nejen extraligových, které výživě začínají připisovat velmi důležitou roli. Ukázkovým příkladem je Tábor, kde jsem měl přednášku a takhle skvělou odezvu od týmu a od samotných hráčů, to, jak to dokázali v praxi aplikovat, jsem dlouho nezažil."

Zmínil jste se o zákulisí NHL. Co vás na něm ohromilo nejvíc?

"Přijdete do tréninkového centra a k snídani máte 10, 20 možností, co si můžete dát. Řeknete, že chcete omeletu s tímhle druhem zeleniny na tomhle oleji a oni vám to prostě udělají. Zároveň se mi líbí i to, jakým způsobem probíhá v týmech edukace na podvědomé úrovni. Hráč se stravuje v jídelně, kde má infografiky, ať už na tabulích, nebo na stole, díky nimž mu klub neustále dává podprahově informace: Takhle má vypadat zdravý talíř. V den zápasu sněz tyhle věci navíc, miř na tohle množství sacharidů. Takhle by měla vypadat barva tvé moči. Snaží se hráče pořád edukovat, podvědomě i vědomě. Sportovec by neměl být odkázaný jenom na to, co mu někdo řekne, měl by ta pravidla aspoň do určité míry znát. A kluby v NHL to vědí."

NHL je specifická obrovským množstvím přeletů a vyrovnávání se s časovými posuny. Jak se s tímhle dá něco udělat?

"U cestování si můžeme pohrát s tím, že když je větší časový posun, jde systematicky zařadit melatonin. Šlofíky jsou naprosto skvělé. Také to, kdy jde hráč na světlo a kdy naopak ví, že by ho měl blokovat. Aby zkrátka v ten správný čas, kdy má jít spát, to tělo vědělo. Stejně ve chvíli, kdy se má probudit, tělo zase ví: Hele, jasné světlo, mám mít hromadu energie, jdu na sluníčko."

V minulé sezoně byl nejlepším střelcem AHL Matěj Blümel, s nímž také spolupracujete. Ta soutěž je pověstná úmorným cestováním v autobuse. Bavili jste se i o tom, jak přežít dlouhé hodiny v něm?

"Jsou měsíce, kdy je zápasů vážně moc. Tak jsme si řekli tři čtyři strategie ohledně stravy, které chci, aby Mates svědomitě aplikoval. Řekl jsem mu: ‘Nehledě na to, kde zastavíte na jídlo, ať už je to Chipotle nebo jiný fast food, víš, kde najdeš sacharidy. Rýže, těstoviny, brambory. V žádném jídle je nevynechej. Měj tam maso - kuřecí, krůtí nebo rybu. Vždycky nějakou zeleninu. Pořád u sebe měj při přejezdech nějaké svačinky, třeba sušené ovoce nebo sušené maso, kvalitní sacharidové a proteinové tyčinky. Amerika je v tomhle napřed, možností je tam bambilion..."

Co když sportovci nemají jinou možnost než si dát jídlo mimo tento plán?

"Hlavní je nevynechávat příjem a nestresovat se, když to jídlo není úplně ideální. Když zkrátka nemá jinou možnost než si dát pizzu, je mnohem lepší si ji dát než zůstat hlady. Prioritou je ujíst ten ohromný výdej energie. Nezkolabovat na to, že už to energeticky nezvládám spíš než ladit jakékoli diety. Napáchá to možná nějaké škody, ale máme následující měsíce a hlavně off season přípravu, kdy je zase napravíme a maximalizujeme odolnost těla. Ta se postupně v sezoně snižuje, ovšem přijde zase příprava a tam ji opět zvýšíme. Je to neustálý cyklus."

Máte firmu na výrobu výživových suplementů, mezi nimi nabízíte i zmíněný melatonin. Ten však byl poměrně nedávno negativně skloňován v případě tenistky Igy Šwiatekové, neboť obsahoval zakázanou látku a měla kvůli tomu pozitivní dopingový test. Jak máte ošetřené tohle? Český antidopingový výbor silně apeluje na to, aby byla při kontrole suplementů součinnost, protože v nich může být cokoliv...

"Souhlasím. Sportovci, s nimiž spolupracuju, vědí, že by měli brát suplementy od renomovaných výrobců. V Americe i v Anglii se navíc dost často objevují rúzné certifikace, který zajišťují testování přesně na dopingové látky. Největší riziko samozřejmě vzniká v momentu, kdy si sportovec vezme suplement od značky, která renomovaná není. Riziko je větší například, kdy ty suplementy putují z nějakého asijského či amerického trhu, kde jsou regule jiné. To, co můžete prodávat v Americe jako běžně dostupný stimulant, může být zakázané Světovou antidopingovou organizací. Proto na úrovni klubů pravidelně probíhají prezentace ohledně toho, jakým suplementům a látkám by se hráči měli vyhnout."

Kontrola však musí začínat při samotné produkci...

"Jako výrobce byste si neměl lajsnout, že odebíráte ingredience od dodavatelů, kteří jsou nějakým způsobem pofidérní. V Česku máme výhodu, že kvalitních značek je tady poměrně hodně. Například my se soustředíme na to, aby všechny naše produkty vznikaly tady v Česku a v Evropské unii, kde jsou vysoké standardy na kvalitu. To riziko tu samozřejmě je. Jsou suplementy náchylnější na kontaminaci, například testosteron boostery, které jsou často kontaminované, aby to skutečně mělo nějaký efekt, nebo předtréninkové suplementy. Je velmi malá pravděpodobnost, ne nulová, že by například omega trojky nebo hořčík obsahovaly zakázané látky. Takže například melatonin je věc, u níž riziko vždycky být může. Pokud však odebíráte látky od renomovaného výrobce, riziko minimalizujete a blíží se nule. Nikdy nemůžete říct, že to je nula procent, ale blíží se tomu."

A co kreatin, jejž teď sportovci běžně užívají? Ještě před 20 lety byl jeho prodej v mnoha zemích zakázaný, fotbalisté Juventusu v čele se Zidanem kvůli jeho užívání stanuli před soudem... Co se za tu dobu změnilo?

"Hlavně množství vědecké evidence, která potvrzuje bezpečnost a efektivitu kreatinu. V současné době je o něco víc než 600 kvalitních studií, jež zkoumají to, jestli je kreatin bezpečný v různých věkových kategoriích od dětí přes mladé sportovce až po seniory. Vedle toho se zapracovalo i na tom, aby byly formy kreatinu kvalitní a snížilo se riziko kontaminace. Světovou kvalitu má například monohydrát s označením Creapure. Vyrábí se v Německu specializovaným procesem, nikdo jiný to nedělá stejně. A výrobce skutečně garantuje, že to je úplně to nejčistší, co můžete dostat. Je to samozřejmě dražší, platíte však za to, že máte stoprocentní jistotu kvality. Důležité je, aby si fotbalisté uvědomili, že suplementace není základ, nýbrž bonus. A také vědět, jaké dávkování by mělo být a kdy by ho měli brát. Pak pro ně bude mít řadu výhod, ať už z hlediska regenerace, výkonnosti nebo například i ochrany mozku ve chvíli, kdy dojde k nějakému tvrdému kontaktu a otřesu."

Máte na kreatin od svých svěřenců jen pozitivní ohlasy?

"Z osobních zkušeností kluků, kteří hráli ty nejvyšší ligy, vím, že se v nich kreatin běžně užívá. Ovšem jako výživář musím zohlednit i to, jaký názor na tu látku má daný sportovec, jaký k ní má předchozí vztah. Pokud za mnou přijde a řekne: ‘Hele, kreatin absolutně nesnáším, zavodňuje mě.’ a vím, že to je opravdu silné přesvědčení, smířím se s tím. Vždycky jako výživový poradce musíte pracovat i s individualitou, s názorem daného jedince."

Jakému typu hráčů by mohl vadit?

"Kreatin zvyšuje obsah vody uvnitř svalových buněk, tím pádem sportovec nabere nějakou hmotnost skrz vodu. Někdo pár desítek gramů, u někoho je to až kilo a půl. Pokud mám fotbalistu, který chce být na hřišti lehký a necítí se dobře, když má kilo a půl navíc, dohodneme se jinak. Dáme kreatin během přípravy a využijeme toho efektu, že nám pomůže podpořit adaptaci, regeneraci a vytěžíme z toho úplně co nejvíc, a na sezonu ho vyřadíme. Zkrátka, aby se cítil topově na hřišti, protože to je moje priorita."

Sportovní životospráva se za minulé dekády obrovsky posunula, zdánlivě se dotýká dokonalosti. Jaká je v tomto ohledu budoucnost, kde jsou ještě rezervy?

"Myslím, že největší průlom nastane ve chvíli, kdy se podaří dokonale analyzovat lidskou genetickou informaci každého sportovce. Pak bude možné určité genetické informace využít k tomu, abychom zjistili, jaké specifické živiny, suplementy a nutraceutika lze využít k individuální pomoci danému jedinci na základě jeho genetické predispozice. Například někdo bude mít na základě genetické predispozice zhoršenou schopnost odbourávat oxidativní stres a může mít pomalejší regeneraci. V současnosti nedokážeme přesně určit ‘vezmi si tolik miligramů téhle látky’. Nicméně zejména s příchodem umělé inteligence a s rozvíjením genetiky se dostaneme do bodu, kdy bude mít pravděpodobně každý hráč dokonale rozebranou svou genetickou informaci a budou se ladit skutečně detaily pro každého individuálně. Není to však záležitost několika let, spíš několika desetiletí."