Holandsko naruby, giganti zase ostrouhali!

Příští rok může být pro Nizozemce bez nadsázky přelomový. Už nyní totiž nastal jev, který Eredivisie ve své historii zažila zatím jen jedinkrát. A sice, že podruhé za sebou nevyhrál titul nikdo z "královské" trojičky Ajax-Eindhoven-Feyenoord. Takřka přesně po padesáti letech se tedy šokující události opakují. Roku 1958 to byl Utrecht (tehdy ještě DOS), kdo zaskočil celou holandskou kotlinu, příští sezonu Sparta. Letos na úspěch Alkmaaru navázalo Twente.

Od roku 1960 až doteď poznal legendární triumvirát pouze dva své narušitele - okamžitě po čtyřech letech Door Wilskracht Sterk a později hned dvakrát Alkmaar. Teď se do téhle, svým způsobem elitní, společnosti přidává se svým mistrovským debutem rovněž Twente. Ovšem za jakých okolností! Tenhle husarský kousek se McClarenovým svěřencům povedl i navzdory rapidně zlepšeným výkonům jak Ajaxu, tak PSV. Vždyť si to vezměte - nový trenér amsterdamského velikána Martin Jol vylepšil výkaz svého předchůdce Van Bastena o celých 17 bodů, a přesto může slavit tak akorát druhé místo. Tolik bodů navíc Godenzonen neposbírali ani při svých dvou předchozích jízdách za titulem a lépe si vedli naposledy během nezapomenutelné sezony 1997/98. To jsou data, nad kterými zůstává rozum stát, hlavně vzhledem ke konečnému vyznění tohoto ročníku.

Druhý nejúspěšnější klub Nizozemska, PSV Eindhoven, je na tom ještě hůř. Ačkoliv si oproti minulé sezoně polepšil o nezanedbatelných 13 bodů. Tedy, pardon, vlastně zanedbatelných. I se svými 65 body, které mu loni vynesly vůbec nejhorší umístění za posledních 27 let (čtvrtou příčku), by se totiž nyní ani nehnul z místa. Zůstal by třetí, bez naděje na účast v Lize mistrů. Jestli se tedy letos slečna Ironie po někom "vozila" se zvláštní chutí, muselo to být právě PSV. Vždyť předloni Boeren stačilo k vystoupání na piedestal i pouhých 72 bodů (letos jich posbírali o šest víc). A Ajax? Ten by s takovými výkony urval zlato v deseti z minulých jedenácti ročníků. Na druhou stranu ten si to alespoň může vynahradit, a nejspíš i vynahradí triumfem v národním poháru. Do finálové odvety si z vlastního hřiště odnáší dvougólový náskok a čisté konto. Kdežto PSV už žádnou takovou "únikovku" nemá. Po pěti letech zase jednou končí sezonu bez jakékoliv trofeje...

Vskutku zvláštní rok. V nejednom ohledu. Pozoruhodný je i fakt, že Twente triumfovalo se skóre výrazně horším, než jakým se na konci může pyšnit Ajax. Může za to neskutečných 13 výher nejtěsnějším možným rozdílem. Abyste měli jasno, i tohle je svým způsobem ojedinělá statistika. Nizozemské anály totiž registrují pouze tři sezony, kdy mistr vítězil o jediný gól tak často nebo ještě častěji. Sečteno podtrženo - borci z hlavního města nakonec McClarenovi svěřence trumfli o rovných 46 gólů. Potupné stříbro tedy brali i se suverénně nejlepší ofenzívou a zároveň nejpevnější obranou. O to hořčí zklamání to potom bylo, vezmeme-li v úvahu, že Jolova eskadra válčila o jubilejní třicátý mistrovský titul v klubové historii.

Ovšem jakkoliv se fandové PSV, Ajaxu či třetího velikána z Rotterdamu utápějí ve smutku z relativně povedené, avšak náležitě nezakončené sezony, nutno objektivně poznamenat, že nejníže položený stát Evropy prožil ve všech ohledech vzrušující sezonu. Oproti loňsku, kdy byl mistr znám už pár kol dopředu, vážně vitální změna. Co sledovat bylo prakticky neustále.

Cruyff: Smutné pro Ajax, záslužné pro Twente

Žijící legendu Joden, Johana Cruyffa, můžeme bez okolků "zneužít" k trefnému a zároveň stručnému zhodnocení uplynulé sezony. V rozhovoru pro De Telegraaf totiž v první řadě uvádí, že titul není v Enschede náhodou, nýbrž po zásluze, ovšem hořkost amsterdamské porážky i podle něho nabývá vcelku logicky neobyčejné koncentrace. "Více než sto vstřelených gólů, minimum obdržených (20 - pozn. red.), 42 bodů z posledních 14 zápasů a pořád nejste mistry," podivuje se nad osudem svých následovníků a lapidárně dodává: "Ať slýcháte komplimentů, kolik chcete, to zklamání vám to nevynahradí." Tím spíš, pokud víte, že si za svůj neúspěch stejně můžete z největší části sami. Nešlo to nevidět - o titul se Ajax připravil sám, na sklonku starého kalendářního roku. V zimě totiž nezvládl klíčové tři zápasy, když postupně prohrál s PSV, Twente i Utrechtem. K tomu navíc připočtěme zbytečné remízy se Spartou či Rodou a chtě nechtě nám vychází suverénní úprk konstantně dobře hrajícího Twente. Ani obdivuhodná čtrnáctizápasová série bez ztráty kytičky, o níž hovořil i Cruyff, už "Syny boží" nespasila.

"El Salvador", který mimochodem dohlíží na jednu ze svých fotbalových akademií právě v Enschede, rovněž poodkrývá roušku tajemství, kterou je možná pro nezasvěcené badatele mimořádný úspěch Twente zahalen. Jednoho z hlavních strůjců mistrovského tažení přitom vidí v McClarenově skvělé orientaci na přestupovém trhu. "FC Twente nakupovalo extrémně dobře. S Ruizem (ve finále druhým nejlepším střelcem soutěže - pozn. red.) a Stochem byli vpředu ještě silnější než dřív, i navzdory odchodům Arnautoviče a Eliy," všiml si Cruyff. O to zajímavější teď bude sledovat, jak si budou v Enschede na poli přestupů počínat toto léto. Na spadnutí jsou totiž další rošády, které postihnou zejména ofenzivní vozbu týmu. Už předem se totiž s vedením na odchodu do USA dohodl snajpr N’ Kufo a hostování končí talentovanému Stochovi. Zároveň se do Twente podle všeho vrátí Arnautovič, jenž v Interu neprorazil a předem stanovený počet utkání, které musí odehrát pro permanentní setrvání v Miláně, stihne spolykat jen těžko. Ruizovi tak v příští sezoně s takřka železnou jistotou budou sekundovat docela jinačí borci.

A pak je tu PSV, zcela odlišná písnička. Přesto nápadně připomínající loňský evergreen znějící po celou sezonu z Eindhovenu. Zase interní spory, marné hledání spolehlivého střelce a ve finále zklamání v podobě neúčasti v příštím ročníku Champions League. Přitom se od počátku zdálo, že by se mohlo v kabině Boeren blýskat na lepší časy. Vždyť i Cruyff se domnívá, že letos v Eindhovenu disponovali nejzralejším kádrem ligy. Přítrž ale nadějné jízdě učinil čtvrtfinálový exit z KNVB Bekeru. Pak se opět veškeré plány PSV začaly hroutit od samých základů. "Vnitřní problémy naneštěstí ovlivnily jejich výkony. Mimoto je pohroužil odchod Lazoviče. Tenhle kluk vždycky rozbíjel střed pole a uvolňoval tak prostor pro záložníky. Bez Lazoviče už to tak vlastně nikdy opravdu nešlo," analyzuje situaci PSV nynější lodivod katalánské reprezentace. Má pravdu. Zbývá jen dodat, že pokud Ajax přišel o rozhodující akcie v zimě, v Eindhovenu považují za osudový měsíc březen. Během něho totiž podlehli jak Ajaxu, tak Twente a nadto ještě prohráli s podceňovanou Bredou. Právě tehdy se jejich sen o 22. ligovém titulu nadobro rozplynul.

McClaren a titul? Prosím?

Ještě nedávno si prakticky nešlo představit situaci, kdy by anglické deníky velebily muže jménem Steve McClaren. Přesto právě tak dnes vypadá realita. Z trenéra, který nebyl s to dostat anglickou reprezentaci ani na finálový turnaj do Rakouska a Švýcarska, se rázem stal pomalu národní hrdina. Zatímco deník The Times je ve svých prohlášeních zdrženlivější a omezil se na strohý titulek "McClaren za rehabilitací", bulvár The Sun označil nedávno zavrhovaného kouče rovnou za "krále Steva". Své patetické výkřiky nicméně alespoň vyvážil zprávou o takřka jistém McClarenově přesunu na lavičku Wolfsburgu. Podle informací The Sun by si prý bývalý manažer Middlesbrough měl v Německu vydělat dvakrát více peněz než v Enschede. Sám McClaren ale jeho reportérovi odsekl: "Chystám se oslavovat. Pak se uvidí."

Přesto The Sun měrou překvapivosti svých tvrzení válcuje veškeré zbylé britské servery. Nebálo se dokonce obrozeného trenéra přirovnat k takové kapacitě, jakou představuje Sir Bobby Robson. Ten dříve v Nizozemí vedl slavné PSV a je rovněž pokládán za McClarenův vzor a snad i za jeho učitele. "Doufám, že také on viděl, co se stalo. Jsem si jistý, že na mě Sir Bobby byl pyšný," přeje si konečně úspěšný kouč, který se spolu se svým týmem umístil na skvělé příčce i loni. "Minulou sezonu jsme skončili druzí a oni o tom napsali knihu nazvanou ‚To je zázrak‘. Teď jsme šampioni a to je ještě víc než zázrak," glosuje McClaren. Inu, nezbývá než uznale pokývat hlavou, sklonit se před novým králem a popřát mu mnoho štěstí do další sezony. Ta sice tu právě uplynulou jen těžko překoná, ale minimálně vyrovnat by se jí mohla...