Pekhart: Chci být jako Berbatov

Tomáš Pekhart, český reprezentant a útočník Tottenhamu Hotspurs, se v rozhovoru pro EuroFotbal.cz rozpovídal a prozradil například to, kdo je jeho idolem, jak se mu v Anglii líbí a mnoho dalšího.

V Tottenhamu už působíte nějaký ten pátek, jak se vám líbí hrát za jeden z nejslavnějších klubů Londýna?
Tottenham je také jeden z největších klubů v Evropě a tím, že jsem přestoupil do Londýna, jsem si splnil sen. Teď už chybí jen, abych začal nastupovat do ligových zápasů. Jinak určitě hrát za takový klub se mi líbí, nemůžu si tady stěžovat na podmínky, pro hráče jsou perfektní.

Po angažmá na Ostrovech touží asi každý fotbalista, byly první dny, kdy jste do Tottenhamu přišel, hodně těžké?
Tak začátky jsou těžké všude. Pro mě to bylo těžké v tom, že jsem přestoupil už v 16 letech, takže jsem tu byl úplně sám. Asi je to jednodušší, když se hráč stěhuje s rodinou a má blízké pořád u sebe. To jsem já neměl a vlastně stále nemám. Hrozně mi ale pomohlo, že jsem strávil 3 roky na internátu v Praze, když jsem hrál za Slavii, takže v tomto jsem to měl trochu lehčí. Věděl jsem od útlého mládí, co to znamená být někde sám.

Pomohlo vám hodně, že jste se v týmu potkal s dalším Čechem Radkem Černým?
Jasně, že je to lepší, když jste v zahraničním klubu dva Češi. V začátcích mi Radek pomáhal se vším, už tady myslím byl přes rok, tak mi vše ukázal, pomohl zařídit atd. Stýkáme se hodně i mimo fotbal, bydlíme od sebe asi 5 minut cesty, takže je to kousek.

Jak jste si vůbec zvykl na anglický způsob života?
Anglický způsob života mě nijak neovlivnil, akorát jsem se musel naučit jíst anglická jídla, což pro mě není zrovna nejoblíbenější kuchyně. Zvykl jsem si ale a teď už nad tím ani nijak nepřemýšlím. Anglické počasí a každodenní déšť je někdy velmi deprimující, ale pro fotbal mi toto počasí vyhovuje. Jinak žádný problém s Anglií nemám.

V Tottenhamu hraje několik velkých a známých hráčů, jak na vás zapůsobili?
V Tottenhamu je skutečně hodně velkých jmen a pro mě je tím největším asi Dimitar Berbatov. On je perfektní útočník a určitě bych jednou chtěl být na stejné úrovni jako on. Má všechno, co moderní fotbalista potřebuje – fyzické předpoklady, výbornou kopací techniku, výběr místa, rychlost a hlavně čich na góly. Jsem rád, že jsem se tady s ním potkal a mohu se od něj učit.

Do Anglie jste odešel jako poměrně neznámý mladík a i přesto, že jste zatím za první tým neodehrál ani minutu, v Čechách se vyskytují názory, že byste mohl do pár let nahradit Jana Kollera v reprezentaci. Je to spíše otázka pro trenéra, ale myslíte si, že se brzy dočkáte svého prvního startu za A-tým Spurs?
Máte pravdu. Tato otázka je asi spíše na trenéry. Ovšem určitě bych si strašně rád jednou za reprezentaci zahrál, to je jeden z dalších mých snů, který bych si chtěl splnil. Každý fotbalista by rád nastoupil v reprezentaci, já teď hraji za výběr do 21 let a střelecky se mi daří. Je mi vlastně jen 18 let, takže klidně mohu nastoupit za reprezentaci do 19 let. Jsem mladý a nechci nikam spěchat, ale kdybych pozvánku do nároďáku dostal, určitě bych ji neodmítnul. Zahrál jsem si už finále mistrovství Evropy do 17 let a finále mistrovství světa do 20 let a něco podobného bych si chtěl zopakovat s reprezentačním "áčkem".

Nedávno se Tottenham střetl se Slavií v Poháru UEFA, věřil jste, že byste se mohl objevit alespoň na lavičce?
Na Slavii jsem s týmem přicestoval, ale do konečného týmu jsem se nedostal. Pochopitelně jsem byl trochu zklamaný, chtěl jsem si odbýt premiéru v "áčku" proti Slavii a opravdu jsem do poslední chvíle věřil, že to vyjde. Nakonec jsem sice na lavičce seděl, ale jen v teplákovce. Naštvaný jsem nebyl, jelikož se už brzy dočkám.

Na začátku sezóny tým opustil Martin Jol a nahradil jej Juande Ramos, jak se španělským koučem vycházíte? Myslíte si, že může Spurs v následujících letech dovést podobně třeba jako Sevillu k nějakému většímu úspěchu?
Trenéra Ramose vedení Tottenhamu přivedlo kvůli tomu, že chtějí vyhrávat trofeje a s tím pan Ramos má z poslední doby zkušenosti. Zdá se mi, že se Sevillou jich vyhrál pět a za těch pár měsíců, co je v Anglii, stačil získat jednu (Carling Cup, pozn. redakce), takže určitě se už začalo vyplňovat, to co se od jeho příchodu na WHL očekávalo. Rychle si získal fanoušky a respekt hráčů.

Na začátku letošního roku o vás údajně stál druholigový Queens Park Rangers, jenž vaše služby chtěl využít na půl roku, proč jste se nerozhodl vyzkoušet League Championship?
O zájmu QPR vím, těší mě, ale neodešel jsem, protože po odchodu Defoa do Portsmouthu jsem cítil, že by moje šance mohla přijít co nejdříve. Jsme tu teď čtyři útočníci a do léta to tak zůstane, tak uvidíme, zda se na hřiště podívám.