Hanba Mourinhovi. Konec doktorky je Portugalcovým nejhorším prohřeškem
Šťouchal do oka trenérovi, s dalším se postrkoval u postranní čáry, nevybíravých slov na adresu kdekoho má nepočítaně, ale přesto všechny tyto činy manažera Josého Mourinho převyšuje nejčerstvější kauza jeho kariéry. Kvůli jeho neoprávněným obviněním a snad i hrdosti v Chelsea skončila doktorka Eva Carneirová, jedna z mála žen ve vrcholovém sportu ovládaném výhradně muži.
S fotbalem jako takovým má celý případ jen málo společného a za všechno vlastně může jen pár desítek vteřin z úvodního kola Premier League, ale dopady Mourinhova chování, potažmo jednání jeho klubu, vrhá špatné světlo nejen na západní Londýn, kde Chelsea sídlí, ale na celou Premier League a fotbal obecně.
"No co, skončila nějaká doktorka, realizační týmy se mění pořád," řekli byste si, jenže když se na konec Evy Carneirové v Chelsea podíváme zblízka, zjistíme, že se stala obětí až téměř hulvátského jednání jediného muže, který místo omluvy raději ještě přiléval olej do ohně, jenž by nakonec mohl spálit celou slibně rozjetou kariéru jednačtyřicetileté doktorky.
Osudový moment
Na lavičce prvního týmu Chelsea seděla Eva Carneirová jako hlavní doktorka od roku 2011 a těšila se velké popularitě. Jednak díky svému pohlaví a vzhledu a také díky svým lékařským kvalitám. Letošní 8. srpen se ji ale stal osudným. Běžela třetí minuta nastaveného času, Chelsea na domácí půdě v prvním kole hrála se Swansea 2:2, navíc bez vyloučeného brankáře, a žalostně se snažila strhnout vítězství na svou stranu.
Jenže po jednom ze soubojů zůstal na zemi ležet Eden Hazard a zažádal si o ošetření. V tu ránu Eva Carneirová, spolu s kolegou Jonem Fearnem, vyskočila z lavičky, vzala tašku a namířila si to na druhou stranu hřiště za ležícím Hazardem. Kamery na Stamford Bridge v tu chvíli zabíraly naprosto rozlíceného Josého Mourinha, který u čáry rozhazoval ruce, poskakoval a sprostě nadával. Nelíbilo se mu, že ve chvíli, kdy jeho tým nutně potřebuje vstřelit branku a dochází mu čas, běží na hřiště doktor. Jednak tím bere jeho týmu čas a navíc i hráče, protože ten musí po ošetření mimo hru.
Tento výstup by šel vždy temperamentnímu Portugalci prominout. V zápalu boje bylo jasné, že ho další zdržení v úvodním ligovém zápase, v němž nakonec Blues o dva body přišli, naštvalo. Jenže to by pak José Mourinho nesměl přijít na tiskovku a svůj lékařský tým veřejně a nevybíravě dehonestovat.
"Ať už jste doktor nebo kustod, musíte rozumět fotbalu," povídal po utkání rozzlobený Mourinho a jednoznačně mířil právě na svůj tým, konkrétně sympatickou doktorku. Ta podle něj neodhadla situaci a zbytečně svůj tým oslabila. Háček je v tom, že Mourinho absolutně nebyl v právu taková slova říkat.
Carneirová pouze dělala svou práci. Eden Hazard hlavního rozhodčího Michaela Olivera požádal o ošetření, sudí se obrátil na lavičku Chelsea a v ten moment doktor musí na hřiště. Je to tak napsáno v regulích a ani Mourinho s tím nic neudělá. Doktor je zodpovědný za zdraví hráčů a pokud si ho fotbalista vyžádá, musí mu přispěchat na pomoc.
Zatímco Mourinhova reakce během vyhroceného nastavení byla vcelku pochopitelná - ač kvůli použití slova "zk**ysyn" by ještě teoreticky mohl mít problémy -, jeho reakce po utkání je odsouzeníhodná. Co víc, Mourinho, respektive Chelsea po tomto incidentu vyřadila svou doktorku z lavičky a zamezila ji v přístupu do tréninkového centra a týmového hotelu. Za to, že dělala svoji práci.
Vše hraje proti Mourinhovi
Velice nešťastná epizoda s klubovou doktorkou sice zanedlouho zejména díky špatným výkonům Chelsea a dalším problémům vyprchala a někteří očekávali, že se dříve či později Carneirová na lavičku vrátí. Před posledním utkáním s Arsenalem se o tom psalo v médiích, ale nakonec má vše jiné vyústění: Carneirová v Chelsea končí, a tak se její případ opět řeší. Je totiž proč.
Když Mourinho šťouchal do oka Tita Vilanovu, když se málem pustil do pěstního souboje s Arsenèm Wengerem, když si dělal srandu z Rafy Beníteze, že je příliš tlustý - vždy to šlo, byť kolikrát se zavřením obou očí, brát jako typický Portugalcův výlev, který je schopný jít v zápalu boje přes mrtvoly. Když ale naposledy Mourinho vystřelil do vlastních řad, neměli bychom to znovu jen s mávnutím ruky přejít. Mourinho totiž tentokrát nestřelil jen do vlastních řad, střelil do celého fotbalu.
Nejpopulárnějšímu sportu na planetě prakticky výhradně vládnou muži. Vidět ženu ve fotbale, to už chce často pořádnou dávku štěstí, a Eva Carneirová právě tohle štěstí představovala. Uznávaná doktorka, která se díky svému profesionálnímu přístupu a chování dostala až na lavičku jednoho z nejlepších klubů posledních let, byla vzorem pro všechny ženy.
Rozhodně to přitom pro půvabnou rodačku z Gibraltaru nebyla vždy jen procházka růžovým sadem. Kvůli svému pohlaví často od fanoušků schytávala sexistické poznámky a když už o ní psala média, nebylo to obvykle kvůli její profesi. Carneirová to ale všechno ustála a během čtyř let na lavičce Chelsea se stala jednou z nejuznávanějších kapacit v oboru. Ve sportu, kde muži kojí své machistické choutky a ženy jsou prakticky nežádoucí, okamžitě odsuzované, že "tomu prostě nerozumí".
Když vás pak ale vlastní šéf za vzorné plnění pracovních povinností nazve naivním a zkrátka vám dá najevo, že jste žena, která nemá mezi "fotbalovými muži" co dělat (z Mourinhových slov nic jiného vyčíst nejde), je to za hranou. A když pak místo omluvy přijde nemilosrdné vyštvání, přestává z toho být interní problém klubu. Carneirové konec v Chelsea totiž vyslal zprávu celému světu.
"Věříme, že je děsivé, že její profesionalita a porozumění fotbalu byly manažerem Josém Mourinhem zpochybněny, a hrozí, že to podkope její profesní pověst. V rámci lékařské obce a fotbalového prostředí je velmi vysoce ceněna," reagovala na kauzu organizace Women in Football, podle které vyslala Chelsea "znepokojující a odcizující zprávu už tak malému počtu žen", kteří se ve fotbalových lékařských týmech pohybují.
Celým případem se již zabývá také anglická Fotbalová asociace a spekuluje se o tom, že si Carneirová najala ty nejlepší sportovní právníky, aby se proti svému zacházení ze strany Chelsea bránila soudní cestou. Například otázka sexismu a diskriminace by tu podle některých expertů mohla být brána v potaz.
"V sázce je tu něco důležitého. Co to říká o anglickém fotbalu, když s jednou z mála vysoce postavených žen v něm může být zacházeno tak otřesným způsobem a může být tak jednoduše odstraněna za to, že jen dělá svou práci?" píše ve svém komentáři Tom Adams.
Členka představenstva FA Heather Rabbattsová vyjádřila Carneirové podporu a doufá, že se vše rychle vyřeší a že především bude moci pokračovat ve fotbale na té nejvyšší úrovni. "Doufám, že budou podniknuty kroky, aby byla chráněna profesní integrita a ženy budou řádně povzbuzeny, aby byly součástí našeho národního sportu, i na té nejvyšší úrovni," uvedla Rabbattsová.
Případ Mourinho vs. Carneirová ukazuje, že ženy stále ještě nejsou ve fotbale brány za rovnocenné partnery, a neakceptovatelné zacházení Chelsea s osobou své ještě nedávno hlavní doktorky vrhá špatné světlo nejen na klub, ale na celý fotbal. Obzvlášť při skutečnosti, že za zcela oprávněné vběhnutí na hřiště pyká jen žena, Eva Carneirová. Asistující kolega Jon Fearn v Chelsea nadále působí.
S fotbalem jako takovým má celý případ jen málo společného a za všechno vlastně může jen pár desítek vteřin z úvodního kola Premier League, ale dopady Mourinhova chování, potažmo jednání jeho klubu, vrhá špatné světlo nejen na západní Londýn, kde Chelsea sídlí, ale na celou Premier League a fotbal obecně.
"No co, skončila nějaká doktorka, realizační týmy se mění pořád," řekli byste si, jenže když se na konec Evy Carneirové v Chelsea podíváme zblízka, zjistíme, že se stala obětí až téměř hulvátského jednání jediného muže, který místo omluvy raději ještě přiléval olej do ohně, jenž by nakonec mohl spálit celou slibně rozjetou kariéru jednačtyřicetileté doktorky.
Osudový moment
Na lavičce prvního týmu Chelsea seděla Eva Carneirová jako hlavní doktorka od roku 2011 a těšila se velké popularitě. Jednak díky svému pohlaví a vzhledu a také díky svým lékařským kvalitám. Letošní 8. srpen se ji ale stal osudným. Běžela třetí minuta nastaveného času, Chelsea na domácí půdě v prvním kole hrála se Swansea 2:2, navíc bez vyloučeného brankáře, a žalostně se snažila strhnout vítězství na svou stranu.
Jenže po jednom ze soubojů zůstal na zemi ležet Eden Hazard a zažádal si o ošetření. V tu ránu Eva Carneirová, spolu s kolegou Jonem Fearnem, vyskočila z lavičky, vzala tašku a namířila si to na druhou stranu hřiště za ležícím Hazardem. Kamery na Stamford Bridge v tu chvíli zabíraly naprosto rozlíceného Josého Mourinha, který u čáry rozhazoval ruce, poskakoval a sprostě nadával. Nelíbilo se mu, že ve chvíli, kdy jeho tým nutně potřebuje vstřelit branku a dochází mu čas, běží na hřiště doktor. Jednak tím bere jeho týmu čas a navíc i hráče, protože ten musí po ošetření mimo hru.
Tento výstup by šel vždy temperamentnímu Portugalci prominout. V zápalu boje bylo jasné, že ho další zdržení v úvodním ligovém zápase, v němž nakonec Blues o dva body přišli, naštvalo. Jenže to by pak José Mourinho nesměl přijít na tiskovku a svůj lékařský tým veřejně a nevybíravě dehonestovat.
"Ať už jste doktor nebo kustod, musíte rozumět fotbalu," povídal po utkání rozzlobený Mourinho a jednoznačně mířil právě na svůj tým, konkrétně sympatickou doktorku. Ta podle něj neodhadla situaci a zbytečně svůj tým oslabila. Háček je v tom, že Mourinho absolutně nebyl v právu taková slova říkat.
Carneirová pouze dělala svou práci. Eden Hazard hlavního rozhodčího Michaela Olivera požádal o ošetření, sudí se obrátil na lavičku Chelsea a v ten moment doktor musí na hřiště. Je to tak napsáno v regulích a ani Mourinho s tím nic neudělá. Doktor je zodpovědný za zdraví hráčů a pokud si ho fotbalista vyžádá, musí mu přispěchat na pomoc.
Zatímco Mourinhova reakce během vyhroceného nastavení byla vcelku pochopitelná - ač kvůli použití slova "zk**ysyn" by ještě teoreticky mohl mít problémy -, jeho reakce po utkání je odsouzeníhodná. Co víc, Mourinho, respektive Chelsea po tomto incidentu vyřadila svou doktorku z lavičky a zamezila ji v přístupu do tréninkového centra a týmového hotelu. Za to, že dělala svoji práci.
Vše hraje proti Mourinhovi
Velice nešťastná epizoda s klubovou doktorkou sice zanedlouho zejména díky špatným výkonům Chelsea a dalším problémům vyprchala a někteří očekávali, že se dříve či později Carneirová na lavičku vrátí. Před posledním utkáním s Arsenalem se o tom psalo v médiích, ale nakonec má vše jiné vyústění: Carneirová v Chelsea končí, a tak se její případ opět řeší. Je totiž proč.
Když Mourinho šťouchal do oka Tita Vilanovu, když se málem pustil do pěstního souboje s Arsenèm Wengerem, když si dělal srandu z Rafy Beníteze, že je příliš tlustý - vždy to šlo, byť kolikrát se zavřením obou očí, brát jako typický Portugalcův výlev, který je schopný jít v zápalu boje přes mrtvoly. Když ale naposledy Mourinho vystřelil do vlastních řad, neměli bychom to znovu jen s mávnutím ruky přejít. Mourinho totiž tentokrát nestřelil jen do vlastních řad, střelil do celého fotbalu.
Nejpopulárnějšímu sportu na planetě prakticky výhradně vládnou muži. Vidět ženu ve fotbale, to už chce často pořádnou dávku štěstí, a Eva Carneirová právě tohle štěstí představovala. Uznávaná doktorka, která se díky svému profesionálnímu přístupu a chování dostala až na lavičku jednoho z nejlepších klubů posledních let, byla vzorem pro všechny ženy.
Rozhodně to přitom pro půvabnou rodačku z Gibraltaru nebyla vždy jen procházka růžovým sadem. Kvůli svému pohlaví často od fanoušků schytávala sexistické poznámky a když už o ní psala média, nebylo to obvykle kvůli její profesi. Carneirová to ale všechno ustála a během čtyř let na lavičce Chelsea se stala jednou z nejuznávanějších kapacit v oboru. Ve sportu, kde muži kojí své machistické choutky a ženy jsou prakticky nežádoucí, okamžitě odsuzované, že "tomu prostě nerozumí".
Když vás pak ale vlastní šéf za vzorné plnění pracovních povinností nazve naivním a zkrátka vám dá najevo, že jste žena, která nemá mezi "fotbalovými muži" co dělat (z Mourinhových slov nic jiného vyčíst nejde), je to za hranou. A když pak místo omluvy přijde nemilosrdné vyštvání, přestává z toho být interní problém klubu. Carneirové konec v Chelsea totiž vyslal zprávu celému světu.
"Věříme, že je děsivé, že její profesionalita a porozumění fotbalu byly manažerem Josém Mourinhem zpochybněny, a hrozí, že to podkope její profesní pověst. V rámci lékařské obce a fotbalového prostředí je velmi vysoce ceněna," reagovala na kauzu organizace Women in Football, podle které vyslala Chelsea "znepokojující a odcizující zprávu už tak malému počtu žen", kteří se ve fotbalových lékařských týmech pohybují.
Celým případem se již zabývá také anglická Fotbalová asociace a spekuluje se o tom, že si Carneirová najala ty nejlepší sportovní právníky, aby se proti svému zacházení ze strany Chelsea bránila soudní cestou. Například otázka sexismu a diskriminace by tu podle některých expertů mohla být brána v potaz.
"V sázce je tu něco důležitého. Co to říká o anglickém fotbalu, když s jednou z mála vysoce postavených žen v něm může být zacházeno tak otřesným způsobem a může být tak jednoduše odstraněna za to, že jen dělá svou práci?" píše ve svém komentáři Tom Adams.
Členka představenstva FA Heather Rabbattsová vyjádřila Carneirové podporu a doufá, že se vše rychle vyřeší a že především bude moci pokračovat ve fotbale na té nejvyšší úrovni. "Doufám, že budou podniknuty kroky, aby byla chráněna profesní integrita a ženy budou řádně povzbuzeny, aby byly součástí našeho národního sportu, i na té nejvyšší úrovni," uvedla Rabbattsová.
Případ Mourinho vs. Carneirová ukazuje, že ženy stále ještě nejsou ve fotbale brány za rovnocenné partnery, a neakceptovatelné zacházení Chelsea s osobou své ještě nedávno hlavní doktorky vrhá špatné světlo nejen na klub, ale na celý fotbal. Obzvlášť při skutečnosti, že za zcela oprávněné vběhnutí na hřiště pyká jen žena, Eva Carneirová. Asistující kolega Jon Fearn v Chelsea nadále působí.
Komentáře (1332)