Přesouvat utkání přes půl planety je šílenost, tvrdí Morávek. S protesty fanoušků souhlasí

Odehrát ligový zápas tisíce kilometrů od domova? Ano, takové myšlenky momentálně zkouší prosadit (zatím) jen ve Španělsku a Itálii. LaLiga nakonec se svým nápadem po nevoli veřejnosti a hráčů neuspěla, nicméně jsem si jistý, že brzy přijdou další pokusy. Více si o tom povíme v novém Prostoru Jana Morávka.

Řeč je o utkání mezi Villarrealem a Barcelonou, který se měl odehrát v Miami. Krátce nato s podobným návrhem přišli zástupci Serie A, kteří vymysleli, že duel mezi Comem a AC Milán, přičemž vzdálenost mezi oběma kluby je necelá hodina autobusem, by měl mít výkop v australském Perthu - 8500 kilometrů daleko.

Prý i kvůli tomu, že v únoru bude San Siro vytížené zimními olympijskými hrami. Jako by nešel zápas odložit a přesunout. Mnohem snadnější bylo schovat původní úmysl za tento důvod...

Poslechněte si článek v audioverzi

Zatímco Španělům nakonec úmysl neprošel, Italové stále doufají, že plán zrealizují. Dokonce i UEFA dala požehnání k tomu, aby se tak stalo. Prezident Aleksander Čeferin však jasně deklaroval, že se jedná o výjimku, nikoliv precedens.

Jsem však přesvědčený, že LaLiga i Serie A tuto událost nevymýšlely jako jednorázovou akci, nýbrž jako začátek velké expanze na trhy, které oběma přinesou masivní finanční prostředky. Obě ligy veřejně přiznaly, že se jedná o záležitost, která razantně změní poměry v dané soutěži. Jako vzor pak uvedly na poli TV práv anglickou Premier League, která je prodala za násobně vyšší sumu.

Jednalo by se o přelomovou událost, jelikož se dosud žádné evropské ligové utkání nikdy v jiné zemi nehrálo. Španělé mají však již podobnou zkušenost ze Superpoháru, který se v posledních letech konal v Saúdské Arábii.

Osobně jsem vůči těmto nápadům extrémně negativní a vždy budu proti podobným záměrům. Jsem rád za to, jak to v obou zemích nakonec dopadlo. Lidé si to nenechali líbit. Ozvali se i hráči včetně trenérů a ostatních klubů.

Ve Španělsku dokonce hráči rozjeli hromadné protesty na úvod zápasů, kdy prvních 20 vteřin po hvizdu odmítali hrát. Reakce ligy a vysílatele? Cenzura. Záběry, jak hráči protestují, se do televize nedostaly.

Na jednu stranu chápu, že si obě soutěže chtějí pomoci, protože svým způsobem zaostávají a vidí v tom skvělou obchodní příležitost. Italové to měli opravdu promyšlené. V Perthu žije údajně kolem 200 tisíc lidí s italskými kořeny, tudíž by zápas určitě vyprodali. A rozhodně nebude náhoda, že LaLiga si pro tuto akci vybrala Barcelonu, která finančně strádá a jakýkoliv byznys je pro ni dobrá příležitost.

Měli bychom si však uvědomit, že evropský fotbal není zámořská NBA, NFL či NHL, kde vezmete jeden dva zápasy z osmdesáti a uděláte na startu sezony show pro lidi. V Evropě tohle nebude fungovat stejně.

Zastávám názor, že pokud chci mít autentický zážitek z amerických sportů, měl bych si zaletět do USA a tam si ho dopřát. To samé platí pro fanoušky v zámoří. Evropské soutěže bychom neměli stěhovat jen proto, že někdo zašustí pár zlaťáky. Navíc v takovém případě není zajištěna ani regulérnost soutěže, protože rázem nemají všechny kluby stejné podmínky.

Kdo někdy hrával soutěž ve formátu utkání doma a venku, ví, že vždy platila výhoda domácích zápasů. A kdo ví, třeba by pak jeden americký výlet, na kterém by se ztratil bod, mohl mít vliv na postavení v tabulce. To už ale silně teoretizuji.

Vnímám však, že oba šéfové zmíněných lig nepovažují odložení či zrušení těchto akcí za definitivně uzavřené. Sami tvrdí, že jsou hluboce zklamáni reakcemi a k původní myšlence se hodlají i v případě prvotního neúspěchu znovu vrátit.

Už dlouhá léta žiju v Německu a jsem nesmírně šťastný, že nikdy nikoho něco podobného nenapadlo. A i kdyby napadlo, nedovedu si představit, že by se dostal tak daleko jako LaLiga či Serie A. Bundesliga je tu posvátná. Lidé si ji nenechají vzít. Navíc jsem přesvědčený, že z pohledu byznysu a zajištění je vedena tak dobře, že podobné výmysly naštěstí nemá zapotřebí.

Představa, že bych měl jako hráč Ausgburgu k zápasu s Bayernem místo do 80 kilometrů vzdáleného Mnichova letět někam přes půl planety, je nemyslitelná. Jako by nestačilo letní turné po Asii či Americe, která se u hráčů také netěší zrovna velké oblibě.

Žádný profesionální sportovec podle mě nemá rád dlouhé cestování. A letět do Ameriky či Austrálie jen kvůli jednomu zápasu, aby se vydělaly peníze pro ligu, to hraničí s šílenstvím. Jako by důležité téma z posledních let o vysokém počtu zápasů, nedostatku odpočinku a náročném kalendáři fotbalistů vůbec neexistovalo.