INTERNACIONAL NEJLEPŠÍ V AMERICE

Internacional z Brazílie se stal vítězem Poháru osvoboditelů a k vidění byl v obou finálových zápasech fotbal jako z pohádky! Tradiční brazilská míčová technika byla doplněna důrazem, rychlostí, bojovností, padlo sedm branek, tribuny k prasknutí. Utkání s Barcelonou o Mezikontinetální pohár se jistě stane vrcholem fotbalového roku 2006!

Dovolte mi, abych se představil...

Mé jméno je Sport Clube Internacional, ale říkají mi také Colorado. Narodil jsem se v roce 1909, přesně 4. dubna, v městě Porto Alegre, stát Rio Grande do Sul. Stadión, kde hraji, se jmenuje podle čtvrti, kde stojí, Beira - Rio a má kapacitu pro 56 tisíc diváků, ale tomu moc nevěřte, finále proti São Paulo vidělo víc než 70 tisíc lidí!

Hraji Serii A brazilského šampionátu a v loňském roce jsem skončil na druhém místě. Pan prezident klubu se jmenuje Fernando Carvalho a trenérem je Abel Braga. Oba jsou, samozřejmě jako já, Brazilci každým coulem! Barva dresů je červená, trenky a štulpny bílé, ale když to jinak nejde, tak jde bílá nahoru a červená dolů, prostě to prohodíme.

A teď se budu chvíli chlubit! Ligu hraji 35 sezón a nikdy jsem nesestoupil. Získal jsem tři tituly mistra Brazílie, v letech 1975, 1976 a 1979, v roce 1992 jsem vyhrál Pohár. V mém dresu hráli borci takových jmen, jako Elías Figueroa, Paulo César Carpegiani, Falcão, Taffarel, Dunga, Carlos Gamarra, Fabio Rochemback... Jen ten Ronaldinho se mi nepovedl a zatoulal se k sousedům do Gremia!

Dobrá, to nejlepší přijde závěrem: 16. srpna 2006 jsem se stal poprvé nejlepším klubem celého světadílu! Jsem vítězem poháru osvoboditelů a to je pro nás tady v Americe něco jako Liga mistrů v Evropě!


Finále jako krásný fotbalový sen...

Vraťme se nejdříve k prvnímu zápasu, který se hrál v São Paulo. Hvězdou tohoto zápasu se stal Rafael Sobis, který dal dvě branky (54. a 62.), obě pravačkou a jak se říká "z první". Pamatujte si dobře jméno tohoto fotbalisty! Je mu 21 let, Inter Milán ho má na mušce!

Stadión Morumbi a téměř 71 tisíc diváků na tribunách se nestačilo divit, kde se vzala ta drzost "chudého vesnického" klubu. Jak si mohl dovolit vyhrát nad vítězem tohoto Poháru z roku 2005 a na jeho hřišti k tomu. Ale Internacional z Porto Alegre respekt neměl a do odvety na vlastní půdě si vezl nadějný náskok. Edcarlos v 76. minutě sice snížil, ale 2:1 znamenalo, že chybí jen krůček ke splnění velkého snu!

Mít do odvety jednobrankový náskok a hrát doma, by asi pro mnohé znamenalo velkou jistotu. Fotbalisté z Porto Alegre byli ale realisté a neoplývali přehnanou sebedůvěrou. Soupeř má jméno, je to tým z velkého města, pokusíme se, uděláme vše pro...
Odveta začala tak, jak skončilo první utkání. Obrovským náporem týmu ze São Paulo. Hned v první minutě to byl Uruguajec Diego Lugano, který se otočil okolo vlastní osy, poslal centr po diagonále a brankář domácích Clémer jen s obrovským úsilím změnil směr míče mířícího na zcela volného hráče hostujícího celku. O pět minut později se blýskalo znovu a Clémer zasahoval hned dvakrát. Nejdříve letěl vzduchem několik metrů, aby zázrakem vyrazil tvrdou střelu ze střední vzdálenosti Danila, pak tváří v tvář Luganovi projevil obrovskou chladnokrevnost a vystihl směr jeho dorážky z bezprostřední blízkosti. Internacional se začínal osmělovat, v 11. minutě to byl Sobis, který poprvé vyzkoušel gólmana Ceniho a z dalšího útoku utekl Fernandao oběma stoperům a znovu Ceni, díky včasnému vyběhnutí a vrhnutí se pod nohy "vetřelce", zachránil vlastní branku od pohromy.
Další vzájemný souboj těchto dvou hráčů ale již gólem skončil. Ten, od kterého se chyba čekala nejméně, chyboval! A doslova šíleným způsobem! V pohodě a klidu si kapitán Rogério Ceni mírně povyskočil, aby nikým neobtěžován stáhl ze vzduchu centrovaný míč z kopačky Jorge Wagnera. Balón mu ale vyklouzl z rukou, záhadně se na vlhké trávě odrazil a pozorný a všudypřítomný Fernandao ho již bez problémů dorazil do opuštěné branky! To běžela 29. minuta a obr v červeném dresu domácího celku dal svůj pátý gól v Poháru osvoboditelů, dostal se tak do čela tabulky střelců.

Od této chvíle a po dlouhé minuty hosté ztratili kompas, nemohli nalézt směr k soupeřově brance, po hřišti bezcílně bloudili. Domácí měli usnadněnou práci a bez problémů zastavovali jakýkoliv náznak pokusu o útok, vysunutí. V závěru poločasu to ještě byla hlavička India, míč se otřel o břevno a zmizel v zámezí. To mohla být rána z milosti pro São Paulo, které končilo první část utkání v hlubokém útlumu.

Něco se však stalo v šatnách obou týmů o přestávce. Domácí nastoupili až přehnaně klidní, jakoby jim v tu chvíli již dvoubrankový náskok zaručoval zisk titulu. Naopak hosté se pokusili o nemožné a s dravostí a důrazem se vrhli na branku Clémera. V 51. minutě míč směřoval na Lugana, který hrál poslední zápas v dresu São Paulo, odchází do tureckého Fenerbahce, ten hlavou změnil jeho směr a zcela volný Fabao ho jen doťukl do sítě. Vyrovnáno, k prodloužení chyběl jeden gól!

Internacional si začal uvědomovat nebezpečnost této situace, navíc soupeř ihned posílil útok, na hrací ploše se objevili Thiago a Lenílson. Vše do útoku, dát gól, přidat další! Ale pozor, při této taktice se objevují trhliny v obraně! A to věděl velice dobře Fernandao. Dostal se s míčem u nohy do volného prostoru, vystřelil, Ceni vyrazil míč zpět jeho směrem a bylo zlel. Fernandao podruhé nestřílel, podél branky a marně se přesunujícího gólmana přihrál a dobíhající Tinga hlavou doklepl balón do sítě!

Na tribunách vypuklo šílenství. Na hrací ploše rovněž. Tinga postupně setřásl radující se spoluhráče, podíval se k nebi a přes hlavu si přetáhl červený dres. Na tričku pod ním se objevil nápis, oslava Ježíše... Rozhodčí Horacio Elizondo ke stojícímu hráči Internacionalu přiběhl, v klidu počkal až se znovu objeví jeho tvář, a ukázal mu s úsměvem žlutou kartu. Pak sáhl do kapsičky ještě jednou a vytáhl červenou. Tinga se marně bil do prsou, marně se snažil přesvědčit argentinského sudího, že za poděkování "všemohoucímu" se karty přeci nedávají...

Trenér Ramalho po této brance vypálil poslední náboj a na hřiště poslal dalšího útočníka, Alexe Diase, hrál od této chvíle systémem 3-2-1-4. Své ovoce to přineslo, pět minut před koncem střílel Junior, Clémer byl špatně postavený, míč stačil jen tečovat, ale podél brankové čáry a tam dobíhal nováček Lenílson a ten neměl problémy dostat ho z bezprostřední blízkosti do sítě. Na hrubé a góly znamenající chyby brankářů to bylo v tuto chvíli 1:1. Ale další se již neobjevily, naopak Clémer dvakrát fantasticky zachraňoval. Tři minuty nastavení, hvizd píšťalky, konec...


Radost v Porto Alegre...

Světadíl jménem Amerika má tedy od středečního večera červenou barvu. Trvalo 40 minut, než se hráči poraženého celku dostali na pódium a převzali stříbrné medaile. V klidu seděli na lavičce náhradníků, někteří se slzami v očích, jiní s lhostejnou tváří, ještě jim nedošlo, že finále prohráli.

Fernandao si zatím došel několikrát pro různé ceny, poháry a šeky, klíčky od auta Toyota, nejlepší střelec, hráč... Rafael Sobis celou dobu běhal okolo hrací plochy s obrovskou vlajkou Internacionalu, tančil, skákal, válel sudy, dělal kotrmelce. Bez ustání z reproduktorů zněla Óda na radost. Diváci nejprve snad ani nechápali, že jejich tým je na jeden rok nejlepší z celé Ameriky. Ale postupem času se jásání změnilo v křik, přerostlo v řev a pak již nebylo slyšet vlastního slova. Konečně došlo na okamžik okamžiků, medaile ze zlata, obrovský talíř, Fernandao se ptá ostatních, zda již může vystoupit na nejvyšší bod pódia, pak se tam vyšplhá, podávají mu pohár, s úsilím ho dostává nad hlavu, desetitisíce papírků létají vzduchem, nekončící červený ohňostroj, nekončící Óda na radost...

Porto Alegre se pro tuto noc stalo opravdovým "Přístavem radosti"!


Internacional - São Paulo 2:2 (1:0), první zápas 2:1

Branky: 29. Fernandao, 66. Tinga - 51. Fabao, 85. Lenílson.

Internacional: Clémer - Ceará, Bolívar, Fabiano Eller, Jorge Wagner - Indio, Edinho, Tinga, Alex (78. Michele)- Fernandao, Rafael Sobis (81. Edigle). Trenér: Abel Braga

São Paulo: Rogerio Ceni - Fabao, Lugano, Edcarlos (69. Alex Dias), Junior - Souza, Mineiro, Richarlyson (54. Thiago), Danilo (54. Lenílson)- Leandro, Aloisio. Trenér: Muricy Ramalho

Žluté karty: 4. Fernandao, 5. Jorge Wagner, 41. Tinga, 45+3. Bolívar, 54. Alex, 90. Michel - 11. Aloisio.

Červená karta: 68. Tinga