CO TÝDEN DAL (2)

Utíká to jako voda a je zde znovu pátek a s ním i druhé pokračování našeho přehledu o událostech ve světě fotbalu. O čem si budeme dnes povídat? Tak například o trestu pro pana doktora, o tom, že i AS Řím umí dávat góly, jak to válí Chelsea, kdo bude králem, jak je na tom Zidane, kdo vyhraje Superpohár a také o jedné "panence", která není ženského rodu! Prosím, račte vstoupit...


Pátek: Pan doktor jde sedět...



Jmenuje se Agrícola a byl lékařem Juventusu. Již není. Dostal 22 měsíců nepodmíněně a malou pokutu k tomu. Asi tak 62 tisíc korun. Tedy těch našich, českých. Obhájce odsouzeného Paolo Trofino se po uzavření tohoto případu vyjádřil na tiskové konferenci těmito slovy: "Soudce uznal obžalovaného vinným. Hráčům Juventusu, bez jejich vědomí, podával zakázanou látku EPO, což je syntetický hormonální přípravek, napomáhající obnově červených krvinek a zvyšuje celkovou odolnost organismu. Proti rozsudku se odvoláme! Bude ovšem velice složité, snad i nemožné, přesvědčit soud, aby změnil své rozhodnutí."

Riccardo Agrícola působil v Juventusu právě v onom slavném období tohoto klubu, 1994 – 1998, kdy vyhrál třikrát titul mistra Itálie a v roce 1996 dokonce Ligu mistrů. Dnes je tento úspěch zpochybňován a celý svět si klade otázku: "Neměl by Juventus o tituly přijít? Bylo vše v pořádku?" Vyšetřování začalo v roce 1998, komise pracovala pod vedením Raffaele Guariniella. V roce 2002 se konal proces, jehož se, mimo jiné, zúčastnili Zinedine Zidane, Gianluca Vialli a Roberto Baggio. Podnět vzešel zejména od Zdeňka Zemana, známého trenéra českého původu. I když nikdo nevěří tomu, že by doktor Agrícola nastoupil trest, v Itálii se většinou první "hříchy" promíjejí, nutí nás tento případ k zamyšlení. Jak je čistý fotbal? Je vůbec regulérní? Co víme o dopingu hráčů? Odpověď si každý musí najít sám. Ale tresty a odebíraní medailí, jak je známe například u atletů USA a lyžařek Ruska, by mohly být pro UEFA a FIFA vzorem!


Sobota: AS Řím umí dávat góly...



Vincenzo Montella a Francesco Totti se trefili dvakrát a v druhém poločase zápasu proti AC Siena na jeho hřišti dal klub AS Řím nevídané 4 branky. Trvalo to ale 59 minut než Cassano vysunul Montellu a ten dal první gól k radosti věrných římských fanoušků. A za devět minut si to stejná dvojice zopakovala. Pro Montellu to byla branka číslo 11 a vede tabulku střelců Serie A. Pak se ukázal kapitán a milovaná černá ovce italského fotbalu, Francesco Totti, aby dvacet minut před koncem zápasu, a během pár vteřin, přidal také svá "dvojčata"! Co tento výsledek znamená? Probuzení AS Řím a jeho zahájení výstupu do horních pater tabulky. Zatím to stačí jen na jedenácté místo, ale je pouze tři body za Cagliari, které drží čtvrtou příčku. Serie A je tak vyrovnaná, že stejné tři body dělí Řím od pásma sestupu. Bude-li tato situace pokračovat, můžeme se v posledním kole dočkat nevídaného hororu: vyhraješ a jdeš do Ligy mistrů, prohraješ a šup do Serie B!

AS Řím hostí tento týden Sampdorii a bude se snažit o další tříbodový zisk. Ale také o získání sebedůvěry před posledním zápasem LM s Realem Madrid. Říkáte, že mu o nic nejde? Chyba lávky! Porazit Real je sen každého týmu na světě. A vyřadit Real..., hmmmm, to by byla lahůdka, balzám na letošní, zatím ne příliš vydařenou sezónu. AS drží pomyslnou rukavici. Po utkání se Sampdorií ji dokonce může hodit a vyzvat Real na souboj se vztyčenou hlavou!


Neděle: V Anglii to válí Chelsea...



A je to tady! Chelsea vede ligu, v brance kraluje Petr Čech, John Terry dává góly, Mourinho je spokojen, Abramovič se usmívá. Ne, ještě není vyhráno, ale první krok byl učiněn a 5 bodů náskoku není k zahození! Liverpool je opěvován, FC porazil Arsenal, a Everton remizoval v Newcastlu. V Itálii to byl celek Říma, kdo vyhrál venku 4:0 a v Anglii stejného výsledku dosáhla Chelsea na hřišti Charltonu. Tak se má hrát venku! Již ve 4. minutě se trefil Damien Duff a fanoušci domácích na stadiónu The Valley začali tušit pohromu. Do konce prvního poločasu se Athletic ještě ubránil, ale ihned po návratu na hrací plochu vzal opratě do svých rukou John Terry a za čtyři minuty dal dva góly! Po hodině hry se zapsal do tabulky střelců také Eidur Gudjohnsen.

Chelsea sice nedává tolik branek jako Arsenal (27 proti 39), ale pouhých 6 obdržených gólů znamená průměr 0,4 na zápas. Nevídáno, neslýcháno! V Lize mistrů mají oba londýnské celky rozdílnou pozici. Zatímco Chelsea, postup má zajištěn, se jede do Porta bavit soubojem na dálku mezi FC Porto, Paris Saint-Germain a CSKA Moskva, Arsenal musí doma vyhrát nad Rosenborgem. Má totiž jen jeden bod náskoku před Panathinaikosem a ten hraje doma s již postupujícím PSV Eindhoven. A "sestup" do Poháru UEFA by byl pro Arsenal obrovským zklamáním!


Pondělí: Luxusní trojice...



Je Ronaldinho z Barcelony favoritem na zisk trofeje nejlepšího fotbalisty FIFA? Nebo vyhraje Andrij Ševčenko z AC Milán? Ale je tu také Thierry Henry z londýnského Arsenalu! V pondělí 20. prosince budeme znát jméno nástupce Zinedine Zidana na trůnu fotbalového krále. Ani jeden ze jmenovaných v minulosti tuto anketu nevyhrál, Henry skončil v minulém roce na druhém místě. Kdyby útočník francouzské reprezentace a Arsenalu letos zvítězil, stal by se prvním fotbalistou z anglické ligy, který si na hlavu posadí pomyslnou korunu.

Tato anketa existuje od roku 1991 a hlasují v ní trenéři reprezentačních týmů členských zemí FIFA. Bodovací systém je 5, 3 a 1 bod. Ale hlas lidu bude rovněž vyslyšen. Stačí od 16. prosince 2004 vstoupit na www.uefa.com a vybrat si mezi nominovanými. Jedenáctka roku 2004 je tedy také ve vašich rukou! Jinak se mluví o tom, že Evropa bude volit Henryho, Amerika Ronaldinha a rozhodnou tedy hlasy z Afriky, Asie, Oceánie. Ale všichni čekají na výsledky "Zlatého míče"... Je docela jasné proč...


Úterý: Bude hrát Zidane...



Je to jako s tou kopretinkou. Má mě rád, nemá mě rád,... bude hrát, nebude hrát!? Real Madrid má řadu vynikajících fotbalistů. Ale Zidane je, zatím, jediný. A nenahraditelný! Přesto ho v zápase s Villarreal neuvidíme. Zranění snad není tak vážné, více bolestivé, ale pro Real je nyní důležité jediné utkání. To s Římem na jeho hřišti! Zidane lehce trénuje, posiluje, společnost mu dělá Borja Fernández.

Pro Real Madrid neexistuje zítra. Ve středu 8. prosince se ve věčném městě nemůže spoléhat na nikoho, jen sám na sebe. Prohra znamená vyřazení, má horší bilanci s Leverkusenem, má horší skóre. Remíza znamená bod a čekání na výsledek z Německa. Jen výhra Dynama Kyjev mu bude v tomto případě hrát do karet. A tak se opravdu, jak jsme již psali, bude muset spoléhat jen a jen sám na sebe. Vyhraje-li, může mu být druhý souboj ukradený. Vypadne totiž jeden z dvojice Bayer Leverkusen - Dynamo Kyjev. A Němci musí vyhrát. Ani Holywood nevymyslí podobné drama!


Středa: Once Caldas hraje s FC Porto...



Na trofeji Interkontinentálního Superpoháru je zatím 19 jmen. Jménem dvacátým může být Once Caldas. Tento klub byl založen v roce 1961 sloučením Once Deportivo a Deportes Caldas a sídlí v provincii Manizales, Kolumbie. Město má 300 tisíc obyvatel, titul mistra Kolumbie slavilo v roce 1950 a pak muselo čekat téměř 50 let na další úspěch. První start v Copa Libertadores (Pohár osvoboditelů) v roce 1999 skončil vyřazením již v základní skupině. Ale byl to rozhodující okamžik pro tento klub. Real Madrid si všiml Edwina Conga, koupil ho a peníze takto získané byly použity k posílení mužstva. Jak jednoduché, že pane... Ale nebudeme jmenovat, aby se "vůdce" jednoho zadluženého a přestupy neplatícího pražského klubu neurazil...

Once Caldas se vyznačoval útočným fotbalem. To bylo v minulosti. Pohledné pro diváky, tři góly dát, ale také většinou čtyři dostat. Až se na trenérské lavičce objevil Luis Fernando Montoya a ten jim to krásné bláznovství zatrhnul. Jeho taktika byla jasná: "Žádná branka v naší síti! Jeden gól soupeři a vítězství je naše!" V roce 2003 Once Caldas vyhrál Torneo de apertura, tedy první turnaj ze dvou, mistrovství Kolumbie. A tím se dostal do Copa Libertadores. Los jim přál, první zápas venku, 0:0, druhý doma, 1:0, postup do druhého, postup do třetího kola. A k tomu dvakrát postup na penalty! Prohráli jen jediné utkání, v Argentině s Velez Sarsfield. Vyřadili brazilské celky Santos FC a São Paulo FC. A ve finále Boca Juniors. Na penalty! Porto se má na co těšit!


Čtvrtek: Tonda Panenka...



Narodil se 2. prosince 1948, hrál za Bohemians Praha a Rapid Vídeň, ale především za Československo! Včera oslavil 56 narozeniny a pocity měl asi smíšené. Jeho milovaná Bohemka stojí nad propastí, je na pokraji zániku...Vynikající záložník, perfektní střelec, kluk do nepohody, nezkazil žádnou legraci. Sám byl často autorem řady povedených kousků. Ten nejslavnější zná celý fotbalový svět...

Bylo to ve finále Mistrovství Evropy 1976, v hlavním městě tehdejší Jugoslávie, Bělehradě. Utkání s Německem, tedy tím spolkovým a bohatším, skončilo i po prodloužení nerozhodně (2:2). Šlo se na penalty. Tonda kopal tu poslední. Když se blížil k pokutovému území, prohodil směrem k Ivo Viktorovi, brankáři naší reprezentace, památnou větu: "A teď mu tam šoupnu dloubáka jako Tobě u nás v Dolíčku!" Viktor se nezmohl na odpověď, hrůzou nad tím nápadem mu vyschlo v puse. A Tonda, jakoby o nic nešlo, se postavil k míči, frajersky se pousmál na Seppa Mayera a pak se rozběhl. Mayer risknul jednu tyč a Panenka mu poslal "vršovický dloubák" doprostřed branky. Nekonečně dlouho letěl balón do sítě... Byli jsme MISTRY EVROPY!

O čtyři roky později pomohl Antonín Panenka, reprezentoval v 59 zápasech, Československu k bronzu na dalším evropském šampionátu. Zápas s domácí Itálií skončil 1:1 a rozhodovaly penalty. Ale to je jiná historie. Takže: "Živijó, živijó, živijó a dlouhá léta Tondo!" Pro Tebe, ale taky pro Bohemku!


Jeden týden končí a další začíná. V životě, ale i ve fotbale, který je tím nejkrásnějším sportem na světě! I když se nám to různí doktoři a předsedové a místopředsedové a..., snaží pokazit. Ale my se nedáme! Za týden, a s vaším svolením, se znovu sejdeme!