Preview kvalifikace o MS 2022 - sobota 9.10.

V sobotní podvečer se na ázerbájdžánském Baku Olympic stadium rozehraje zápas, v němž půjde spíše o čest, než o body. Po pěti zápasech kvalifikace jsou totiž domácí s jediným bodem na dně tabulky skupiny A bez šance na baráž, jejich soupeř, Irsko, má jen o bod více a musel by se stát zázrak, aby se ještě posunulo na druhou pozici.

Domácí získali onen jediný bod právě na půdě Irska, kde po brankách Makhmudova v nastavení prvního poločasu a Duffyho, který vyrovnával v 87. minutě, skončil zápas smírně 1:1. Toto zářové klání bylo mimochodem také jejich první vzájemné, nikdy předtím tyto dva celky neměly šanci poměřit síly. Na ostatní soupeře ovšem celek z Kavkazu nestačil a prohry zaznamenal nejen s Portugalskem a Srbskem, ale i s Lucemburskem.

Ázerbájdžán tedy už o baráž nebojuje, není to však žádná novinka, na větší mezinárodní turnaj se od vyhlášení své nezávislosti v roce 1991 ještě nepodíval, ani se k žádnému výrazněji nepřiblížil. Nejvíce bodů, 10, uhrál v kvalifikaci o MS 2018, ale to měl ve skupině i San Marino.

Irové se ovšem také trápí a v případě dalšího nepříznivého výsledku by se mohl o svou pozici začít vážně bát trenér Stephen Kenny. Ačkoliv poslední zápas proti Srbsku provázela poměrně dobrá atmosféra, když Irové dokázali v závěru zápasu vyrovnat a oloupit soupeře o body, dlouhodobě se irskému fotbalu příliš nedaří. To platí především o kvalifikacích o mistrovství světa, kam se naposledy probojovali v roce 2002. Naopak Euro si zahráli v letech 2012 a 2016, kdy dokonce díky skalpu Itálie postoupili ze skupiny.

Irský mančaft se potýká s marodkou, především v defenzivních řadách. K dispozici nebude obranné duo Coleman, O'Shea a stejně tak nenastoupí Ryan Manning, který bude nahrazen Liamem Scalesem. Na druhou stranu připravem bude historicky první irský reprezentant s africkými kořeny Chiedozie Ogbene, hráč Rotherhamu, který nasbíral své první minuty v dresu národního týmu proti Maďarsku. Do tohoto bezbrankového zápasu naskočil na poslední minuty z lavičky.

Na tiskové konferenci před sobotním zápasem promluvil mimo jiné i o svém otci, který ho na ostrovy přivedl: "Bylo to to nejlepší rozhodnutí, které mohl pro svou rodinu udělat a jsem opravdu rád, že jsem tady. Líbí se mi zdejší kultura a jsem si jistý, že i to byl jeden z důvodů, proč si otec vybral Irsko před Floridou."

Už jen jeden krok stačí udělat Srbsku, aby si zajistilo minimálně postup do baráže o MS 2022. Svěřenci trenéra Dragana Stojkoviće mají na druhém místě už pětibodový náskok a pokud zvítězí v Lucembursku, nikdo je už nedožene. Ve hře je pochopitelně i přímý postup, ale první příčka je zatím v držení Portugalska.

Srbové mají na druhém místě pětibodový náskok na Lucembursko, které tak má před sebou zápas pravdy. Sobotní duel musí bezpodmínečně zvládnout za tři body, jinak se sen o baráži definitivně rozplyne.

Skupina A se jinak blíží ke svému předpokládanému rozuzlení. Od začátku bylo velkým favoritem Portugalsko, přičemž Srbsko mělo zaujmout druhou příčku. Balkánská země v pěti kvalifikačních duelech ani jednou neprohrála a stále si tak může brousit zuby na přímý postup. Pokud vyhraje všechny zbylé duely, účast v Kataru jí nemine. Dva papírově snazší zápasy odehraje teď v říjnu proti Lucembursku a Ázerbájdžánu, v listopadu pak pocestuje na horkou půdu Portugalska.

Trenér Dragan Stojković může být s výkony svých svěřenců spokojen. Srbové jsou produktivní, snad s výjimkou posledního vystoupení v Irsku, které skončilo 1:1. V předchozích zápasech ale pokaždé vstřelili alespoň dva góly a síť Lucemburska rozvlnili dokonce čtyřikrát.

I ve druhém zápase s fotbalovým trpaslíkem bude Srbsko favoritem. Lucembursko ale ukázalo, že se s ním musí počítat jako s nebezpečným soupeřem, kterého není radno podceňovat. Ve čtyřech zápasech už dvakrát vyhrálo a pořád má jedno utkání k dobru. V jeho řadách navíc působí hráči, kteří sbírají zkušenosti na nejvyšší úrovní jako například Sebastien Thill, který skóroval v Lize mistrů na hřišti Realu Madrid, při šokujícím vítězství Šeriffu Tiraspol.

Obě reprezentace mají spolu čerstvé zkušenosti. V září vyhrálo Srbsko 4:1 a vítězně zvládlo i předchozí dvě konfrontace z roku 2019. V žádném případě ale nešlo o jednoduché zápasy. Lucembursku bude chybět třígólový Gerson Rodrigues a to je jediná ztráta pro sobotní duel, protože na straně Srbů jsou všichni kompletní.

Reprezentace Gruzie se bude chtít v Batumi vymanit z poslední příčky a k tomu potřebuje bezpodmínečně zvítězit nad Řeckem. Hosté v minulém kole "vstali z mrtvých" a proti Švédsku oživili své šance na postup do Kataru.

Zářijová výhra 2:1 nad Švédskem byla pro řecké reprezentanty zcela klíčová. Po třech remízách Řekové potřebovali nutně zvítězit, jinak by se sen o mistrovství světa rozplynul. A ono se to podařilo. Ve druhém poločase vstřelil vedoucí branku Bakasetas a o pár minut později ho podpořil Pavlidis. Švédové stačili prostřednictvím Quaisona jen snížit. Pro Řeky teď bude důležité na vítězství navázat a zůstat druhému Švédsku na dostřel. Pro skupinu B také nadále platí, že jediným týmem bez porážky jsou Řekové. Na druhou stranu odehrát stihli jen čtyři duely, zatímco vedoucí Španělé jich mají za sebou už šest.

Výsledky Gruzie jsou v tomto kvalifikačním cyklu zatím zklamáním. Svěřenci francouzského trenéra Willyho Sagnola získali jenom bod a na závěrečný turnaj mohou zapomenout. V minulém kole to Gruzínci pořádně schytali od Španělů (0:4) a hrubě se jim nevyvedlo ani přátelské utkání proti Bulharsku (1:4).

Oba celky se naposledy potkaly v březnu a byla z toho remíza 1:1. Další remíza by ale ani jeden tým neuspokojila. Od roku 1998 spolu Řecko s Gruzií odehrálo celkem sedm duelů a někdejší mistři Evropy z roku 2004 nikdy neprohráli.

Trenér Willy Sagnol nemůže v říjnových zápasech využít služeb Giorgiho Kutsii, ale jinak je zbytek kádru plně k dispozici. Jeho protějšek Van 't Schip je na tom úplně stejně, protože v nominaci chybí Zeca.

I když je Švédsko aktuálně na druhé příčce, přímý postup na šampionát do Kataru má ve svých rukou. V sobotu každopádně bude potřebovat tři body proti nebezpečnému Kosovu, které ještě může s postupovými kartami zamíchat.

Švédové mají ve skupině B odehrány jen čtyři duely, což je o dva méně, než má Španělsko. Mezi oběma týmy je v tuto chvíli čtyřbodový rozdíl, což znamená, že Švédsko má přímý postup na mistrovství světa do Kataru stále ve vlastních rukou.

Situace Švédska mohla být o dost lepší nebýt zářijové porážky od Řecka. Bylo to utkání, které udrželo Řeky ve hře o postup a trochu zamíchalo skupinu. I proto teď potřebují Švédové vyhrát a nedovolit další překvapení proti Kosovu. Reprezentace Tre Kronor bojuje na dálku o přímý postup na úkor Španělska, které zatím vede skupinu a případná bodová ztráta by mohla mít fatální následky. Švédové se také chtějí povzbudit před náročnou cestou do Gruzie.

Hosté mají na svém kontě čtyři body za jednu výhru s Gruzií a remízu s Řeckem. Ačkoliv Kosovo patří mezi outsidery, rozhodně se nevyplácí ho podceňovat. Dvakrát s ním mělo poměrně hodně práce Španělsko a také švédská výhra v Prištině nebyla navzdory výsledku 3:0 jednoduchá.

Kosovo se ještě nehodlá vzdát a dokud bude existovat byť jen malá šance, bude chtít bojovat. Utkání se Španělském ukázalo, že se může měřit s lepšími týmy a určitě dodalo jistou dávku sebevědomí, byť nakonec prohrálo 0:2. Druhou branku Španělů vstřelil až v 90. minutě Ferrán Torres.

Švédsko se s Kosovem utkalo i v rámci přátelského utkání v roce 2020 a zvítězilo jediným gólem Simona Hedlunda. I z tohoto důvodu bude v sobotu favoritem.

V nominaci Švédska chyběli Mattias Johansson, čerství čtyřicátník Zlatan Ibrahimović a Isaac Kiese Thelin, tito tři tedy budou pro říjnová střetnutí scházet. Na straně Kosova nejsou žádné ztráty a naopa dobrou zprávou je návrat Besara Halimiho a Lirima Kastratiho.

Litva se s nulovým bodovým ziskem a jednou vstřelenou brankou na kontě nachází na dně tabulky skupiny C v rámci kvalifikačních bojů o světový šampionát v Kataru, a ačkoli nyní doma vyzve celek, který je v průběžném pořadí jen o příčku výše, bude plnit roli mírného outsidera. Bulharsko totiž vykazuje od začátku tohoto cyklu neustále se lepšící výkonnost.

Po domácích porážkách se Švýcarskem a Itálií následně svěřenci trenéra Jasena Petrova urvali slušných pět bodů z možných devíti. Remizovat přitom dokázali na půdách Severního Irska a senzační bod vyválčili taktéž na Apeninském poloostrově. A naposledy skolili právě Litvu, čili od druhého místa, zaručující alespoň play-off o postup na turnaj, je dělí aktuálně tři body.

Ve Vilniusu je pro ně zkrátka povinností zvítězit, pokud chtějí udržet své naděje na účast na mistroství v reálných hodnotách. "Sebedůvěru získáváte díky dobrým výsledkům. A právě touhu dosáhnout na ně máme," povídal hostující stratég. "Nepřistupujeme k tomuto zápasu s arogancí, nečeká nás totiž jednoduchá práce. Musíme zůstat nohama na zemi," vyzýval.

Problém musejí Bulhaři řešit hlavně na brankářském postu. Z nominace vypadl kvůli zranění Georgi Georgiev, chybějí i Plamen Iliev, Nikolaj Mihajlov či Daniel Naumov. Mezi tři tyče se tak asi postaví Martin Lukov, jenž dosud odehrál za nároďák jen čtyři klání. "Nemám obavy, že máme oproti minulým dobám jiné gólmany. Věřím, že kdo nastoupí, uspěje," dodal Petrov.

Družina kouče Valdase Ivanauskase se marně snaží najít cestu za pozitivním rezultátem. Už devětkrát za sebou padla, pokud do statistik zahrneme i přátelská měření sil. Pořád se domácí nebudou moci spolehnout na služby velezkušeného obránce Sauliuse Mikoliunase, jehož tíží zdravotní potíže, jinak nicméně došlo ve finální nominaci vlastně ke kosmetickým úpravám.

Severní Irové míří do švýcarské Ženevy, ale žádné mírové jednání čekat nemůžeme. Téměř na den přesně měsíc po vzájemném duelu v Severním Irsku se do sebe obě země pustí znovu a tentokrát budou diváci doufat ve větší přísun branek, než jak bývá v poslední době u těchto dvou soupeřů zvykem.

Skupinu C zatím ovládá Itálie, ale je fakt, že další soupeř má dva zápasy k dobru, takže to vedení Manciniho skvadry není zas tak úchvatné. Právě tyto dva zápasy by mohly situaci ve skupině pořádně zamotat. Druhé Švýcarsko ztrácí na Italy šest bodů a velkou porci z nich bude chtít ukrojit před vlastními fanoušky.

V Ženevě se domácí ekipa pokusí vylepšit poslední vzájemný duel mezi těmito dvěma týmy. Ten sice skončil bezbrankovou remízou, která nepotěšila ani jeden tým, ale dramat v něm bylo dost. Například penalta ve prospěch Švýcarů, kterou ale po půlhodině hry neproměnil útočník Seferović a místo něj se zaskvěl brankář Peacock-Farrell. Pro Švýcary to byla už druhá bezbranková remíza v řadě, ještě předtím si rozdělili body s Italy.

Tentokrát už zaváhat nesmí a dobře to ví i záložník Denis Zakaria. "Teď jsou před námi důležité zápasy a my je musíme vyhrát. Severní Irsko na nás ztrácí tři body a další výhra pro nás by byla klíčová v boji o postup. Chceme zůstat v těsném závěsu Italů a nedopřát jim prostor. Minule jsme měli trochu smůly, když jsme nedali penaltu, takže teď nesmíme zaváhat. Chce to od každého z nás nejlepší možný výkon, protože soupeř nám nedá nic zadarmo."

Švýcarsko půjde do souboje s ostrovním týmem pod vedením nového trenéra. Povede jej bývalý reprezentant Murat Yakin, který vzal novou výzvu poté, co trenér Vladimir Petković po úspěšném mistrovství převzal ligové Bordeaux. První ostrý test bude muset Yakin zvládnout bez Granita Xhaky, který je stále zraněn. Problémy s kolenem nepustí do hry ani brankáře Gregora Kobela.

Severní Irsko je na tom s absencemi podstatně hůř. Chybí mu hráči jako Trevor Carson, Michael Smith, Alistair McCann, Gavin Whyte a Shayne Lavery. Především se ale zranil Jonny Evans. Na tohle utkání se ale hodně těší Paddy McNair, protože bude jeho padesátým startem v reprezentaci. Ostrovní mužstvo zatím vyhrálo ve čtyřech duelech jen jednou a na Švýcary ztrácí tři body.

Poměrně dramatickou zápletku mělo utkání obou celků v září, v němž se nakonec urodila konečná plichta. Ta přitom ani jednomu příliš nepomohla, co se týče přiblížení se alespoň druhé pozice, znamenající play-off o světový šampionát. Kazachstán a Bosnu a Hercegovinu čeká jen o pár týdnů později odveta, v níž míní konečně najít cestu za toužebným vítězstvím.

Dosud obě mužstva ani jednou naplno nebodovala, ostatně takový počin se ovšem nepodařil třeba ani aktuálně druhé Ukrajině. Situace ve skupině D je tak napjatá, že až závěrečné fáze definitivně rozklíčují otázku, kdo uzme alespoň tu pozici, která zaručí baráž o účast na nadcházejícím světovém šampionátu. Prakticky je vlastně rozhodnuto o první příčce Francie.

Pouze dvoubodový odstup činí od druhého a posledního, pátého místa v průběžném pořadí. A řežba o strategické umístění může být opravdu pořádně zajímavá. I s ohledem na skutečnosti v tomto klání. Především Bosna a Hercegovina se bude muset vypořádávat hned s několika absencemi, šest jejich reprezentantů totiž nedostalo potřebná víza k přesunu do Kazachstánu.

Konkrétně se jedná o jmenné složení Sanjin Prcič, Elvis Sarič, Dennis Hadžikadunič, Dario Djumič, Adi Nalič i Jusuf Gazibegovič. "Máme také některé zraněné. Chybí nám asi deset hráčů," hlesl hostující stratég Ivajlo Petev. "Nemůžeme nic změnit. Nebudeme si ale stěžovat, musíme odvést svou práci. Mám pro tento duel několik variant, ve svůj tým věřím," dodával.

Azat Nurgalijev, Abat Ajmbetov a Artur Šušenačev, to je trojice hráčů, kteří naopak vypadli pro tento duel domácímu stratégovi Talgatovi Bajsufinovovi kvůli zranění. "Našemu soupeři bude chybět i Miralem Pjanič, pořád nicméně musíme myslet na Edina Džeka, který v sestavě bude. Sami jsme zvědaví, v jakém složení Bosna a Hercegovina nastoupí," říkal Bajsufinov.

Finsko v sobotu večer hostí Ukrajince a pokud by se mu povedlo vyhrát, dost výrazně by nakročilo směrem k postup. Tomu samozřejmě budou chtít Ukrajinci zabránit a spolehnou se při tom opět na záskok na trenérské lavičce, Oleksandera Petrakova.

Francie a pak dlouho nic. Takhle se zatím dá charakterizovat situace ve skupině D. Deschampsův výběr zatím vládne skupině a dívá se na svého nejbližšího pronásledovatele s náskokem příjemných sedmi bodů. Pak následuje právě dvojice týmů, které se spolu utkají o tři body ve finské aréně jménem Olympiastadion v Helsinkách.

Lepší výchozí postavení z hlediska případného postupu má v tuto chvíli právě domácí ekipa. Výběr trenéra Kanervy má sice stejný počet bodů jako Ukrajinci, ale pyšní se jednou nezanedbatelnou výhodou - doposud odehrál jen čtyři duely, zatímco Ukrajinci mají o zápas navíc. Finové si nejprve poradili s Kazachstánem, byť to nebyl tak atraktivní duel, jak se asi čekalo. Pak ale nestačili na mistry světa z Francie. Sice od nich dostali dvě branky, ale trenér Kanerva si mohl i tak pochvalovat herní projev svého týmu.

Francouzům totiž Finové povolili jen pouhé dvě střely na bránu za celý zápas. A na tom chce Markku Kanerva stavět. "Sice jsme naposledy prohráli, ale myslím, že se nemáme zač stydět. Hrát proti posledním mistrům světa je samo o sobě velmi náročné a my jsme velmi dobře bránili. Vše rozhodla větší individuální kvalita a fakt, že Francouzi byli nadmíru efektivní. Pokud se nám povede odehrát utkání s Ukrajinou se stejnou bojovností, mohli bychom vyhrát."

Historické statistiky ale Finům fandí asi tak moc jako Češi Glenu Kamarovi. S Ukrajinou si Finsko neporadilo ani jednou ze tří dosavadních pokusů. Kanerva může počítat s takřka kompletním kádrem, kterého se neúčastní jen karetní hříšník Rasmus Schüller a zraněný Marcus Forss. Ukrajinci pocestují do Helsinek bez opor Zinčenka s Malinovským, což bude v obou případech velká ztráta.

Ukrajinci musí co nejdřív začít vyhrávat, pokud chtějí myslet na postup. Od slavného osmifinále na ME se Švédskem totiž ve zbývajících čtyřech duelech nevyhráli. Nejprve vypadli s pozdějším finalistou, Albionem, a následovala série čtyř remíz. Po soutěžní remíze s Francií remizoval tým zastupujícího trenéra Oleksandera Petrakova i s Čechy v přátelském utkání. Dokáže opět navázat na úspěšné výsledky s Ukrajinou?

Od roku 2018 se oba týmy střetly celkem šestkrát. To je poměrně velká porce zápasů, která rozhodně naznačuje, že se znají opravdu velmi dobře. A podobně, skoro na den přesně, jako před rokem v rámci klíčového střetnutí v boji o postup na EURO 2020 na sebe narazí Skotsko a Izrael v důležitém měření sil o druhu příčku ve skupině F nového kvalifikačního cyklu.

Aby ještě oba celky mohly sesadit dosud suverénní Dánsko, které po šesti kolech neztratilo ani jeden bod a dokonce neinkasovalo jedinou branku, musely by nejen věřit ve svá perfektní vystoupení, ale zároveň v pořádná zaváhání protivníka ze severu Evropy. Daleko reálněji se pro ně zkrátka jeví možné proklouznutí do play-off. Oba od sebe dělí v tabulce pouhý bod.

Opět se zřejmě bude konat pořádně vyrovnaná bitva, tak jako tomu bylo v ostatních případech za uplynulé tři roky. Dvakrát se z vítězství zaradoval Izrael, dvakrát naopak Skotsko, dvakrát se pak urodila remíza. Ještě nikdy ovšem nevyhrálo hostující mužstvo. "Myslím si, že jsme se jak my, tak Izrael, za tu dobu zlepšili. A to ve stejných oblastech hry," povídal Steve Clarke.

Ten věří, že jeho družina bude mít přece velkou výhodu díky domácímu prostředí. Po dlouhé době se totiž očekává zaplněný Hampden Park, který by měl pojmout na padesát tisíc fandů. "Jsem sám zvědavý, jestli tenhle faktor bude rozhodující," balancoval skotský kouč. "Všichni se na atmosféru nesmírně těšíme. Doufejme, že nám diváci pomůžou získat potřebné body."

Zatím jsou Skotové i Izraelci uzmutí druhého místa nejblíže. Musejí každopádně myslet také na zadní vrátka, zezadu se totiž na ně může dotáhnout Rakousko, které v tomto kole zavítá na půdu Faerských ostrovů. Výhra tak může oběma pomoci minimálně udržet zatím pohodlný odstup od tohoto soupeře. Ten má pro boj o druhou příčku určitě tu nejhorší výchozí pozici.

Izraelský lodivod Willibald Ruttensteiner si moc dobře uvědomuje, že porážka by šance jeho týmu usadila hodně do pozadí. V posledních třech duelech by musel dohánět dost nepříjemné manko. "Skotsko je favoritem," říkal. "Jeho hráči působí v Anglii. Pokud bychom skončili na konci kvalifikace před ním, jednalo by se o velký úspěch. Jsme každopádně plně připraveni."

Skupině F suverénním způsobem kraluje Dánsko, boj o druhé místo se týká Skotska, Izraele a Rakouska a posledně jmenovaná země má už nyní nůž na krku. Ze čtvrtého místa se konkurentům dívá na záda a na Faerských ostrovech si nesmí dovolit žádné zaváhání.

Rakušané selhali především minulý měsíc. Kvalifikační září sice začali triumfem v Moldavsku, následně ovšem inkasovali pět branek v Izraeli a reputaci si nenapravili ani doma proti Skotsku, které si z Vídně odvezlo všechny body za nejtěsnější možnou výhru.

"Září se nám nepovedlo a musíme na něj zapomenout. A nejlepším způsobem budou výhry tento měsíc," ví trenér Franco Foda, jehož tým ztrácí na druhé Skotsko už čtyři body a vedle sobotního úspěchu rozhodně nebude moci cestovat s poraženeckou náladou příští týden do Dánska.

Foda má pro říjen k dispozici oslabený tým, mimo hru jsou Valentino Lazaro, Philipp Lienhart a Aleksandar Dragović, kteří se vinou zdravotních problémů ani neobjevili v nominaci. K dispozici není ani Saša Kalajdžić a z týmu postupně vypadli i Arnautović s Baumgartnerem. Další absence by mohli představovat Stefan Ilsanker a Florian Grillitsch, oba v předchozím průběhu kvalifikace inkasovali žlutou kartu a další napomínání by znamenalo automatickou stopku pro zápas v Dánsku.

Faerské ostrovy dokázaly už několikrát překvapit a své o jejich síle vědí například Rakušané. V roce 1990 na půdě ostrovního soupeře senzačně prohráli 0:1, takřka na den předně před třinácti lety si zase domů přivezli jen remízu 1:1.

Domácí si nemohou dělat zálusk na postup, jejich priority jsou jinde a pozitivním signálem ohledně postupného zlepšování jsou zápasy s Moldavskem. Na jeho hřišti v březnu remizovali 1:1, minulý měsíc pak tohoto soupeře porazili 2:1. V součtu to bude s velkou pravděpodobností znamenat, že Faerské ostrovy neskončí ve skupině na posledním místě.

Do domácí sestavy se po karetním trestu vrací Rene Joensen, mimo hru naopak jsou Viljormur Davidsen a Heri Mohr.

Semifinalista letošního Eura Dánsko může už v sobotu stvrdit svůj postup na světový šampionát do Kataru. Stačí mu v Kišiněvě porazit domácí výběr a doufat v remízu Skotska s Izraelem. Dánové jsou po šesti kolech stoprocentní a tedy na nejlepší cestě svojí misi splnit.

Nikdo není v kvalifikačních skupinách tak suverénní jako Dánové. Šest zápasů - šest výher a plný počet bodů. Za jistých okolností mohou už po sobotě slavit postup na mistrovství světa a pokud se to nepodaří v sobotu, v úterý přijde další šance. Jinými slovy Dánsko má skupinu skvěle rozehranou a vše ve svých rukách.

Svěřenci trenéra Kaspera Hjulmanda naposledy vyprášili Izrael 5:0 a celkem už nastříleli 22 gólů. Dalším z faktorů jejich dominance je i počet inkasovaných branek. Hosté totiž stále drží čistý štít. Dokáže je vůbec někdo zastavit? Dánové mají před sebou ještě čtyři duely a postupně se utkají s Moldavskem, Rakouskem, Faerskými ostrovy a Skotskem.

Prakticky bez šance na postup je Moldavsko. Domácí tým dosud uhrál jen jeden bod a je beznadějně poslední. Moldavsko je také jediným týmem skupiny F, který ještě nevyhrál. V minulých dvou zápasech prohrál dvakrát těsně a z jediného bodu se radoval hned na začátku kvalifikačního cyklu v domácím souboji s Faerskými ostrovy (1:1).

Duel Moldavska s Dánskem má jasného favorita. V Kišiněvě se potkají poslední tým se suverénním lídrem a cokoliv jiného, než výhra Dánů bude považováno za velkou senzaci. V březnové konfrontaci to byla pro Seveřany snadná práce a Moldavsko nakonec odjelo z Herningu s osmigólovým přídělem.

V nominaci Moldavanů chybí Arthur Ionita a k dispozici nebude také vykartovaný Oleg Reabciuk. To jsou pro domácí tým citelné ztráty, které nebude jednoduché nahradit. Dánové kromě Christiana Eriksena žádnou absenci neregistrují, je ale dost pravděpodobné, že Kasper Hjulmand pošetří některá jména na utkání s Rakouskem. Pierre-Emile Hojbjerg a Andreas Christensen jsou totiž v karetním ohrožení.

Až do posledního utkání si Anglie vedla v tomto kvalifikačním cyklu suverénním způsobem. Remízu s Polskem ze září však nemůže brát jako nějakou tragédii, zkrátka jí i tenhle výsledek vlastně pomohl uchovat dostatečný odstup od svých konkurentů. A protože postup na světový šampionát by ráda oslavila už nyní, předčasně v říjnu, nemíní jakkoli váhat zrovna v Andoře.

Sesadit The Three Lions z první pozice bude nejen pro Poláky, nicméně taktéž pro Albánii a Maďarsko, opravdu velmi složité. Ne-li v podstatě nereálné, připomeneme-li tu skutečnost, koho vyzvou Angličané v aktuálním klání. Andorra sice není tím vůbec nejhorším nároďákem ve skupině I, tím je San Marino, i tak ovšem prakticky vždycky plní roli jasného outsidera.

Výjimkou bezpochyby není ani tohle měření sil s Anglií, na jejíž půdě před měsícem svěřenci trenéra Kolda Álvareze prohráli o čtyři branky. Očekávaně. Je ovšem potřeba podotknout, že Anglie odpor trpaslíka z Pyrenejského poloostrova definitivně zlomila až ve zhruba závěrečné dvacetiminutovce. I proto by hostující stratég Gareth Southgate situaci nechtěl podceňovat.

Sto padesáté šesté místo patří Andoře v žebříčku FIFA, Anglii naopak patří třetí příčka. "Vím, že se jedná o specifickou výzvu. Budeme muset bourat urputnou obranu, takže je potřeba mít na pozicích správné typy hráčů," uvedl anglický lodivod. "Ve Wembley byl míč ve hře jenom třicet osm minut. Pořád se přerušovalo, třeba také kvůli zranění. Chceme ho teď udržet déle."

Avizováno je už předem, že kapitánskou pásku teprve podruhé ve své kariéře oblékne Kieran Trippier. Krajní bek Anglie se této pocty dočkal v říjnu roku 2020 proti Walesu. "Je pouze na mých hráčích, aby defenzívu prolomili. Taktická disciplína je velmi důležitá. Musíme rozšířit prostor hřiště co nejvíce. Klíčová bude v tomto ohledu naše mentalitu," podotýkal Southgate.

Umělá hrací plocha na Estadi Nacional je pro mnoho mužstev někdy nepříjemným strašákem. Avšak anglický trenér nemá s povrchem větší potíže. "Hrál zde Wales v roce 2014. Hodně jsme si o tom zápase povídali," prozradil. "Už jsme hráli na hřištích, kde pořadatelé nechali trávník docela vyrůst. Teď je tedy pro nás dobré, že se míč po něm bude hýbat rychle," dodal.

Maďarsko neoslnilo v průběhu září, v říjnu už potřebuje maximální koncentraci a v sobotu večer především výhru nad Albánií. Oba týmy stále bojují o postup, o něco lépe jsou na tom překvapivě hosté.

Domácí minulý měsíc vybouchli ve druhém poločase souboje proti Anglii, o tři dny později přijeli s prázdnou z Albánie a reputaci si příliš nevylepšili ani proti trpaslíkovi z Andorry. Před vlastními fanoušky sice rychle vedli o dvě branky, další zásah ovšem nepřidali a nakonec se strachovali o vítězství 2:1.

Maďarsko v šesti zápasech posbíralo deset bodů a je čtvrté. Výhra nad Albánií je povinná například z toho pohledu, že příští týden letí do Anglie a v listopadu do čeká cesta do Polska.

"Jsme v těžké, ale nikoli neřešitelné situaci. Proti Albánii bereme jenom tři body, nic jiného nepřichází v úvahu. V dalších zápasech se pak pokusíme zaskočit jednoho z favoritů skupiny," slíbil trenér Marco Rossi.

Maďarsko si na světovém šampionátu zahrálo naposledy v roce 1986 a v jeho nominaci se nyní nalézá 26 fotbalistů, nechybí mezi nimi bundesligové opory Peter Gulacsi, Willi Orban a Dominik Szoboszlai. Domácí může těšit fakt, že se během přípravy nikdo nezranil.

Albánie s Maďarskem pravidelně prohrávala a v roce 1950 dokonce schytala debakl 0:12, od té doby ovšem uplynula spousta času a minulý měsíc se dočkala satisfakce v podobě nejtěsnější možné výhry. Na jediný gól se v Tiraně čekalo až do 87. minuty, v níž se prosadil Armando Broja. Albánie je i díky tomu na barážové druhé příčce, s dvanácti body na kontě se jí na záda vedle Maďarů dívají i Poláci.

Do hostující sestavy se po odpykání karetního trestu může vrátit Klaus Gjasula. V nominaci se naopak trochu překvapivě neobjevil Qazim Laci a k dispozici není ani Erion Hoxhallari, ten měl pozitivní test na covid-19.

Polsko má co napravovat, protože současná třetí příčka v hratelné skupině I rozhodně není něco, na co by Poláci mohli být nějak pyšní. Tým vedený Paulem Sousou se ale každopádně zlepšuje a v posledních třech duelech složil reparát víc než solidně. Teď ho navíc čeká fotbalový trpaslík.

Poláci mají za sebou tři duely, které jim mohly hodně zvednout náladu. Začátek kvalifikace se Polsku moc nepovedl a jeho počínání na samotném evropském šampionátu byla vyložená tragédie. Ambiciózní reprezentace se prezentovala skoro až absurdními výkony a jen díky velké trpělivosti svazu si trenér Sousa může ještě říkat trenérem Polska.

Poslední dobou se ale zdá, že se Poláci zvedají. Porazili Albánii a sedm branek pak nasázeli ještě San Marinu. Cenit si ale budou určitě taky remízy s Anglií, která byla hodně vydřená (vyrovnávací branku vstřelil Damian Szymanski až v nastaveném čase utkání). I díky tomu ztrácí Poláci na čelo tabulky jen pět bodů, přičemž od nečekaně akční Albánie je dělí jen jeden bod.

Trenér Sousa sice věří, že jeho tým vyhraje, ale nesmí San Marino podcenit. "Z našeho prvního vzájemného utkání jsme si mohli odnést dvě zjištění. Tím prvním je, že jsme schopní střílet hodně branek a tím druhým je to, že San Marino nám nic nedalo zadarmo. Pokaždé jsme museli hrát na sto procent jako proti těm největším týmům v Evropě. A tak chci, abychom se na tento zápas dívali. Podcenění by mohlo mít fatální následky."

Sousa se bude muset obejít bez mladého talentu z AS Řím Zalewskiho, jemuž před pár dny zemřel otec. Kromě něj se utkání nebudou účastnit ani Reca, Dragowski nebo Glik s Kychowiakem. Hostující San Marino naopak vítá do hry zpátky dvojici Marcello Mularoni a Lorenzo Lunadei, která si odpykala karetní trest.

San Marino je fotbalovým trpaslíkem Evropy a je to samozřejmě znát i z výsledků. Poslední duel, který San Marino neprohrálo, se odehrál v minulém roce v listopadu. V této kvalifikaci má San Marino zatím přesně nula bodů, čemuž se při skóre 1:24 rozhodně není čemu divit.