Expert otočil pohled na reprezentaci: Zatím se prohrává, ale směr je určitě správný

Česká reprezentace má za sebou dva úvodní zápasy pod vedením španělského trenéra Santiho Denii (52). Odehrála je v domácím prostředí proti Chorvatsku a Anglii a oba skončily výsledkově neúspěšně. Z tribuny v pražském Edenu sledoval nový tým i tradiční expert Livesport Zpráv Jan Morávek (36).

V Česku se aktuálně ani neřeší výsledky, jako spíš nový a aktivnější herní projev reprezentace. Jaký máte první pocit ze zápasů s týmy světové špičky?

"Neměl jsem obří očekávání, protože přetransformovat tým během pár dnů z toho, jak se poslední léta prezentoval do nějaké aktivní hry není vůbec jednoduché. A z tohoto pohledu mi ten pocit z nároďáku přijde opravdu velmi pozitivní. Ta změna myšlení byla vidět, a i když se ve druhém zápase proti Anglii hrálo dlouho o deseti, tak ani v těch pasážích nelítaly žádné dlouhé odkopy. A je i v pořádku, že při pokusech hru odzadu vykombinovat do ofenzivy nastanou i nějaké chyby."

Myslíte tedy, že i v Česku je dostatek hráčů, kteří mohou hrát tenhle náročnější herní variantu, kdy je snaha stále více hrát s míčem na kopačkách a nezbavovat se jej dlouhými nákopy?

"Fakt, že individuální kvalita není v českém fotbalovém prostředí vždycky dostačující stále trvá. Taková je prostě realita. Ale na druhou stranu mě opravdu těší, že i všichni ti kluci z české ligy, kteří těch návyků v sobě mají ještě daleko méně, ten nový styl zvládli."

Na začátku mise působil trenér Denia občas trochu zmateně, pletl si jména hráčů. Ale vypadá to, že si publikum nakonec docela rychle získal.

"To je pravda. V těch prvních týdnech nepůsobil trenér Santi Denia úplně přesvědčivě, byly tam hloupé chyby v komunikaci. Zaměňoval hráče, bylo to krkolomné, prostě to nedělalo úplně dobrý dojem. Ale tu jeho nejdůležitější práci jsme viděli právě v zápasech s Chorvatskem a Anglií. Všem ukázal, že své myšlenky dokáže přenést na tým. To je ten trenérský kumšt. a to se mu povedlo, ať si říká každý, co chce."

Vnímal jste vývoj, jak se jeho tým s pokyny sžíval?

"Logicky a pochopitelně byly nejslabší pasáže proti Chorvatsku v prvním poločase. Byla to novota a na druhé straně velmi kvalitní soupeř. Takže chvíli trvalo, než si na to hráči zvykli. Ale je fér kluky za to, jak se s tím vším popasovali, pochválit. A myslím si, že postupem času hrál tým čím dál víc sebevědoměji. Zároveň to hráči udělali soupeřům těžší a nepříjemné. A pokud bychom se zeptali hráčů, kteří ty zápasy proti Čechům absolvovali, tak by jistě uznali, že to pro ně nebyly jednoduché zápasy. A že třeba ani nečekali tým, který bude kombinovat v trojúhelníkách od vlastní brány a bude se snažit hrát technický fotbal."

Pomohly nastavení téhle fotbalové filozofie třeba i omluvenky, které přišly? Noví hráči se možná adaptovali bez dlouholetých návyků lépe.

"Myslím, že pořád bylo na hřišti dost kluků, kteří měli ty návyky od trenérů z minulých let. Ale přišlo mi, že hráči se v té novince nějakým způsobem našli, že je to bavilo, že z toho měli radost. Je to hezký základ, na kterém se dá stavět. A jako reakce, že jsou věci na dobré cestě, přišla i pozitivní energie od fanoušků a lidí."

Reprezentační akce ale nekončí. Český tým nyní čekají zápasy v Anglii a Chorvatsku. Jaká práce nyní čeká?

"Ten cíl je jasný. Pořád a víc pilovat automatismy a kluci byli víc jistější v kombinacích. Aby si vyhověli, co se týče poziční hry, aby ty nové návyky nebyly vidět jen v určitých fázích utkání, ale aby se kvalita hry udržela delší čas. Je to na dobré cestě, ale tenhle styl bude potřeba do sebe dostávat měsíce."

Na různých fórech se řeší obsazení pozice šestky, tedy defenzivního záložníka, který má být spojkou pro ofenzivní formaci. Který z hráčů na ní vypadal nejlépe?

"Pro systém 4-2-3-1 je tahle pozice jednou z klíčových a asi bychom si přáli mít Rodriho nebo Fabiána Ruize, ale takovou kvalitu prostě při vší úctě nemáme. Viděl jsem Lukáše Červa v posledních týdnech v Plzni a překvapilo mě, kolik prostoru dostal, protože ideální formu neměl. Ale v národním týmu se s tím popral relativně solidně. Moc se mi ale líbil Michal Sadílek. A i Alex Král do těch zápasů vstupoval ze střídačky velmi slušně."

Role hrotového útočníka připadla Adamovi Hložkovi. A trenér Denia jej velmi chválil.

"Souhlasím, Adam byl v těch dvou zápasech možná nejlepším hráčem. On byl doposud v národním týmu ve stínu Patrika Schicka. A mám pocit, že ten posun - že nyní je útočníkem číslo jedna - mu pomohl a dal mu i nějaká procenta navíc. Působilo to na mě tak, jakoby dostal křídla. Sebevědomí mu určitě vzrostlo v Hoffenheimu, kde ustál konkurenci Kramariče či Asllaniho a udržel si pozici v základu. Teď navíc v reprezentaci odehrál dva parádní zápasy. Adam má v sobě pořád obrovský potenciál a jen si musíme přát a modlit se, aby zůstal zdravý."

Zmínil jste Patrika Schicka. O rozhovoru s ním či s Václavem Černým, zda by změnili rozhodnutí a vrátili se do národního týmu, mluvil i Santi Denia. Měl by se český národní tým ještě pokusit o jejich návrat?

"Myslím, že teď už by to nedělalo dobrotu. Ti kluci už jednou prohlásili, že končí. A pokud by se po měsíci vrátili, ani z pohledu týmu a ani z jejich strany by to nevypadalo dobře. Když už se takhle rozhodli, tak by si za tím měli stát a těm klukům, co tam jsou místo nich, držet palce. Už bych je dál nepřemlouval."

Myslíte, že se zároveň mění i ta ponurá nálada okolo fotbalového nároďáku?

"I já jsem se ze svého postu experta v posledních měsících vyjadřoval o reprezentačním výběru spíš negativně a kriticky. A tak nyní uznám, že cesta, na kterou se národní tým vydal, je správná. Je prostě hezké vidět něco, po čem hodně lidí v tom českém prostředí dlouhá léta volalo. Samozřejmě, zatím se prohrává, ale ten směr je určitě dobře vidět."