Přestupové okno v Ligue 1: Vítězové a poražení

Nezvykle horké bylo letošní přestupové léto ve Francii. Řada kádrů prošla velkými turbulencemi, téměř každý tým angažoval minimálně jednu velice zajímavou posilu a několik stěžejních změn se odehrálo i na trenérských pozicích. Otázek, které se začátkem prázdnin kolem nového rozložení sil v Ligue 1 vyrojily, bylo opravdu nespočet - vyrovná se Lille s odchody svých hvězd? Jak se s revolucí v kádru vypořádají Lorient a Auxerre? Jak z celé situace vybruslí finančně oslabený Lyon? Jak konkurenceschopné týmy postaví nečekaní nováčci? A především - jak bude začátkem září vypadat katarskými penězi mocně nadopované PSG? Pojďme se podívat na to, jak si jednotlivé týmy na přestupovém poli vedly, od poražených až k absolutním vítězům.


20. AS Nancy-Lorraine (Jean Fernandez) 4,5/10

Příchody: Niculae (host., Monaco), Mangani (host., Monaco), Moukandjo (Monaco), Karaboué (Sedan), Ca (návrat z host., Tours), Sané (host., Bordeaux), Cuvillier (Boulogne), N’dy Assembé (Nantes), Zola (Monaco), Calvé (návrat z host., Sheffield United)
Odchody: Chrétien (Bursaspor), Hadji (Rennes), Vahirua (host., Monaco), Féret (Rennes), Gavanon (Amiens), Ca (Reims), Berenguer (host., Lens), Bracigliano (Marseille), A.N’Diaye (Bursaspor), N’Guemo (Bordeaux), Le Crom (volný hráč)

Ne že by to s Nancy vypadalo po většinu přestupového období až tak špatně. O odchodu dlouholeté opory a jasně nejlepšího hráče týmu Juliena Féreta se vědělo už dříve a klub si jako protiváhu pojistil služby Alexandre Cuvilliera, navíc další žádaný hráč, klíčový stoper André Luiz, nakonec zůstal, a tak se (společně s příchodem trenéra Fernandeze) zdálo, že se blýská na lepší časy. Zřejmě nejzajímavější posila, Lossémy Karaboué, se navíc na pravém křídle uchytila prakticky bez problémů a od první minuty patří k nejnebezpečnějším hráčům týmu. Exodus vysloužilých gólmanů (Bracigliano, Le Crom) byl vyrovnán angažmá nadějného Assembého, defenzivu přišel vyztužit mladík Sané z Bordeaux a dopředu byl koupen další mladý Afričan Moukandjo. Potud se zdá být vše v pořádku. Jenže Nancy vstoupilo do sezony značně rozpačitě a těsně před koncem přestupového období se do té doby slušně jevící kádr povážlivě rozpadl, když odešly hned tři klíčové opory - pravý bek Chrétien zamířil do Turecka, záložník Berenguer byl poslán na hostování do druholigového Lens a nejdůležitější útočník Youssouf Hadji, jehož příspěvek byl společně s tím Féretovým nade vší pochybnost důvodem, proč Nancy ještě nespadlo o soutěž níže, odešel za vidinou pohárů do Rennes. Fernandezovi tak prakticky přes noc zůstalo v rukách torzo týmu s nefunkční zálohou a útokem; Mangani, který má být na poslední chvíli spásou zadních řad, se loni v Monaku rozhodně bůhvíjak dobře nejevil a narychlo sehnaný forvard Niculae je sice Fernandezovým koněm a navrch obrovským pracantem, ale nějaké penzum gólů od něj čekat skutečně nelze. Suma sumárum, Nancy nakonec i přes trefu do černého v podobě Karabouého oslabilo ze všech týmů asi nejcitelněji a boj o záchranu bude ještě hodně krušný.


19. Valenciennes FC (Daniel Sanchez) 5/10

Příchody: Gil (Cruzeiro), Lala (Paris FC), M.Traoré (návrat z host., Le Havre)
Odchody: Biševac (PSG), Pallois (host., Laval), Wimbée (volný hráč), Lacourt (volný hráč)

Prakticky bez jakýchkoliv finančních prostředků operující Valenciennes se zatím v nejvyšší soutěži srdnatě drží, ale letos už bude záchrana dost možná nad jejich síly. Pokud se Grégory Pujolovi nepovede zopakovat loňská sezona, kdy svými sedmnácti brankami vystřílel severofrancouzskému klubu záchranu, čeká Sanchezovy muže pravděpodobně pořádně hořký ročník. Je sice pravda, že většina z osy týmu zůstala pohromadě - kromě Pujola to platí zejména o brankáři Penneteauovi a skvělé levé straně hřiště ve složení Bong, Danic - nicméně odchod naprosto klíčového stopera Biševace do ambiciózního PSG a zejména pak stěhování trenéra Montaniera na Pyrenejský poloostrov jsou pro už tak slabý kádr prakticky smrtelné rány, zvlášť když za ně v podstatě nepřišly žádné náhrady. Valenciennes tak do nové sezony vstupuje s oslabením na dvou klíčových místech, a uvědomíme-li si, jaké problémy měl loňský kádr s udržením nejvyšší soutěže, a přičteme-li dosavadní výsledky červenobílých, nelze toto přestupové období hodnotit jinak než negativně. Je sice pravdou, že Valenciennes téměř v každém zápase srdnatě bojují a navíc hrají pohledný kombinační fotbal, ale na body to ve většině případů stačit zřejmě nebude.


18. SM Caen (Franck Dumas) 5/10

Příchody: Frau (Lille), Toudic (návrat z host., Reims), Bulot (Monaco), Fajr (Fréjus), Vandam (Lille)
Odchody: El Arabi (Al-Hilal), Mollo (návrat z host., Monaco), Yatabaré (Monaco), Marcq (host., Dijon), Toudic (Lens), Moulin (host., Chateauroux), I.N’Diaye (volný hráč), Van la Parra (volný hráč), R.Mandanda (host., Tarbes), Barzola (volný hráč), Inez (volný hráč, Chateauroux)

Stejně jako u Nancy se i u Caen dala ještě pár dní před koncem srpna hodnotit přestupová aktivita jako neutrální. Největší hvězda týmu a jeden z nejlepších útočníků loňské sezony El-Arabi sice šokoval přestupem do Saúdské Arábie, ale tuto díru se díky angažování velezkušeného Fraua povedlo kvalitně zaplnit, navíc Dumas může i nadále počítat se službami zázračného dítěte Nianga. Často chybující obranu potom vyztužil mladý Vandam z Lille a návrat levého křídla Molla do Monaka se povedlo neutralizovat angažováním Bulota. V samém závěru přestupního okna se však stalo něco nečekaného, když prakticky zároveň opustila kabinu kompletní středová dvojice záložníků - Sambou Yatabaré přestoupil rovněž do Monaka a Damien Marcq odešel hostovat k nováčkovi z Dijonu. A akcie Caen se rázem povážlivě propadly. Tým ani letos rozhodně nepůsobí v obraně právě skálopevně a vzhledem k oslabení zálohy a útoku ho tak nečeká nic jednoduchého.


17. Girondins de Bordeaux (Francis Gillot) 5/10

Příchody: Maurice-Belay (Sochaux), Saivet (návrat z host., Angers), Sertic (návrat z host., Lens), Bellion (návrat z host., Nice), Biyogo Poko (volný hráč), Krychowiak (návrat z host., Reims), N’Guemo (Nancy), A.Traoré (návrat z host., Nice), Glombard (návrat z host., Reims)
Odchody: A.Diarra (Marseille), Fernando (Al-Shabab), Ayité (host., Angers), Sané (host., Nancy), Wendel (Al-Ittihad), Ramé (Sedan), Ducasse (Lens), André (návrat z host., Dynamo Kyjev), Lasne (Ajaccio), Cavenaghi (volný hráč), Saunier (Troyes)

Přestupovou aktivitu Bordeaux lze prakticky hodnotit ze dvou úhlů - příchody a odchody. Z toho druhého pohledu se dá mluvit o určitých pozitivních změnách - zatímco obletovaný Trémoulinas společně s dalšími loňskými hvězdami Carrassem a Plašilem v týmu zůstali, podařilo se trochu pročistit situaci v záloze a útoku, když bylo uvolněno vyhaslé brazilské duo Fernando - Wendel, další Brazilec André (který se navzdory velkým očekáváním neprosadil) se vrátil do Kyjeva a odešel i Ducasse, pro nějž je angažmá v Lens tak akorát. Jedinou kaňkou, ale zato obrovskou, tak zůstává prodej kapitána a defenzivního štíta Aloua Diarry konkurečnímu Marseille. A tím se dostáváme ke stránce druhé - posilám, a tady už finančně vyšťavené Les Girondins prakticky není za co chválit. Landry N’Guemo není při vší úctě hráčem, který by Diarru dokázal zcela nahradit, a nepočítáme-li návrat několika útočných hráčů z hostování, kteří se však převážně neprosadili ani v Bordeaux, ani v přechodných štacích (Sertic, Bellion, Saivet), je prakticky jedinou zaznamenání hodnou posilou Nicolas Maurice-Belay, kterého si ze Sochaux přivedl nový trenér Gillot (mimochodem jednoznačně největší bordeauxské posílení). Ani on však není kouzelník a faktem zůstává, že až na pár špičkově obsazených postů je kádr Girondins na papíře zkrátka slabý.


16. Olympique Lyonnais (Rémi Garde) 5,5/10

Příchody: Dabo (Sevilla), G.Fofana (Le Havre), B.Koné (Guingamp), Tafer (návrat z host., Toulouse), Abenzoar (návrat z host., Arles), Mensah (návrat z host., Sunderland), Séguin (návrat z host., Dijon)
Odchody: Pjanic (Roma), Reale (host., Boulogne), Toulalan (Málaga), Delgado (Monterrey), Diakhaté (návrat z host., Dynamo Kyjev), O.N’Diaye (Arles), Novillo (host., Le Havre), Abenzoar (host., Vannes), Defourny (host., Antverpy), Gorgelin (host., Red Star 93), Hatrock (Brest)

Řešilo se to celé léto a celkový výsledek je sice na jednu stranu poměrně nadějný, ale na druhou také značně rozpačitý. Řeč je o doslova kritické situaci ve středu lyonské obrany, a po brzkém odchodu Toulalana také zálohy. Les Gones po dlouhé době nedisponovali takovými finančními prostředky, aby se mohli zaměřovat na ty úplně největší ryby, a tak se v městě nad řekou Rhonou spíše propouštělo: nové zaměstnavatele si kromě Toulalana (Málaga) našel na poslední chvíli také Pjanić (AS Řím), přičemž už dříve byl znám odchod Delgada do Mexika a návrat nebohého Diakhatého, snad nejslabšího lyonského stopera poslední dekády, zpět do ukrajinské ligy. Mladíci Novillo s Abenzoarem se budou rozehrávat ve druhé lize a třetí brankář Hartock odešel dělat trojku pro změnu do Brestu; naopak Ederson i přes zájem Lazia zůstává. Co se útoku týče, posilovat třeba nebylo, neboť útočná formace Les Gones se řadí mezi evropskou špičku; vzhledem k tomu, že možná proti očekávání zůstala na Stade Gerland i levá lajna ve složení Cissokho - Bastos, bylo třeba napnout síly zejména na vyřešení stoperské otázky a ošemetné pozice defenzivního záložníka. První vlaštovkou byl návrat Mensaha z hostování, nicméně až zranění Crise donutilo lyonské vedení k ráznějšímu kroku, totiž angažmá Bakary Koného. Tento talentovaný střední obránce sice nastupoval pouze ve druhé lize v dresu Guingampu, ale i přesto už stihl v lyonském trikotu ukázat svoje kvality. Díky angažmá univerzálního obranného náhradníka Daba (Sevilla) se tak prezident Aulas mohl soustředit na záložní řadu; nahrazování Toulalana se však dlouho vleklo a fanouškům pomalu ale jistě docházela trpělivost. Poté, co se v přípravě na jeho pozici (nutno říci, že s nad očekávání dobrými výsledky) střídala dvojice odchovanců Maxime Gonalons - Sidy Koné, se zdálo být vše uzavřeno, nicméně trenér Garde si vyhlédl Delvina Ndingu z Auxerre; ani přes zdlouhavé licitování a celou řadu poměrně luxusních nabídek (mělo se jednat dokonce o 12 milionů eur či zapůjčení talentů Pieda s Novillem) však nabízející strana nakonec neuspěla. A tak doslova za minutu dvanáct přišla posila, která nakonec definitivně změnila lyonské léto ze "zpackaného" na "nadějné": Gueïda Fofana, opora juniorských reprezentačních výběrů a Le Havre, o kterého byl evidentní zájem především v Anglii, svoji šanci ve středu zálohy určitě dostane už letos. Celkově je však v lyonské hře stále nepříjemně velké množství faktorů, které mohou celou sezonu kromě vyšvihnutí do výšin také pořádně potopit.


15. Évian TG FC (Bernard Casoni) 5,5/10

Příchody: Poulsen (Liverpool), Govou (Panathinaikos), Leroy (volný hráč, Rennes), J.Mensah (Granada), Mongongu (Monaco), Ehret (Kolín), Wass (host., Benfica), Andersen (Brondby), Khelifa (Espérance Tunis)
Odchody: Bouby (Metz), Pouye (Metz), Roufosse (Cannes), Lafon (Cannes), Ponroy (Laval), Gousse (volný hráč), Mboup (Cherbourg), Borel (volný hráč)

Na papíře to vypadá, že Casoniho nováček posílil přímo impozantně. Přece jenom hráči jako Govou, Poulsen, Leroy nebo Ehret mají velmi slušný zvuk, jenže to také není jediná věc, která je spojuje - tou další, pro ÉTG mnohem nepříjemnější, je fakt, že se jedná o hráče za zenitem svých schopností, přičemž občas jde o zenit už skutečně vzdálený (Govou), kteří se navíc jen stěží hodí do nějakého jasného systému. Évianu se povedlo propouštět pouze nepotřebné hráče a naopak přivádět posily, za což si zaslouží určitě velkou pochvalu (málokterý nováček udrží po postupu prakticky celý tým), na druhou stranu jde však v drtivé většině případů o posily, kteří mohou maličkému klubu prokázat spíše medvědí službu. Trefou do černého by určitě mohl být Cédric Mongongu, který už loni v Monaku ukazoval, že na nejvyšší soutěž má, případně Jonathan Mensah či dánský brankář Andersen z Brondby; růžky už vystrčil i tuniský útočník Khelifa. Celkově je však posilovací strategie Évianu značně rozpačitá (v lecčems mi připomíná například nedávný případ Como v Serii A) a vyšší než lehce nadprůměrnou známkou se hodnotí jen těžko. Důkazem budiž například fakt, že prozatím asi nejlepší hráč týmu, řízný defenzivní štít Éric Tié Bi, bude dost možná muset přepustit místo nevyzkoušenému Poulsenovi.


14. FC Sochaux-Montbéliard (Mehmet Bazdarević) 6/10

Příchody: Corchia (Le Mans), Roudet (Lens), Mouyokolo (host., Wolverhampton), Privat (návrat z host., Clermont), A.Camara (Rennes), Svěrkoš (návrat z host., Panionios), Duplus (návrat z host., Vannes)
Odchody: Ideye (Dynamo Kyjev), Maurice-Belay (Bordeaux), Faty (Sivasspor), Duplus (host., Guingamp), Svěrkoš (volný hráč, Ostrava), Stefanović (volný hráč, Partizan), Séné (volný hráč), Dramé (volný hráč, Chievo), Boé Kané (Vannes), Tulasne (volný hráč), Dreyer (volný hráč), Josse (volný hráč)

Oproti očekáváním začalo Sochaux sezonu poměrně dobře (nepočítáme-li výbuch v Evropské lize), nicméně stále platí, že jen málo týmů vyšlo z přestupového "měření sil" pošramoceněji. Na vyšší pozici v mém žebříčku katapultovala Les Lionceaux trojice nákupů, která se může ukázat (a ukazuje) jako trefa přímo do černého; jde o Sébastiana Roudeta, skvělého záložníka z Lens, nadějného forvarda Sloana Privat a především Sebastiana Corchiu, jednoho z nejtalentovanějších pravých beků země, který byl "vysvobozen" z druholigového Le Mans. Všichni z této trojice zatím nastoupili ke všem letošním utkáním a patří rozhodně k tomu lepšímu, co Sochaux nabízí. S odchody to však je o dost horší; ukazuje se totiž, že jakkoliv je Bazdarević schopným trenérem, Gillotovo charisma bylo jakýmsi tmelem pro spoustu hráčů. Prakticky nadpoloviční většina loňské úspěšné základní sestavy totiž vyjádřila přání odejít; to se nakonec splnilo jen Ideyemu, který vyměnil slunnou Francii za Kyjev, Maurice-Belayovi, který následoval bývalého trenéra do Bordeaux, Fatymu, který možná překvapivě posílil Sivasspor, a také Dramému, který po vypršení smlouvy nabral směr Chievo, ale touhu opustil Montbéliard dávali hlasitě najevo i Martin s Aninem (oba Arsenal) a Maïga (Newcastle). Sochaux bude jedním z nejnevyzpytatelnějších týmů ligy; mají dostatečnou kvalitu na to, aby atakovali podobné příčky jako loni, ale psychika v týmu je obrovským otazníkem. Z čistě hráčského hlediska však lze nakonec hodnotit přestupové léto jako dost možná úspěšnější, než se očekávalo.


13. AJ Auxerre (Laurent Fournier) 6/10

Příchody: Jemaa (Lens), Ben Sahar (host., Espanyol), Del Valle (Deportivo Tachira), Haddad (Chateauroux), Kossoko (Amiens), E.Cissé (Marseille)
Odchody: Pedretti (Lille), Jeleń (volný hráč, Lille), Mignot (Saint-Étienne), Quercia (Lorient), Birsa (Janov), Langil (Sedan), Puyo (Amiens), Bourgeois (Chateauroux), Riou (Toulouse), Sammaritano (Ajaccio), Maeyens (Besancon)

Situace kolem přestupového okna Auxerre už byla na stránkách Eurofotbalu popsána velmi podrobně, v závěrečných okamžicích přestupového okna se však ještě udála trojice změn. Začneme-li tou pro fanoušky špatnou zprávou, musíme se přesunout k Saint-Étienne, kde své nové útočistě našel stoper Jean-Pascal Mignot, jeden z největších symbolů úspěšné Fernandezovy generace. Vzhledem k chronicky špatnému zdravotnímu stavu Cédrica Hengbarta tak Auxerre nastupuje se značně improvizovanou obranou, v níž Mignotovo místo zaujal jiný odchovanec, mladý Willy Boly. To je na jednu stranu alespoň na určitou dobu značné kvalitativní oslabení, na druhou však také důkaz, že se Fournier nebojí sázet na vlastní talentované hráče; právě tato proklamovaná cesta, společně s obecně ofenzivnějším a více nátlakovým pojetím fotbalu, zatím novému trenérovi i přes určité porodní bolesti poměrně vychází, ačkoliv je zatím samozřejmě na nějaká hodnocení příliš brzy. V závěru srpna se navíc podařilo dotáhnout do konce kompletní obměnu ofenzivy, když nové tváře Jemaa, Sahara, Haddada a Kossoka doplnil venezuelský reprezentant Del Valle. Nejdůležitějším prvkem (a třetí z oněch nastíněných změn), který pozvedl akcie AJA v nové sezoně, je však setrvání Delvina Ndingy, což je věc, se kterou počítal opravdu málokdo a to včetně samotného hráče, jež projevil přání odejít do Lyonu. Nakonec však nejenže Ndinga zůstává na Abbé-Deschamps, ale navíc má ještě nového spoluhráče v podobě zkušeného defenzivního štítu Édouarda Cissého z Marseille, což zřejmě znamená definitivní přesun Dudky na pozici pravého beka. Nové Auxerre se zdá být kompletní. Stále není (zatím) papírově tak silné jako předchozí generace hráčů a vzhledem k infarktovému vývoji přestupového trhu se aktivita prezidenta Bourgoina nedá hodnotit výše než jako lehký nadprůměr, ale do katastrofy, k níž se notnou chvíli schylovalo, má, zdá se, nakonec dostatečně daleko.


12. Stade Brestois 29 (Alex Dupont) 6,5/10

Příchody: Zebina (Brescia), Culma (Maccabi Haifa), Ben Basat (Hapoël Haifa), Gentiletti (Argentinos Juniors), Guidileye (návrat z host., Troyes), Lorenzi (návrat z host., Arles), Makonda (PSG), Martial (Bastia), Cappone (Lorient), Hartock (Lyon)
Odchody: Laurenti (návrat z host., Lens), Ngoyi (návrat z host., PSG), Darlas (volný hráč), Bourgis (volný hráč), F.Traoré (volný hráč), N’Tamé (volný hráč), Cotty (volný hráč)

Kromě mlčícího Valenciennes snad nebylo v létě na francouzském trhu nenápadnějšího týmu než Brest. Poté, co vedení loňského nováčka odrazilo spekulace o přesunu Nolana Rouxe do Schalke či Marseille, zavládl v městě na severu Francie relativní klid. Základní sestavu opustil pouze levý bek Laurenti, který se vrátil do Lens; po určitou část sezony ve středu zálohy pravidelně nastupoval i Granddy Ngoyi, který byl vrácen do PSG. Fabien Traoré a Filippos Darlas nepřesvědčili a byly jim rozvázány smlouvy, a to je z výčtu důležitějších odchodů všechno. V Brestu tak nakonec nemuseli ani příliš posilovat; po definitivním podepsání Martiala, který se loni na hostování ukázal ve velmi dobrém světle, a posílení brankářského postu dvojicí Cappone - Hartock tak zůstávalo vyřešit pouze pozici levého beka, a to se vedení podařilo výtečně, když zlanařili z Paříže talentovaného Trippyho Makondu. Univerzální fotbalista, který může nastoupit i na křídle, posílil obranu společně s velezkušeným Zebinou a Argentincem Gentilettim; útočné řady potom ještě doplnil Izraelec Ben Basat. Brest se tak rozhodně nejeví slabší než loni, i když je otázka, jestli to nakonec bude stačit na záchranu. Sezonu začali Dupontovi muži šňůrou čtyř remíz v řadě; bohužel pro české legionáře Mičolu s Ličkou však prakticky bez jejich účasti na hřišti.


11. AS Saint-Étienne (Christophe Galtier) 6,5/10

Příchody: Nicolita (Steaua), Malbranque (Sunderland), Sinama-Pongolle (host., Sporting), Kitambala (Lorient), Clément (PSG), Ruffier (Monaco), Paulao (Braga), Mignot (Auxerre), Bergessio (návrat z host., Catania), Lemoine (Rennes), Gradel (Leeds), Fernandes (návrat z host., Chievo), Planté (návrat z host., Arles), Aubameyang (host., Milán)
Odchody: Payet (Lille), Riviére (Toulouse), Bocanegra (Rangers), Matuidi (PSG), Landrin (Arles), Planté (Guingamp), Bergessio (Catania), Fernandes (host., Leicester), N’Daw (host., Birmingham), Moulin (host., Clermont), Mansaly (volný hráč), S.Sagna (volný hráč)

Nebýt prodejů Emmanuele Riviéra s Carlosem Bocanegrou, dalo by se léto v podání Stéphanois označit za jedno z nejlepších v lize. Nicméně pustit prakticky jediného schopného útočníka, navíc k přímé konkurenci, a jasnou jedničku na pozici levého beka bez zajištění adekvátních náhrad je krok, který jinak výbornou práci vedení ASSE sráží dolů. Od okamžiku, kdy tým, tažený tehdy útočným duem Gomis-Ilan, málem sestoupil o soutěž níže, soustředí se Les Verts zejména na vybudování silné obranné a záložní řady a nutno říct, že se to daří. Díky angažování Paulaa s Mignotem má trenér Galtier k dispozici tři zkušené a kvalitní stopery (loňský příchod Marchala byl v poměru cena : výkon jedním z vůbec nejlepších obchodů v rámci ligy v poslední době); podepsáním Ruffiera potom vznikla jedna z nejsilnějších brankářských dvojic soutěže, přičemž sám Ruffier má zřejmě konkurenci pouze v Llorisovi. Doslova turbulence pak nastala v záloze; kromě hlavních hvězd Matuidiho a Payeta tým opustil i Mandrin, Fernandes s N’Dawem byli pouze přeposláni na jiné hostování a hned v létě se dlouhodobě zranila nedávná posila Alonso a také kapitán Perrin. Galtier se tuhle situaci rozhodl řešit mohutným posilováním, které nakonec opravdu stojí za to - o kvalitách Steeda Malbranquea pochybuje asi málokdo, Jérémy Clément je slušnou náhradou za Matuidiho, stejně tak Fabien Lemoine, který byl v Rennes možná až příliš podceňovaný. Kromě toho přišli i Nicolita z Bukurešti a zejména Max Gradel, opora Leedsu, který má v této sezoně ukázat velké věci. Otazníkem však nadále zůstává útok - Sinama-Pongolle už zřejmě stěží kdy najde svoji formu, jíž vděčí za bývalou pověst velkého talenta, Aubameyang a Sako jsou spíše hráči do druhé vlny a devatenáctiletý odchovanec Idriss Saadi ještě nemůže sám táhnout útok týmu bojujícího o poháry. Na poslední chvíli však přišel Kitambala z Lorientu, který se sice řadí pouze k lehkému nadprůměru soutěže, ale s dobrou podporou by nemusel být špatný. Absolutní absence dostatečně kvalitních levých beků a stále příliš rizikové obsazení útočných pozic nicméně zůstává příliš velkou kaňkou na jinak impozantní práci vedení Stéphanois.


10. Olympique de Marseille (Didier Deschamps) 6,5/10

Příchody: A.Diarra (Bordeaux), Amalfitano (Lorient), Nkoulou (Monaco), Morel (Lorient), Bracigliano (Nancy), D.Traoré (volný hráč), Fomen (návrat z host., Dijon), Mbow (návrat z host., Cannes)
Odchody: Hilton (Montpellier), Heinze (volný hráč, Roma), Abriel (Nice), Taiwo (Milán), E.Cissé (Auxerre), L.N’Diaye (host., Ajaccio), Goda (volný hráč), Mango (host., Monaco), Fomen (Clermont), Dennoun (volný hráč), N’Doumbou (host., Orléans), Osei (host., Aviron Bayonnais), Mbow (host., Mons)

Kdyby se Marseille podařilo lépe zacelit díru na levé straně obrany a vyřešit situaci s nedostatkem variant na hrotu útoku, téměř jistě by se nacházelo na samé špičce tohoto žebříčku. Díky setrvání Valbuena s Gonzálezem a příchodům Diarry a Amalfitana se totiž na Azurovém pobřeží podařilo vytvořit obrovsky silnou zálohu vpravdě světových parametrů. Problémy s úzkým kádrem na zadních pozicích přichází řešit talentovaný univerzál Nicolas Nkoulou, a co se odchodů týče, většinou se jedná o hráče širšího kádru, nevyužívané (Hilton, Abriel, N’Diaye) nebo adekvátně nahrazené (Cissé). Jedinou výjimkou je pozice levého beka, kterou opustili jak loni fantastický Gabriel Heinze, tak dlouhodobě jedna z hvězd ligy, Tayé Taiwo, a to už je zkrátka příliš velká ztráta. Vedení Marseille tuto situaci řešilo už zkraje léta nákupem Jérémyho Morela, který předváděl loni v Lorientu velmi dobré výkony, ale obecně se očekávalo, že tento útočný obránce přichází jako krytí za pozdější posilu většího jména (skloňovali se například Trémoulinas nebo Oscar Wendt). Leč nestalo se tak, a tým tak vstupuje do sezony s Morelem jako prakticky jedinou volbou na LB. Ne že by snad tento hráč kvalitativně nestačil Ligue 1; naopak, dá se očekávat, že v domácí soutěži bude opět vynikající; nicméně na nejkvalitnější celky na evropské scéně se kvalitativně nechytá, což se může ještě ukázat jako velký problém. Pokud k tomu připočteme slabě obsazený útok, kdy jedinými alternativami na hrot zůstávají (i přes takřka potvrzené zvěsti o odchodu) Gignac a mladičký Jordan Ayew, a to i přesto, že zájem Phocéens o ještě jednoho hrotového útočníka byl takřka po celé léto naprosto evidentní, zůstává na jinak vydařeném mercatu marseilleských hořký stín pochybností.


9. FC Lorient (Christian Gourcuff) 7/10

Příchody: Sunu (Arsenal), Campbell (host., Arsenal), Coutadeur (Monaco), Emeghara (Grasshoppers), Aliadiere (volný hráč), Pedrinho (Coimbra), Quercia (Auxerre), Chaigneau (Le Poiré), Mareque (River Plane), Do (Strasbourg), A.Touré (PSG), Dubarbier (návrat z host., Tenerife)
Odchody: Amalfitano (Marseille), Gameiro (PSG), Kitambala (ASSE), Morel (Marseille), Fanchone (Le HAvre), Hautcoeur (Chateauroux), Cappone (Brest), Sosa (volný hráč), Buron (volný hráč)

Ač to s Lorientem na začátku přestupového okna vypadalo všelijak, nakonec se vedení skromného bretaňského klubu pořádně vytáhlo, a přestože nově příchozí hráči se svojí kvalitou nemohou rovnat odcházejícím hvězdám, působí Les Merlus na startu nové sezony opět obdivuhodně konkurenceschopně. Turbulence v kádru přitom byla značná; Gameiro, Amalfitano a Morel byly stabilní kameny základní sestavy a také Kitambala si loni zahrál dost a dost. Pozice na krajích obrany, které kromě Morela vyklidil i propuštěný Sosa, obsadila dvě zajímavá nová jména; zatímco Pedrinho, čerstvá akvizice z portugalské ligy, má vyrovnanou startovní pozici s loňským objevem Maxime Bacou, levý bek Lucas Mareque přichází z River Plate jako jasná posila do základu. Pozici podhrotového záložníka po Amalfitanovi převzal zkušený Coutadeur, vysvobozený ze sestoupivšího Monaka, a co se situace v útoku týče, může Gourcuff využít hned několik variant. Kromě experimentu jménem "znovunastartování kariéry Jérémie Aliadiéreho", který zatím vypadá všelijak, jen ne úspěšně, přišel loni v Auxerre výborný Julien Quercia. Ten se však naneštěstí pro Merlus hned na začátku sezony vážně zranil, a tak se vedení rozhodlo využít Gourcuffovu schopnost práce s talentovanými hráči a přivedlo hned dvě mladé pušky z Arsenalu: Gilles Sunu i Joel Campbell svoje minuty na hřišti určitě dostanou, přičemž platí, že oba jsou mimořádně nadějnými hráči a můžou se stát velkými objevy Ligue 1. V celkovém měřítku tak Lorient sice určitě oslabil, ale vzhledem k vlastním možnostem nakonec předvedl v přestupovém okně velmi dobrou práci.


8. Montpellier Hérault SC (René Girard) 7/10

Příchody: Hilton (Marseille), Bédimo (Lens), Cabella (návrat z host., Arles), Tinhan (Grenoble), Lacombe (návrat z host., Monaco)
Odchody: Spahić (Sevilla), Martin (host., Amiens), Rodriguez (Arles), Armand (Clermont), Savanier (Arles), Nelson (volný hráč), Coulomb (host., Vannes), Legras (host., Martigues), Collin (volný hráč), Jouan (Clermont), Scribé (volný hráč)

Rozložený Montpellier podle všeho pochopil jednu důležitou věc: bez dobré a ustálené pracovní atmosféry v klubu se žádný úspěch udělat nedá. Ředitel Nicollin proto napnul své síly zejména na stabilizaci týmu; odnesl to rebel Spahić, který byl prodán do Sevilly, a klub se rozloučil i se službami Xaviera Collina, levého beka, který na tempo Ligue 1 už nestačil. Uvolněno bylo i devět hráčů širšího kádru. Co se posil týče, je třeba si uvědomit, že trenér Girard má stále k dispozici jeden z nejtalentovanějších týmů ve Francii; hráči jako Mapou Yangambiwa, Younés Belhanda, Benjamin Stambouli nebo Olivier Giroud mají před sebou zářnou budoucnost, a proto nebylo třeba posilovat nějak dramaticky; klíčové bylo osvěžit obranu, která po Spahićově odchodu postrádala pevnost, zejména na levé straně, kde se loňské střídání Jeunechampa s Collinem pranic neosvědčilo. A Nicollin to vyřešil výborně: podepsáním Henriho Bédima ze sestupujícího Lens a nepotřebného Hiltona z Marseille získal prakticky zadarmo dvě zkušené, kvalitní a především klidné posily, které do sice talentované, ale příliš nekonzistentní a výbušné obrany přináší tolik potřebný klid. A nese to výsledky - na začátku soutěže funguje obrana MHSC jako málokterá v soutěži. Útočné řady dále posílil Rémy Cabella, ofenzivní záložník, který se loni slušně rozehrál v Arles. Mercato Montpellieru lze proto hodnotit jako sice pouze kosmetické, nicméně nade vší pochybnost pozitivní; jedinou kaňkou, ale zato pořádnou, se zdá být nedotažení "čistky" do konce. To se týká útočného tria Utaka - Camara - Kabze, z nichž nějaký přínos klubu má snad jen druhý jmenovaný, kterému se v sezoně pravidelně výborně povede pár zápasů; jinak to ale vypadá, že útok MHSC bude opět stát prakticky jen na Giroudovi. Zde bylo určitě možné odvést výrazně lepší práci.


7. AC Ajaccio (Olivier Pantaloni) 7,5/10

Příchody: Ilan (Porto Alegre), Ochoa (Club América), Mostefa (Nimes), N’Diaye (host., Marseille), Bouhours (Le Mans), Mendy (Grenoble), Tibéri (Sedan), Sammaritano (Auxerre), Lasne (Bordeaux)
Odchody: J.Riviére (volný hráč, Clermont), Viale (Laval), Bernardi (volný hráč), B.Modeste (volný hráč)

Přestože tomu úvod sezony v podání Korsičanů zatím příliš nenapovídá, bylo to právě Ajaccio, kdo dlouho držel pozici nejlépe posilujícího nováčka, než jim ji na samém sklonku srpna přebral Dijon. Za slabé místo můžeme určitě označit post levého beka, kde díky nedostatku hráčů nastupuje útočník Fabrice Begeorgi; jinak ale management posledního nováčka zbrojil do nové sezony takřka ukázkově. Stejně jako Évian, i Ajaccio udrželo všechny své opory pohromadě; jediným výraznějším hráčem, který tým opustil, byl Bernardi, zatímco nových tváří s ambicemi hrát základ se objevilo hned několik. Zálohu vyztužili Paul Lasne z Bordeaux a Mehdi Mostefa z Nimes, do defenzivní řady se přišel ukázat talentovaný N’Diaye, zapůjčený z Marseille, a svoji porci minut dostane i Bouhours, který prchl z druholigového Le Mans. To jsou ovšem jen malé ryby v porovnání s trojicí, která se zatím ukazuje být výbornými nákupy: zkušený útočník Ilan prostředí Ligue 1 dobře zná a sázka na něj v úkolu pozvednout nepříliš konkurenceschopný útok má punc jistoty. Skutečnými hity jsou však Frédéric Sammaritano, rychlé a technické pravé křídlo vyštvané z Auxerre, který je v úvodu sezony takřka k nezastavení a pravidelně svojí hrou převyšuje zbytek týmu minimálně o půl hlavy. No a zapomínat se samozřejmě nesmí ani na Guillerma Ochou; opěvovaný mexický gólman byl už při svém přestupu přirovnáván svým stylem chytání a schopnostmi k jinému Latinoameričanovi Davidu Ospinovi a tuto pověst zatím naplňuje; zejména utkání v Lyonu, které skončilo senzační remízou 1:1, bylo vskutku parádní ukázkou excelentního výkonu brankáře. Ajaccio tak zatím působí dojmem, že přivedlo výborné hráče, zatímco ti, kteří L1 vykopali, svojí kvalitou za zbytkem ligy zaostávají. Pokud ale hodnotíme čistě aktivitu na přestupovém trhu, nezbývá než zvednout pomyslný palec nahoru. Do úplné špičky žebříčku však stále něco chybí.


6. Toulouse FC (Alain Casanova) 7,5/10

Příchody: Riviére (ASSE), Abdennour (Étoile Sahel), Bulut (Trabzon), Ninkov (CZ Bělehrad), Luan (návrat z host., Palmeiras), Riou (Auxerre)
Odchody: Pentecote (Nice), Cetto (volný hráč, Palermo), Santander (návrat z host., Guaraní), Valverde (volný hráč), Tafer (návrat z host., Lyon), Mansaré (volný hráč), Gunino (návrat z host., Danubio), Larsen (volný hráč, Feyenoord), Luan (Palmeiras), Mejía (návrat z host., Fénix), O.N’Diaye (Metz), Perrier Doumbé (volný hráč)

Nebýt odchodu klíčového stopera a kapitána Maura Cetta do Palerma, navíc zadarmo, nebylo by přestupové aktivitě Tefece prakticky co vytknout. Výměna brankářů Valverde - Riou sice možná budí trochu údiv, ale Casanova do nové sezony počítá na pozici jedničky s mladíčkem Ali Ahamadou a ten mu jeho důvěru zatím splácí. Návrat pravého beka Adriána Gunina, který se loni po rozpačitém začátku nakonec osvědčil, do rodné Uruguaye byl vykompenzován vykoupením Pavle Ninkova, o kterého se ucházelo více francouzských klubů (Auxerre, Saint-Étienne) a který se zatím ukazuje jako kvalitní varianta. Zásadní otázka, která má vyřešit dilema, jestli bylo toulouské mercato výborné nebo jen velmi dobré, tudíž zní: setřese ze sebe nový stoper Aymen Abdennour nervozitu, s níž do nového ročníku vstoupil? Pokud ne, nebude obrana TFC fungovat tak bezchybně jako dřív; na soudy je však třeba ještě počkat. Jinak ale převládají jednoznačná pozitiva, a to především v záloze, kterou se podařilo udržet kompletní (schválně, kdo by si na začátku července vsadil na to, že v týmu zůstanou Sissoko, Capoué, Didot i Machado?). Loni nefunkční útok pak prošel radikální obměnou: Santander s Taferem byli vráceni zpět svým klubům, s Larsenem a Mansarém klub rozvázal smlouvy a Pentecote na poslední chvíli posílil Nice. Novými hráči, kteří přebírají štafetu v nesnadném úkolu s názvem "navazování na Gignaca", jsou čím dál lepší Emmanuel Riviére z ASSE a turecký reprezentant Umut Bulut. Nutno říct, že jde na první pohled o mnohem lepší řešení než to loňské.


5. LOSC Lille Métropole (Rudi Garcia) 7,5/10

Příchody: Cole (host., Liverpool), Jeleń (volný hráč, Auxerre), Baša (Lokomotiv), Payet (ASSE), Pedretti (Auxerre), Rodelin (Nantes), Rozehnal (Hamburk), Enyeama (Hapoël Tel-Aviv), Bonnart (Monaco), Pennacchio (Aviron Bayonnais)
Odchody: Gervinho (Arsenal), Rami (návrat z host., Valencia), Fauvergue (Sedan), Frau (Caen), Cabaye (Newcastle), Dumont (Monaco), Butelle (Arles), Franquart (Mons), Baherle (Boulogne), Émerson (Benfica), Vandam (host., Caen), Souquet (host., Paris FC), Lyng (Lausanne)

Pořádný vítr v kádru zažilo mistrovské Lille, když každá řada s výjimkou brankářů přišla (nutno říct, že celkem logicky) o jednoho důležitého hráče. Hledání náhrad za takové opory, jakými byli Rami, Cabaye a Gervinho, je extrémně nezáviděníhodný úkol, nicméně prezident Seydoux ho zvládl se ctí a opět ukázal, že ač nenápadný, řadí se v pohybu na hráčském trhu mezi ty vůbec nejlepší muže ve Francii. Angažmá Dimitriho Payeta (místo Gervinha) a Benoita Pedrettiho (místo Cabayeho) není prakticky co vytknout, jde o dva klíčové hráče svých předchozích klubů v ideálním věku a s dostatečnou kvalitou na úspěch na evropské scéně. Dlouho se nicméně zdálo, že tyto triumfy nakonec "vyváží" neuspokojivé řešení situace v obraně, která byla po odchodu Ramiho extrémně úzká a na nejvyšší úroveň málo kvalitní. Přestože se mluvilo o jménech jako Spahić nebo Yangambiwa, nakonec padla volba na horkokrevného Černohorce Marka Bašu, který přišel z Lokomotivu Moskva. Nakolik šlo o správnou volbu, to ukáže až čas; to, že je kádr v defenzivě značně úzký, však platí stále a to i navzdory angažmá zkušeného Bonnarta coby náhradníka na kraje obrany. Lille však vrhalo více sil do útoku, kde po odchodu Fraua do Caen chyběl ještě jeden hráč a dlouho se zdálo, že jím bude Park Chu-Young; korejský kapitán však nakonec dal přednost Arsenalu, a tak se Seydoux doslova v poslední chvíli vytasil s přestupem, který se nakonec může ukázat jako obrovský triumf: Ireneusz Jeleń je i přes svůj pokročilý věk a chatrné zdraví stále fantastickým fotbalistou, který, pokud naváže na auxerreskou spolupráci s Pedrettim, může ještě předvést velké věci. Posledním velkým otazníkem tak zůstává Joe Cole - bezesporu velice schopný hráč, který však přichází do obsazeného kádru, přes Hazarda se na hřiště nedostane a Payet na druhé straně začal sezonu také suverénně. Nabízí se otázka, nakolik je angažmá anglického reprezentanta hnáno touhou "posvětit" přítomnost Lille mezi smetánkou evropského fotbalu a nakolik jde skutečně o hráče, kterého Dogy do svého týmu potřebují. To ovšem nic nemění na tom, že způsob, jakým se Seydoux vypořádal s očekávaným výprodejem, je impozantní.


4. Dijon FCO (Patrice Carteron) 8/10

Příchody: Thil (Boulogne), Marcq (host., Caen), Matsui (Grenoble), Méïté (WBA), Baradji (Hapoel Raanana), Jovial (Le Havre), Varrault (Panionios), Sankharé (PSG), Guérbert (Luzenac), Diallo (Charleroi), Souprayen (Rennes), Reynet (Martigues)
Odchody: Ribas (volný hráč, Janov), Cáceres (host., Troyes), Grandel (volný hráč), Martin (Orléans), Fomen (návrat z host., Marseille), Ogier (host., Besancon), Badiane (návrat z host., Rennes), Séguin (návrat z host., Lyon), Morisot (Rouen), Touati (volný hráč)

Cenu pro nejlépe posilujícího nováčka si odnáší Dijon, který předvedl v rámci úsporných možností jedno z nejlepších přestupových oken vůbec. To je o to překvapivější, že se (podle očekávání) nepodařilo udržet klíčového útočníka Ribase, který zamířil do Janova; kromě něj základní sestavu opustil ještě Morisot. Dijon tak měl na začátku prázdnin kádr, který sice skrýval několik hráčů schopných L1 velice oživit (především Bauthéac), ale celkovou kvalitou na ligu stačil jen stěží. Bylo třeba razantně posilovat. A to se povedlo; v první řadě je třeba pochválit vedení za vyřešení ošemetné situace v oslabeném útoku. Grégory Thil ani Brice Jovial sice nejsou žádné hvězdy, spíše spolehliví útočníci Ligue 2, ale v sezoně zatím jejich spolupráce vypadá více než slušně a zejména Jovial patří na začátku září k vůbec nejpříjemnějším překvapením soutěže. A posilovalo se i jinde: záložníka Daisuke Matsuie určitě pamatujete z Grenoble, kde nad zbytkem týmu čněl jako maják, další záložník Younousse Sankharé byl definitivně vykoupen z PSG, a když se na samém sklonku srpna k týmu přidala ještě navíc opora Caen Damien Marcq, má dijonská záloha už nesporně prvoligové parametry. Obranu vyztužil Abdoulaye Méíté z WBA, talentovaný Samuel Souprayen z Rennes a rovněž slibný Cédric Varrault. Neříkám, že se Dijon určitě zachrání; přece jenom má novou prakticky celou sestavu, sehrávání bude ještě chvíli trvat a velkou otázkou jsou například brankáři, neboť jednička Padovani ani jeho náhradník Reynet (který přišel ze třetí ligy a mimochodem předvedl výborný výkon proti Lorientu, ovšem je otázka, jestli to bude schopný ukazovat pravidelně) patří mezi spíše to slabší v lize. Nicméně jak se Dijon někdy v půlce prázdnin jevil jako jasný kandidát na sestup, momentálně už to neplatí.


3. Stade Rennais FC (Frédéric Antonetti) 8,5/10

Příchody: Pitroipa (Hamburk), Hadji (Nancy), Féret (Nancy), Costil (Sedan), Mavinga (Liverpool), Pajot (návrat z host., Boulogne), Badiane (návrat z host., Dijon)
Odchody: Douchez (PSG), Leroy (volný hráč, Évian), Lemoine (ASSE), A.Camara (Sochaux), Badiane (Laval), Carrasso (host., Monaco), Marveaux (volný hráč, Newcastle), Verhoek (host., Den Haag), Souprayen (Dijon), Démbelé (Sedan), Julienne (host., Le Havre), Pétit (Arles)

Ač to budou mít hodně těžké, zdají se být Rennes připraveni na boj o Ligu mistrů. Dlouho totiž platilo, že jedinou řadou, která svojí kvalitou nebo taktickou vyspělostí nestačí na úplnou špičku ligy, je útok; Víctor Hugo Montaňo není rozhodně špatný hráč, ale do těch nejlepších mu stále něco chybí, a kromě toho je známý svými nevyrovnanými výkony; náhrada za něj pak dlouho neexistovala. Jednu chvíli vypadalo jako jistá věc, že tým posílí Mevlüt Erding; turecký forvard však nakonec zůstal v Paříži, a tak trenér Antonetti sáhl do vybrakovaného Nancy a přivedl si Youssoufa Hadjiho. Tento severoafrický útočník, který sice nepatří kvalitativně mezi elitu ligy, ale roli koncové instance a spolehlivého "doklepávače" do vápna je zvyklý (a schopný) plnit takřka bezchybně, může být dost možná právě tím, co loňskému Rennes chybělo k výraznějšímu úspěchu. Pro Les Rouge et Noir je to už druhá posila z kádru ASNL; tou první byl již na začátku léta Julien Féret, skvělý kreativní záložník, který tak na pozici "myslitele" nahradil stárnoucího Leroye (Évian). Odchod defenzivního štítu Fabiena Lemoineho do ASSE se podařilo nahradit stáhnutím velmi talentovaného Pajota z Boulogne; do Dijonu prchnuvší bek Souprayen byl vystřídán dalším mladíkem Mavingou, brankáře Doucheze nahradil Benoit Costil (mimochodem nesmírně zajímavý hráč, který loni v Sedanu platil za jeden z velkých objevů francouzského fotbalu) a ztrátu zraněními sužovaného Marveauxe, jenž nabral směr severní Anglie, vynahradilo angažmá Jonathana Pitroipy, mimochodem asi nejlepšího hráče týmu v samém úvodu ligy. Kromě toho se prezidentu Dréossimu podařilo po urputném boji udržet klenot středu zálohy, Yanna M’Vilu; do nové sezony tedy vstupují Bretonci jako osvěžené a posílené mužstvo, schopné dokázat velké věci. A fanoušci Nancy mají nového nepřítele.


2. OGC Nice (Éric Roy) 9/10

Příchody: Pentecote (Toulouse), Meriem (Arles), Monzón (Boca Juniors), Adeílson (návrat z host., Istres), Abriel (Marseille), Dja Djédjé (volný hráč, Arles), Guié Guié (Tours), Digard (Middlesbrough), Fernandez (návrat z host., Universitario Deportes), Djalo (Sporting), Gomis (Naval), Poté (návrat z host., Le Mans)
Odchody: Ljuboja (volný hráč, Legie Varšava), Ben Saada (Lens), Traoré (host., Metz), Bellion (návrat z host., Bordeaux), Paisley (Guingamp), Poté (Drážďany), Adeílson (volný hráč), Bagayoko (volný hráč), Quansah (volný hráč), Bamogo (volný hráč), Gacé (volný hráč, Boulogne), A.Traoré (návrat z host., Bordeaux), Cantareil (volný hráč), Berthomier (host., Red Star 93)

Poměrně dlouho jsem váhal, jestli skutečně umístit skromné Nice před mohutně zbrojící Rennes nebo Lille, ale způsob, jakým se vedení jihofrancouzského klubu podařilo pozvednout úroveň kádru během jediného léta, zkrátka zaslouží obrovské uznání. Nice se podařilo pustit celou řadu nepotřebných či stagnujících hráčů, ty nejžádanější (v čele s brankářem Ospinou) si naopak ponechat a ještě doplnit všechny řady o nesmírně zajímavé a kvalitní fotbalisty. Opravdovým hitem by se mohl stát Luciano Monzón, argentinský levý bek, který přišel z Boky Juniors se statutem reprezentanta; do zálohy se potom vrátila spolehlivá dřívější opora Didier Digard, řízný defenzivní štít, střed zálohy vyztužil v Marseille nepotřebný Fabrice Abriel a kreativní složku bude mít na starosti Camel Meriem, loňská opora Arles. Z téhož klubu přišlo i agilní křídlo Franck Dja Djédjé, čímž Nice získalo dva nejlepší hráče loňského nováčka; Dja Djédjé nahradil na pravé straně Chaoukiho Ben Saadu, talentovaného, ale nevyrovnaného hráče, který odchází pomoci druholigovému Lens. Útočná fáze Nice po srpnových manévrech působí vůbec mnohem konkurenceschopněji, než tomu bývalo zvykem: na poslední chvíli se totiž povedlo podepsat ještě Guié Guiého, který loni terorizoval Ligue 2 v dresu Tours, a také Xaviera Pentecoteho, který v Toulouse nedostával ani zdaleka tolik šancí, kolik by si zasloužil. Toto omlazení odnesl Ljuboja, který bohužel už loni ukázal, že výkonnostně na francouzskou nejvyšší soutěž přestává stačit, a rovněž neúspěšný Bellion. Otázkou zůstává, jak se s možnostmi nového týmu popere Éric Roy, který svému Nice nikdy neordinoval útočný kombinační fotbal a spíše se soustředil na pevnou defenzivu a buldočí vůli svých hráčů; faktem nicméně zůstává, že čistě na papíře poskočil tým z Azurového pobřeží ze sestupového pásma do klidného středu tabulky.


1. Paris Saint-Germain (Antoine Kombouaré) 9/10

Příchody: Pastore (Palermo), Menéz (Roma), Lugano (Fenerbahce), Gameiro (Lorient), Sissoko (Juventus), Matuidi (ASSE), Douchez (Rennes), Biševac (Valenciennes), Sirigu (Palermo), Arnaud (návrat z host., Angers), Ngoyi (návrat z host., Brest)
Odchody: Giuly (volný hráč, Monaco), Makélélé (volný hráč), Maurice (host., Lens), Coupet (volný hráč), Sankharé (Dijon), Ngoyi (host., Nantes), Clément (ASSE), Makonda (Brest), A.Touré (Lorient), Makhedjouf (Sedan), Edel (volný hráč, Hapoël Tel-Aviv), S.Traoré (volný hráč), Rimane (Boulogne)

Postavit světový tým, bez ohledu na to, kolik to bude stát. Takové byly toto léto ambice PSG, prvního francouzského týmu, do kterého vstoupil kapitál z Arabského poloostrova - a nutno říct, že pařížským vyjednávačům se nakonec povedlo přivést excelentní posily, které dokonce (s výjimkou Pastoreho, jenž se stal nejdražším hráčem v historii francouzské ligy) ani nestály tak přemrštěné částky. PSG má momentálně extrémně kvalitní kádr, který je na všech pozicích minimálně zdvojený, přičemž nejbolestivější stránku - nejistou situaci na pozici brankáře - se podařilo vyřešit nákupem dvou reprezentantů, Doucheze a Sirigua, který se v úvodu sezony ukazuje v perfektním světle. Obrannou linii vyztužili Biševac s Luganem, na pozici defenzivního štíta vystřídal končící legendu Makélélého a chybujícího Clémenta supertalentovaný Matuidi; ve středu zálohy pak loni fantastického Chantomeho přišel krýt Sissoko z Juventusu. Za Ludovica Giulyho, který odešel pomoct do druhé ligy milovanému Monaku, se podařilo získat dalšího reprezentanta Jérémyho Méneze. Už tak jeden z nejlepších útoků ligy potom zkvalitnil každým rokem se zlepšující Kévin Gameiro, který má mílovými kroky našlápnuto stát se jedním z nejobávanějších útočníků planety. No a pak samozřejmě Javier Pastore - hráč, který už za tu chvilku na hřišti stihl ukázat mimořádné schopnosti, ale na druhou stranu se právě s ním pojí největší pochybnosti o jinak bez jakýchkoliv výhrad excelentním mercatu Pařížanů. Kromě ceny, která je, při vší úctě k Argentincovým kvalitám, skutečně (mírně řečeno) nadsazená, je otázkou i jeho využití na hřišti - zatímco do Pastoreho příchodu měl trenér Kombouaré k dispozici výborně pozičně poskládaný kádr, nyní musí improvizovat. O možnostech rozestavení a systémů ve hře PSG se rozepíšu určitě ještě později, dost možná i v samostatném článku; tento přehled proto uzavřu prostým tvrzením, že to byl nade vší pochybnost právě tým z hlavního města, kdo letošnímu létu ve Francii vládnul. Jestli z nově poskládaného kádru vznikne skutečně takový kolos, jak by si majitelé a fanoušci představovali, to však ukáže až budoucnost.