Dánové spoléhají na nepříjemný presing. Češi můžou využít volných prostorů, budou dost rychlí?

Česká reprezentace narazí ve finálovém utkání baráže o MS 2026 na silné Dánsko, ale rozhodně se nemusí obávat, že by neměla naději na úspěch. Dánové sice patřili mezi nejagresivněji presující týmy evropské kvalifikace, ale v jejich hře se objevují skuliny, kudy by se mohl národní tým prosadit.

Data o dánském presinku vypadají úchvatně. V průměru má mužstvo Briana Riemera 9,6 tzv. high turnovers, tedy zisků míče ve vysokém postavení na hřišti. Když se k tomu přidá 15,4 presinkových sekvencí (počet útočných akcí, které začínají v obranné třetině soupeře a ten provede tři nebo méně přihrávek) na zápas, zjistíme, že se tím severská země řadí mezi TOP 6 týmů v Evropě.

Enormní sílu ostatně pocítila Severní Makedonie, kterou Dánové pořádně zmáčkli. V utkání totiž zaznamenali rekordních 20 presinkových sekvencí. Málokdo dusí své soupeře v samotném zárodku tak jako úterní protivník českého týmu.

Češi však nemusí klesat na mysli. Agresivní napadání má i svá úskalí. Pokud se mužstvo vysunuje a pouští do presinku, přirozeně vznikají volné prostory. Jak se toho dá využít, ukázkově převedlo Skotsko, které jako jeden z mála soupeřů dokázal Dány porazit.

Ostrovní výběr vsadil na rychlost v přechodové fázi. A to natolik, že jeho průměrná rychlost pohybu míče směrem k brankové čáře během akcí byla 2,49 m/s. Týmy, které hrály proti Dánsku, měly průměrnou rychlost akcí 2,06 m/s. Rychleji se v držení míče v kvalifikaci chovali už jen soupeři Portugalska (2,10 m/s).

Když Skotové v září dosáhli průměrné hodnoty, podařilo se jim remizovat. Jakmile v odvetě zvýšili rychlost, přišla senzační výhra 4:2. Přitom jejich držení míče bylo pouhých 30 %.

Že bleskový přechod na Dány platí, demonstrovalo i Bělorusko - rychlost akcí 2,38 m/s jim pomohla k remíze 2:2. Naopak Severní Makedonie spadla hluboko pod průměr (1,83), stejně jako Řecko (1,74). Jak dopadly jejich zápasy? Prohra 0:4 a 0:3.

Právě zde přichází na řadu české zbraně v baráži. Patrik Schick a spol. jsou totiž společně se Švédy pátým nejrychleji hrajícím týmem v celé Evropě. V průměru jim trvá přechod k brance soupeře 1,99 m/s. Navíc to český tým umí podpořit výrazným podílem centrů (11,1 %). Logicky se tak vyloženě nabízí, aby svěřenci Miroslava Koubka zkoušeli Dány přelstít brejkovou hrou.

Navíc je zřejmé, že se utkají dva fyzicky velmi odolné týmy. Zatímco dánské PPDA (počet přihrávek před defenzivním zákrokem soupeře) je v průměru 8,7, tedy čtvrté nejlepší v Evropě, Češi jsou v této metrice dokonce ještě lepší. Soupeři při napadání dovolí pouze 8,6 přihrávky.

Otázkou zůstává, zda v aktuální nominaci jsou vyloženě hráči na brejkovovou taktiku. Co se týká vysokých zisků míčů a rychlého zakončení, tím byla pověstná už Viktoria Plzeň za působení trenéra Koubka. Jenže rychlostní typy Čechům trochu schází. Z aktuálního týmu se mezi ně řadí Schick, Pavel Šulč či Denis Višinský.

Václav Černý, který by do této strategie pasoval, zůstal opomenutý, jelikož se trenérům z hlediska herního a mentálního přístupu nezamlouval. Přitom by se ofenzivní přednosti křídelníka Besiktase hodily.

V kvalifikaci provedl Černý nejvíce průniků s míčem zakončených střelou (6), pokusil se o nejvíce driblinků (22) a mezi hráči, kteří přesáhli 10 a více pokusů, měl i nejvyšší úspěšnost (45,5 %). Zároveň byl po Schickovi hráčem s nejvyšším xG z otevřené hry v průměru na zápas (0.52) a v očekávaných asistencích (0.6) na 90 minut byl dokonce první.

Nezahálel ani v rychlosti. V kvalifikaci byla naměřena maximální rychlost 35,54 km/h a v průměru se pohyboval rychlostí 32,34 km/h. Žádný z českých ofenzivních hráčů ho nejen že nepřekonal, k jeho průměrné rychlosti se přiblížil pouze Lukáš Provod (32,01 km/h).

Zato na straně Dánska najdeme řadu velmi nadstandardně rychlostně vybavených hráčů. Obrovská síla skandinávského výběru je soustředěna na pravé straně, kde operuje Gustav Isaksen. Záložník Lazia je mezi nejlepšími hráči kvalifikace v driblinku a v individuálních průnicích zakončených střelou (minimálně pět metrů).

Není náhoda, že Dánsko jeho síly často využívá a hned 43,4 % akcí v utkání proti Severní Makedonii šlo právě přes pravou stranu hráče, který se dvakrát zapsal mezi střelce. Pozornost budí také Mikkel Damsgaard s 24 vytvořenými šancemi. V prvním barážovém utkání vytvořil pět šancí pro spoluhráče, přičemž čtyři byly z otevřené hry.

Bleskovou dynamikou a silou v individuálních soubojích oplývá také útočník Neapole Rasmus Höjlund, který v kvalifikaci vstřelil pět branek. "Ono to sice nevypadá, ale má velkou sílu. Navíc je i vysoký a rychlý. Má výbornou hru zády k bráně. Těžko se před něj dostává," popsal před pár týdny souboje s dánským forvardem obránce Martin Vitík v rozhovoru pro Livesport Zprávy.

A pak je tu ještě jedna disciplína, která může Čechy nasměrovat do zámoří. Livesport Zprávy upozorňovaly na enormní sílu národního mužstva ze vzduchu už před duelem s Irskem. Nakonec ze standardní situace padl i vyrovnávací gól Ladislava Krejčího.

Český výběr si tak vylepšil už tak výborné statistiky. Národní tým dominuje v gólech ze standardek (8 bez penalt - nejvíc v kvalifikaci) i v gólech hlavou (7 - druhé místo za Norskem). 

Ale i Dánsko umí zahrozit ze vzduchu a po standardních situací - oba týmy navíc patří mezi čtyři nejlepší země s nejvyšším počtem centrů do vápna (Česko 29,7 a Dánsko 29,3 na zápas).

Je evidentní, že oba týmy mají z hlediska herního přístupu mnoho společného. Utkání na Letné tak slibuje epickou bitvu kdo s koho.